25 C 18/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa , část obce proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , IČO: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o ochranu osobnosti

I. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 250 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <b>1. Tvrzení žalobce:</b> 2. Žalobou podanou u soudu dne 10. 1. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 250 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, kterou mu žalovaný způsobil zásahem do osobnostních práv žalobce, konkrétně tím, že podal dne 8. 3. 2018 společně s [titul]. [příjmení] znalecký posudek zapsaný ve Znaleckém deníku žalovaného pod pořadovým [číslo] 2018 (dále„ Znalecký posudek“, nebo i jen„ ZP“) v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], tj. v řízení opatrovnickém vedeném ohledně dcery žalobce [jméno] [příjmení], narozené dne 21. 7. 2014 (dále i jen„ dcera žalobce“), jejíž matkou je [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení], narozená dne 28. 12. 1980 (dále i jen„ matka dcery žalobce“), že žalobce byl tohoto řízení účasten, v řízení byl zpracován Znalecký posudek, šlo o znaleckého posouzení žalobce, dcery žalobce a matky dcery žalobce. Žalobce tvrdil, že v rámci zpracování Znaleckého posudku nebyl znalci vyšetřen, že Znalecký posudek byl vypracován za nestandardních okolností a nestandardním způsobem, znalci vycházeli z e-mailové komunikace, aniž by ověřili to, že žalobce byl skutečným původcem těchto mailů, že znalci dospěli ke zcela chybným, nepravdivým a nesprávným závěrům, že na základě závěrů Znaleckého posudku byl žalobce vyloučen ze života dcery žalobce, když pro ni má být dle znalců přímo ohrožující. Žalobce tvrdil, že žalovaný vedle zásahu Znaleckým posudkem zasáhl do jeho osobnostních práv dále i tím, že žalovaný u jednání ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], kdy byl vyslýchán, uvedl, že na závěrech Znaleckého posudku setrvává a tak prohloubil zásah do osobnostních práv žalobce. Žalobce tvrdil, že žalovaný vykonával své povinnosti znalce excesivním a žalobce poškozujícím způsobem, postup žalovaného byl od počátku vůči žalobci veskrze nedůvěryhodný, že i mezi odborníky daného oboru je nesporné, že způsob, jakým bylo znalecké hodnocení žalobce provedeno z pohledu odbornosti psychiatrie, je bráno přinejmenším za nestandardní a je proti zaběhlé praxi, že se žalobce sám nechal odborně psychologicky vyšetřit, že závěry tohoto vyšetření jsou v rozporu se závěry Znaleckého posudku o osobnosti žalobce a výchovných předpokladech žalobce, že v dále vedeném řízení žalobce prokázal, že nebyl autorem e-mailů, ze kterých žalovaný vycházel. Žalobce tvrdil, že se o podání Znaleckého posudku a o obsahu výpovědi žalovaného dozvěděl poté, co mu byly soudem doručeny. Žalobce tvrdil, že s obsahem protokolu o jednání se seznámil při nahlížení do spisu sp. zn. [spisová značka] někdy v r. 2020, že jeho nárok není promlčen.

3. Žalobce tvrdil, že žalovaný neučinil žádné kroky k nápravě, že došlo k zásahu do práv žalobce, že jednání žalovaného vedlo k destruktivním důsledkům v osobní sféře žalobce a zásahu snad do všech žalobcových práv vztahujících se k ochraně osobnosti, včetně rodičovských práv, práva na čest, důstojnost, práva na absenci ponižujícího a krutého zacházení apod., že jednání žalovaného se podílelo na zhoršení psychického stavu žalobce a vyvolalo u žalobce nutnost dlouhodobé psychologické, psychoterapeutické a psychiatrické péče, včetně medikace.

4. Žalobce tvrdil, že od 7. 12. 2018 do 24. 3. 2019 nepobýval v místě svého bydliště, ale záměrně se s dcerou žalobce zdržoval na jiném, ostatním lidem neznámém místě, ač toto oznámil matce dcery žalobce, že matka dcery žalobce iniciovala vyhlášení celostátního pátrání, že takto ochraňoval dceru žalobce před neblahým vlivem a psychickým týráním jiných osob, které se zdržovaly v domácnosti matky dcery žalobce, že žalobce zmocnil svého zástupce k zastupování u jednání v řízení u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], že tento zástupce požádal o odročení jednání, že této žádosti vyhověno nebylo, že pošta ze strany soudu byla žalobci doručována na adresu místa jeho bydliště, ač soud prokazatelně věděl, že se na této adrese nezdržuje.

5. Žalobce tvrdil, že psycholog a bývalý soudní znalec [příjmení] [celé jméno žalovaného] vypracoval komplexní hodnocení Znaleckého posudku, že žalobce sám posouzením PhDr. [celé jméno žalovaného] nedisponuje, že podstatné citace z tohoto komplexního a metodologického posouzení Znaleckého posudku jsou obsaženy ve spisovém materiálu policie, že klinický psycholog PhDr. [jméno] [příjmení] psychologicky vyšetřil žalobce a vypracoval zprávu o jeho psychologickém vyšetření dne 20. 9. 2018, že toto posouzení je rovněž založeno v uvedeném policejním spise, že se žalobce se závěry obou posouzení seznámil někdy na podzim roku 2018, že nepravdivost Znaleckého posudku je osvědčována zejména z usnesení o odložení trestní věci ze dne 28. 6. 2021 a ze závěrů posouzení Znaleckého posudku od PhDr. [celé jméno žalovaného], že to, že nebyly dodrženy standardy pro zpracování znaleckého posudku je prokazováno jednak závěry z usnesení o odložení trestní věci, jednak stanoviskem Etické komise Českomoravské psychologické společnosti, že pokud jde o poškození výslechem žalovaného byl žalobce poškozen tím, že žalovaný vykonával svoji profesi znalce excesivním způsobem a pokračoval před soudem ve stvrzování svých nepravdivých, či hrubě zkreslených závěrů o osobě žalobce, pokračoval ve svém předpojatém hodnocení osoby žalobce a hrubě selektivně pracoval s fakty, že kompletně ignoroval důkazy proti matce dcery žalobce (například pregnantně uzavřené zhodnocení relevantního obsaženého v odůvodnění v trestním rozsudku Okresního soudu v Přerově sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kde je podrobně trestním soudcem popsáno zneužití rodičovské odpovědnosti matkou dcery žalobce ve snaze vyloučit žalobce od dcery žalobce opakovanými křivými obviněními ze sexuálního zneužití a dále i o opakovaném bezdůvodném podrobování dítěte gynekologickým a jiným observacím, na což upozorňuje i psycholog PhDr. [celé jméno žalovaného], že jde o instrumentalizaci dítěte pro dosažení cílů matky, které lze považovat za nekalé, že takto žalovaný žalobce hodnotil i s vědomím toho, že žalobce nebyl vyšetřován, že tak žalovaný činil z údajných vlastních písemností žalobce a obsahu spisu, ačkoliv žalovanému bylo známo, že žalobce tyto písemnosti z valné části nepsal, není jejich autorem a své stanovisko nepřehodnotil, čímž jednal buď z nedbalosti, či úmyslně tak, aby prohloubil poškození žalobce, že takovým podáním výpovědi u jednání zdejšího soudu v řízení sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] žalovaný ještě více prohloubil zásah do práv žalobce, který způsobil podáním Znaleckého posudku.

6. Žalobce tvrdil, že částka 250 000 Kč se mu jeví jako minimální dostačující, že jiné formy zadostiučinění nemohou sloužit jako přiměřený prostředek nápravy způsobeného závažného zásahu do práv žalobce. Žalobce tvrdil, že žalovanému neodeslal předžalobní výzvu.

7. Žalobce označil důkazy k prokázání svých tvrzení, a to: Znalecký posudek, protokol o jednání ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 0P55 [číslo] konaného dne 10. 1. 2019, rozsudek Okresního soudu v Přerově sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4046/19 ze dne 14. 4. 2020 (rozhodnutí o odmítnutí ústavní stížnosti žalobce proti výroku I., II., III. rozsudku zdejšího soudu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a výroku I. usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo rozhodnuto o zvýšení výživného žalobce pro dceru žalobce na částku 6 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2017; důvodem odmítnutí ústavní stížnosti bylo nepodání žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí odvolacího soudu při současném tvrzení existence tzv. zmatečnostních vad), lékařskou zprávu MUDr. [příjmení] – psychosociální centrum [právnická osoba] z června 2021 vyžádanou Okresním soudem v Olomouci v řízení sp. zn. [spisová značka], usnesení PČR KRP OK [obec] sp. zn. KRPM [číslo] 2018 [číslo] ze dne 28. 6. 2021, spis PČR KRP OK [obec] sp. zn. KRPM [číslo] 2018 [číslo], stanovisko Etické komise Českomoravské psychologické společnosti ze dne 17. 7. 2019 založené v uvedeném spise.

8. V rámci přípravy prvního jednání byl žalobce dne 22. 9. 2022 vyzván k doplnění tvrzení tak, že uvede, z jakých konkrétních důvodů se nepodrobil v rámci trestního řízení (spis PČR KRP OK [obec] sp. zn. KRPM [číslo] 2018 [číslo]) znaleckému zkoumání, jak s takovým postupem souhlasil v podání vysvětlení, zda po dni 18. 1. 2019 bylo vydáno soudní rozhodnutí o úpravě styku žalobce s dcerou žalobce a zda žalobce styk s dcerou žalobce realizuje, zda se od 18. 1. 2019 dosud podrobil znaleckému zkoumání z oboru psychiatrie, zda takové posudky byly zpracovány a je možné je předložit, že zpráva PhDr. [jméno] [příjmení] je zprávou z oboru psychologie nikoli psychiatrie; dále byl vyzván k předložení listinných důkazů tak, aby byly k dispozici alespoň 3 dny před konáním prvního jednání ve věci. Na výzvu soudu žalobce nereagoval. K nařízenému jednání se žalobce nedostavil. <b>9. Tvrzení žalovaného:</b> 10. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný tvrdil, že závěry podaného společného Znaleckého posudku jsou platné, že žalobce byl předvolán ke znalci, následně sdělil, že není ochoten se podrobit znaleckému zkoumání, že to je uvedeno ve Znaleckém posudku na straně 18 – 20, že žalobce měl tendenci diktovat svou představu o provedení Znaleckého posudku, a podmínky jeho provedení, že oba znalci vyjádřili vysokou míru vstřícnosti, že žalobce ke dni 22. 2. 2018 lapidárně vyjádřil své stanovisko, že se znaleckého zkoumání nezúčastní a požádal, aby znalci byli zproštění podání Znaleckého posudku, že podání Znaleckého posudku tak žalobce zhatil sám, že žalovaný s kolegyní vyhodnotil, že nadměrné prodlužování řízení a vyhotovování Znaleckého posudku je nepříznivé pro dceru žalobce a Znalecký posudek podali na základě obsahu spisu, jak je podrobně uvedeno na straně 3 – 20 Znaleckého posudku.

11. K tvrzení žalobce, že závěry Znaleckého posudku jsou lživé, žalovaný tvrdil, že ve formulaci závěru Znaleckého posudku je uvedeno, že pro nemožnost vyšetření nelze exaktně odpovědět na položené otázky, jak je uvedeno na straně 50 Znaleckého posudku. Znalci používají formulaci, že„ otec s vysokou pravděpodobnosti“, dále není uvedena konkrétní diagnostická kategorie. Uvedena je obecně kategorie poruchy osobnosti, která vystihuje to, jak jedinec vnímá, myslí, vytváří své reakce, a to vždy způsobem (u všech těchto složek) odchylně od projevu osoby bez této patologie. Jde o odchylku, nikoli duševní onemocnění. Žalovaný tvrdil, že vycházel z výpisu ze spisu, který dokonale až didakticky ilustruje projevy poruchy osobnosti, že sám třikrát podával u různých orgánů policie vysvětlení kvůli podjatosti, či spiknutí s právním zástupcem matky, kterého žalovaný nezná. Žalovaný tvrdil, že v době, kdy se konalo jednání ve věci, se žalobce skrýval, postupoval tak proti rozhodnutí soudu, chování bylo nestandardní, vymykající se standardní strategií chování, čili suspekci poruchy osobnosti. Závěry Znaleckého posudku jsou uvedeny decentně, je uvedeno, že byla zjištěna relevantní patologie, znalci použili nejméně stigmatizující označení, a to porucha osobnosti. Označení porucha osobnosti není diskvalifikující, mezi nositeli této poruchy jsou osoby vynikající z hlediska společenského, kulturního, ale i osobnosti problematické. Toto označení nemá medicínsky relevantní váhu. Pokud jde o poruchu osobnosti jako takovou, vyskytují se její subtypy: ego - syntonní (osoba je přesvědčena, že u ní je vše v pořádku) a ego - dystonní (trápí se a sama je submisivní), že v případě žalobce nekonstatovali s nevývratnou jistotou typ této poruchy, že upozornili na anomálii paranoidní, narcistní a disociální 12. Žalovaný ve vztahu ke zprávě Psychosociálního Centra - Telemens ze dne 21. 6. 2021 tvrdil, že dne 14. 6. 2021 proběhla kontrola, kdy bylo zjištěno, že u žalobce je přítomno ladění pokleslé, depresivní, labilnější, že dne 25. 5. 2020 je uvedeno, že koresponduje středně těžká fáze reakce na stres, porucha přizpůsobení, že do jisté míry nelze určit, zda tato středně těžká fáze (porucha přizpůsobení podle MKN – 10: F32.1. je označení osoby trpící depresi endogenní), tak reakce na stres v podobě poruchy přizpůsobení (je označena MKN - 10: F [číslo]), je tedy nejednoznačné, zda jde o poruchu v podobě depresivní, nebo poruchu deprese sekundární, že dále je zde uvedeno že při kontaktu s OSPOD či PČR je žalobce spíše afektivní až impulzivní, projevuje se u něj takové jednání, že bez ohledu na zdroj deprese je standardní projev osoby depresivního ladění takový, že snižuje její tzv. drive (intenzitu prosazování), že posouzení pak do jisté míry koresponduje se zhodnocením osobnostní patologie ve Znaleckém posudku, který podali, že ve zprávě MUDr. [příjmení] není uveden pohled na osobnostní formát žalobce, že je obvyklé, že pokud jsou markantní patologické rysy, uvedou se, případně, pokud nejsou, standardně se uvede komentář:„ Osoba bez zjevné osobnostní patologie.“, že tento údaj v uvedené zprávě není, že uvedené zhodnocení nevylučuje, že by žalobce zároveň nemohl byt nositelem poruchy osobnosti.

