25 C 244/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou Ph.D. ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; zastoupeného advokátem: titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce není ode dne [datum] vlastníkem osobního automobilu značky Škoda Octavia, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 12 164 Kč a zaplatit ji do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném určení uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu značky Škoda Octavia, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dál jen i„ vozidlo“), že vozidlo prodal žalovanému kupní smlouvou ze dne [datum], vozidlo mu při podpisu smlouvy kupní předal včetně dokladů a od žalovaného převzal kupní cenu, že bylo sjednáno, že žalovaný sám zajistí přepis vozidla na svou osobu v registru vozidel. Žalobce tvrdil, že toto žalovaný neučinil, že se žalobce sám pokoušel dosáhnout změny zápisu, avšak neúspěšně, že nadto jsou s vozidlem páchány přestupky, za které je činěn odpovědný žalobce jako provozovatel vozidla zapsaný v registru vozidel. Žalobce tvrdil, že bez fyzické přítomnosti vozidla není možné provést jeho evidenční prohlídku, a proto žalobce není schopen sám zajistit přepis vozidla na žalovaného dle kupní smlouvy, žalobce disponuje pouze originálem kupní smlouvy a kopiemi malého a velkého technického průkazu k vozidlu. Žalobce tvrdil, že pokuty, které mu byly uloženy, uhradil. Žalobce tvrdil, že požádal místě příslušné pracoviště registru vozidel podle místa svého bydliště o informace k provedení změny zápisu, že mu bylo sděleno, že to nebude možné. Žalobce tvrdil, že ze všech uvedených důvodů má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobce tvrdil, že žalovaný na výzvy k součinnosti nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil k jednání soudem nařízenému se nedostavil.

3. Skutková zjištění soudu:

4. Z kupní smlouvy (č. l. 8) soud zjistil, že účastníci řízení podepsali dne [datum] kupní smlouvu o prodeji vozidla žalobcem žalovanému za ujednanou kupní cenu 21 000 Kč, že kupní cena byla zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, že žalovaný převzal klíče od vozidla, že účastníci řízení využili formulář textu smlouvy odkazující na § 588 z. č. 40/1964 Sb., že jde zde uveden závazek prodávajícího zajistit odhlášení vozidla v registru vozidel, že doklady od vozidla měly být předány poté.

5. Z technického průkazu vozidla (č. l. 10) soud zjistil, že jde o průkaz vozidla, že jako provozovatel vozidla je zapsán žalobce od [datum], že osvědčení o technické způsobilosti vozidla platí do [datum]. Z technického průkazu (č. l. 12) soud zjistil, že jde o průkaz vozidla.

6. Ze žádosti (č. l. 13) soud zjistil, že žalobce vypověděl pojistnou smlouvu o povinném ručení k vozidlu dne [datum], a to z důvodu změny vlastníka vozidla. Z oznámení (č. l. 13 verte) soud zjistil, že pojišťovna tuto výpověď smlouvy a zánik pojistného vztahu ke dni [datum] akceptovala.

7. Z oznámení o přestupku ze dne [datum] (č. l. 14) soud zjistil, že Polizei Sachsen-Anhalt udělila žalovanému jako provozovateli vozidla pokutu 88,50 € za přestupek spočívající v překročení nejvyšší povolené rychlosti, že šlo o jízdu vozidlem, že v dokumentu je fotografie řidiče řídícího automobil. Z prohlášení právního zástupce žalobce u jednání dne [datum] soud zjistil, že nejde o osobu žalobce, že právní zástupce žalobce tuto osobu nezná.

8. Z výzvy ze dne [datum] (č. l. 15) soud zjistil, že ČKP vyzvala žalobce k úhradě příspěvku za dobu, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení, a to za dobu o [datum] do [datum].

9. Z výzvy Městského úřadu Šternberk ze dne [datum] (č. l. 16-17, č. l. 21-22) soud zjistil, že tento úřad vyzval žalobce k uhrazení částky 1 500 Kč, když dne [datum] v 7:50 hod. byla vozidlem řízeným nezjištěným řidičem překročena nejvyšší povolená rychlost.

10. Z výzvy Městského úřadu Šternberk ze dne [datum] (č. l. 17 verte -18, č. l. 22 verte-23) soud zjistil, že tento úřad vyzval žalobce k uhrazení částky 800 Kč, když dne [datum] v 9:30 hod. byla vozidlem řízeným nezjištěným řidičem překročena nejvyšší povolená rychlost.

