25 C 21/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátkou: Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 80 452,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 41 481 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 41 481 Kč od 22. 12. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 38 971,88 Kč spolu se smluvním poplatkem z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 33 481 Kč od 14. 1. 2026 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne 13. 1. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení plnění na základě smlouvy o studiu, kterou spolu účastníci řízení uzavřeli dne 29. 9. 2021, studium žalovaného bylo ukončeno rozhodnutím žalobce ze dne 22. 11. 2024. Plnění uvedená ve výroku I. jsou: poplatek dle Sazebníku poplatků, a to 1 000 Kč za zkoušku v prodlouženém období zimního semestru 2023 splatný 24. 4. 2024, školné za zimní semestr 2024/2025 ve výši 33 481 Kč splatné 20. 8. 2024, poplatek za opakování předmětů 4 000 Kč splatný dne 27. 11. 2024, dále poplatky za 2. upomínku k úhradě školného 2 000 Kč splatný 30. 10. 2024, poplatek za 2. upomínku za administrativní poplatek 1 000 Kč splatný 11. 6. 2024. K úhradě všech dluhů byl žalovaný vyzván do 21. 12. 2024. Žalobce se dále domáhal (výrok II. rozsudku) smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou školného určené sazbou 0,3% z dlužné částky denně od 21. 8. 2024 do 13. 1. 2026, tj. částky 38 971,88 Kč. Žalobce se dále domáhal úroku z prodlení. Žalobce tvrdil, že se žalovaným uzavřel smlouvu, smlouva obě strany zavazuje, žalobce splnil své povinnosti, zajistil výuku pro žalovaného. Žalovaný své povinnosti neplnil. Smluvní pokutu žalobce považoval za řádně a platně sjednanou.2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3 Skutková zjištění4 Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce (č. l. 40) soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je vysokoškolské vzdělávání na soukromé vysoké škole dle zákona č. číslo 111/1998 Sb., vysokých školách, dále nakladatelská činnost, vydavatelská činnost – neperiodický tisk, pronájem nemovitostí bytů a nebytových prostor, výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, hostinská činnost. Ze statutu žalobce (č. l. 62-75) soud zjistil, že žalobce je vysokou školou, která je oprávněna poskytovat terciální vzdělávání, upravuje svůj chod, průběh studia, stanoví svůj zkušební řád a další pravidla pro studium studentů na vysoké škole.5 Z výpisu (č. l. 42) soud zjistil, že žalovaný je svobodný, je hlášen k trvalému pobytu na adrese , adresa, , , adresa, .6 Ze smlouvy účastníků řízení o studiu žalovaného (č. l. 8-10) soud zjistil, že dne 29. 9. 2021 žalobce coby soukromá vysoká škola a žalovaný coby uchazeč o studium smlouvu o studiu v bakalářském studijním programu Bezpečnostní management se standardní dobou studia v kombinované formě 3 roky. Účastníci ve smlouvě ujednali, že pokud bude uchazeč přijat ke studiu, bude k 1. 9. příslušného akademického roku zapsán do studia (bod 2.3). Studium se řádně ukončuje úspěšným vykonáním státní závěrečné zkoušky, jiným než řádným způsobem dle § 56 zákona č. 111/1998 Sb., přičemž nezíská-li student alespoň minimální počet kreditů potřebný k postupu do vyššího ročníku k 1. dni následujícího akademického roku nedochází k ukončení studia, ale student zůstává v původním ročníku (bod 5). Účinnost smlouvy končí dnem řádného ukončení studia nebo dnem, kdy studium bylo ukončeno jiným než řádným způsobem. Tím nejsou dotčena ustanovení, ze kterých je patrno, že platí i nadále jako je ustanovení o smluvních pokutách, náhradě škody, nároku na školné za akademický rok, v němž studium bylo ukončeno apod (bod 7). Poplatky spojené se studiem a jejich výše jsou stanoveny vnitřním předpisem žalobkyně, tyto se rozdělují na školné a další administrativní poplatky. Žalobce má nárok na poplatky spojené se