13. Žalovaný tvrdil, že součástí výpisu ze spisu v rámci podání Znaleckého posudku byla i zpráva MUDr. [příjmení], která v roce 2014 zjistila poruchu přizpůsobení a byla doporučená medikace, dne 30. 1 2017 byl nasazen Quetiapin, jde o atypické antipsychotikum, které není určeno k léčbě poruchy nálad, spíše je určeno ke korekci nepříznivých osobnostních dispozic, Queatiapin v dávce 25 mg je určen buď k úpravě spánku, či ke korekci poruch osobnosti, že hodnoceny byly afektivní příznaky, tíseň, sklon se prezentovat sociálně přijatelným způsobem, egocentrismus, svádění viny na své okolí. Tyto symptomy nezapadají do hodnocení obvyklého pro jedince depresivního. Žalovaný tvrdil, že v symptomatickém souhrnu není použito hodnocený osoby jako osobnosti patologické, ale ani hodnocení, že taková patologie se neprojevuje. [příjmení] depresivní se projevují tak, že jsou inhibovány, pasivní, vlivem depresivního vlastního selhání, které vnímají jako vlastní nedostatečnost. Osoba, která trpí depresí, nemá energetický potenciál k prosazování svých nároků, představ, atd. V rozporu s tím je uvedena afektivní dráždivost, sklon svádět vinu na jiné a tendenční chování. Žalovaný tvrdil, že analýza projevů žalobce je podána na straně 36 – 38 Znaleckého posudku. Jde o bilanci nepříznivých projevů, které podporují závěr Znaleckého posudku. Žalovaný se ve vztahu k tvrzení žalobce, že oba znalci selektivně pracovali s dokumentací, tvrdil, že s tímto nesouhlasí, že při zpracování Znaleckého posudku vycházeli znalci z obsahu předloženého spisu, že znalcům nepřísluší provádět hodnocení autorství e-mailů, že na základě spisu postulovali své závěry. Žalovaný tvrdil ve vztahu ke zprávě Psychiatrické společnosti, z. s., že posuzovaný měl být pozván k provedení vyšetření, což znalec učinil, že měl ve znaleckém posudku uvést důvody, pro které nebylo možno zrealizovat zkoumání posuzovaného, což znalec učinil, že stejně tak, pokud na základě toho dospěli k závěrům, byly uvedeny tak, jak je uvedeno v tomto odborném stanovisku, že ve Znaleckém posudku není uveden subtyp poruchy osobnosti, pouze údaj o tom, že žalobce s vysokou pravděpodobností je osobou s poruchou osobnosti, že závěr nebyl stanoven lživým způsobem. Žalovaný tvrdil, že vyjádření„ porucha osobnosti“ nemá relevantní váhu bez specifikace typu poruchy. <b>14. Důkazy provedené soudem podle § 120 odst. 2 věta první o. s. ř.:</b> 15. Soud provedl postupem dle § 120 odst. 2 věta první o. s. ř. důkazy: rozhodnutí opatrovnického soudu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], rozhodnutí opatrovnického soudu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]; dále požádal o podání zprávy opatrovnické oddělení zdejšího soudu ve věci sp. zn. 0P55/ 2016 tak, aby bylo sděleno, zda je i nadále účinná právní úprava zákazu styku žalobce s dcerou žalobce dle rozsudku soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], zda proti tomuto rozsudku byly podání řádné, či mimořádné opravné prostředky, či ústavní stížnost, a jak o nich bylo rozhodnuto, zda a kdy byl případně zákaz styku zrušen, zda od 18. 1. 2019 bylo provedeno znalecké zkoumání žalobce v obou psychiatrie a s jakým výsledkem, zda případně žalobce předložil zprávy o svém zdravotním stavu, soud byl požádán o zaslání těchto zpráv; dále požádal o podání zprávy trestní oddělení zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], aby bylo sděleno, zda bylo provedeno znalecké zkoumání žalobce v obou psychiatrie a s jakým výsledkem, zda případně žalobce předložil zprávy o svém zdravotním stavu, soud byl požádán o zaslání těchto zpráv; dále byl požádán o podání zprávy zdejší soud ve věci sp. zn. [spisová značka] o sdělení, zda bylo provedeno znalecké zkoumání žalobce v obou psychiatrie a s jakým výsledkem, zda případně žalobce předložil zprávy o svém zdravotním stavu, soud byl požádán o zaslání těchto zpráv; dále byla požádána [obec] psychiatrická společnost, z. s. o podání odborného vyjádření, zda žalovaný je členem této organizace, zda organizace má svůj Etický kodex, či další odborná pravidla pro zpracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie, zda je či není v souladu s takovými pravidly odpovědět na otázky zaslané soudem bez toho, aby byla osoba vyšetřena, jakož i to, ve kterých případech je odborně přípustné a správné, aby znalecký posudek byl zpracován bez osobního vyšetření posuzované osoby; dále byla požádána [obec] lékařská komora o podání odborného vyjádření, zda organizace má svůj Etický kodex, či další odborná pravidla pro zpracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie, zda je či není v souladu s takovými pravidly odpovědět na otázky zaslané soudem bez toho, aby byla osoba vyšetřena, jakož i to, ve kterých případech je odborně přípustné a správné, aby znalecký posudek byl zpracován bez osobního vyšetření posuzované osoby. Pokud jde o otázky zaslané soudem, šlo o otázky položené žalovanému v zadání Znaleckého posudku, jak jsou uvedeny v bodu 19. b) pod písmeny b), e), f), g) odůvodnění tohoto rozsudku. <b>16. Skutková zjištění soudu:</b> 17. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný je rozvedený od 7. 10. 2006, že je hlášen k trvalému pobytu od 7. 10. 2006 na adrese [adresa žalobce], [část obce], že nemá zapsánu jinou adresu jako adresu pro doručování.

18. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný je v tomto rejstříku zapsán od 20. 7. 2015, že jeho IČO je: [osobní údaje žalovaného] a adresa jeho sídla je: [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce].

19. Ze Znaleckého posudku soud zjistil, že: a. žalovaný byl dle údaje uvedeného na str. 1 posudku povolán k podání znaleckého posudku podle § 105 odst. 1 tr. ř. opatřením Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 8. 2017, a to u žalobce, dcery žalobce, matky dcery žalobce a partnera matky dcery žalobce, znalecký posudek podal dne 8. 3. 2018 a je zapsán v jeho znaleckém deníku pod pořadovým [číslo] 2018 znaleckého deníku; b. úkolem žalovaného jako znalce z oboru psychiatrie bylo odpovědět na otázky: a) Zda matka trpí duševní chorobou, nebo poruchou v současné době, případně, zda v minulosti jí trpěla a zda tato ovlivňuje její výchovné předpoklady a jakým způsobem. Zda trpí eventuálně jiným psychiatrickým onemocněním či zda má zvláštní rysy osobnosti či povahy, které ovlivňují její výchovnou způsobilost a v jakém směru. Totéž i ve vztahu k partnerovi matky. b) Zda otec trpí duševní chorobou, nebo poruchou v současné době, případně, zda v minulosti jí trpěl a zda tato ovlivňuje jeho výchovné předpoklady a jakým způsobem. Zda trpí eventuálně jiným psychiatrickým onemocněním či zda má zvláštní rysy osobnosti či povahy, které ovlivňují jeho výchovnou způsobilost a v jakém směru. c) Zda nezl. [jméno] trpí duševní chorobou, nebo poruchou v současné době, případně, zda v minulosti jí trpěla, zda příp. trpí jiným psychiatrickým onemocněním či zda má zvláštní rysy osobnosti či povahy, v důsledku nichž je nezbytné vůči ní praktikovat speciální výchovné vedení a působení a v jakém směru konkrétně. d) Zda matka je závislá na požívání návykových látek. Totéž ve vztahu k partnerovi matky. e) Zda otec je závislý na požívání návykových látek. f) V kladném případě zda se jedná z jmenovaných o stav trvalý, zda je příp. léčbou ovlivnitelný a zda tato skutečnost může mít vliv na další příznivý vývoj nezl. [jméno] a v jakém směru. g) Zda znalec zjistil další rozhodné skutečnosti a zda navrhuje znalecké vyšetření z jiného oboru a odvětví; c. na str. 3 až str. 16 v části I. je uveden výpis z dokumentace, v daném případě z obsahu soudního spisu č.l.3 až č.l. 644; v části II. jsou uvedeny údaje získané mimo spisovou dokumentace, a to z kontaktu s posuzovanou matkou dítěte žalobce, na str. 17 až 20 posudku z kontaktu se žalobcem, a to o domluvě znaleckého vyšetření se žalobcem, o které se uvádí, že je nadmíru komplikovaná, probíhá na etapy od října do února, žalobce diktuje podmínky, za jakých se chce zúčastnit, zejména mu jde o možnost být s dítětem před vyšetřením, nejprve několik dnů, posléze slevuje na den, operuje konceptem rovného přístupu, vymezuje se kontaktu své dcery s matkou své dcery, uvádí termín konflikt loajality, že výběr mailů ilustruje tématiku posuzovaného žalobce, uvedeny jsou včetně rekapitulace obsahu: mail žalobce ze dne 15. 11. 2017 adresovaný [titul]. [příjmení], mail žalobce ze dne 8. 11. 2017 adresovaný [titul]. [příjmení], mail žalobce ze dne 29. 1. 2018 adresovaný [titul]. [příjmení], mail ze dne 31. 1. 2018 adresovaný oběma znalci žalobci, ve kterém jej vyzývají ke spolupráci na vyšetření a zpracování znaleckého posudku, mail žalobce ze dne 9. 2. 2018 adresovaný [titul]. [příjmení], mail znalců adresovaný žalobci ze dne 13. 2. 2018, ve kterém se žalobci mimo jiné sděluje, že si dle domluvy s matkou dítěte dítě může vyzvednout 22. 2. v 14 h před domem a předat ji po ukončení znaleckého vyšetření dne 23. 2. večer s tím, že žalobce se má dostavit ke znalcům dne 23. 2. ve 14 hod., email žalobce ze dne 22. 2. 2021 ve kterém sděluje, že se ke znaleckému zkoumání nedostaví a obrátí se na patřičná místa, že požádal soud o zproštění znalců od podání znaleckého úkolu, že na str. 20 až 27 je obsažen popis vyšetření matky dítěte žalobce, že na str. 27 až 30 je obsaženo vyšetření dítěte žalobce, že na str. 30 až 36 je obsaženo vyšetření přítele matky dítěte žalobce; d. v samostatné části Znaleckého posudku na str. 36 až 38 je obsaženo psychologicko- psychiatrické znalecké hodnocení žalobce, kde se uvádí, že se žalobcem nebylo možno domluvit termín vyšetření, že žalobce v minulosti bojkotoval vyšetření u PhDr. [příjmení], že i v případě, že by se vyšetření uskutečnilo, je zde vysoká pravděpodobnost, že by z jeho strany nebyl naplněn požadavek adekvátní spolupráce, proto znalci přistoupili k méně zvyklému, ale relevantnímu způsobu posouzení duševních charakteristik žalobce –tedy klinickou analýzou a syntézou dostupných údajů, že k tomu vedl znalce také fakt nadměrného a neúměrného prodlužování řízení, že na základě analýzy rozsáhlé spisové dokumentace a dalších dostupných údajů mají dostatek relevantních informací ke stanovení následujících odborných závěrů a uvádí následující znaky, jejich vysvětlení, s údajem o zdroji dle č. l. spisu soudu: silně narušené sebepojetí a s tím spojené sklony k poruchové manipulaci s realitou (č. l. 424 - 427), v sebepojetí egocentrické a narcistické sklony s potřebou potvrzovat vlastní hodnotu na úkor ostatních (mail se znalci ze dne 29. 11. 2017, mail se znalci 29. 1. 2018, č. l. 43 - 44, [číslo] aj., č. l. 421 - 423), extrapunitivita (č. l. 402, č. l. 98 - 102), nízká frustrační tolerance vůči zátěži, s impulzivní až agresivní reaktivitou, se skolny k zastrašování a vyhrožování okolí (č. l. 421 - 423, dožádány protokol OSPOD ze dne 12. 9. 2016), pohotovost k afektivní reaktivitě a sklony k nadměrné dramatičnosti (konstatováno MUDr. [příjmení] v 2/ 2015), pasivně-agresivní reaktivita v řešení (dohody na znaleckém vyšetření ze dne 30. 10. 2017, žádost o zproštění znalců namísto dostavení se k domluvenému vyšetření), sklony k ovlivňování a manipulacím okolí (napříč celou spisovou dokumentací, mail z 29. 1. 2018), nízká zodpovědnost, sklony ke lhavosti, neochota nést důsledky vlastního jednání (č. l. 122 - 123, neochota dostát závazkům vyživovací povinnosti), narušení myšlení a snížená kontrola realitou, paralogie gradující až do výrazných paranoidních zpracování (mail 15. 11. 2017, opakované odvolávání se proti rozhodnutím soudu, stížnosti, projektivní zpracování situace napříč spisovou dokumentací, konspirační teorie – dle posudku MUDr. [příjmení] z 2/ 2015), že jde o anomálně strukturovanou osobnost, signifikantní je rekapitulace historie psychiatrické péče, že znalci uvedli, že jsou si vědomi nekompletnosti posouzení psychologicko-osobnostního fungování a případné patologie posuzovaného žalobce, současně prohlašují, že uvedené osobnostní charakteristiky žalobce jsou natolik výrazné a důkladně podložené, že o nich není zásadních pochybností, že při řádném psychologicko- psychiatrickém vyšetření se mohou pouze doplnit o komplexnější vazby v osobnostním fungování) ne však tyto popřít či principiálně změnit), totéž se týká úvahy o diagnóze Porucha osobnosti, která je markantně se profilující avšak její užití je limitováno absencí reálného aktuálního psychiatricko vyšetření); e. na otázky soudu týkající se žalobce žalovaný odpověděl takto: na otázku b) Pro nemožnost provést regulérní znalecké vyšetření otce, nelze exaktně odpovědět. V minulosti byla u něj užita diagnostická kategorie Porucha přizpůsobení (kód F [číslo] dle MKN-10). Při kritické revizi zdokumentovaných projevů a údajů znalec vyjadřuje odborný závěr, že žalobce s vysokou pravděpodobností trpí diagnostickou kategorií z okruhu Poruchy osobnosti (kód F6 dle MKN-10). Důvodem k tomuto závěru je jako podporující zjevná přítomnost jeho anomálních povahových rysů, zvláště pak ve smyslu narcistických, disociálních a paranoidních.; na otázku e) U žalobce nejsou podklady ani indicie k tomu, že by byl závislý na požívání návykových látek.; k otázce f) V problematice otázek a), c), d) a e) je odpověď bezpředmětná. K problematice otázky b) lze uvést, že anomální povahové rysy (a také případná Porucha osobnosti) jsou trvalého rázu, jejich léčebné ovlivnění je limitované a odvíjí se od náhledu daného jednice a motivace k aktivnímu úsilí v procesu terapie. V případě žalobce je plně vyjádřena absence obou požadavků k případné terapii (a mj. v rámci dosavadní ambulantní péče nedochází k příznivému efektu léčby). Znalci také prokazují, že důsledky povahových rysů žalobce v podobě jeho přístupu a chování k dceři žalobce jsou pro její vývoj nepříznivé, potažmo maligní, a to ve směru zodpovězených otázek v předchozích pasážích.; k otázce g) Znalci mají za podstatné konstatovat, že posuzovaný žalobce se v rámci svých osobnostních charakteristik popsaných výše významným způsobem spolupodílí na neúměrném protrahování sporu a celého řízení. Toto vede ke konzervaci nepříznivého stavu s neblahým dopadem na dceru žalobce, ale i další zúčastněné osoby. Znalci nenavrhují znalecké vyšetření z jiného oboru a odvětví.