11. Z podacího lístku (č. l. 9) soud zjistil, že žalobce odeslala dne [datum] doporučený dopis Městskému úřadu Šternberk, oddělení přestupků.

12. Z příkazu Městského úřadu Bystřice nad Pernštejnem ze dne [datum] (č. l. 24 - 25) soud zjistil, že žalobci byl uložen správní trest napomenutí za to, že dne [datum] převedl vlastnické právo k vozidlu žalovanému, že téhož dne zplnomocnil žalovaného k provedení přepisu vozidla v registru vozidel, že vozidlo je stále registrováno na osobu žalobce, že dne [datum] došlo k zániku pojistné smlouvy o povinném ručením k vozidlu, že žádost o zápis změny osoby vlastníka v registru vozidel nebyla podána v zákonem stanovené lhůtě 10 pracovních dnů, že tedy tímto jednáním byla naplněna skutková podstata přestupku dle § 83 odst. 1 pís. b) z. č. 56/2001 Sb., a proto byl žalobci uložen uvedený správní trest.

13. Z příkazu Městského úřadu Šternberk ze dne [datum] (č. l. 26-28) soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání 2 přestupků, překročení nejvyšší povolené rychlosti, jak jsou již uvedeny výše, a to dne [datum] v 7:50 hod. a [datum] v 9:30 hod., byla mu uložena pokuta 3 000 Kč.

14. Z výzvy Městského úřadu Šternberk ze dne [datum] (č. l. 29-30) soud zjistil, že žalobce byl vyzván jako provozovatel vozidla k úhradě částky 500 Kč dle § 125h odst. 2 z. č. 56/2001 Sb., a to za spáchání přestupku vozidlem dne [datum] v 14:15 hod a [datum] v 11:15 hod.

15. Z výpisu (č. l. 31) soud zjistil, že žalobce je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalobce]. Z výpisu (č. l. 32) soud zjistil, že žalovaný je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného].

16. Závěr o skutkovém stavu 17. Žalobce byl vlastníkem vozidla. Kupní smlouvou ze dne [datum] žalobce převedl vlastnické právo k vozidlu žalovanému za ujednanou kupní cenu 21 000 Kč, kupní cena byla uhrazena při podpisu smlouvy, žalobce žalovanému vozidlo předal, předal mu doklady od vozidla. Žalobce disponuje originálem kupní smlouvy a kopií velkého a malého technického průkazu. K prodeji došlo, žalobce ukončil pojistnou smlouvu o tzv. povinném ručení. Žalobci byl udělen správní trest za to, že nedošlo po prodeji vozidla k zápisu nového vlastníka do registru vozidel. Žalobci jsou jako provozovateli vozidla udělovány další správní tresty.

18. Právní posouzení.

19. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

20. Soud dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení je dán tím, že objektivně není sto bez existence tohoto soudního rozhodnutí zajistit provedení změny zápisu vlastníka vozidla v registru silničních vozidel. Žalobce není ode dne [datum] vlastníkem vozidla a nemá k němu žádný právní vztah. Navzdory tomu je v registru silničních vozidel evidován jako vlastník tohoto vozidla, pročež je ve smyslu ust. § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb. též jeho provozovatelem, a to se všemi následky z toho plynoucími (zejm. objektivní přestupková odpovědnost); tato přestupková odpovědnost se již na žalobce uplatňuje, jak bylo v řízení prokázáno.

21. Zápisem v registru vozidel, ač jde o zápis toliko povahy evidenční, nikoli registrační, je žalobce ohrožen ve svých právech, neboť jí titulem objektivní odpovědnosti hrozí další sankce za přestupky spáchané s předmětným vozidlem, resp. v souvislosti s ním. Žalobce přitom není objektivně schopen dosáhnout změnu zápisu doložením zákonem požadovaných dokladů k vozu, když je nemá v dispozici a vlastník vozidla (žalovaný) je nekontaktní. Žalobce proto musí správnímu orgánu vedoucímu evidenci dostatečným způsobem prokázat, že vlastníkem vozidla není. Pro správní orgán není dostatečným důkazem samotná kupní smlouva o prodeji vozidla, jak se podává z rozhodnutí správního orgánu o uložení správního trestu žalobci, když v předmětném řízení žalobce kupní smlouvu předložil. Takovým podkladem by měl nepochybně být pravomocný rozsudek soudu o určení vlastnického práva, o tom, že od [datum] není vlastníkem ani provozovatelem uvedeného vozidla. Žalobce přitom nemá žádnou možnost v řízení tvrdit a prokázat, kdo je aktuálně vlastníkem a provozovatelem vozidla, když objektivně nemůže vědět, zda vozidlo nebylo dále přeprodáno. Žalobce vozidlo neužívá, neprovozuje a nemá vědomost, kde se nachází, resp. zda ještě vůbec fyzicky existuje.

