25 C 165/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kovářovou Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 : Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 64 688,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , když první splátka se stane splatnou třetího dne od právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku , částka, spolu s:- úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,- úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,- úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,- úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- úrok ve výši 38,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Tvrzení žalobce:2 Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15% ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 15% ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 15% ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení, pohledávku ve výši , částka, , úrok ve výši 69,09 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 69,09 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 15 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobce tvrdil, že je subjektem oprávněným k poskytování spotřebitelských úvěrů, že dne , datum, se žalovanou uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které žalobce žalované dne , datum, poskytl úvěr , částka, , že žalovaná úvěr měla splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, počínaje únorem 2023, že před uzavřením smlouvy žalobce prověřil úvěruschopnost žalované. Žalobce tvrdil, že žalovaná uhradila pouze 4 tyto splátky, a to dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , posléze došlo k tzv. zesplatnění úvěru, po tomto zesplatnění žalovaná uhradila , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, . Žalobce uplatnil po žalované plnění podle smlouvy, a sice: a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši , částka, (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši , částka, a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím; b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši , částka, s příslušenstvím; c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši , částka, s příslušenstvím; d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky , částka, od , datum, do zaplaceni. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši , částka, ; e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 69,09 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od , datum, ) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15.00 % p.a.; f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. , hodnota, smlouvy ve výši celkem , částka, (Podle přílohy č. , hodnota, smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku , částka, měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. , hodnota, , 10, tedy úhrada za pojištění v celkové výši 2x , částka, ). Žalovaná tyto částky žalobci neuhradil U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f), tedy u částky v celkové výši , částka, (žalobce se ve prospěch žalovaného rozhodl součet uvedených nároků zaokrouhlit směrem dolů na celé koruny a nedomáhat se zaplacení zbývajících haléřových položek), požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2.smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku , částka, . Žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku., právnická osoba, podání doručeném soudu dne , datum, se žalobce vyjádřil k procesnímu podání žalované doručeném soudu dne , datum, , odmítl tuto argumentaci žalované. Žalobce tvrdil, že provedl posouzení úvěruschopnosti řádně, odkázal na listinné důkazy již soudu předložené. Žalobce zdůraznil, že žalovaná sama uvedla a prohlásila, že její výdaje na bydlení činí , částka, , že k ostatním výdajům žalované nemá žádné doklady, poukázal na případnou trestní odpovědnost žalované, v této souvislosti uvedl rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalobce namítal, že žalovaná se stavěla k uplatňování svých práv s neomluvitelnou lhostejností a uvedl rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. Ús-st 20/05 ze dne , datum, . Žalobce tvrdil, že úroková sazba je sjednána platně, když zohledňuje vyšší rizikovost poskytovaného úvěru a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Žalobce tvrdil, že kontraktační proces proběhl řádně, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru v souladu s § 562 odst. 1 o. z. Žalobce tvrdil, že žalovaná smlouvu uzavřela užitím SMS a jedinečného kódu, když kontraktační proces u smlouvy o úvěru probíhá tak, že klient požádá o poskytnutí spotřebitelského úvěru, poté je klient informován o svých právech, probíhá identifikace a kontrola klienta, probíhá posouzení úvěruschopnosti klienta, v případě, že žalobce dospěje k závěru o klientově úvěruschopnosti, ke klientovi na e-mail zaslána nepodepsaná smluvní a další dokumentace a SMS, je vygenerován kód, žalobce odesílá platbu , částka, na účet klienta, jako variabilní symbol uvádí vygenerovaný kód, klient podepisuje listiny kódem SMS zprávou, klientovi je zasláno oznámení o schválení úvěru, posledním krokem je vyplacení úvěru. Žalobce tvrdil, že žalovaná dostatečně projevila svoji vůli smlouvu o úvěru uzavřít., právnická osoba, rámci podání doručeného soudu dne , datum, žalobce vzal žalobu částečně zpět. Toto částečné zpětvzetí žaloby žalobce opravil podáním doručeným soudu dne , datum, . Výrokem I. usnesení soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo řízení zastaveno co do povinnosti žalované zaplatit pohledávku ve výši , částka, (navrhovaný výrok I. 2), když v původním textu žaloby bylo žádáno , částka, ). Výrokem II. téhož usnesení byl žalobce vyzván k odstranění vad zpětvzetí žaloby a jeho doplnění.5 V podání doručeném soudu dne , datum, žalobce sám opravil vadu svého podání, v podání reagujícím na soudní rozhodnutí ze dne , datum, doručeném soudu dne , datum, odkázal na své podání ze dne , datum, . Usnesením soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo řízení částečně zastaveno co do povinnosti žalované zaplatit úrok z prodlení ve výši 30,21% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, (výše úroku navrhovaná výrokem I.3), když v původním textu žaloby bylo žádán „úrok 69,09% p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok 69,09 