20. Z protokolu o jednání ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] konaného dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že: a. šlo o jednání ve věci péče soudu o nezletilou dceru žalobce, konkrétně ve věci úpravy styku, úpravy výživného, neshody rodičů v záležitosti významné pro dítě, o úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti, o změnu výchovného prostředí; b. matka dcery žalobce se k jednání osobně dostavila, stejně tak její právní zástupkyně, žalobce se k jednání nedostavil, doručení u něj bylo vykázáno dne 11. 12. 2018 adresa [adresa], z. s. zmocněný plnou mocí ze dne 1. 11. 2018 založenou na č. l. 1519 se nedostavil, doručení u něj bylo vykázáno dne 21. 12. 2018, dále se účastnil kolizní opatrovník dcery žalobce a Okresní státní zastupitelství, u jednání byl proveden důkaz výslechem [titul]. [příjmení] a výslechem žalovaného; c. žalovaný uvedl po zákonném poučení, že trvá na závěrech Znaleckého posudku s tím, že následné projevy žalobce stvrzují a naplňují tyto závěry, že žalobce věc blokuje a obstruuje, že se cítí být dotčen postupem žalobce, který podává svůj odpor a stížnosti, že již dvakrát znalci podávali vysvětlení u policejního orgánu, že podle znaleckého posudku MUDr. [příjmení] z roku 2015 byl žalobce hodnocen jako osoba se sníženou frustrační tolerancí s pohotovostí k afektivním reakcím, přičemž žalovaný citoval: pro dekompenzaci osobnostních rysů i horší schopnost ovládat své jednání, že v lednu 2017 byla žalobci doporučena medikace antipsychotikem Quetiapin, který se používá pro léčbu psychóz a ke korekci nepříznivých projevů poruchy osobnosti, že vyšetření žalobce by principiálně neměnilo závěry znalců, sloužilo by pouze k sofistikovanější precizaci v příslušné kategorii porucha osobnosti, bylo by možné posoudit její míru, intenzitu a závažnost, že je vysoce pravděpodobný nepříznivý dopad na další vývoj dcery žalobce a její aktuální psychický stav, konkretizace činěna nebyla, aby tento závěr nebyl zatížen spekulativním aspektem, že patologie žalobce by byla částečně medicínsky ovlivnitelná, a to kombinací psychoterapie a farmakoterapie v rámci systematického procesu, že žalobce si v kontaktu s PhDr. [celé jméno žalovaného] stvrzoval své vlastní specifické pojetí celé situace, že dle názoru žalovaného žalobce nadřazuje zájem řešit svůj vztah s matkou dcery žalobce nad bytostný zájem dcery žalobce, když od 2. 12. 2018 do dne 10. 1. 2019 dceru izoloval v kontaktu s matkou, proto doporučil zákaz styku žalobce s dcerou žalobce, že u jednání byly předneseny závěrečné návrhy a jednání bylo odročeno na den 18. 1. 2019 za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci o úpravě styku, změny výchovného prostředí a neshodě rodičů, ve vztahu ke zbývajícím předmětům řízení bylo jednání odročeno na den 20. 2. 2019.

21. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 10. 4. 2019, soud zjistil, že výrokem I. tohoto rozsudku soud zakázal styk žalobce s dcerou žalobce, že soud dospěl k závěru, že styk dcery žalobce se žalobcem je pro vývoj dcery žalobce ohrožující, a to zejména z důvodu programování nezletilé žalobcem proti matce a také skutečnost, že žalobce dceru i vztah s dcerou využívá účelovým způsobem jako nástroj msty na matce dcery žalobce, že k závěru o nebezpečnosti styku otce s nezletilou přispívá i zjevná neschopnost otce své jednání a chování v daném směru korigovat, včetně jeho dlouhodobě prokazatelného odmítání či bojkotování spolupráce s mediačními institucemi, proto je ze znaleckého hlediska výrazně doporučen zákaz kontaktu otce s dcerou, že soud citoval závěry Znaleckého posudku (v této souvislosti znalci nespatřují jako relevantní řešení styk dítěte s otcem za přítomnosti odborníka ze situace, kdy otec neprokázal adekvátní spolupráci v obdobných případech a situacích, a to po celou dobu tří let trvajícího řízení, oba znalci s odvoláním na svou odbornost a profesionalitu prohlásili, že výchovné a osobnostní charakteristiky otce jsou natolik výrazné a důkladně podložené, že o nich není zásadní pochybnosti, že uvedená zjištění se mohou při případném řádném znaleckém vyšetření pouze doplnit o komplexnější vazby, ne však tyto popřít či principiální změnit totéž se týká úvahy o diagnóze porucha osobnosti, která je v daném komplexu dostupných indicií markantně se profilující a otec se opakovaně odmítl ke znaleckému vyšetření na základě výzvy ke znalcům dostavit, a to navzdory nadstandardnímu úsilí znalců a jejich ochotě akceptovat podmínky posuzovaného a nad rámec standardních postupů realizovat náležitá znalecká vyšetření, když soudem bylo také opakovaně nařízeno jeho předvedení ke znalcům [příjmení] České republiky a byla otci rovněž v této souvislosti uložená pořádková pokuta), že oba znalci u soudního jednání dne 10. 1. 2019 svými výpověďmi stvrdili závěry Znaleckého posudku, že osobnostní danosti žalobce jsou důvodem limitovaných předpokladů pro výchovné působení, že bylo zjištěno i další jednání žalobce, které prokazuje narušené výchovné kompetence vůči dítěti, když v průběhu celého vývoje řízení se prezentuje jeho snížené porozumění potřebám dcery žalobce, které není schopen adekvátně vyhodnotit, respektovat, natož saturovat, že před potřebami a zájmy dcery žalobce zjevně preferuje vlastní zájmy a pohnutky, kdy základním motivem je potom soupeření s matkou dcery žalobce a pomstychtivost vůči ní a dceru žalobce redukuje na pouhý objekt, který k tomuto účelovým způsobem využívá, že čas s dcerou žalobce využívá k další manipulaci a ovlivňování proti matce dcery žalobce, že dále je v odůvodnění rozsudku uvedeno, že žalobce dosud pobývá s dcerou žalobce na neznámém místě, žádným způsobem nespolupracuje, nerespektuje a ignoruje dosavadní soudní rozhodnutí, jeho počínání je nepředvídatelné, jednal v přímém rozporu se zájmy dcery žalobce a ohrožuje její další příznivý vývoj, ze strany Policie České republiky bylo vyhlášeno pátrání po žalobci a dceři žalobce, že žalobce nevrátil dceru žalobce matce dcery žalobce ze styku dne 2. 12. 2018, zadržuje ji dosud ve své péči, upírá jí právo na druhého rodiče a jedná svévolně dle svých zájmů, motivován bojem proti matce dítěte žalobce, že pokud takové programování pokračuje, syndrom zavrženého rodiče se naplní, kdy problémem je nejen ztráta vztahu s neprogramujícím rodičem, ale také další potíže, které se mohou projevit v dalším životě dítěte, že soud dospěl k závěru zejména ze závěrů odborného znaleckého zkoumání, že realizace dalších kontaktů žalobce s dcerou žalobce by byla pro ni přímo ohrožující pro její další vývoj z důvodu vážně narušených výchovných kompetencí žalobce, který upřednostňuje svoje vlastní zájmy a potřeby na zájmy nezletilé a vztah s dítětem využívá k nasycení vlastního motivu pomsty vůči matce, přičemž jako extrémně závadové a nebezpečné pro další vývoj nezletilé pak bylo prokázáno počínající programování dítěte vůči matce při dalším pokračováním uvedeného by mohlo dojít, jak syndromu zavržení rodiče tak k dalším rizikům s tím spojeným, soud vyhodnotil zjištěné výchovné předpoklady žalobce, jeho osobnostní charakteristiku, vztah k matce dcery žalobce, dospěl k závěru, že aktuální chování a jednání žalobce ve vztahu k dceři žalobce i matce dcery žalobce odborné znalecké závěry znalců zcela potvrzuje a naplňuje, že je proto nezbytné přistoupit v zájmu dítěte bezvýhradně k tomuto krajnímu opatření tedy vyslovení zákazu styku žalobce s dcerou žalobce, že soud hodnotil v rámci předmětného řízení i listiny předložené žalobcem (zpráva PhDr. [celé jméno žalovaného], zpráva PhDr. [příjmení]) a uzavřel, že tyto listiny nelze hodnotit jako objektivní důkazy v daném řízení ve smyslu odborného znaleckého posouzení a činit z nich jakékoliv závěry pro rozhodnutí ve věci za situace, kdy tyto byly zpracovány pouze jednostranně ve spolupráci se žalobcem na jeho objednávku, aniž by vyšetřující měli k dispozici obsah soudního spisu a aniž by realizovaly odborné vyšetření ostatních účastníků řízení, že uvedený postup žalobce stran zajištění takových zpráv nutno hodnotit jako účelový, jediným relevantním důkazem je soudem nařízený znalecký posudek, kdy znalci jsou jmenováni jako znalci, pro konkrétní specializaci, mají k dispozici veškerý spisový materiál, jsou povinni znalecky vyšetřit všechny označené účastníky řízení, splnit i další povinností uložené dle příslušného soudního rozhodnutí, včetně příslušného znaleckého prohlášení, že soud neshledal žádné relevantní důvody pro realizaci revizního znaleckého posudku v předmětném řízení.