22. V této souvislosti lze poukázat na závěry Nejvyššího správního soudu ČR, formulované mj. v rozsudku ze dne 06. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016-33, a sice:„ Nejvyšší správní soud ve své judikatuře konstatoval, že registr silničních vozidel má pouze evidenční funkci a registrace vozidla, resp. změna údaje o vlastníku vozidla, nemá žádné právní následky v oblasti soukromého práva, především práva vlastnického (srov. rozsudek ze dne 19. 1. 2005, č. j. 4 As 26/2003 – 59, publ. pod [číslo] Sb. NSS). Je tudíž možné, že vlastníkem silničního vozidla podle předpisů soukromého práva bude osoba odlišná od osoby, která je jako vlastník evidována v registru. To však není z hlediska možnosti podat žádost o zápis změny údajů v registru podstatné, neboť„ k zápisu změn, resp. vyřazení vozidla z registru, (…) může dojít také na žádost osoby odlišné od osoby, která je jako vlastník evidována v registru, pokud doloží, že se stala vlastníkem vozidla“ (rozsudek ze dne 27. 7. 2016, č. j. 10 As 114/2015 - 39, viz také rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 06. 2012, č. j. 22 A 208/2010 - 27, publ. pod [číslo] Sb. NSS). Nejvyšší správní soud tedy připustil, aby byla změna údajů v registru učiněna na žádost skutečného vlastníka vozidla, který v registru evidován není, ale vlastnictví dostatečně prokázal, a to bez ohledu na splnění podmínek stanovených zákonem č. 56/2001 Sb. V takovém případě je nutné analogicky připustit, aby byla změna údajů v registru učiněna i na žádost osoby, která je jako vlastník je stále v registru evidována, ale dostatečným způsobem prokáže, že reálným vlastníkem vozidla již není. Takový postup je nutné připustit tím spíše s ohledem na to, že osoba v této situaci již zpravidla nebude mít dokumenty požadované zákonem č. 56/2001 Sb. k dispozici, a nemusí mít ani možnost se k nim dostat, jak tomu patrně bylo v právě projednávaném případě“. Dále lze poukázat i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 06. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006, jehož právní věta zní:„ Žalobce, který se domáhá určení, že je vlastníkem motorového vozidla za situace, kdy v evidenci silničních vozidel a technickém průkazu je zapsán žalovaný jako jeho držitel a vlastník, má právní zájem na takovém určení, neboť bez něj nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. V tomto případě proto není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci.“ 23. Dále se soud zabýval tím, zda skutečně došlo k převodu vlastnického práva tvrzeného žalobcem. Účastníci řízení uzavřeli kupní smlouvu dne [datum], podle této smlouvy bylo již oběma stranami dne [datum] plněno. Došlo k předání vozidla, klíčů k vozidlu i dokladů k vozidlu žalobcem žalovanému. Žalovaný uhradil žalobci kupní cenu. Smlouva kupní byla naplněna. Žalobce tímto způsobem dle § 2079 a násl. o. z. pozbyl vlastnické právo k vozidlu. Poté již vlastnické právo k vozidlu nenabyl. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení 12 164 Kč. Tato částka sestává z odměny za 3 úkony právní služby 7 500 Kč dle § 7, § 9, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání soudu), náhrady hotových výdajů 900 Kč za tyto 3 úkony právní pomoci dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 21% DPH ze součtu těchto částek dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a dále ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč. Důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. zjištěny nebyly. Soudu nebyla předložena předžalobní výzva. Vzhledem k tomu, že žalovaný je nekontaktní, bylo by přepjatým formalismem trvat na tom, aby formálně žalující strana takovou výzvu před podáním žaloby odesílala, aby toto bylo předpokladem pro přiznání nákladů řízení straně žalující právě v tomto řízení.

26. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobce. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.