studiem dnem účinností této smlouvy po celou dobu trvání této smlouvy. Smluvní strany konstatují, že nárok na poplatky spojené se studiem trvají a jsou nárokovatelné za podmínek v této smlouvě uvedených i v případech, pokud studium netrvá, tj. bylo přerušeno či bylo ukončeno či dosud uchazeč nebyl zapsán. Poplatky spojené se studiem jsou zdrojem pro zajištění finančních prostředků pro vzdělávací, vědeckou, vývojovou a provozní činnost žalobce. Uchazeč je povinen hradit školné tak, že jej bude hradit vždy na akademický rok předem. Nárok žalobce na školné vzniká dnem účinnosti této smlouvy a je vždy hrazeno na každý akademický rok předem na základě faktury vystavené školou se lhůtou splatností nikoli kratší než 14 dnů od jejího vystavení. Pokud dojde k prodloužení standardní doby studia, student se zavazuje hradit školné za každý semestr, o kterých bylo studium prodlouženo. Výše školného za takový semestr je uvedena v odstavci 10. 1 a zvyšuje se o inflaci dle odstavce 9. 9 za dobu od podpisu této smlouvy. V případě, že bude studium ukončeno, nárok na zaplacení školného za akademický rok, v jehož průběhu došlo k ukončení, nezaniká a pokud již bylo zaplaceno, nevrací se, to samé platí v případě, kdy uchazeč do studia nenastoupí, tj. je povinen zaplatit školné za 1 akademický rok. Student se zavazuje hradit školné ve lhůtě splatnosti uvedené ve faktuře. V případě porušení této povinnosti se zavazuje zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně za každý započatý den prodlení do zaplacení. Tato pokuta je splatná vždy následující den prodlení. Tím není dotčeno právo žalobce na náhradu škody v plné výši. Školné se bude po dobu účinnosti této smlouvy zvyšovat z důvodu inflace. Školné zvýšené z důvodu inflace se považuje za sjednané školné dle této smlouvy aktuální výše inflace zveřejněná ČSÚ pro daný rok bude žalobkyní zveřejněna na úřední desce. Další administrativní poplatky se student zavazuje hradit ve výši stanovené vnitřním předpisem žalobce ke dni, v němž došlo k právní skutečnosti předpokládané definici poplatků. Takový poplatek bude hrazen na základě faktury vystavené žalobcem a student se zavazuje uhradit její řádně a včas. Zpřístupněním faktury v IS se považuje tato faktura za řádně uchazeči doručenou (bod 9.1, 9.2.,9.5.,9.7.,9.8.,9.9,9.11). Výše školného v oboru bezpečnostní management v kombinované formě studia při roční platbě činí 49 800 Kč (10.1). Žalobce má právo na náhradu škody v plném rozsahu, a to i ohledně škody, která vznikla porušením povinnosti, na kterou se vztahuje ujednání o smluvní pokutě či smluvním úroku z prodlení. Výše náhrady škody není omezena výší jakékoliv smluvní pokuty sjednané podle této smlouvy a na smluvní pokutu se nezapočítává (12.7)7 Z potvrzení žalovaného (č. l. 11) soudu zjistili, že žalovaný podpisem potvrdil, že se seznámil s dokumenty žalobce o studiu a převzal přístupové údaje do informačního systému žalobce.8 Ze sazebníku poplatků žalobce pro akademický rok 2023/2024 (č. l. 15) soud zjistil, že poplatek za opakovaný zápis předmětu činil 2 000 Kč, za umožnění zkoušky mimo zkouškové období pak 1 000 Kč, poplatek za 2. upomínku činil 2 000 Kč. Ze sazebníku žalobce pro akademický rok 2024/2025 (č. l. 22) soud zjistil, že poplatek za opakovaný zápis předmětu činil 2 000 Kč, za umožnění zkoušky mimo zkouškové období pak 1 000 Kč, poplatek za 2. upomínku činil 2 000 Kč.9 Z rozhodnutí rektorky žalobce ze dne 22. 11. 2024 (č. l. 37) soud zjistil, že bylo ukončeno studium žalovaného ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí u žalobce s tím, že proti rozhodnutí je možné podat odvolání ve lhůtě 30 dnů od jeho oznámení. Součástí rozhodnutí o ukončení studia je rekapitulace dluhu žalovaného.10 Z faktury č. , hodnota, (č. l. 12) soud zjistil, že žalobce žalovanému vystavil dne 10. 4. 2024 fakturu na 1 000 Kč za zkoušku po termínu zkouškového období se splatností do 24. 