22. Z rozsudku zdejšího soudu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že výrokem I. tohoto rozsudku byl zamítnut návrh žalobce na změnu úpravy péče a výživného o dceru žalobce, který se domáhal svěření dítěte do střídavé péče v týdenních intervalech, včetně úpravy střídavé péče o svátcích a prázdninách, že soud zrekapituloval dosavadní průběh řízení, jednotlivá vydaná rozhodnutí soudu prvního stupně a soudu odvolacího, včetně rozhodnutí, kterým nařídil předběžné opatření zakazující styk žalobce s dcerou žalobce ze dne 3. 1. 2019 a rozhodnutí ve věci samé o zákazu styku žalobce s dcerou žalobce ze dne 18. 1. 2019, že dále bylo projednáváno a rozhodováno o zvýšení výživného pro dceru žalobce, žalobce byl zavázán rozhodnutím ze dne 26. 9. 2019 platit na výživu dcery žalobce částku 6 000 Kč měsíčně, byl zamítnut návrh žalobce na snížení výživného, že rozhodnutí o výživném nabylo právní moci dne 10. 5. 2019, dále bylo rozhodováno o školní docházce dcery žalobce, za žalobce byl udělen a souhlas s nástupem dcery žalobce k zahájení povinné školní docházky od 1. 9. 2020 do označeného školního zařízení že žalobce neplatil výživné, probíhalo trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy, byly řešeny jeho majetkové poměry, že byl proveden důkaz zprávou Psychosociálního centra [obec], za které plyne mimo jiné, že se projevuje afektivním až k impulsivním jednáním, užívá nenávykové léky, je schopen vykonávat jakékoliv povolání, k němuž má specializaci, či kde bude zaměstnán, že současná pracovní výkonnost je omezena v důsledku výrazné depresivní symptomatiky, že dochází na individuální psychoterapie, hospitalizován nebyl, že bylo zjištěno že žalobce je podezřelý ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy nespolupracuje s příslušnými odbornými pracovníky nedostavuje se k jednáním ignoruje soudní rozhodnutí jeho chování je nepředvídatelné, že soud zhodnotil všechny provedené důkazy a dospěl k závěru, že v řízení nebyla prokázána žádná relevantní změna poměrů, která by rozhodnutí vyhovující návrhu žalobce odůvodňovala.

23. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že k odvolání žalobce odvolací soud rozhodoval o správnosti výroku o náhradě nákladů řízení, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

24. Z rozsudku Okresního soudu v Přerově sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 7. 4. 2021 (předložen žalobcem v anonymizované podobě založený na č. l. 85 - 92), (vyžádaný soudem od Okresního soudu v Přerově a opatřený doložkou právní moci založený na č. l. 146 - 153) soud zjistil, že: a. žalobce byl dne 16. 3. 2021 podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby státní zástupkyně okresního státního zastupitelství v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] pro skutek spočívajících v tom, že poté, co si dne 1. 12. 2018 vyzvedl u matky dcery žalobce k soudem upravenému styku dceru žalobce, tuto nevrátil řádně dne 2. 12. 2018 do péče matky dcery žalobce, poslal jí zprávu, že je dcera nemocná a i když to její zdravotní stav umožňoval tak odmítl matce dceru vydat a matku informoval, že je dcera nemocná s dítětem navštívila lékařku, matce zaslal lékařskou zprávu o ošetření, a když se ještě téhož dne matka za asistence policie dostavila k němu do místa jeho pobytu v [obec] tak odmítl dceru s ohledem na její zdravotní stav vydat a opět dne 3. 12. 2018, kdy se znovu matka se za asistence policie opětovně domáhala vydání dcery, tak jí dceru nevydala, kdy i s ohledem na zdravotní stav a možné ohrožení dítěte byla policejním orgánem přivolána záchranná zdravotnická služba, přivolaný lékař zkontroloval dítě bylo zjištěno, že toto je řádně zajištěno léčebným režimem, dne 4. 12. 2018, kdy s dítětem absolvoval kontrolu u lékařky tak matku pouze prostřednictvím svého právního zástupce o stavu dítěte informoval, načež dne 6. 12. 2018 vydal Okresní soud v Olomouci k návrhu matky usnesení č. j. [číslo jednací], kterým nařídil výkon rozsudku Okresního soudu v Olomouci odnětím nezletilé dcery žalobce žalobci a jejím předáním matce dcery žalobce s tím, že odnětí nezletilé bude provedeno bezodkladně pročež, když dne 7. 12. 2018 byl soudní vykonavatelkou v místě jeho pobytu s dítětem v [obec a číslo], okres [okres] výkon rozhodnutí soudní vykonavatelkou, tak se v bydlišti nenacházel, přičemž bylo zjištěno, že byl s dítětem na kontrole u lékaře, soudní vykonavatelkou byl kontaktován telefonicky, kdy uvedl, že je s dcerou u lékařky, a poté jí zavolá, od té doby však již byla nekontaktní, záměrně s úmyslem dceru nevrátil do péče matky s ní nato odcestoval a zdržovala se s ní na různých místech, a poté s ní vycestoval do Německa, s matkou komunikoval pouze prostřednictvím e-mailu zasílaných přes [jméno] [příjmení] přitom jí nesdělil místo jejich pobytu, matce odmítal dceru vydat neumožňovali kontakt s dcerou, vyjma jediného krátkého telefonátu a takto si počínal až do 23. 3. 2019, kdy matka dcery žalobce zjistila jeho pobyt s dcerou v penzionu na území Německa, kde si dceru poté, co se před ní s dcerou vydal na útěk nakonec převzala zpět do své péče, a tím žalobce porušil rodičovské právo matky dcery žalobce na osobní styk s dítětem a způsobili tím vážnou újmu na jejích rodičovských právech, když zjevně proti její vůli a ne tak dlouhou dobu s dcerou odcestoval a tím ji uvedl v omyl, neboť poté, co si dítě vyzvedl u matky k uskutečnění řádného styku jí z důvodu zdravotního stavu dítěte a pod záminkou následné rekonvalescence nevrátil zpět matce do její péče pod lživým příslibem, že dceru vrátí matce do její péče po jejím uzdravení s ní potom v úmyslu ji matce nevrátit z místa odcestoval a pohyboval se s ní na různých místech bez toho, že by matce umožnil řádný kontakt s dítětem, neboť uvedený skutek není trestným činem; b. že soud dospěl k závěru, že se uvedený skutek stal, že tento skutek spáchal žalobce, avšak toto jednání není trestným činem; c. že poté, co ke dni 7. 12. 2018 došlo ke zlepšení zdravotního stavu dcery žalobce s dcerou odcestoval a s dítětem se svévolně zdržoval v [obec] až do 23. 3. 2019, kdy se matka dcery žalobce svépomocí dobrala dítěte, soud toto vyhodnotil tak, že ze strany žalobce šlo o protiprávní jednání, když žalobce nepochybně věděl, jakým způsobem je stanoven jeho styk s dcerou, že pokud jde o fakt nepředání dítěte 2. 12. 2018, tak se ze strany žalobce jednalo o rozumný krok, protože dítě trpělo horečnatým onemocněním, deklaroval, že se o dítě postará matka však takový krok nepřijala a do věci zaangažovala policejní orgán, který se dostavil do místa bydliště žalobce ve věci však nebyl jakkoliv oprávněn konat, před policejní hlídkou žalobce věc objasnil a dítě si ponechal, situace se opakovala i dne 3. 12. 2018, kdy matka opět burcovala policejní orgán, který z místa přivolal vozidlo záchranné služby, že lékař konstatoval, že je o dítě náležitě postaráno; d. že soud se musí pozastavit nad počínáním matky dcery žalobce z předešlého období, kdy ona sama žalobci několikrát v průběhu roku 2018 nepředala dítě s tím, že je nemocné, což dokladovala lékařskými zprávami z těchto lékařských zpráv však nevyplývalo, že by dítě nebylo schopné převozu do místa bydliště žalobce, kde by se žalobce o dítě mohl nepochybně postarat se stejnou péčí jako matka, že v počínání žalobce tak nelze spatřit v období ode dne 2. 12. 2018 úmyslné svévolné nevrácení dítěte, protože tomu bránil zdravotní stav dítěte, že žalobce podával matce dcery a zprávy o zdravotním stavu dítěte, ať už sám nebo prostřednictvím svého zmocněnce, jak vyplývá z e-mailové komunikace, která byla k důkazu provedena nebo z přepisu telefonických kontaktů mezi rodiči dítěte; e. že však nelze stejně nazírat na další počínání žalobce v době od 7. 12. 2018 do 23. 3. 2019 když nepochybně zasáhl do práv matky dcery žalobce, že trestní soud nenazíral na toto počínání izolovaně, nýbrž vzal v potaz celkový obraz situace týkající se výchovy dcery žalobce v letech 2017 - 2018 zejména se zaměřením na faktické a právní kroky matky dcery žalobce učiněné vůči žalobci stran výchovy jejich dítěte, že žalobce se domáhal v první polovině roku 2017 vydání předběžného opatření, kterým by došlo k rozšíření jeho styku s dcerou, kdy měl za to, že od roku 2015 došlo ke změně poměrů s ohledem na věk dítěte, že zatímco soud prvního stupně žalobci nevyhověl, tak naproti tomu odvolací soud v rozhodnutí ze dne 20. 6. 2017 rozšířil styk žalobce s dcerou, že poté co bylo takto rozhodnuto učinila matka matky dcery žalobce, paní [jméno] [příjmení], dne 28. 6. 2017 trestní oznámení na žalobce pro podezření z pohlavního zneužívání své vnučky (tj. dcery žalobce), kdy měla na těle dítěte v březnu 2017 a v květnu roku 2017 zaznamenat pachové stopy po spermatu a zarudnutí genitálií, když zarudnutí genitálií dítěte si měla všimnout již v září 2016 a v říjnu 2016, že trestní oznámení prověřované policií bylo následně dne 5. 6. 2018 založeno, když podezření nebylo prokázáno, přičemž policejní orgán v rámci prověřování zajistil stanovisko lékaře gynekologa, kdy na těle nezletilé nebyly shledány žádné příznaky pohlavního zneužití, že na tomto místě není možná nepoukázat na zjištěné nesrovnalosti v trestním oznámení, kdy toto mělo být učiněno oznamovatelkou s velkým odstupem času a nikoliv neprodleně po tvrzeném zjištění nepravosti, že matka dcery žalobce podala dne 11. 7. 2017 u opatrovnického soudu návrh na vydání předběžného opatření o vyslovení zákazu styku žalobce s dcerou žalobce, kdy argumentovala právě okolnostmi podávajícími se z trestního oznámení, že trestní soud nazírá na toto počínání matky dcery žalobce a její matky jako na jasnou snahu přivodit trestní odpovědnost žalobci za jimi smyšlené jednání, jehož cílem bylo zvrátit vývoj opatrovnického řízení směřujícího k převzetí většího podílu žalobce na výchově dítěte, když šlo o brutální nátlakové jednání matky dcery žalobce, která za sebe nechala podat trestní oznámení svou matku, přičemž využila procesním způsobem smyšlená tvrzení z trestního oznámení, že je až s podivem čeho se matka dcery žalobce neštítila využít v zájmu zachování své výlučné péči o nezletilou, že dcera žalobce byla v letech 2017 - 2018 pětkrát vyšetřena u gynekologa, aniž by bylo kdykoliv shledáno cokoliv podezřelého na jejích genitáliích a tedy nebylo shledáno, že by vykazovala příznaky zneužívaného a zanedbávaného dítěte, že toto očerňující obvinění nebylo jediným nepřátelským počínáním matky dcery žalobce vůči žalobci; f. že již v polovině roku 2017 žalobce zaznamenal, že nezletilá v rámci jím realizovaného styku s dítětem odmítala přijímat stravu, že žalobci bylo dcerou řečeno, že to její matka požaduje se slovy, že když u něj bude (dcera žalobce u žalobce), jíst tak umře, že toto tvrzení dítěte bylo objektivizováno zprávu vypracovanou Městským úřadem Lipník nad Bečvou ze dne 13. 10. 2017, kdy pracovnice OSPO byla přítomna tomu, kdy nezletilá by byla důvody odmítání stravy už svého otce, že stejně tak dcera žalobce bezelstně před žalobcem v jiné situaci prohlásila, že si její maminka nepřeje, aby bydlela u žalobce v jeho domácnosti, že konečně je třeba v rámci vykreslení postoje matky dcery žalobce k naplnění práva žalobce na výkon rodičovské odpovědnosti uvést výčet případů, kdy nedošlo v průběhu let 2017 až 2018 ke styku žalobce s jeho dítětem, že žalobce v této souvislosti hovoří o 25 případech, matka dcery žalobce připouští 19 případů, že mimo jiné ke zmaření styku došlo dne 9. 11. 2017, kdy zamířila s dítětem ke znalcům, když si mohla bezpečně domluvit jiný termín nekolidující se stykem žalobce s dítětem, že dne 6. 7. 2017 svévolně odcestovala na zahraniční rekreaci v době, kdy měl žalobce realizovat svůj styk s dítětem, že matka dcery žalobce neumožňovala žalobci styk s dítětem náhradou za tyto nerealizované termíny, že i opatrovnický soud matku dcery žalobce vyzýval k tomu, aby se podrobila soudnímu rozhodnutí ze dne 20. 6. 2017, kterým bylo upraven styk žalobce s dcerou žalobce, že v tomto období matka dcery žalobce neměla žádný rozumný důvod bránit žalobci v postupném rozšiřování jeho styku s dítětem, že ze zpráv OSPOD vyplývá, že k péči žalobce o dítě v průběhu let 2017 2018 nebyly zaznamenávány žádné zásadní výhrady, že v domácnosti žalobce docházelo k častým místním šetřením ze strany orgánů OSPOD, že i orgán OSPOD navrhoval opatrovnickému soudu rozšíření styku s dítětem, jak se uvádí ve zprávě ze dne 16. 7. 2018, že v říjnu 2018 podal žalobce trestní oznámení pro podezření z týrání dcery vlivem jejího zastrašení zombie maskou v domácnosti matky dcery žalobce; g. že ve světle popsaných skutečností kroků matky dcery žalobce namířených útočně proti žalobci pak žalobce přistoupil k svévolnému vyloučení dítěte z péče matky jedná se o protiprávní jednání žalobce trestní soud toto počínání neschvaluje, žalobce formálně naplnil znaky skutkové podstaty přečinu dle § 181 odst. 1 pís. a) tr. zák. nicméně soud nahlíží na toto jeho jednání jako na konání zoufalého otce, který se cítil být sám poškozovány jednáním matky dítěte a nutno konstatovat, že oprávněně, jak je shora rozvedeno, že žalobce si nesmyslně vsugeroval myšlenku, že tímto svým nátlakovým jednáním donutí matku dcery žalobce ke změně výchovných poměrů u dcery, že takové konání nebylo způsobilé přivodit změnu postoje matky dcery žalobce a pokud se tato domáhala obnovení svých rodičovských práv pak logicky i opatrovnický soud musel razantně sankčním způsobem zasáhnout do práv žalobce, že žalobce se sám svým přičiněním potrestal za své protiprávní jednání, když opatrovnický soud obratem v prosinci 2018 zakázal žalobci styk s dítětem a situace stran výchovy dcery se dosud nezměnila a musí si tedy obžalovaný sám nést důsledky svého neuváženého kroku, když téměř 2 roky osobně neviděl své dítě, že na žalobce dostatečně dopadla sankční rozhodnutí opatrovnického soudu a není na místě vedle toho ještě uplatňovat jeho potrestání v trestním řízení, že pokud se žalobce domůže v blízké budoucnosti obnovení svého styku s nezletilou, pak to bude formou postupných kroků a žalobce může v této situaci jen litovat, že konal způsobem uvedeným žalobním návrhu; h. že na žalobce je nutné i v rámci trestního řízení apelovat, aby poskytoval opatrovnickému soudu OSPOD a případně znalcům v opatrovnickém řízení veškerou možnou součinnost, aby tak mohl účelným způsobem uplatňovat svá práva v opatrovnickém řízení, místo toho, aby pomocí různých zmocněnců brojil neúčelně proti všem vydaným rozhodnutím orgánů činných v opatrovnických věcech, kdy změnu svého postoje demonstroval v rámci uskutečněné terapie Centra pro rodinu a děti [obec], z. s. v poslední době.