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, “; nyní je žádán ve výši 38,88% ročně.6 V podání doručeném soudu dne , datum, vzal žalobce dále žalobu částečně zpět. Podle obsahu se však jednalo i o změnu žaloby. Usnesením soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, výrokem I. soud řízení zastavil co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení (původně uplatněno v navrhovaném výroku I.1.), částku , částka, (původně uplatněno v navrhovaném výroku I.2.), úroku ve výši 38,88% ročně z částky , částka, za den , datum, (původně uplatněno v navrhovaném výroku I.3.) a výrokem II. připustil změnu žaloby ze dne , datum, , kterou se žalobce nově domáhá úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, za dne , datum, (původně uplatněn úrok v této výši z částky 49 083,16Kč od , datum, do zaplacení v navrhovaném výroku I.3.).7 Tvrzení žalované:8 Žalovaná v podání doručeném soudu dne , datum, navrhla, aby byla zavázána zaplatit žalobci pouze částku , částka, , a to ve splátkách. Žalovaná tvrdila, že smlouva o úvěru je neplatná, že má být zavázána k úhradě bezdůvodného obohacení. Tato neplatnost je dána vedle samotného nedostatku právního jednání dále dvěma skutečnostmi, a to hrubým rozporem parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy, a nesplněním povinnosti žalobce posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalovaná tvrdila, že na úvěr uhradila celkem , částka, .9 Žalobkyně tvrdila, že smlouva není smlouvou uzavřenou prostředky komunikace na dálku. Na základě způsobu údajného kontraktačního procesu popsaného žalobcem pak nelze učinit nezpochybnitelný závěr, že k dané předložené smlouvě skutečně nezměnitelným způsobem daný prostředek identifikace prokazující svou akceptaci připojila a žalobce též věrohodně neprokázal, že vyslovila souhlas s tím konkrétním zněním smlouvy, které mi mělo být následně zasláno. Žalobcem popsaný způsob uzavírání smluv na dálku prostřednictvím webového portálu nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (eIDAS). Postup podepisování neodpovídá požadavku článku 26 Nařízení 910/2014 ES (dále jen „eIDAS“). Žalobce však v tomto případě neprokázal, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření úvěrové smlouvy, a to právě v takovém znění, v jakém úvěrovou smlouvu žalobce předkládá. K elektronické verzi smlouvy není připojen podpis v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze vložen poskytovatelem úvěru toliko elektronický kód (který byl zaslán spotřebiteli např.: prostřednictvím SMS zprávy), nejedná se o elektronický podpis, tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádní změny (ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).10 Žalovaná dále tvrdila, že při uzavírání smlouvy se žalobcem nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného spotřebitelského úvěru. Neměla dostatečné zkušenosti ani informace o finančním trhu a v důsledku toho jsem podepsala Smlouvu, která je s ohledem na výši úrokové sazby 69,09 % p.a. a s ohledem na předpokládanou výši RPSN 95,76 % p.a., dále pak na výši RPSN po schválení úvěru 98,59 % p.a. dle mého názoru nemravná. Výše úrokové sazby a RPSN ve mnou uzavřené smlouvě byla nepřiměřená a odporující dobrým mravům. Dle statistiky ČNB byla průměrná roční úroková sazba v lednu 2023 ve výši 6,88 % p. a. Ve smlouvě, kterou uzavřela, se roční úroková sazba vyšplhala na 69,09 % ročně, což téměř desetinásobek průměrné roční úrokové sazby dle ČNB. Výše úrokové sazby ve mnou uzavřené smlouvě byla nepřiměřená a odporující dobrým mravům. Dle statistiky ČNB byla průměrná sazba RPSN v lednu roku 2023 ve výši 10,16 %. Ve smlouvě, kterou jsem uzavřela, se sazba RPSN vyšplhala na 98,59 % p.a., což je téměř desetinásobek průměrné sazby RPSN dle ČNB. Taková výše úrokové sazby je dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, nebo sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ) považována již za nemravnou, tedy ve zjevném rozporu s dobrými mravy a smlouvu o úvěru z toho důvodu považuji za absolutně neplatnou. Nejvyšší soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že: „nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). (Dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož ujednání o úrokové sazbě a sazbě RPSN je neplatné, je evidentní, že smlouva o úvěru vůbec nevznikla. Žalovaná dále odkázala na rozhodnutí Evropského soudního dvora, dle kterého nelze ujednání o výši úroků oddělit od ostatního obsahu smlouvy (srovnej např. rozsudek tohoto soudu pod sp. zn. C-377/14 ze dne , datum, Radlingerovi ca , právnická osoba, .).11 Žalovaná tvrdila, že kontaktovala za účelem řešení svých problémů, dluhového poradce z organizace Člověk v tísni, který v obdobných případech ve věcech téhož žalobce poskytuje dluhové poradenství klientům opakovaně. Z praxe je dluhovému poradci známa setrvalá opakující se strategie žalobce, který v prvotním návrhu proti žalovaným spotřebitelům požaduje vždy přiznání nemravně vysokých úroků z úvěru a dalších sankčních nároků ze spotřebitelského úvěru, doufajíce v procesní rezignaci a neaktivitu žalovaných, které ji zajistí přisouzení plnění z často neplatných smluv prostřednictvím platebních rozkazů či rozsudků pro zmeškání. V případě, že je však žalovaná procesně aktivní a v prvém kroku brojí proti žalovanému nároku, žalobce téměř vždy přichází s návrhem na částečné zastavení a ponížení požadovaného nároku. Žalovaná si je vědoma, že soud v případě zpětvzetí (a to zpětvzetím dokonce před nařízením jednání) nemůže meritorně posuzovat v rozsahu zpětvzetí oprávněnost daného nároku. Z hlediska práva na spravedlivý proces je však nutno zohlednit, že k ponížení žalovaného nároku dochází vždy v reakci na hmotněprávní argumentaci žalované, která „otřásá“ vírou žalobce v úplný úspěch ve věci, a to právě co do přiznání úroku s tzv. „nové jistiny“ a smluvní pokuty. Žalobce nečiní zpětvzetí, protože by prozřel a v důsledku reakce žalované si uvědomil neoprávněnost svých nároků, nicméně pouze ve snaze ponížit meritum věci, z kterého očekává, že bude pro účely přiznání náhrady nákladů řízení počítán úspěch ve věci.12 Žalovaná tvrdila, že sankční mechanismus tak, jak je koncipován ve smlouvě o úvěru, budí dojem, že je nastaven záměrně tak, aby byl pro spotřebitele v konečném důsledku likvidační. Smluvní pokuty se nacházejí v čl.