4. 2024.11 Z faktury č. , hodnota, (č. l. 12verte) soud zjistil, že žalobce žalovanému vystavil dne 4. 6. 2024 fakturu na 1 000 Kč za 2. upomínku úhrady poplatku se splatností do 11. 6. 2024.12 Z výzvy (č. l. 29) soud zjistil, že e-mailem ze dne 4. 6. 2024 byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu 1 000 Kč do 11. 6. 2024.13 Z výzvy (č. l. 26) soud zjistil, že e-mailem ze dne 24. 6. 2024 byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu 1 000 Kč do 1. 7. 2024.14 Z výzvy (č. l. 19) soud zjistil, že e-mailem ze dne 1. 8. 2024 byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu 2x 1 000 Kč do 8. 8. 2024.15 Z faktury č. , hodnota, (č. l. 13) soud zjistil, že žalobce žalovanému vystavil dne 6. 8. 2024 fakturu na 33 481 Kč za školné za semestr se splatností do 20. 8. 2024.16 Z výzvy (č. l. 11) soud zjistil, že e-mailem ze dne 2. 10. 2024 byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu na školném za AR 2024/2025 Kč do 9. 10. 2024.17 Z výzvy (č. l. 36) soud zjistil, že e-mailem ze dne 23. 10. 2024 byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu na školném za AR 2024/2025 Kč do 30. 10. 2024.18 Z faktury č. , hodnota, (č. l. 13verte) soud zjistil, že žalobce žalovanému vystavil dne 23. 10. 2024 fakturu na 2 000 Kč za 2. upomínku úhrady školného do 30. 10. 2024.19 Z faktury č. , hodnota, (č. l. 14) soud zjistil, že žalobce žalovanému vystavil dne 13. 11. 2024 fakturu na 4 000 Kč za opakovaný zápis 2 předmětů se splatností do 27. 11. 2024.20 Z výzvy (č. l. 20) soud zjistil, že e-mailem ze dne 17. 1. 2025 byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu 41 481 Kč splatného do 21. 12. 2024 dle rozhodnutí rektorky, a to do 24. 1. 2025.21 Z výzvy (č. l. 31) soud zjistil, že e-mailem ze dne 27. 1. 2025 byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu 41 481 Kč splatného do 21. 12. 2024 dle rozhodnutí rektorky, a to do 3. 2. 2025.22 Z výzvy právní zástupkyně žalobce (č. l. 27) soud zjistil, že tato sepsala předžalobní výzvu, kterou žalovaného vyzývá k úhradě dluhu dle výše uvedených výzev na poplatcích a školném, dále k úhradě smluvní pokuty vyčíslené vždy do data sepsání výzvy tj. do 18. 3. 2025. Z podacího archu (č. l. 30) soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce zaslala žalovanému dne 19. 3. 2025 doporučený dopis.23 Závěr o skutkovém stavu24 Účastníci řízení uzavřeli smlouvu dne 29. 9. 2021 podepsali smlouvu o studiu žalovaného u žalobce. Ve smlouvě je ujednána povinnost žalovaného platit školné a další poplatky dle sazebníku žalobce. Žalovaný potvrdil svým podpisem, že se s obsahem seznámil. Smlouva obsahuje též článek o povinnosti žalovaného platit smluvní pokutu 0,3% denně z dlužných částek.25 Právní posouzení26 Podle § 1746 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) (1) Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. (2) Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.27 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.28 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.29 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.30 Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o studiu. Jde o smlouvu dle § 1746 odstavec 2 o. z. Touto smlouvou upravili svá vzájemná práva a povinnosti. Žalobce se zavázal umožnit žalovanému vysokoškolské studium v bakalářském studijním programu Bezpečnostní management v kombinované formě, když je soukromou vysokou školou ve smyslu ust. § 39 a násl. zákona č. 111/1998 sb., o vysokých školách a je svou povahou podnikatelem a žalovaný se zavázal platit žalobci poplatky za studium, které se dělí na školné a další administrativní poplatky. Žalovaný je v tomto právním vztahu v postavení spotřebitele dle § 1810 o. z. Jde o právní poměr soukromoprávní povahy.31 Uvedený závěr soudu okresního se opírá o závěr rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2025 sp.zn.