25. Ze spisu Policie PČR KRP OK [obec] sp. zn. KRPM [číslo] 2018 [číslo] soud zjistil, že: a. dne 6. 2. 2019 byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci [titul]. [příjmení] a žalovaného pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědí a nepravdivého znaleckého posudku podle § 348 odst. 1 tr. zák. tím, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouc pod sp. zn. [spisová značka] vypracovali Znalecký posudek na účastníky tohoto řízení, přičemž na základě tohoto posudku bylo vydáno rozhodnutí o zákazu styku žalobce s jeho dcerou, ačkoli se znalcům nepodařilo žalobce přesvědčit k účasti na znaleckém zkoumání a Znalecký posudek tak měli vypracovat a soudu předložit aniž by provedli zkoumání posuzované osoby; b. úkony trestního řízení byly zahájeny na základě oznámení žalobce, který podezření na spáchání výše uvedeného přečinu oznámil dne 23. 7. 2018 u Okresního státního zastupitelství v [obec]; c. dne 3. 10. 2018 bylo sepsáno trestní oznámení adresované Vrchnímu státnímu zastupitelství v [obec] pro podezření ze spáchání trestného činu žalovaným, když oznamovatelem je Family for Liberty, z. s. (ve spise [spisová značka] založeno na č. l. 78 - 84); d. dne 25. 4. 2019 žalobce podal vysvětlení, kdy po zákonem poučení uvedl, že Znalecký posudek byl vypracován žalovaným bez přítomnosti žalobce, odkázal na novinové články, uvedl, že se dotazoval na etické komisi soudních znalců, navrhl, aby policie prověřila dobu posudků, kdy dle posudku byla jeho dcera na vyšetření pouze jednou, ale znalkyně [příjmení] uvedla, že strávila s dcerou osm hodin, že si nechal zpracovat psychologické posouzení od PhDr. [příjmení], který provedl testy a dospěl k závěrům, které jsou diametrálně odlišné od závěru znalců, že znalecký posudek podaný žalovaným a [titul]. [příjmení] není objektivní, že souhlasí s tím, že se podrobí znaleckému zkoumání v případě, že jej nařídí policejní orgán, že v důsledku uvedeného znaleckého posudku byl zbaven rodičovských práv, dcera by měla přijít navždy o svého otce a pokud jde o škodu způsobenou mu trestným činem, jde o nevyčíslitelnou škodu, že jako poškozený se připojuje s náhradou škody ve výši 5 mil Kč vůči každému znalci; e. dne 15. 4. 2019 podal vysvětlení PhDr. [celé jméno žalovaného], který popsal průběh své spolupráce se žalobcem, dne 12. 5. 2019 podal vysvětlení [jméno] [příjmení], který po zákonném poučení uzvedl, že znalcům nezasílal žádné zprávy, že všechny své návrhy posílal pouze žalobci, f. dne 5. 6. 2019 podala vysvětlení [titul]. [jméno] [příjmení], která po zákonném poučení vypověděla, že podala znalecký posudek společně se žalovaným, že znalecké vyšetření dcery žalobce už v listopadu 2017 prokázalo škodlivé působení žalobce na psychiku dcery žalobce s výrazným potenciálem ohrožení jejího dalšího psychického a sociálního vývoje, že vycházela z rozsáhlé dokumentace, že k dispozici byly rozsáhlé markantní a komplexně podložené údaje, které umožnily dospět k jasným odborným závěrům, že se vyjadřovala i k tomu, jaké e-maily byly znalcům zasílány; g. dne 30. 5. 2019 podal vysvětlení žalovaný, který po zákonném poučení uvedl, že pracuje jako lékař v Psychiatrické léčebně [obec], že žalobce opakovaně obstruoval snahu znalců o realizaci znaleckého posudku, že se podařilo žalobci vyhovět a určit termín vyšetření, že žalobce zaslal e-mail den předem, že se nezúčastní, že tedy po domluvě se zadavatelem posudku zpracovali znalecký posudek po pečlivé analýze bohaté komunikace a hodnocení relevantních údajů získaných v průběhu zkoumání obsáhlé dokumentace ve spise, že i v odpovědi na otázky zadavatele je uvedeno, že pro nemožnost provedení vyšetření nelze exaktně dát příslušný medicinský závěr, že závěr je formulován tak, že jde o závěr„ s vysokou pravděpodobností“, že zpracovává znalecké posudky bez vyšetření zkoumané osoby běžně v případě osob zesnulých, že po celou dobu neměl pochybnosti o tom, že e-mailem komunikuje se žalobcem, že má zato, že celá strategie žalobce naplňuje závěry, ke kterým jako znalci došli ve Znaleckém posudku; h. dne 10. 3. 2021 žalobce [příjmení] sdělil, že od května 2020 je v péči psychiatra kvůli fotkám zneužité dcery, že nemůže jít na žádné zkoumání, protože by nebylo objektivní v současné situaci, že revizní zkoumání, když dva roky dceru neviděl, je otazné, že jde o komedii a šaškárnu, že police má dost důkazu proti znalcům, že přesto je neochota hnát znalce k odpovědnosti, dne 22. 3. 2021 bylo policejní orgánu sděleno právní zástupcem žalobce, že tento se domnívá, že v současné době je zbytečné jakékoliv vyšetření znalci bez dalšího, a to s ohledem na reakce žalobce a komunikaci vedenou mezi žalobcem a jeho právním zástupcem; i. dne 11. 11. 2019 byl přibrán dle § 105 odst. 1 tr. ř. Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologie s. r. o., [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ Znalecký institut“), kterému bylo uloženo, aby zodpověděl všechny otázky, na které odpovídali [titul]. [příjmení] a žalovaný a dále, aby byla provedena revize závěrů těchto znalců, ke kterým ve znaleckém posudku dospěli s tím, že znalecký posudek má být policejnímu orgánu dodán do 15. 1. 2020, že dne 5. 9. 2019 Znalecký institut sdělil, že znalecký posudek zpracuje ve lhůtě dvou měsíců od doručení kompletní spisové dokumentace, že pokud má být vyšetřován pouze žalobce, jsou schopni odpovědět na otázku„ Jaká je osobností charakteristika otce ?“, že bez vyšetření žalobce nelze znalecký posudek provést, že znalci (tj. [titul]. [příjmení] a žalovaný) se měli obrátit na soud, aby žalobce nechal předvést, nebo měli napsat, že znalecký posudek nelze vypracovat, toto sdělili jako své vyjádření k tomu, zda je možné vypracovat posouzení a odevzdat znalecky posudek jak jej předložil žalovaný a [titul]. [příjmení], že dne 27. 11. 2019 Znalecký institut požádal o prodloužení lhůty do 15. 5. 2020, a to s ohledem na obsáhlou spisovou dokumentaci; j. dne 17. 7. 2019 podala vyjádření Českomoravská psychologické společnost z. s., Etická komise, která se vyjádřila k tomu, zda vůbec je přípustné zpracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie bez osobního vyšetření žijící osoby, na základě e-mailové komunikace a odpovědět na otázky, které byly položeny žalovanému a [titul]. [příjmení], že sděleno bylo stanovisko odkazující na bod III. 2f) Etického kodexu psychologické profese, podle kterého lze obecně říci, že není přípustné zpracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví – odvětví psychologie na danou osobu bez jejího osobního vyšetření, že e-mailová komunikace nemůže osobní vyšetření nahradit, že bez vyšetření žalobce mohlo být částečně odpovězeno na otázku„ Jaký je vztah nezletilého dítěte k otci?“; k. dne 20. 9. 2018 zpracoval zprávu o psychologickém vyšetření žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], který dospěl k závěru, že celkově je osobnost žalobce v širší normě bez zjevných známek závažné psychopatologie, s emotivitou částečně zralou, stabilní, částečně nezralou, labilní, susp. se zvýšenou hladinou úzkostně fobického prožívání s drobnými prvky ostražitosti, opatrnosti se sociabilitou mírně sníženou, susp. neurotickými narušenými vztahy k druhým lidem, že jedná klidně s minimem zmatků v souladu s požadavky situace, pohybuje se rád, v nenáročném prostředí, v zátěži, nalézá se v konfliktních vztazích a neuspokojení a jejich odstranění očekává od naděje, že citovými pouty a pouty dobrých vzájemných vztahů, přátelství bude přiveden k osvobození, uvolnění a uspokojení, že je frustrován až k hranici psychického zhroucení, je nespokojen se současnou situací, je úzkostný, neklidný, podrážděný s pocitu bezmoci, je netolerantní, brání se tvrdohlavým lpěním na vlastním stanovisku, výsledný závěr je takový, že žalobce je osobou v rámci tzv.„ širší normy“ s přítomnými drobnými obrannými neurotickými mechanismy v jednání v rámci„ širší normy“; l. v průběhu řízení byly vzneseny námitky podjatosti vůči osobám vyšetřujících policistů, že policejní orgán provedl důkazy listinami pořízenými z opatrovnického spisu, jakož i znaleckým posudkem, který zpracoval žalovaný a [titul]. [příjmení]; m. dne [datum rozhodnutí] bylo vydáno usnesení [číslo jednací], kterým byla podle § 159a odst. 1 tr. ř. odložena uvedená trestní věc, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak, že v rámci odůvodnění policejní orgán zrekapituloval provedené šetření, pokud jde o podání znaleckého posudku Znaleckým institutem, když tento sdělil, že znalecký posudek nevypracoval, že žalobce se Znaleckým institutem komunikoval, že sdělil, že se nemůže zúčastnit vyšetření, že má v září 2021 nastoupit na jeden až dva měsíce trvající hospitalizaci v Psychiatrické léčebně v [obec], že žalobce prozatím hospitalizován nebyl, byl domluven termín znaleckého zkoumání na den 30. 3. 2021, že žalobce e-mailem sdělil že nemůže jít na žádné zkoumání, protože by nebylo objektivní, a že tedy v průběhu celého vyšetřování se žalobce znaleckému zkoumání nepodrobil. Policejní orgán dospěl k závěru, že pouze revizní znalecký posudek může objasnit, zdali znalci uvedli hrubě nepřesné údaje při posouzení osoby žalobce a vadné odpovědi na položené otázky zadavatele, že policejní orgán má dostatek důkazu o tom, že způsobem, jakým bylo znalecké hodnocení žalobce provedeno, je pro odborníky daného oboru přinejmenším nestandardní, proti zaběhlé praxi, že žalobce se nechal psychologicky vyšetřit u PhDr. [příjmení], který dospěl k odlišným závěrům, než žalovaný a [titul]. [příjmení], že pokud jde o osobnostní rovinu u žalobce [příjmení] [celé jméno žalovaného] dospěl k odlišným závěrům v rovině výchovné, že pouze revizní znalecký posudek by se mohl vyjádřit k odlišným závěrům a rozporům mezi stanovisky jednotlivých odborníku, že odstranění těchto rozporu mělo byt zajištěno zpracováním revizního znaleckého posudku, žalobce se však opakovaně ke Znaleckému institutu nedostavil, nepodařilo se žalobce vyšetřit a revizní znalecký posudek nemohl být kompletně zpracován, přitom jde o stěžejní důkaz pro závěr o tom, že ze strany žalovaného a [titul]. [příjmení] došlo ke spáchání uvedeného přečinu. Pokud není spolehlivě prokázáno, že došlo k jednání, které po objektivní i subjektivní stránce naplňuje znaky trestného činu, není možno rozhodnout jinak, než, že se o trestní čin nejedná a není na místě věc vyřídit jinak. Učinit spolehlivý závěr o spáchání trestného činu je možné pouze tehdy, pokud míra podezření výrazně překračuje pouhou pravděpodobnost. V předmětné věci nebyl tento požadovaný rozsah naplněn, proto nezbylo, než věc odložit; n. dne 6. 8. 2021 Okresní státní zastupitelství v Olomouci vydalo usnesení č. j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c tr. ř. stížnost žalobce podána proti rozhodnutí o odložení věci, neboť státní zastupitelství dospělo k závěru, že stížnost není důvodná, že státní zastupitelství dospělo k závěru, že podstatné je to, že se nepodařilo získat odborný závěr o validnosti a správnosti znaleckého posudku zpracovaného žalovaným a [titul]. [příjmení], protože nebyl zpracován revizní posudek Znaleckým institutem, neboť se nepodařilo realizovat znalecké vyšetření osoby žalobce, že bez tohoto posudku a jeho odborného závěru nelze pokročit do další fáze trestního řízení, protože nebylo dostatečné prokázáno důvodné podezření, zda došlo ke spáchání trestného činu, protože pro tento právní závěr není dostatečný odborný – profesní závěr, že z listin založených ve spisovém materiálu je evidentní, že žalobce spolupracovat se znalci, tedy nechat se vyšetřit, nechce.