6. Vzhledem k nepřehlednému zpracování smlouvy se v něm navíc těžko orientuje. Člověk bez právního vzdělání má jen velmi omezenou šanci posoudit soulad nastavení smluvních pokut se zákonem o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokuty se však nacházejí i v jiných částech smlouvy. A to na takových místech, kde to průměrný spotřebitel naprosto nečeká, konkrétně v ustanovení, které se týká úročení úvěru. Na první pohled totiž není zřejmé, že jde o sankci, resp. smluvní úrok z prodlení. Konkrétně se jedná o čl. 2, odst. 2.2.: „2.

2. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru (dle bodu 6.3 či 6.10 části B) Smlouvy), když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do Nové jistiny úvěru (vzniklé dle bodu 6.

4. či 6.

10. části B) Smlouvy), a to až do doby její plné úhrady. Poskytovatel bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat i nadále ve sjednané roční nominální úrokové sazbě (zápůjční úrokové sazbě) uvedené v části A) Smlouvy, když při výpočtu tohoto úroku se bude brát v potaz přesný počet dnů, za který je tento úrok uplatňován. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je Klient v prodlení delším než 90 dnů, však vzniká poskytovateli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. smluvní strany se dohodly, že Poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši , částka, (tato částka odpovídá 120 % Celkové částky, kterou má Klient zaplatit, uvedené v části A) Smlouvy).“ Na první pohled toto ustanovení působí v pořádku. V konečném důsledku ale konstruuje nezákonný úrok z prodlení ve výši RPSN, který několikanásobně převyšuje zákonný limit dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Domnívá se, že je to ze strany žalobce záměr, jak se vyhnout limitům smluvních pokut uložených zákonem o spotřebitelském úvěru. Takové jednání je nejen nezákonné, ale i nemravné. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku: „neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku: „soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“ Citovaná ustanovení čl. 2. a 6. o „přirůstání úroku stávají součástí Nové jistiny“, která však žádnou jistinou úvěru není, neboť nejde jen o nesplacenou část žalobcem poskytnutých peněz, nýbrž zahrnuje i jeho odměnu (úrok) spolu s ujednáním o právu žalobce požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného, vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Tato ujednání také nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli podle § 1811 odst. 1 o. z., neboť formulace o „přirůstání úroku běžícího do zaplacení“ je formulací těžko uchopitelnou běžnému průměrnému spotřebiteli. Právo požadovat úrok z úroku není ujednáním obecně zakázaným, avšak zejména ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitelem, nesmí jeho sjednání vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu v právech smluvních stran v jeho neprospěch a musí být zcela transparentní a srozumitelné běžnému spotřebiteli. Nelze jej posuzovat izolovaně od výše sazby „přirůstajícího“ úroku, který je i bez tohoto ujednání (které není ničím jiným, než jeho dalším faktickým navýšením) nepřiměřeně vysoký. Totéž platí i pro právo požadovat předčasné splacení úvěru při prodlení s úhradou jedné splátky p dobu delší než 65 dnů. I pro toto ujednání platí, že jeho důsledky, opět zejména v jejich souvislosti s výší úroků a anuitní způsob splácení úvěru, posoudí běžný spotřebitel velmi obtížně.13 Žalovaná tvrdila, že žalobce řádně neposoudil její úvěruschopnost. Žalovaná tvrdila, že v době, kdy žádala o úvěr, měla příjem v celkové výši , částka, . Úvěr byl poskytnut jako bezúčelový, avšak využila ho k zaplacení dluhů osoby blízké, které chtěla pomoci. Měsíční splátka úvěru byla nastavena ve výši , částka, (včetně pojištění). Žalovaná tvrdila, že nebyla schopna správně odhadnout své platební schopnosti při uzavírání smlouvy se žalobcem a nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného úvěru. Byl nutné pro ni těžkou finanční tíseň, ve které se ocitla, neprodleně řešit. Úvěrovou smlouvu uzavíral prostřednictvím internetu a nedostala tak zpětnou osobní vazbu na to, jaké dopady může pro ni další uzavření úvěru mít. Má za to, že žalobce ve fázi schvalování úvěru nedostatečně prověřil její schopnost jako spotřebitele úvěr splatit. Žalovaná tvrdila, že postup věřitele, který posuzoval úvěruschopnost spotřebitele pouze na základě ničím nepodložených prohlášení spotřebitele je v rozporu s požadavkem zjištění schopnosti spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Ke shodnému závěru dospěl i Soudní dvůr EU při svém výkladu čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , která je transponována do českého zákona o spotřebitelském úvěru. Soudní dvůr uzavřel, že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“ (viz rozsudek ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance vs. , jméno FO, ). Žalovaná tvrdila, že žalobce její příjmy a výdaje nikterak blíže nezkoumala, resp. zaslala výpis z bankovního účtu a výplatní pásky za 3 měsíce, online vyplnila ostatní běžné výdaje např. na