IV. ÚS 3310/24 a rozhodnutí ze dne 5. 2. 2025 sp. zn.

IV. ÚS 2093/24, shodou okolností vydané v řízeních, jejichž účastníkem byl žalobce a posuzovány byly smlouvy o studiu uzavírané žalobce. Ústavní soud v těchto svých nálezech změnil dosavadní praxi a neztotožnil se se závěry rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, která smlouvy o studiu za smlouvy spotřebitelské nepovažovala (např. rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3805/2018, 33 Cdo 2109/2021). Ústavní soud vyslovil jednoznačný závěr, že povaha činnosti či plnění veřejných úkolů spočívající v poskytování vzdělávání soukromou vysokou školou nevylučuje, aby měla smlouva o vzdělávání na této vysoké škole pro účely ochrany spotřebitele povahu smlouvy spotřebitelské. Zákon vymezuje spotřebitelské smlouvy na základě vlastností smluvních stran, jež mají původ ve faktické – ekonomické nerovnosti. Vzdělávání poskytované vzdělávacími institucemi financovanými z podstatné části ze soukromých prostředků žáků a jejich rodičů představuje službu, jelikož tyto instituce sledují cíl, který spočívá v nabízení služeb za úplatu. Poskytování vzdělávání u vzdělávacích zařízení financovaných z podstatné části ze soukromých prostředků je poskytování vzdělávání bez ohledu na to, zda je organizují školy soukromé či veřejné, službou, jelikož sleduje cíl, který spočívá v nabízení služeb za úplatu, proto základním hlediskem při definování služeb v oblasti vzdělávání je to, zda je služba poskytována za úplatu, nikoli povaha plněných úkolů. Ústavní soud uzavřel, že student je spotřebitelem a obchodní společnost , Jméno žalobce, . je osobou zapsanou v obchodním rejstříku, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je poskytování vysokoškolského vzdělávání, je podnikatelem. Pokud škola uzavřela se smlouvu o studiu, stalo se tak v rámci její podnikatelské činnosti a sledovala tím svůj podnikatelský záměr, když je financována ze školného.32 K výroku I. rozsudku33 Povinnost platit školné a poplatky je svou povahou adekvátní, tj. nikoli nepřiměřeným ujednáním. Za službu – vzdělání na soukromé vysoké škole žalovaný platí školné. Bylo svobodnou volbou žalovaného případně studovat na škole, kde povinnost platit školné stanovena není, tj. na veřejné vysoké škole. Žalovaný zvolil tento způsob svého vzdělávání – studium u žalobce. Výše plnění není nepřiměřená oproti službě, respektive službám, které žalovaný čerpal, respektive měl možnost čerpat. Poplatky jsou stanoveny za umožnění zkoušky v prodlouženém termínu, případně za druhou upomínku k úhradě dluhu žalovaného. Podle § 1746 odst. 2 o. z. proto byl žalovaný zavázán k úhradě 41 481 Kč. Splatnost jednotlivých dílčích plnění nastala v souladu se smlouvou, na základě faktur vystavených žalobcem.34 Ohledně této části předmětu řízení leží břemeno důkazní na žalovaném, je na něm, aby prokázal, že žalobci plnil, případně aby vyvrátil žalobcova tvrzení o vzniku pohledávek v součtu ve výši 41 481 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh v této souhrnné výši trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Podle § 1746 odst. 2 o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě 41 481 Kč a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. k úhradě zákonného úroku z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti té které faktury. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.35 K výroku II. rozsudku36 Žalobce se domáhá po žalovaném smluvní pokuty 38 971,88 Kč, kterou určil sazbou 0,3% denně z dlužné částky, čili sazbou 109,5% ročně. Soud se zabýval charakterem tohoto smluvního ujednání, zda jde o přiměřené ujednání ve spotřebitelské smlouvě, zda výše smluvní pokuty je adekvátní, zda taková smluvní pokuta plní svůj účel a smysl. Soud dospěl k závěru, že jde o neplatné smluvní ujednání dle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. K této neplatnosti soud přihlíží dle § 588 věta první o. z. z úřední povinnosti.37 Soud hodnotil, zda předmětná smlouva o studiu je spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Ujednání spotřebitelských smluv podléhají přezkumu podle § 1813 o. z., tedy zda neobsahují nepřiměřená ujednání. Soud při právním hodnocení vycházel ze znění ust. § 1813 a 1814 o. z. a § 1815 o. z. účinném