26. Ze zprávy zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] o řízení vedeném žalobcem proti [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ve spisové dokumentaci včetně připojených spisů se nenachází jiný výstup znaleckého zkoumání žalobce než je kopie Znaleckého posudku zpracovaného žalovaným a [titul]. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], že ve spise se nenachází žádné zprávy o zdravotním stavu žalobce.

27. Ze zprávy zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] o řízení vedeném proti žalobci jako obžalovanému pro přečin zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1 tr. zák. soud zjistil, že spis se nachází u znalce, znalecký posudek doposud nebyl vypracován, má být vypracován do konce roku 2022, že zprávy mohou být vyžádány od Psychosociálního centra [obec], že dále bylo zasláno opatření č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byla přibrána znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], které bylo uloženo, aby odpověděla na otázky: 1) zda žalobce v současné době trpí nebo v době skutku trpěl duševní poruchou nebo chorobou a jakou; 2) jaký je aktuální stav případné zjištěné duševní poruchy nebo choroby, zda žalobce má náhled této poruchy nebo choroby a chce se léčit a zda při pobytu na svobodě je nebezpečný sobě nebo okolí; 3) zda u žalobce je zjišťována závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách nebo lécích, v jakém stadiu tato závislost je; 4) zda zjištěná duševní porucha nebo choroba nebo závislost nebo jiná zjištěná medicínsky významná skutečnost mohla ovlivnit ovládací a rozpoznávací schopnosti žalobce v době spáchání skutku a do jaké míry; 5) zda zjištěná duševní porucha nebo choroba nebo závislost nebo jiná zjištěná medicínsky významná skutečnost mohla ovlivnit pracovní schopnosti žalobce v době spáchání skutku a do jaké míry, jak případně byl omezen v možnosti získat odpovídající zaměstnání a soustavně pracovat; 6) zda žalobce je schopen chápat smysl probíhajícího trestního řízení a pochopit a akceptovat význam rozhodnutí soudu ve věci samé včetně případného ochranného léčení, pokud byl v době skutku tzv. nepříčetný a je navrhováno ochranné léčení; 7) zda je navrhováno ochranné opatření a jaké, jaké jsou možnosti a podmínky resocializace žalobce a hrozba recidivy pokud se skutku dopustil; 8) v jakém zdravotním stavu se nacházel žalobce dne 5. 4. 2022 a 6. 4. 2022, zda byl schopen chápat smysl trestního řízení a projevit svoji vůli v tom směru, aby obhájkyni sdělil, že pro případ, že se k hlavnímu líčení 6. 4. 2022 nedostaví, souhlasí s tím, aby bylo jednáno bez něj; 8) uvést další podstatné okolnosti zjištěné znalcem, které by mohly být důležité pro rozhodnutí soudu.

28. Ze zprávy zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že: a. úprava zákazu styku žalobce s dcerou žalobce rozsudkem soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je stále účinná, že žalobce proti rozsudku podal opožděné odvolání, které bylo usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odmítnuto, že žalobce proti tomuto usnesení podal odvolání, které bylo rozhodnutím odvolacího soudu potvrzeno, že v mezidobí zákaz styku zrušen nebyl, že po 18. 1. 2019 nebylo provedeno znalecké zkoumání žalobce; b. že po vydání rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce činil sám, nebo zastoupen procesní návrhy a námitky u soudu: uplatnil námitku podjatosti soudkyně, která nebyla shledána důvodnou, podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal svěření dcery do své péče, návrh byl odmítnut, odmítnuto pro opožděnost bylo podané odvolání; dne 20. 3. 2019 bylo rozhodnuto o zvýšení výživného žalobci, o zbavení žalobce rodičovské odpovědnosti, že rozsudek soudu prvního stupně o zbavení rodičovské odpovědnosti byl odvolacím soudem zrušen, v části potvrzující byla žalobcem proti rozsudku odvolacího soudu podána ústavní stížnost, která byla odmítnuta; nebyl připuštěn obecný zmocněnec žalobce [jméno] [příjmení]; dne 17. 12. 2019 byl podán žalobcem návrh na vydání předběžného opatření o úpravu styku a na návrh ve věci střídavé péče, soud prvního stupně návrh zamítl, k odvolání žalobce bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno; dne 11. 6. 2020 byl podán další návrh na vydání předběžného opatření, kterým bude dcera žalobce svěřena do péče žalobce, soud prvního stupně návrh zamítl, k odvolání žalobce bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno; dne 24. 6. 2020 byl podán návrh matkou dcery žalobce o řešení neshody rodičů při zápisu dítěte do ZŠ, podán byl i návrh na vydání předběžného opatření dne 10. 8. 2020, ve věci samé bylo rozhodnuto dne 2. 7. 2021, o návrhu na vydání předběžného opatření dne 17. 8. 2020, rozhodnutí nabyla právní moci; byla vznesena nedůvodná námitka podjatosti soudkyně; dne 9. 9. 2020 nepřipustil soud Odborovou organizaci FFL jako zmocněnce žalobce, rozhodnutí soudu prvního stupně bylo potvrzeno dne 17. 12. 2020, dne 9. 11. 2020 podal žalobce návrh na vydání předběžného opatření na stanovení asistovaného styku žalobce s dcerou, návrh byl zamítnut, k odvolání žalobce bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno; dne 14. 1. 2022 podal žalobce další návrh na vydání předběžného opatření na úpravu styku s dcerou, návrh byl zamítnut, k odvolání žalobce bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno dne 28. 4. 2022; následně byla podána žaloba pro zmatečnost; dne 14. 1. 2022 byl podán rovněž návrh na úpravu styku žalobce s dcerou (č. l. 2811), žalobce je zastoupen advokátem, ve věci samé dospodu rozhodnuto nebylo; c. výrokem I. rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl zamítnut návrh žalobce na změnu úpravy péče a výživného u dcery žalobce, že soud zjistil, že opatrovnický soud shrnul dosavadní vývoj ve věci poté, co rozhodl o zákazu styku žalobce s dcerou žalobce, totiž, že dne 20. 3. 2019 rozhodl o zvýšení výživného pro dceru žalobce na částku 6 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2017 a zamítl návrh žalobce na snížení výživného, předběžným opatřením ze dne 17. 8. 2020 uložil žalobci povinnost strpět školní docházku dcery žalobce do základní školy s datem nástupu dítěte k povinné školní docházce od 1. 9. 2020 a zároveň udělil souhlas matce dcery žalobce za žalobce s nástupem dcery žalobce k zahájení povinné školní docházky do označeného školního zařízení; že dcera žalobce navštěvuje základní školu na základě prozatímního soudního rozhodnutí je zařazena do programu Světa vzdělání pro nadané děti s výší školného 1 500 Kč měsíčně, navštěvuje školní družinu, využívá obědy, vše má řádně a včas zaplacené, absenci omluvenou, učivo zvládá výborně, do výuky je pečlivě připravená, s matkou je výborná spolupráce, že dítě bydlí s matkou a polorodým bratrem [jméno], o jehož poměrech rozhodoval Okresní soud [obec], že dcera žalobce je zdravá s potřebami adekvátními věku, je pečlivá, bezproblémová, velmi kladně hodnocená, že žalobce neplatí výživné, dluží asi 45 000 Kč v této souvislosti Okresní státní zastupitelství v Olomouci dozoruje trestní řízení pro podezření z přečinu zanedbání povinné výživy, že věc je ve stadiu prověřování, že žalobce vykazuje dle zprávy Okresního soudu v Přerově dlouhodobě celou řadu exekuční řízení, řízení ve věci platebních rozkazů, není v evidenci Úřadu práce [obec], s ohledem na jeho vzdělání v oboru elektrikář elektrotechnické práce (vyučen) zároveň Úřad práce nabízel a nabízí dostatek volných pracovních míst s výší průměrné měsíční mzdy 25 000 Kč až 30 000 Kč, ze zprávy Psychosociálního centra [okres] žalobce plyne mimo jiné, že se projevuje afektivním až k impulsivním jednáním, užívá nenávykové léky, je schopen vykonávat jakékoliv povolání, v němž má specializaci či, kde bude zaměstnán, že současná pracovní výkonnost je omezena v důsledku výrazné depresivní symptomatiky, dochází na individuální psychoterapie, hospitalizován nebyl; že soud uzavřel, že na základě vyhodnocení výsledků provedeného důkazního řízení, že návrh žalobce na změnu péče a výživného ve vztahu k dceři žalobce není důvodný, v řízení nebyla prokázána žádná relevantní změna poměrů, která by takové rozhodnutí odůvodnila, žalobce má pravomocným soudním rozhodnutím zakázán styk s dítětem pro závažné jednání v rozporu se zájmy dítěte a ohrožování dalšího příznivého vývoje dítěte, svoje zájmy nadřazovala nad zájmy dcery nadto nehradí řádně výživné, v této souvislosti je podezřelý ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy, nespolupracuje s příslušnými odbornými pracovníky, nedostavuje se k jednání, ignoruje soudní rozhodnutí, jeho chování je nepředvídatelné, že v péči matky dcera žalobce trvale řádně všestranně prospívá, po celou dobu nebyly v tomto směru vzneseny žádné výhrady, nejsou v zájmu dítěte žádné důvody pro změnu stávajícího výchovného uspořádání ve smyslu návrhu žalobce; d. soudu byla zaslána i zpráva Psychosociálního centra - [právnická osoba] [okres] (podala MUDr. [jméno] [příjmení]) dne 21. 6. 2021 zdejšímu soudu zprávu (její hodnocení opatrovnickým soudem je uvedeno výše pod písmenem c.), ve které toto uvedlo, že žalobce dochází do centra od 18. 5. 2020, kdy přišel akutně pro dekompenzaci svého psychického stavu v rámci dlouhotrvajícího soudního sporu s bývalou manželkou, že přešetřen byl [titul]. [příjmení], která ho objednala k dalšímu PST podpůrnému sezení a k psychiatrovi, že komplexně byl přijat a přešetřen 22. 5. 2020; SPP: depresivní vizáž, malhygiena, PMT v normě, IP tenze, anxieta, depresivní ladění, emoční nestabilita, sklony k lakrimaci, hypohedonie, hypobulie, apatie, nespavost, snížená chuť k jídlu, uzavřeno jako F 321 středně těžká depresivní fáze, F 432 reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení, nasazena byla medikace: 1) MIRAKLIDE 100 mg [číslo], 2) TRITTICO AC 150 mg tablety [číslo] (ve 21 hodin), 3) RIVOTRIL 0,5 mg 1 tableta dle potřeby při úzkosti, tenzi, neklidu (maximálně 3 denně) ten pouze zpočátku na přechodnou domu; medikace bez efektu nedošlo ke zlepšení stavu pacienta naopak došlo k prohloubení depresivní symptomatiky, došlo několikrát ke změně farmakoterapie stav pacienta stále není uspokojivý, hodnotí jej na základě subjektivních potíží a zhodnocení aktuálního psychického stavu v ambulanci dochází na individuální psychoterapie, pacient se léčí ambulantní formou doposud hospitalizován nebyl, od roku 2020 nebyl v pracovní neschopnosti z důvodu, že na ní neměl a nemá nárok; aktuální psychický stav z poslední kontroly 14. 6. 2021: pacient vigilní, lucidní, orientován správně, situaci postihuje, zanedbaného vzhledu, kontakt navazuje ochotně, odpovídá v relaci dotazu s mírnou latencí, strhaný výraz ve tváří, PMT mírně zpomalené, IP tenze, ladění pokleslé, depresivní, emotivita labilnější, pohotovost k lakrimaci, při kontaktu s lidmi (OSPOD, Policie České republiky) spíše afektivní až impulsivní jednání, hypobulie, hypoheodnie, hypoaktivita, spánek na medikaci uspokojivý, aktuálně snížena medikace pro výraznou spavost, nechutenství nadále, sociální stažení, bludná produkce ani poruchy vnímání nevyexpolorovány, myšlení aktuálně koherentní, suicidální ideace či tendence aktuálně neguje, poslední psychiatrická medikace: LAMOTRIX 25 mg [číslo], LAMOTRIX 100 mg [číslo], CHLORPROTHIXEN LÉČIVA [číslo], TRITTICO PROLONG 300 mg [číslo], [příjmení] [příjmení] 150 mg [číslo]; že léky, které pacient užívá, nejsou návykové nijak nemohou ovlivnit výkon povolání nebo jeho uplatnění na trhu, pacient je schopen vykonávat jakékoliv povolání, ve kterém má specializaci či, kde bude zaměstnán, že jeho nynější pracovní výkonnost je omezena v důsledku výrazné depresivní symptomatiky, celková situace je už tak pro pacienta výrazně stresující, minimální kontakt s bývalou manželkou může pomoci eliminovat stresovou zátěž u pacienta, musí se však brát v potaz i to, že samotná účast pacienta u líčení je významným zatěžujícím faktorem, který může stav zhoršit a přispět k prohloubení depresivní symptomatiky.