jídlo, za léky, zda nemám zvýšené výdaje související se zdravotním stavem a s rodinou atd. nebyly zjišťovány. Neověření příjmů a výdajů uváděných z její strany žalobcem tak implikuje snahu o formální vykázání úvěruschopnosti žalované, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení mé reálné situace za účelem optimalizace poměru mých příjmů a výdajů tak, abych na požadovaný úvěr dosáhla. Žalobce, ač jako profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, působí na tomto trhu již několik let, opakovaně v rámci prokazování dostatečného posuzování úvěruschopnosti před civilními soudy (i v řízení před Finančním arbitrem a dohledovými orgány - ČNB) selhává. Žalovaná odkázala na závěry rozhodnutí vydaných v řízeních o žalobách žalobce, a to rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, .14 V podání doručeném soudu dne , datum, žalovaná tvrdila, že není schopna splácet ve vyšších splátkách než ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná tvrdila, že je osoba samostatně výdělečně činná, její příjem činí , částka, měsíčně, bydlí sama, v nájemním bytu.15 V podání doručeném soudu dne , datum, žalovaná tvrdila, že ke dni , datum, bydlela v bytě na adrese , Adresa zainteresované osoby 0/0, , její náklady na bydlení činily , částka, , že částku , částka, použila na pomoc osobě blízké, svému bývalému partnerovi na úhradu jeho dluhů, že pracovala jako floristka, kontakt na zprostředkovatelku úvěru , jméno FO, nalezla na internetu asi týden před uzavřením smlouvy, nalezla internetový srovnávač, do kterého zadala své kontaktní údaje a paní , jméno FO, se sama ozvala jako obchodní zástupce žalobce. Žalovaná namítala, že to, že částečně plnila nemůže zhojit absolutní neplanosti smlouvy, odkázala na rozhodnutí SDEU ze dne , datum, sp. zn. C 755/22, konkrétně čl. 36. a 37.16 U jednání ve věci dne , datum, žalovaná tvrdila, že pokud uvedla žalobci, že splácí splátku , částka, , šlo o splátku společnosti Cofidis, tento dluh již je zaplacen, šlo o úvěr ve výši , částka, . Žalovaná dále tvrdila, že v roce 2023 začala podnikat, otevřela si květinářství v Medlově, kde dosahuje příjmů 12 - , částka, měsíčně, má za to, že se podnikání teprve rozjede, že nemá vyživovací povinnost, žije sama. Žalovaná tvrdila, že toto je poslední úvěr, který k úhradě zbývá, celkem si vzala 4, všechny proto, aby vypomohla svému tehdejšímu partnerovi s exekucemi. Vztah s ním ukončila v květnu 2023, aktuálně zvažuje oslovení inkasní agentury, aby jí peníze vrátil, žalobu proti bývalému partnerovi ještě nepodala. Žalovaná tvrdila, že v době, kdy spolu žili jí pomáhal dluhy splácet.17 Smírné vyřízení věci:18 V podání doručeném soudu dne , datum, žalovaná navrhla smírné vyřízení věci a dále sdělila, že bylo zahájeno řízení u Finančního arbitra dne , datum, o nárocích ze smlouvy o úvěru. Žalovaná hodlala uhradit bezdůvodné obohacení ve splátkách po , částka, měsíčně, když si nemůže vyšší splátku dovolit. Žalobce odmítl návrh žalované, žádala úhradu předmětu řízení, avšak ve splátkách po , částka, měsíčně, výše splátek vychází z interních pravidel žalobce.19 Skutková zjištění soudu:20 Z výpisu (č. l. 15) soud zjistil, že žalobce je oprávněn poskytovat spotřebitelské úvěry podle stavu ke dni , datum, . Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 59-60) soud zjistil, že žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od , datum, , že předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.21 Z výpisu (č. l. 20) soud zjistil, že žalobce provedl šetření v databázi SOLUS k osobě žalované dne , datum, v 13:19:37.22 Z výpisu (č. l. 21, č. l. 121) soud zjistil, že žalobce disponuje výpisem z nebankovního registru klientských informaci (NRKI) ohledně žalované, dotaz byl zadán , datum, v 13.19:40, skóre CBS činí 534, tedy žalovaná patří do nejlepšího segmentu klientů dosahujících skóre 416 a více; konkrétnější údaje zde nejsou uvedeny.23 Z informace (č. l. 8) soud zjistil, že žalobce eviduje, že dne , datum, žalovaná požádala o úvěr, dne , datum, byla podepsána smlouva, dne , datum, byl úvěr vyplacen, uvedeno je číslo smlouvy , Anonymizováno, , telefonní číslo , tel. číslo, e-mail: , e-mail, , č. účtu: , č. účtu, .24 Z informace (č. l. 8 verte) soud zjistil, že žalobce eviduje odeslání částky , částka, na účet , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne , datum, v 17:40:01.25 Z informace (č. l. 9) soud zjistil, že žalobce eviduje, že na telefonní číslo , tel. číslo, byla dne 25 1. 