25 C 209/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou Ph.D. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně ; zastoupeného advokátem: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o 12 489,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 4 394,88 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 14 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 956 Kč a zaplatit ji do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dál jen„ úvěrující“) a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu o úvěru [číslo] dle které úvěrující poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat tuto částku a další plnění úvěrujícímu zaplatit v ujednaném čase (dále jen i„ smlouva o úvěru“), že žalobci byla pohledávka postoupena dne [datum], že žalovaný doposud ničeho neuhradil. Žalobce tvrdil, že úvěrující řádně posoudil úvěryschopnost žalovaného, a to z pracovní smlouvy a výplatních pásek za 3 měsíce. Žalobce se domáhal vydání elektronického platebního rozkazu. Soud takto nerozhodl a věc byla převedena k projednání a rozhodnutí oddělení 25 C Okresního soudu v Olomouci. V podání doručeném soudu dne [datum] vzal žalobce částečně žalobu zpět. Usnesením soudu č. j. 25 C 209/2023-46 ze dne 23. 8. 2023, které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení co do části kapitalizovaného úroku a části úroku zastaveno. K nařízenému jednání soudu se žalující strana nedostavila.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil.

3. Skutková zjištění soudu.

4. Ze zákaznické karty (č. l. 21) soud zjistil, že dne [datum] byla vyplněna zákaznická karta žalovaného úvěrujícím, že o žalovaném je zde uvedeno, že žádá o úvěr 6 000 Kč, že žalovaný nemá žádné vyživované osoby, že je zaměstnán na plný úvazek jako slévač u [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], že doložil výplatní pásky, že dosahuje příjmu 29 998 Kč měsíčně, byly předloženy výplatní pásky za 3 a [číslo], že má měsíční výdaje 5 500 Kč, že má pracovní poměr na dobu neurčitou od [datum].

5. Ze smlouvy o úvěru (č. l. 26) soud zjistil, že dne [datum] byla podepsána smlouva o úvěru, že uvedena je sjednaná RPSN 21,31%.

6. Z obchodních podmínek (č. l. 27) soud zjistil, že úvěrující vystavil tyto obchodní podmínky, že nejsou žalovaným podepsány.

7. Ze smlouvy (č. l. 15 - 21, č. l. 22) soud zjistil, že úvěrující jako postupitel a žalobce jako postupník podepsali smlouvu o postoupení pohledávek dne [datum], že mezi postupovanými pohledávkami je pohledávka ze smlouvy o úvěru.

8. Z oznámení (č. l. 28) soud zjistil, že úvěrující dne [datum] sepsal oznámení o postoupení pohledávky žalobci adresované žalovanému. Z informace (č. l. 28 verte) soud zjistil, že žalobce dne [datum] sepsal oznámení o zpracování osobních údajů adresované žalovanému. Z podacího lístku (č. l. 30) soud zjistil, že dne [datum] žalobce odeslal žalovanému doporučený dopis prostřednictvím České pošty, s.p.

9. Z tabulky o umoření (č. l. 31) soud zjistil, že dne [datum] byla sestavena tabulka umoření pro smlouvu o úvěru obsahující údaj, že doposud nic uhrazeno nebylo.

10. Z přípisu (č. l. 23-24) soud zjistil, že dne [datum] zástupce žalobce sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému na úhradu plnění žalobou uplatněného. Z podacího lístku (č. l. 29) soud zjistil, že dne [datum] zástupce žalobce odeslal žalovanému doporučený dopis prostřednictvím České pošty, s.p.

11. Z výpisu (č. l. 7, 50) soud zjistil, že žalovaný je rozvedený, je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného].

12. Ze zprávy ČSSZ (č. l. 64) soud zjistil, že žalovaný nebyl ke dni [datum] veden jako zaměstnanec výše uvedené společnosti se sídlem v [obec], že není veden jako zaměstnanec ani osoba samostatně výdělečně činná ani nyní.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 25) soud zjistil, že žalobce je v tomto rejstříku zapsán od [datum], že předmětem jeho podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

14. Závěr o skutkovém stavu.

15. Úvěrující a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru. Úvěrující poskytl žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný doposud ničeho neuhradil. Úvěrující vyšel z toho, že žalovaný je zaměstnán a dosahuje příjmu 29 998 Kč měsíčně v zaměstnaneckém poměru, v takovém zaměstnaneckém poměru žalovaný však nebyl. Žalobce soudu nedoložil listiny osvědčujíc provedení posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Úvěrující a žalobce dne [datum] podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, mezi postupovanými pohledávkami je uvedeno i plnění, které je předmětem tohoto řízení.

16. Právní posouzení.

17. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

19. Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru mezi úvěrujícím a žalovaným. Žalobce sám je subjektem, jehož předmětem podnikání je poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru, tedy osobou disponující odbornými znalostmi a zdatnostmi dle § 5 o. z. v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů.

28. Smlouva o úvěru je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení o splnění povinnosti dle § 86 uvedeného zákona, toto soudu nedoložil. Ze soudu předložené smlouvy o postoupení pohledávek se podává předání smluvní dokumentace žalobci. Žalobce je sám subjektem poskytujícím tzv. spotřebitelské úvěry, tedy je pro oblast spotřebitelských úvěrů osobou ve smyslu § 5 o. z. a musí mu být známa povinnost dle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. Vedle toho soud právně posoudil i to, že již v žalobě žalobce tvrdí, že úvěrující při poskytnutí úvěru vycházel ze sdělení žalovaného. Listiny uvedené v žádosti o úvěru soudu předloženy nebyl. Navíc bylo v řízení zjištěno, že žalovaný dle zprávy ČSSZ nebyl zaměstnancem tam uvedené obchodní společnosti. Soud proto uzavírá, že schopnost splácet úvěr u žalovaného úvěrujícím nebyla řádně posouzena a pro tuto skutečnost je žalobcem označená smlouva o úvěru dle § 87 odst. 1 neplatná, a to pro rozpor se zákonem. Žalobce se nedostavil k jednání soudu, zbavil se tak práva být soudem poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit a předložit důkazy k prokázání tvrzení o provedení posouzení úvěryschopnosti žalovaného.

29. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako neplatnou, na místě je proto zabývat se tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Postoupením pohledávky vstoupil žalobce do práv a povinností toho, kdo poskytl žalovanému peníze, ač pohledávka byla postoupena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z.

30. Z částky 10 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena, doposud žalovaný ničeho nevrátil. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce může žádat plnění tohoto, co žalovanému úvěrující vyplatil. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě částky 10 000 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalovaném, aby vyvrátil tvrzení o tom, že pro něj částku 10 000 Kč úvěrující plnil, případně tvrdil, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalovaného 10 000 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.

31. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalovaného plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.

32. Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení.

33. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci převážný procesní úspěch, náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů řízení určená podle míry jeho procesního úspěchu, která činí 39 %. Při plném procesním úspěchu by žalobci náležela náhrada nákladů řízení 2 452 Kč. Tato částka sestává z odměny za 3 úkony právní služby 900 Kč, tj. 1 úkon po 300 Kč dle § 7, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), náhrady hotových výdajů 300 Kč za tyto tři úkony právní pomoci po 100 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu těchto částek dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč. Podle míry procesního úspěchu tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení 956 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátu žalobce. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. zjištěny nebyly.