29. Ze zprávy [obec] psychiatrické [právnická osoba] lékařské [právnická osoba] E. [příjmení], z. s. ze dne 6. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaný není, a ani nikdy nebyl členem Psychiatrické [právnická osoba] ani [obec] psychiatrické společnosti z.s., že sekce soudní psychiatrie Psychiatrické [právnická osoba] obecně doporučuje vždy osobní vyšetření posuzovaného, pokud tomu nic nebrání (smrt, neochota k vyšetření případně nespolupráce), že by rádi uvedli, že opatrovnické spory jsou velmi specifickou oblastí znalecké činnosti, avšak vzhledem k tomu, že nejsou známy bližší okolnosti znaleckého posuzování, ani obsah spisové dokumentace, nedokážou odpovědět na dotazy soudu, že dle jejich názoru měl být posuzovaný pozván znalcem k provedení psychiatrického vyšetření, a pokud se účastníci sporu nepodvolili vyšetření, znalec měl v posudku tuto závažnou skutečnost řádně uvést včetně důvodů, proč k vyšetření otce nedošlo. Pokud MUDr. [celé jméno žalovaného] došel k závěrům, a dokonce stanovil diagnostický závěr bez osobního vyšetření, měl ve svém posudku vysvětlit, jak k těmto závěrům dospěl. Pokud znalec dospěl k názoru, že otec nezletilého je závislý na požívání psychoaktivních látek, měl by tento závěr podložit důkazy např. zdravotnickými záznamy z kompletní zdravotnické dokumentace. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se domnívají, že lze jednoznačně doporučit provedení revizního znaleckého posudku. Určený revizní soudní znalec by měl pro posouzení znát kontext celé situace (znaleckého posuzování ve věci) a mít dostatečný přístup ke spisové dokumentaci, což je u opatrovnických kauz důležité, vzhledem k možnosti předchozích zkoumání téže osoby, napadení formálních nedostatků event. předešlých posudků aj. Revizní posudek je možno doplnit o vlastní vyšetření otce z řešené kauzy.

30. Ze zprávy [obec] lékařské komory ze dne 26. 9. 2022 soud zjistil, že [obec] lékařská komora nedisponuje Etickým kodexem či jinými doporučeními či odbornými pravidly pro zpracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie, že současně lze pro úplnost odkázat na stavovský předpis [číslo] – Etický kodex ČLK, který vymezuje základní obecná pravidla vztahu mezi lékaři a pacienty a stavovský předpis [číslo] – Odborné posudky vědecké rady ČLK, který stanoví podmínky pro vydání odborného posudku VR ČLK, který je v praxi často lékaři využíván v rámci soudních řízení, avšak nelze jej zaměňovat se znaleckými posudky. Dotčené stavovské předpisy jsou dostupné na webových stránkách ČLK [webová adresa]). S ohledem na uvedené není možné se ve věci blíže vyjádřit. <b>31. Závěr o skutkovém stavu:</b> 32. Žalobce dne 10. 1. 2022 podal u soudu proti žalovanému žalobu o zaplacení 250 000 Kč jako náhrady za zásah do osobnostních práv, který žalovaný žalobci způsobil podáním Znaleckého posudku a výpovědí u soudního jednání dne 10. 1. 2019, když v důsledku podaného Znaleckého posudku a výpovědi žalovaného bylo zdejším soudem rozhodnuto o zákazu styku žalobce s dcerou žalobce.

33. Žalobce ze stejného důvodu podal trestné oznámení na žalovaného pro podezření ze spáchání trestného činu, věc byla šetřena Policí České republiky a následně pravomocně odložena, a to z důvodů, jak jsou uvedeny v bodu 25. odůvodnění tohoto rozsudku.

34. Znalecký posudek byl proveden k důkazu v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], obsah Znaleckého posudku, položené otázky žalovanému a odpovědi žalovaného na tyto otázky jsou uvedeny v bodu 19. odůvodnění tohoto rozsudku. Dne 10. 1. 2019 žalovaný v procesním postavení znalce ve své výpovědi na svých závěrech ve Znaleckém posudku uvedených setrval a vypověděl o dalších skutečnostech, jak je uvedeno v bodu 20. odůvodnění tohoto rozsudku. Okresní soud v Olomouci v řízení sp. zn. [spisová značka] rozhodl tak, že výrokem I. rozsudku [číslo jednací] - [číslo] ze dne 10. 1. 2019 zakázal styk žalobce s dcerou žalobce, své rozhodnutí odůvodnil tak, jak je uvedeno v bodu 21. odůvodnění tohoto rozsudku. Proti rozhodnutí bylo podáno žalobcem odvolání, které bylo odmítnuto pro opožděnost. Rozhodnutí soudu prvního stupně nabylo právní moci a stalo se vykonatelným.

35. Vedle uvedeného rozsudku soudu prvního stupně bylo o úpravě styku žalobce s dcerou žalobce rozhodováno v řízení ve věci péče o tuto nezletilou ještě tak, jak je uvedeno v bodu 28. odůvodnění tohoto rozsudku. Z uvedeného plyne, že doposud nedošlo k obsahové změně vydaného soudního rozhodnutí ani cestou opravného prostředku ani cestou prokázané změny poměrů odůvodňující změnu rozhodnutí soudu ve věci styku žalobce s dcerou žalobce. Dne 14. 1. 2022 žalobce podal návrh o úpravu styku, o kterém doposud nebylo soudem rozhodnuto.

36. Žalobce tvrdí, že v rámci zpracování Znaleckého posudku nebyl znalci vyšetřen, že Znalecký posudek byl vypracován za nestandardních okolností a nestandardním způsobem, znalci vycházeli z e-mailové komunikace, aniž by ověřili to, že žalobce byl skutečným původcem těchto mailů, že znalci dospěli ke zcela chybným, nepravdivým a nesprávným závěrům, že na základě závěrů Znaleckého posudku byl žalobce vyloučen ze života své dcery, když pro svou dceru má být dle znalců přímo ohrožující. Žalobce tvrdil, že žalovaný vykonával své povinnosti znalce excesivním a žalobce poškozujícím způsobem, postup žalovaného byl od počátku vůči žalobci veskrze nedůvěryhodný, že i mezi odborníky daného oboru je nesporné, že způsob, jakým bylo znalecké hodnocení žalobce provedeno z pohledu odbornosti psychiatrie, je bráno přinejmenším za nestandardní a je proti zaběhlé praxi, že se žalobce sám nechal odborně psychologicky vyšetřit, že závěry tohoto vyšetření jsou v rozporu se závěry Znaleckého posudku o osobnosti žalobce a jeho výchovných předpokladech, že v dále vedeném řízení žalobce prokázal, že nebyl autorem e-mailů, ze kterých žalovaný vycházel. Žalobce tvrdil, že žalovaný neučinil žádné kroky k nápravě, že došlo k zásahu do práv žalobce, že jednání žalovaného vedlo k destruktivním důsledkům v osobní sféře žalobce a zásahu snad do všech žalobcových práv vztahujících se k ochraně osobnosti, včetně rodičovských, práva na čest, důstojnost, práva na absenci ponižujícího a krutého zacházení apod., že jednání žalovaného se podílelo na zhoršení psychického stavu žalobce a vyvolalo u žalobce nutnost dlouhodobé psychologické, psychoterapeutické a psychiatrické péče, včetně medikace. <b>37. Právní posouzení:</b> 38. Podle § 81 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

39. Podle § 82 o. z. (1) Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. (2) Po smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých.

40. Podle § 2956 o. z. Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

41. Podle § 2951 o. z. (1) Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. (2) Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

42. Soudní praxe dospěla k závěru, že soudem ustanovený znalec, který vypracoval chybný znalecký posudek, odpovídá za škodu, která vznikla účastníku řízení tím, že mu soud na základě tohoto posudku přiznal nižší plnění (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], dále závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], pro poměry právní úpravy z. č. 40/1964 Sb. ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, když v druhém citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud dospěl k závěru, že právní úprava obsažená v nyní platné a účinné právní úpravě z. č. 89/2012 Sb. se obsahově nezměnila). Soudní praxe dále dospěla k závěru, že je třeba vždy zjistit odpovědnost konkrétního subjektu za způsobenou škodu a nelze ji bez dalšího přenášet na jiné subjekty, které se případně dále řízení, ve kterém mělo dojít ke vzniku škody, účastní (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Pro řízení o odpovědnosti znalce za škodu způsobenou v důsledku podání znaleckého posudku nerespektujícího standardy pro zpracování znaleckého posudku platí, že je třeba vždy náležitě objasnit a odůvodnit existenci či absenci příčinné souvislosti mezi jednáním potencionálního škůdce a vzniklou škodou, přičemž základní obsahovou náležitosti odůvodnění rozhodnutí o příčinné souvislosti musí být úvaha o kritériích, kterými se odlišují právně podstatné příčiny od příčin právně nepodstatných, a aplikace těchto kritérií na konkrétní případ s tím, že řešení této otázky přináší jednak teorie ochranného účelu a jednak teorie adekvátnosti kausálního nexu (srov. závěry rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 312/05 ze dne 1. 11. 2007). Tyto základní závěry jsou plně využitelné i při zkoumání předpokladů odpovědnosti za způsobení újmy zásahem do osobnostních práv člověka podáním znaleckého posudku.

43. Skutková tvrzení žalobce o tom, jak žalovaný způsobil zásah do osobnostních práv žalobce, jsou uvedena v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku. Tvrzení o projevech tohoto zásahu ve sféře osobnostních práv žalobce jsou obsažena v bodu 3. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení náhrady nemajetkové újmy - částky 250 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za takto způsobenou újmu. Žalobce tvrdí, že jde o plnění adekvátního zadostiučinění, vyvažujícího jím utrpěnou újmu.

44. Předpoklady odpovědnosti žalovaného za újmu způsobenou žalobci jsou v obecné rovině následující: Zaviněné porušení povinností žalovaným, vzniklá újma na straně žalobce, příčinná souvislost mezi tímto porušením a vzniklou újmou. K zaviněnému porušení povinnosti žalovaným pak přistupuje pro případ odpovědnosti za zásah do osobnostních práv žalobce i to, že je na místě zhodnotit, zda žalovaný odborně pochybil při podání Znaleckého posudku i při podání výpovědi u jednání dne 10. 1. 2019, zda jsou jeho závěry objektivně správné, tzv. lege artis, nebo zda správné nejsou, tzv. non lege artis. Předpoklad odpovědnosti žalovaného za újmu by byl dán pouze v případě uvedeném v pořadí jako druhém.

45. Řízení o náhradu nemajetkové újmy zahájené žalobcem proti žalovanému je řízením sporným ovládaným mimo jiné zásadou dispoziční a zásadou projednací. Podle § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. žalobce má v průběhu celého řízení povinnost tvrdit všechny pro věc právně významné skutečnosti a podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. má žalobce v průběhu celého řízení povinnost svá tvrzení prokázat. S těmito procesními povinnostmi žalobce jsou nerozlučně spjata procesní břemena, která žalobce nese, a to břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalobce může být ve sporu procesně úspěšný, pouze pokud řádně splní své dvě základní procesní povinnosti a unese obě procesní břemena, která v řízení nese.