2023 v 17:41:10 odeslána SMS( informace o vyplacení , částka, , tam uvedený variabilní symbol má být použit jako podpisový kód pro odpovědní SMS s tím, že užitím kódu dojde k podpisu dále uvedených dokumentů).26 Z informace (č. l. 9 verte) soud zjistil, že žalobce dne , datum, v 5:45 byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru s použitím kódu uvedeného v předchozí informaci.27 Z informace o podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (č. l. 11) soud zjistil, že žalobce vypracoval tuto informaci o průběhu kontraktace – uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru prostředky komunikace na dálku.28 Z prohlášení klienta (č. l. 23-24) soud zjistil, že jde o prohlášení žalované o tom, že se seznámila se zde vypočtenými dokumenty a učinila další prohlášení zde uvedená, že obsahují podpis žalované podpisovým kódem dne , datum, v 17:48:32.29 Z předsmluvního formuláře (č. l. 38-41) soud zjistil, že jde o informace o smlouvě o úvěru, že se poskytuje částka , částka, , výpůjční úroková sazba činí 69,09 % ročně, RPSN činí 95,76 %, obsahuje informace o částkách, které může žalobce účtovat v případě prodlení žalované, a to na stranách 4-6 tohoto formuláře, že formulář byl vypracován , datum, v 17:48:32 s tím, že těmito informacemi je žalobce vázán do , datum, , že nejsou žalovanou podepsány.30 Z dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, (č. l. 12-13) soud zjistil, že jde o text dodatku smlouvy o úvěru obsahuje identifikační údaje žalované, že obsahují podpis žalované podpisovým kódem dne , datum, v 17:48:34.31 Z přílohy č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet (č. l. 14, č. l. 125) soud zjistil, že jde o text dodatku smlouvy o úvěru obsahuje identifikační údaje žalované, že obsahují podpis žalované podpisovým kódem dne , datum, v 17:48:34.32 Z hodnocení klienta (č. l. 37, č. l. 120) soud zjistil, že žalobce zpracoval tento dokument obsahující údaje o žalované, konkrétně, že má příjem ze zaměstnání , částka, , životní minimum činí , částka, , splácí další úvěry a splátky , částka, , na bydlení (nájemné a inkaso) platí , částka, , ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby) činí , částka, , výdaje celkem činí , částka, , rezerva činí , částka, , je zaměstnána u , jméno FO, , nežije s jinou osobou ve společné domácnosti, má maturitu, částka , částka, je brána jako částka, ze které je možno splácet splátky, hodnocení bylo zpracováno dne , datum, v 17:48:35 a není nikým podepsáno.33 Z přihlášky do pojištění (č. l. 16-17, č. l. 123-124) soud zjistil, že jde o přihlášku žalované do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěr, že obsahují podpis žalované podpisovým kódem dne , datum, v 17:48:36; měsíční úhrada za pojištění činí , částka, měsíčně.34 Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (č. l. 56-58) soud zjistil, že jde o návrh smlouvy o úvěru, že obsahují podpis žalované podpisovým kódem dne , datum, v 17:48:33, avšak za žalobce je podepsán a akceptován až dne , datum, v 9:33.56.35 Z dokladu (č. l. 22) soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet žalované výše uvedený žalované zaslána částka , částka, ; podrobnější časový údaje není uveden.36 Z e-mailové komunikace (č. l. 25, č. l. 130) soud zjistil, že dne , datum, v 10:50 žalovaná napsala , jméno FO, a.s., že ukončila smlouvu s touto bankou v listopadu 2022, požádala o zaslání výpisu z účtu za 4 kalendářní měsíce, dne , datum, v 15:17:53 banka reagovala, dne , datum, v 7:43 přeposlala žalovaná tuto komunikaci žalobci.37 Z potvrzení o příchozích úhradách ze dne , datum, (č. l. 27, 29, 31, 33, 34; č. l. 128, č. l. 131, 133) soud zjistil, že , jméno FO, a.s. o příchozích platbách pro žalovanou potvrdila, že žalovaná na svůj účet u této banky přijala , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, . Z potvrzení o příchozí platbě (č. l. 122, č. l. 126) soud zjistil, že žalovaná dne , datum, na svůj účet přijala , částka, .38 Z oznámení ze dne , datum, (č. l. 50, č. l. 91) soud zjistil, že žalobce sepsal přípis adresovaný žalované, ve kterým oznamuje, že schválil poskytnutí úvěru smlouvou o úvěru, že celková výše činí , částka, , celkem má žalovaná uhradit ve splátkách , částka, , RPSN činí 98,59 %, zápůjční úroková sazba činí 69,09 % ročně. Ze splátkového kalendáře (č. l. 51, č. l. 92) soud zjistil, že žalobce sepsal splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru.39 Z informace o pojištění (č. l. 52, 93) soud zjistil, že jde o informace o produktu pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Z informace o pojištění ze dne , datum, (č. l. 53-55, č. l. 94-96) soud zjistil, že jde o informace o pojistném produktu , právnická osoba, ., který má sjednán žalobce.40 Z kopie občanského průkazu (č. l. 35-36, č. l. 118-119) soud zjistil, že jde o kopii občanského průkazu žalované. Z potvrzení (č. l. 30, 32, č. l. 127, 129) soud zjistil, že existuje ekonomický subjekt, který je výše označen jako zaměstnavatel žalované.41 Z karty klienta (č. l. 49) soud zjistil, že žalobce vede tuto kartu obsahující údaje o žalované, údaje o sankčních plněních uplatňovaných vůči žalované, o odeslaných upomínkách.42 Z dodejky (č. l. 47) soud zjistil, že dne , datum, byl žalované doručen doporučený dopis odeslaný žalobcem.43 Z žádosti (č. l. 45 předložené žalovaným) soud zjistil, že žalovaná požádala o úpravu splátkového kalendáře, odklad splátek o 3 měsíce z důvodu ztráty zaměstnání; doložila dohodu o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, . Z přípisu ze dne , datum, (č. l. 44) soud zjistil, že žalobce sepsal přípis adresovaný žalované o tom, že vyhověl její žádosti o odložení splátek, odeslal nový splátkový kalendář, vyzval žalovanou, aby jej