ke dni uzavření smlouvy účastníků řízení. Soud hodnotil, zda ujednání o smluvní pokutě nezakládá výraznou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.38 Platí, že o vychýlení rovnováhy v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele svědčí, pokud je institut smluvní pokuty využíván jednostranně pouze k utvrzování závazků jen jedné strany. Pouhá skutečnost, že ujednání ve smlouvě zakládá jedné ze smluvních stran odlišné postavení od postavení strany druhé ještě neznamená, že musí jít o nepřiměřené ujednání. Relevantní při zkoumání nepřiměřenosti ujednání je pouze významná nerovnováha. Je proto nutné zkoumat rozsah, v jakém dochází k odchýlení od zákonného rozsahu práv a povinností, v jakém rozsahu dochází k nerovnováze vzájemných plnění obou stran. Vyhodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu také sílu vyjednávacích pozic stran, přičemž silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám a nemělo by být zneužíváno. Jestliže je u jednání posouzeno jako nepřiměřené, nepřihlíží se k němu. Takové ujednání jakoby nebylo učiněno vůbec, nemá žádné právní účinky a soud zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží, z úřední moci. Spotřebitel tak nemusí namítat nepřiměřenost a nemusí se jí dovolávat (např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 21 Co 11/2022).39 Soud hodnotil, zda je ve smlouvě sjednána smluvní pokuta pro obě strany nebo výlučně pro spotřebitele, jak byla výše smluvní pokuty sjednána, zda byla nepřiměřeně vysoká, jaký má vztah ustanovení o smluvní pokutě k dalším smluvním ustanovením, jaké bylo riziko z porušení smlouvy pro podnikatele a cíl utvrzení porušené povinnosti, jaký je rozsah odchýlení se od zákona, jaké právní předpisy by se použily v případě neexistence dohody stran, zda a případně do jaké míry je právní postavení spotřebitele smlouvou zhoršeno ve srovnání s právním postavením, jaké by mělo podle platné právní úpravy. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,3 % denně z dlužné částky, což činí 109,5 % ročně, přičemž (byť žalobkyně zdůrazňuje preventivní povahu) povinnost platit smluvní pokutu není omezená pouze na trvání daného akademického roku či není jinak ohraničená, naopak dle smluvního ujednání je žalovaný jakožto spotřebitel platit tuto smluvní pokutu až do okamžiku zaplacení, i v případě, že výrazně převýší původní výši školného, přičemž takto (až do zaplacení) žalobkyně taktéž smluvní pokutu v soudním řízení uplatňuje. Splatnost smluvní pokuty za každý jednotlivý den prodlení dle smluvního ujednání nastává vždy následující den prodlení zcela automaticky, aniž by bylo třeba výzvy ze strany žalobkyně (ujednání v čl. 9.8. smlouvy), byť obecně v případě absence takového ujednání se za den splatnosti pohledávky z titulu smluvní pokuty považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, co byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Smluvní pokutou je sankcionováno pouze porušení platebních povinností žalovaného jakožto ekonomicky slabšího subjektu smlouvy, a to každé jednotlivé prodlení za každý kalendářní den. Žádné nedodržení povinností ze strany žalobkyně, coby podnikatelky, smluvní pokutou utvrzováno nijak není. Smluvní pokutu je podle ujednání stran žalovaný povinen hradit i po ukončení studia na soukromé vysoké škole. Dále je mezi stranami ujednáno, že ani zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody v plné výši. Výše 109,5% ročně přesahuje i výši obecně akceptovanou pro výši úroku. Pokud by byl v této výši sjednán úrok, šlo by o úrok lichevní (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) který nemá místo ve spotřebitelských vztazích, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. (srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005). Uvedené smluvní ujednání tedy nelze posoudit jinak než jako neplatné. Podle § 1815 o. z. platí, že se k takovému nepřiměřenému jednání nepřihlíží, ledaže se ho spotřebitel dovolá. K tomu v řízení nedošlo. Žaloba byla v tomto rozsahu, tedy co do smluvní pokuty s příslušenstvím, zamítnuta.40 Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení41 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesní úspěch, respektive procesní neúspěch obou stran sporu je srovnatelný.