46. Tvrdí-li žalobce, že žalovaný podáním Znaleckého posudku a výpovědí u jednání dne 10. 1. 2019 zasáhl do osobnostních práv žalobce, pak musí nejenom uvést tato tvrzení, tedy unést břemeno tvrzení, ale také musí tato tvrzení prokázat. Povinností žalobce je tedy plnit povinnost důkazní a současně unést důkazní břemeno, které žalobce tíží ohledně všech předpokladů odpovědnosti za újmu, o které žalobce tvrdí, že mu ji žalovaný způsobil.

47. Žalobce v řízení označil důkazy uvedené v bodě 7. odůvodnění tohoto rozsudku, když tvrdil, že pochybení žalovaného při zpracování Znaleckého posudku a podání výpovědi dne 10. 1. 2019 je prokazováno z okolností, jak je tvrdí (bod 5. odůvodnění tohoto rozsudku). V rámci přípravy jednání byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení a dále i k označení důkazu k doplňovaným tvrzením, jak je uvedeno v bodu 8. odůvodnění tohoto rozsudku. Na tuto výzvu soudu žalobce nereagoval.

48. Soud v řízení provedl všechny důkazy žalobcem označené v bodě 7. od tohoto rozsudku vyjma rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4046/19 ze dne 14. 4. 2020. Jde sice o rozhodnutí pro žalobce závažné, tímto rozhodnutím však byla odmítnuta ústavní stížnost, kterou žalobce podal, proti jinému rozhodnutí, než je rozhodnutí, na základě kterého byl žalobci uložen zákaz styku s dcerou žalobce. (Podle § 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř. bylo proto provádění tohoto důkazu nadbytečné).

49. Žalovaný podal Znalecký posudek dne 8. 3. 2018 i výpověď u soudu dne 10. 1. 2019 jako ustanovený znalec z oboru psychiatrie. Závěry odborné činnosti žalovaného nemohou relevantně zpochybnit závěry odborníků z jiných oborů, a to z oboru psychologie, konkrétně jde o žalobcem označené důkazy: závěry zkoumání PhDr. [celé jméno žalovaného] a PhDr. [jméno] [příjmení]. Odborné posouzení PhDr. [jméno] [příjmení] bylo zpracováno, jak je uvedeno v bodu 25. k. odůvodnění tohoto rozsudku dne 20. 9. 2018. Dále žalobce označil k důkazu Stanovisko Českomoravské psychologické společnosti. Toto stanovisko uvedené v bodu 25. j. odůvodnění tohoto rozsudku se vyjadřuje relevantně k podání znaleckého posudku z oboru psychologie. Všechny tyto důkazy jsou proto nezpůsobilé prokázat nesprávnost závěrů žalovaného ve Znaleckém posudku a výpovědi ze dne 10. 1. 2019, protože odbornost žalovaného je odbornost v oboru psychiatrie. (Podle § 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř. je provádění důkazů zjevně nezpůsobilých nadbytečné. To platí pro závěry zkoumání PhDr. [celé jméno žalovaného]).

50. Žalobce dále označuje důkaz vyšetřovacím trestním spisem, ten byl proveden k důkazu, jak je uvedeno v bodu 25. odůvodnění tohoto rozsudku. Věc však byla ukončena pravomocným odložením věci (Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. soud není vydanými rozhodnutími vázán). V odůvodnění rozhodnutí policejního orgánu i státního zastupitelství se uvádí, že nezbytné bylo zpracování znaleckého posudku ustanoveným znalcem (bod 25. i. odůvodnění tohoto rozsudku), který nebyl zpracován výlučně proto, že se žalobce, jinak oznamovatel trestného činu, k nařízenému znaleckému zkoumání nedostavil. Ve spisovém materiálu navrženém k důkazu žalobcem tak není k dispozici důkazní prostředek, který by prokazoval žalobní tvrzení žalobce.

51. Žalobce dále označil k důkazu rozhodnutí trestního soudu uvedené v bodu 24. odůvodnění tohoto rozsudku; žalobce poukazoval zejména na hodnocení počínání matky dcery žalobce podané trestním soudem. Uvedené okolnosti v bodu 24. d., e., f., g. odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou okolnostmi závažnými. Uvedené okolnosti však bez dalšího samy o sobě nejsou okolnostmi prokazujícími žalobní tvrzení žalobce o předpokladech odpovědnosti žalovaného za tvrzenou újmu způsobenou žalobci. Žalobce uváděl, že žalovaný ve Znaleckém posudku podaném 8. 3. 2018 toto počínání matky dcery žalobce nehodnotil, respektive nehodnotil je shodně s hodnocením podaným trestním soudem v projednávané věci. Uvedené okolnosti se však netýkají odpovědí na otázky soudu položené žalovanému ve vztahu k osobě žalobce, jak jsou uvedeny v bodu 19. b. odůvodnění tohoto rozsudku.

52. Žalobce dále označil k důkazu zprávu uvedenou v bodu 28. d. odůvodnění tohoto rozsudku, uvedená zpráva byla podána v r. 2021, zachycuje zdravotní stav žalobce v r. 2020 a v r. 2021, nehodnotí obsahově závěry Znaleckého posudku a obsah výpovědi žalovaného dne 10. 1. 2019; od obou úkonů žalovaného ji odděluje značná časová prodleva.

53. Soud v řízení také v souladu s § 120 odst. 2 věta první o. s. ř. provedl důkazy, jak jsou uvedeny v bodu 15. odůvodnění tohoto rozsudku, a to proto, aby zjistil, zda v mezidobí v rámci vedených soudních řízení bylo provedeno zkoumání zdravotního stavu žalobce v oboru psychiatrie, a zjistil tak, zda jsou k dispozici v jiných soudních řízeních vedených u Okresního soudu v Olomouci důkazy, kterými objektivně lze prokázat tvrzení žalobce. Existence takových důkazních prostředků v jiných soudních řízeních u zdejšího soudu nebyla zjištěna, jak se podává ze sdělení uvedených v bodu 26., 27. a 28. odůvodnění tohoto rozsudku.

54. Soud postupem podle § 120 odst. 2 věta první o. s. ř. zejména s ohledem na stanovisko Českomoravské psychologické společnosti uvedené v bodu 25. j. odůvodnění tohoto rozsudku požádal o podání odborných vyjádření dva subjekty, které jsou odbornými společnostmi pro obor psychiatrie. Důvodem pro vyžádání těchto zpráv byl i obecný veřejný zájem na tom, aby bylo postaveno najisto, že znalecká činnost není vykonávána excesivním způsobem. Tato stanoviska byla provedena k důkazu, jak jsou uvedena pod bodem 29. a bodem 30. odůvodnění tohoto rozsudku. Z těchto provedených důkazů neplyne jednoznačný odborný závěr o pochybení žalovaného při zpracování Znaleckého posudku. Žalovaný sám ve svých tvrzeních uvedených v bodu 13. odůvodnění rozsudku se vyjádřil k závěrům uvedeným v bodu 29. odůvodnění tohoto rozsudku tak, že postupoval v souladu se závěry uvedené odborné společnosti.

55. Žalovaný se rovněž vyjádřil k důkazu, zprávě označené žalobcem k prokázání jeho žalobních tvrzení uvedené v bodu 28. d. odůvodnění tohoto rozsudku, a to tak jak je uvedeno v bodu 12. odůvodnění tohoto rozsudku. Listina uvedená v bodu 28. d. odůvodnění rozsudku je listinou soukromou, způsobem uvedeným v bodu 12. odůvodnění rozsudku žalovaný obsah tohoto důkazu procesně odborně zpochybnil, jak je uvedeno v bodu 12. odůvodnění tohoto rozsudku. V návaznosti na to bylo procesní povinností žalobce označit další důkaz k prokázání obsahové správnosti důkazu uvedeného v bodu 12. odůvodnění rozsudku.

56. Žalovaný ve Znaleckém posudku odpovídal na otázky položené soudem, které se týkaly žalobce, otázky jsou citovány v bodu 19. b. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalovaný odpovídal tak, jak je uvedeno v bodu 19. e. odůvodnění tohoto rozsudku. Odpovědnost za újmu způsobenou Znaleckým posudkem žalobci ze strany žalovaného je nutno hodnotit pouze ve vztahu k otázkám položeným žalovanému, a odpovědím, které žalovaný podal. Nelze jeho odpovědnost mísit s odpovědností jiného znalce podávajícího se žalovaným znalecký posudek společný. Druhý znalec ([titul]. [příjmení]) odpovídal soudu na položené otázky z oboru psychologie, a to podle standardů daného oboru, tj. psychologie. Pokud žalobce tvrdí, že mu újmu způsobila [titul]. [příjmení], nelze případné zaviněné porušení povinností této osoby přičítat žalovanému. To by bylo v rozporu s požadavkem na jasné zjištění příčinné souvislosti (srov. závěry rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 312/05 ze dne 1. 11. 2007). Za taková případná pochybení nelze činit odpovědným žalovaného. Předmětem tohoto řízení zkoumání správnosti postupu [titul]. [příjmení] není a soudu v rámci tohoto řízení nepřísluší.

57. Odpovědi žalovaného uvedené ve Znaleckém posudku i jeho výpověď u jednání dne 10. 1. 2019 byl hodnoceny jako další důkazy a skutečnosti při rozhodování ve věci zákazu styku žalobce s dcerou žalobce, jak je uvedeno v bodu 21. odůvodnění tohoto rozsudku. V odůvodnění tohoto rozhodnutí opatrovnického soudu jsou mimo jiné hodnoceny i skutečnosti, pro které bylo následně proti žalobci zahájeno trestním stíhání, které bylo ukončeno pravomocným zproštěním obžaloby (rozhodnutí k důkazu označené žalobce, uvedené v bodu 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Znalecký posudek žalovaného a výpověď žalovaného nebyl tedy důkazy a skutečnostmi jedinými vedoucími opatrovnický soud k vydání rozhodnutí uvedeného v bodu 21. odůvodnění tohoto rozsudku. Ve vztahu k okolnostem uvedeným v bodu 24. d., e., f. a g. odůvodnění tohoto rozsudku je nutno zopakovat, že jde okolnosti mající význam pro naplnění předpokladů odpovědnosti žalovaného za žalobcem tvrzený zásah do osobnostních práv žalobce. Proto v řízení sp. zn. [spisová značka] nemohou být hodnoceny, stejně tak tomuto soudu nepřísluší hodnotit správnost závěrů, či argumentace soudního rozhodnutí uvedeného pod bodem 24. odůvodnění tohoto rozsudku a pod bodem 21. odůvodnění tohoto rozsudku, když hodnocení této argumentace není předmětem řízení, a proto soudu v řízení sp. zn. [spisová značka] toto hodnocení nepřísluší.

58. Žalobce tvrdí, že žalovaný zasáhl do osobnostních práv žalobce jednak podáním Znaleckého posudku a jednak tím, že žalovaný na závěrech Znaleckého posudku setrval a zásah do osobnostních práv žalobce ještě prohloubil v rámci své výpovědi u soudu dne 10. 1. 2019. Bylo proto procesní povinností žalobce označit důkazy k prokázání toho, že odpovědi žalovaného na otázky položené soudem v rámci Znaleckého posudku, jak jsou citovány pod bodem 19. e. odůvodnění tohoto rozsudku jsou vadné, chybné, či odborně nesprávné. Bylo procesní povinností žalobce označit důkazy k prokázání toho, že výpověď žalovaného u jednání dne 10. 1. 2019 (v celém svém rozsahu, když v odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou uvedeny podstatné body, protože v odůvodnění soudního rozhodnutí, není-li to potřebné, není na místě opisovat pasáže ze soudního spisu) je vadná, chybná, či odborně nesprávná.

59. Soud vyhodnotil všechny důkazy v řízení sp. zn. [spisová značka] provedené jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, současně přihlédl k tvrzením obou procesních stran, jakož i k dalším okolnostem, které v řízení vyšly najevo (§ 132 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že žalobce beze zbytku neunesl důkazní břemeno. Žalobní tvrzení žalobce o předpokladech odpovědnosti žalovaného za žalobcem tvrzenou újmu nebyla v řízení prokázána.

60. Za této procesní situace bylo po provedení důkazů u jednání dne 7. 11. 2022 procesní povinností soudu poučit účastníka řízení, tj. žalobce dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Platí, že toto poučení se poskytuje pouze účastníku řízení, který je u daného soudního jednání přítomen. Soudní praxe konstantě uzavírá, že ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

61. Žalobce byl k jednání řádně předvolán, předvolání k jednání mu bylo doručeno do jeho aktivní datové schránky (§ 46 odst. 1 o. s. ř.) dne 6. 10. 2022. Jednání ve věci se konalo dne 7. 11. 2022 od 12:45 hod., do zahájení jednání ve věci nebyla soudu doručena žádná omluva žalovaného ani žádost o odročení jednání. Současně ani z obsahu spisu se nepodávaly žádné okolnosti svědčící o tom, že by ve věci nemohlo být dne 7. 11. 2022 v nepřítomnosti žalobce jednáno. Jednáno v nepřítomnosti žalobce tedy bylo, a to dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

62. Soud tedy učinil procesně právní závěr, že žalobce v řízení neunesl břemeno důkazní ve vztahu k žádnému z předpokladů odpovědnosti žalovaného za žalobcem tvrzenou újmu. Z tohoto důvodu proto byla žaloba žalobce podaná proti žalovanému o zaplacení 250 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy zamítnuta. <b>63. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení:</b> 64. Žalovaný byl ve sporu plně procesně úspěšný, náhradu nákladů řízení neuplatnil, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.