podepsaný vrátila zpět. Z upraveného splátkového kalendáře (č. l. 46) soud zjistil, že jde o upravený splátkový kalendář smlouvy o úvěru, podle kterého měl být úvěr splácen do , datum, , že žalovanou není tato listina podepsána.44 Z výzvy ze dne , datum, (č. l. 43) soud zjistil, že žalobce sepsal výzvu adresovanou žalované, kterou jí vyzývá k úhradě splátek splatných , datum, a , datum, , upozorňuje na možnost tzv. zesplatnění celého úvěru.45 Z výzvy ze dne , datum, (č. l. 42) soud zjistil, že žalobce sepsal výzvu adresovanou žalované, kterou jí vyzývá k úhradě splátek splatných , datum, , , datum, a , datum, , upozorňuje na možnost tzv. zesplatnění celého úvěru.46 Z oznámení ze dne , datum, (č. l. 48) soud zjistil, že žalobce sepsal výzvu adresovanou žalované na úhradu plnění , částka, s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení.47 Z návrhu smírného vyřízení věci ze dne , datum, (č. l. 89) soud zjistil, že žalovaná sepsala návrh smírného vyřízení věci adresovaný žalobci, když smlouva o úvěru je neplatná, že bude částku , částka, splácet po , částka, měsíčně.48 Z předžalobní výzvy (č. l. 18) soud zjistil, že dne , datum, žalobce sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalované, kterou ji vyzývá k úhradě plnění uvedeného v textu podané žaloby. Z podacího archu (č. l. 19) soud zjistil, že dne , datum, žalobce žalované odeslal doporučený dopis.49 Z výpisu (č. l. 61) soud zjistil, že žalovaná je svobodná, je hlášena k trvalému pobytu na adrese , adresa, . Z nájemní smlouvy (č. l. 188) soud zjistil, že žalovaná je nájemcem městského bytu č. , hodnota, o velikosti 2+1 v domě pod adresou , adresa, v , adresa, na dobu určitou od , datum, do , datum, , že měsíční nájemné činí , částka, /1m2. Z předpisu záloh (č. l. 195) soud zjistil, že měsíční předpis záloh na elektřinu do bytu žalované činí , částka, měsíčně. Z předpisu záloh (č. l. 196) soud zjistil, že měsíční předpis záloh na plyn do bytu žalované činí , částka, měsíčně. Z nájemní smlouvy (č. l. 201) soud zjistil, že žalovaná byla nájemcem městského bytu č. , hodnota, o velikosti 2+1 v domě pod adresou , adresa, v , adresa, na dobu určitou od , datum, do , datum, , že měsíční nájemné činí , částka, /1m2. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, (č. l. 207) soud zjistil, že jde o dodatek k pracovní smlouvě ze dne , datum, , když žalovaná měla pracovat jako floristka, na plný úvazek s odměnou , částka, /1h. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, (č. l. 209) soud zjistil, že žalovaná uzavřela pracovní smlouvu s , jméno FO, se mzdou , částka, /1h.50 Z potvrzení o úhradě (č. l. 84) soud zjistil, že dne , datum, žalovaná žalobci zaplatila , částka, . Z potvrzení o úhradě (č. l. 98) soud zjistil, že dne , datum, žalovaná žalobci zaplatila , částka, . Z potvrzení o úhradě (č. l. 98 verte) soud zjistil, že dne , datum, žalovaná žalobci zaplatila , částka, . Z potvrzení o úhradě (č. l. 99) soud zjistil, že dne , datum, žalovaná žalobci zaplatila , částka, . Z potvrzení o úhradě (č. l. 99 verte) soud zjistil, že dne , datum, žalovaná žalobci zaplatila , částka, . Z potvrzení o úhradě (č. l. 100) soud zjistil, že dne , datum, žalovaná žalobci zaplatila , částka, . Z potvrzení o úhradě (č. l. 100 verte) soud zjistil, že dne , datum, žalovaná žalobci zaplatila , částka, .51 Z návrhu (č. l. 85-88) soud zjistil, že dne , datum, žalovaná sepsala návrh na zahájení řízení u Finančního arbitra, domáhala se toho, aby byla deklarována neplatnost smlouvy o úvěru, aby byla zavázána vrátit žalobci nesplacený zůstatek jistiny jako bezdůvodné obohacení, a to ve splátkách po , částka, . Z oznámení (č. l. 97) soud zjistil, že Finanční arbitr dne , datum, sepsal oznámení adresované účastníkům řízení o tom, že u něj bylo zahájeno řízení týkající se smlouvy o úvěru. Ze zprávy Finančního arbitra (č. l. 141-145) soud zjistil, že zahájené řízení u Finančního arbitra bylo zastaveno, a to pro zahájení soudního řízení žalobcem.52 Závěr o skutkovém stavu:53 Žalobce tvrdí, že dne , datum, účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru, která má být smlouvou o spotřebitelském úvěru. Žalobce prokazuje, že návrh smlouvy o úvěru obsahuje podpis žalované podpisovým kódem dne , datum, v 17:48:33, avšak za žalobcem je podepsán a akceptován až dne , datum, v 9:33.56 (bod 34. odůvodnění).54 Podle smlouvy byla žalované , datum, vyplacena částka , částka, (bod 23. odůvodnění).55 Žalobce tvrdí, že řádně provedl posouzení úvěruschopnosti žalované, a to tak, že vycházel z údajů sdělených žalovanou, jako potvrzení těchto tvrzení měl k dispozici: lustraci z NRKI, lustraci ze SOLUS ze dne , datum, (bod 22. odůvodnění), potvrzení , jméno FO, bank a.s. o výši příjmů žalované přijatých na její účet. Toto potvrzení žalobce obdržel , datum, v 7:43 (bod 36. odůvodnění). Žalobce zpracoval hodnocení klienta, podle kterého žalovaná má příjem ze zaměstnání , částka, , životní minimum činí , částka, , splácí další úvěry a splátky , částka, , na bydlení (nájemné a inkaso) platí , částka, , ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby) činí , částka, , výdaje celkem činí , částka, , rezerva činí , částka, , je zaměstnána u , jméno FO, , nežije s jinou osobou ve společné domácnosti, má maturitu, částka , částka, je brána jako částka, ze které je možno splácet splátky, hodnocení bylo zpracováno dne , datum, v 17:48:35 a není nikým podepsáno (bod 32. odůvodnění).56 Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že úvěr se úročí sazbou 69,09 % ročně, že RPSN činí 95,76 %.57 Právní posouzení:58 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.59 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.60 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.61 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.62 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.63 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.64 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.65 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.66 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.67 Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky řízení dne , datum, . Žalobce sám je subjektem, jehož předmětem podnikání je poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru, tedy osobou disponující odbornými znalostmi a zdatnostmi dle § 5 o. z. v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, musí mu být známa povinnost dle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru.68 Smlouva o úvěru je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce tvrdil, že provedl řádně posouzení úvěruschopnosti žalované a toto tvrzení prokazoval. Žalovaná namítla, že tuto povinnost žalobce řádně nesplnil a namítala proto neplatnost této smlouvy.69 Soud provedl důkazy označené žalobcem a dospěl k závěru, že je prokázáno, že žalobce tuto povinnost řádně nesplnil. Povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr je primární povinností každého poskytovatele spotřebitelského úvěru. Podstatou právní úpravy je ochrana práv spotřebitele, aby nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru, kdy spotřebitel jako úvěrovaný nebude moci dostát své smluvní povinnosti splácet řádně úvěr bez toho, aby případně nastoupily sankce pro případ porušení povinnosti řádně úvěr splácet. Poskytovatel úvěru je subjektem disponujícím odbornými znalostmi, který je schopen zhodnotit, zda konkrétní majetková situace žadatele o úvěr umožňuje řádné splácení a splacení úvěru.70 V řízení bylo prokázáno, že žalobce započal své šetření v databázi SOLUS a databázi NRKI dne , datum, . Dále vypracoval hodnocení klienta , datum, v 17:48:35 a teprve od , datum, měl k dispozici potvrzení o částkách, které přišly žalobkyni na účet od subjektu, u kterého byla zaměstnána. Žalobce nepředložil doklady o výši jiných plateb, které žalovaná platí. Nebyly mu doloženy výdaje na bydlení, vyšel z údaje , částka, , u ostatních výdajů vyšel z částky , částka, měsíčně celkem a z životního minima pro 1 osobu, z částky , částka, . Před žalobcem tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru dne , datum, nebylo provedeno řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, doklad o výši příjmu žalované měl žalobce v držení a seznámil se s jeho obsahem až dne , datum, . Dne , datum, již žalobce přitom na základě smlouvy ze dne , datum, částku , částka, vyplatil na účet žalované. Tedy žalobce uzavřel smlouvu dle svých tvrzení dříve, než měl k dispozici listiny osvědčující výši příjmu žalované. Z uvedeného soud činí závěr, že řádné posouzení úvěruschopnosti žalované je těmito okolnostmi vyloučeno.71 Žalobce v řízení také tvrdil, že bylo věcí žalované, aby řádně uvedla všechny informace potřebné pro posouzení úvěruschopnosti. Povinnost posouzení úvěruschopnosti však je povinností uloženou poskytovateli spotřebitelského úvěru, nikoli žadateli o takový úvěr. Žalobce není zákonodárcem nucen k poskytnutí úvěru v případě, kdy žadatele o úvěr sděluje údaje žalobci podezřelé, neúplné, nebo v případě, kdy ke dni uzavírání smlouvy ještě nebyly žalobci předloženy zákonem předvídané doklady. Tvrdí-li žalobce, že vyšel primárně z údajů sdělených žalovanou, pak tím samým říká, že na povinnost zákonem mu uloženou de facto rezignoval. Žalovaná správně a přiléhavě argumentuje závěry rozhodnutí Soudního dvora EU vydaného při výkladu čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“ (viz rozsudek ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance vs. , jméno FO, ), které se uplatní i v případě výkladu směrnice v jejím aktuálním nyní účinném konsolidovaném znění, tj. ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 ze dne , datum, o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU.72 Soud se ztotožňuje s procesní obranou žalované ve vztahu k tomuto argumentu a dospívá k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované. Pro tuto skutečnost je žalobcem označená smlouva o úvěru dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru neplatná, a to pro rozpor se zákonem, tedy je absolutně neplatná. K této neplatnosti pro rozpor se zákonem soud přihlíží z úřední povinnosti. Absenci řádného posouzení úvěruschopnosti nesanuje to, že žalovaná podle smlouvy o úvěru zaplatila několik splátek. Žalovaná správně argumentuje rozhodnutí SDEU ze dne , datum, sp. zn. C 755/22, konkrétně čl. 36. a 37 odůvodnění.73 Žalovaná namítala, že smlouva o úvěru je neplatní i pro výši sjednaného úročení. Podle textu smlouvy o úvěru se úvěr úročí sazbou 69,09 % ročně, RPSN činí 95,76 %. Ve smlouvě jsou totiž uvedeny i poplatky a další platby. Proto je RPSN vyšší než úrok úvěru.74 RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra). Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při sazbě RPSN 95,76 % k následujícím závěrům.75 Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne , datum, ) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60 % ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. ( srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ), proto nelze smlouvu o úvěru opět právně posoudit jinak než jako neplatnou, a to opět pro rozpor se zákonem. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy. Proto i pro tento druhý samostatný závěr soud vyhodnotil smlouvu jako neplatnou, a to absolutně neplatnou.76 Soud se proto ztotožňuje i s touto částí procesní obrany žalované.77 Soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou, zabýval se proto i tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Žalobce poskytl žalované , částka, , žalovaná žalobci doposud uhradila , částka, . Rozdíl částek činí , částka, . Ve vztahu k částce , částka, žalobce je v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z. Bylo-li plněno bez právního důvodu (smlouva je absolutně, tj. ex tunc neplatná, důvod plnění tu není), pak se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Žalovaná tuto částku potvrzuje. Soud tedy uzavírá, že tento dluh žalované trvá, podle § 2991 o. z. byla žalovaná zavázána tuto částku žalobci zaplatit.78 Podmínky k úhradě byly určeny podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb. Žalobce žádal o splácení částkou , částka, měsíčně s odkazem na svá interní pravidla. Žalovaná žádala splátku , částka, měsíčně z důvodů, jak jsou výše uvedeny. Žalovaná argumentovala tím, že podniká, tvrdila, že doufá, že se jí podnikání rozjede (provozuje květinářství v Medlově), má příjem , částka, až , částka, měsíčně, a proto nemůže splácet více. Soud tedy rozhodl o plnění žalované ve splátkách dle ust. § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.79 Výši splátky soud určil ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná je dospělá osoba ve smyslu § 4 o. z. Zvolila si jako zdroj své obživy vlastní podnikání, kde podle svých tvrzení dosahuje příjmu nižšího, než jakého dosahovala jako zaměstnanec v lednu 2023. Volba zdroje obživy je v plnosti věcí žalované. Následky této její volby však nemohou v plnosti dopadat na právní poměry jiných, třetích, osob, na právní poměry jejího věřitele. , adresa, 300 Kč je částka, kterou žalovaná ještě může ze svého příjmu zaplatit. Žalovaná žije sama, nemá vyživovací povinnost, hradí pouze své vlastní výdaje, nesplácí jiné dluhy. Bude na žalované, aby uzpůsobila své další výdaje tak, aby částku , částka, měsíčně, která je ještě přiměřená s ohledem na dobu trvání dluhu (vznik bezdůvodného obohacení k , datum, ) a výši dluhu (aktuálně , částka, ), žalobci zaplatila. I tak bude žalovaná žalobci dluh splácet 24 měsíců. Výše splátky byla určena i s přihlédnutím k právním poměrům žalobce. Jde o obchodní korporaci. V řízení nebylo zjištěno, že by stanovení splátky ve výši , částka, měsíčně negativně zasáhlo do právních poměrů žalobce.80 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, nemohou být přiznány ani úroky z prodlení.81 Žalovaná v řízení uplatňovala i další námitku neplatnosti smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že soud právně posoudil tuto smlouvu jako neplatnou ze svou různých důvodů, bylo nadbytečné z důvodu procesní ekonomie zabývat se i touto námitkou o průběhu kontraktačního procesu v tomto konkrétním případě. Závěr soudu o tom, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, a tedy nikdy nevznikla, by ničeho nezměnil na závěru o tom, že nárok žalobce je nárokem z bezdůvodného obohacení. Závěr soudu o tom, že smlouva byla uzavřena platně, by také ničeho nezměnil na závěru o tom, že nárok žalobce je nárokem z bezdůvodného obohacení, když byly soudem zjištěny dva důvody absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru pro případ, že byla uzavřena řádným kontraktačním postupem obou účastníků takové smlouvy.82 Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení:83 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Žalobce žalobou žádal , částka, . Žalobce disponoval částečně žalobou, jak je výše uvedeno, vždy tak učinil sám, aniž by k tomu došlo pro chování žalované. Z procesního hlediska tak zavinil všechna částečná zastavení řízení. Žalovaná byla zavázána k úhradě částky , částka, , ve zbytku byla žaloba žalobce zamítnuta. Podle zákonných kriterií § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná. Žalovaná náhradu nákladů řízení neuplatnila, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.