25 C 245/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou Ph.D. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně ; zastoupeného advokátem: JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , IČ: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o 17 670 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 7 670 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 318,76 Kč a zaplatit ji do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení plnění uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že dne [datum] mu byla postoupena pohledávka od úvěrujícího [právnická osoba], se sídlem [adresa] (dále jen„ úvěrující“), který se žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o podnikatelské zápůjčce, že žalovanému byly poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru, že smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, že žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč s tím, že bude vrácena do [datum], že žalovaný ničeho neuhradil, že povinností žalovaného dle smlouvy je plnit i plnění uvedená ve výroku II. tohoto rozsudku, tedy poplatek za poskytnutí zápůjčky 7 670 Kč a dále úrok z prodlení. Žalobce se domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, ten tímto soudem vydán nebyl. V podání doručeném soudu dne [datum] žalobce tvrdil, že v případě, že soud dospěje k závěru, že smlouva je neplatná, domáhá se plnění žalobou uplatněného z titulu bezdůvodného obohacení, že finanční prostředky skutečně žalovanému byly předány. K jednání nařízenému soudem se žalobce nedostavil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému soudem se žalovaný nedostavil.

3. Skutková zjištění soudu.

4. Ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce (č. l. 8) soud zjistil, že úvěrující a žalovaný podepsali smlouvy o úvěru, že dle textu smlouvy smlouva není spotřebitelským úvěrem, že žalovaný výslovně prohlásil, že je podnikatelem a jedná s věřitelem v rámci své podnikatelské činnosti, že se ujednává poskytnutí částky 10 000 Kč s úrokem 230% tím, že bude vrácena ve splátkách po 2 946 Kč, když první splátka bude splatná [datum] a další splátky budou placeny měsíčně, že u žalovaného je uveden jeho účet.

5. Z výpisu z účtu (č. l. 9) soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka 10 000 Kč od úvěrujícího.

6. Z výpisu (č. l. 6, č. l. 29) soud zjistil, že žalovaný je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného]. Z výpisu (č. l. 16) soud zjistil, že žalovaný je veden jako osoba podnikající od [datum] v oboru poskytování technických služeb, v klempířství a opravě karoserií, že živnost je přerušena od [datum] do [datum]. Ze zprávy Úřadu práce (č. l. 42, 48) soud zjistil, že žalovaný nebyl ke dni [datum] v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nepobíral žádné dávky. Ze sdělení OSSZ (č.l.45) soud zjistil, že od [datum] do [datum] žalovaný nebyl evidován jako zaměstnanec.

7. Z výpisu (č. l. 14) soud zjistil, že žalobce je zapsán v obchodním rejstříku od [datum].

8. Ze smlouvy (č. l. 7) soud zjistil, že úvěrující a žalobce podepsali dne [datum] smlouvu o postoupení plnění vymáhaného touto žalobou.

9. Z předžalobní upomínky (č. l. 10) soud zjistil, že zástupce žalobce sepsal předžalobní upomínku adresovanou žalovanému dne [datum]. Z podacího archu (č. l. 11) soud zjistil, že dne [datum] zástupce žalobce odeslal žalovanému doporučený dopis.

10. Závěr o skutkovém stavu.

11. Žalovaný a úvěrující dne [datum] podepsali smlouvu uvedenou v bodu 4. odůvodnění tohoto rozsudku (dále jen„ smlouva o úvěru“). Úvěrující předla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalobce tvrdí, že jde o podnikatelskou zápůjčku, současně tvrdí, že úvěrující žalovanému poskytl informace o úvěru pro spotřebitele. Žalobce a úvěrující dne [datum] podepsali smlouvu o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru žalobci.

12. Právní posouzení.

13. Právní posouzení.

14. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

16. Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

22. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru mezi úvěrujícím a žalovaným. Žalobce tvrdí, že se nejedná o úvěr spotřebitelský, odkazuje na text smlouvy o úvěru, současně ale tvrdí, že žalovanému byly poskytnuty informace pro spotřebitele, které se standardně poskytují při poskytování spotřebitelského úvěru. Pokud by se o úvěr spotřebitelský nejednalo, nepochybně by žalovanému takové informace poskytovány nebyly. Žalobce v řízení nese břemeno důkazní ohledně prokázání charakteru smlouvy, dále též o tom, že taková smlouva byla skutečně uzavřena s využitím prostředků komunikace na dálku. Z provedeného dokazování tato tvrzení prokázána nejsou. Žalobce se k jednání soudu nedostavil, zbavil se práva být soudem poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; soud uzavírá, že procesní břemeno o těchto okolnostech neunesl.

25. V případě, že by smlouva byla uzavřena, a že by se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, šlo by nepochybně o smlouvu neplatnou, pro neprokázání splnění povinností dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, pro nesplnění povinnosti dle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení nebylo prokazováno, a proto ani prokázáno posouzení schopnost splácet úvěr žalovaným ze strany úvěrujícího, žalobcem označená smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by tak byla neplatná, a to pro rozpor se zákonem.

26. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že se poskytuje částka 10 000 Kč. Ve smlouvě se dále uvádí úrok 230% bez bližší specifikace, za jaké časové období. Toto ujednání je neurčité, a proto neplatné. Smlouva dále neobsahuje údaj o výši RPSN. Úrok 230% i v případě, že by byl úrokem za nejdelší časové období, tj. období roční by přesahoval výši ještě akceptovanou obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne [datum]) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích nepřípustným, přihlédnout je třeba i k nerovnému postavení obou subjektů podepisujících smlouvu o úvěru, a proto tento úrok naplňuje hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. (srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze smlouvu podepsanou dne [datum] mezi úvěrujícím a žalovaným právně posoudit jinak než jako neplatnou, a to opět pro rozpor se zákonem. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy.

27. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako neplatnou. Tento právní názor, sic podmíněně, v procesním podání doručeném soudu [datum] vyjádřil i sám žalobce. Je proto na místě zabývat se tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Postoupením pohledávky vstoupil žalobce do práv a povinností toho, kdo poskytl žalovanému peníze, ač pohledávka byla postoupena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z.

28. Žalovaný přijal bez právního důvodu 10 000 Kč. Doposud žalovaný neuhradil ničeho. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě částky 10 000 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalovaném, aby vyvrátil tvrzení o tom, že pro něj částku 10 000 Kč úvěrující plnil, případně tvrdil, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalovaného 10 000 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.

29. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Je v možnostech žalovaného plnění uhradit v uvedené lhůtě, a to i podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.

30. Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohly být přiznány ani úroky z prodlení.

31. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci převážný procesní úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení určená podle míry jeho procesního úspěchu, která činí 13%. Při plném procesním úspěchu by žalobci náležela náhrada účelně vynaložených nákladů řízení 2 452 Kč. Tato částka sestává z odměny za 3 úkony právní služby 900 Kč, tj. 1 úkon po 300 Kč dle § 7, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), náhrady hotových výdajů 300 Kč za tyto tři úkony právní pomoci po 100 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu těchto částek dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč. Výše nákladů řízení byla určena tímto způsobem, neboť jde o tzv. formulářovou žalobu, podávanou opakovaně k vymáhání tohoto typu nároku. Podle míry procesního úspěchu tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení 318,76 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátu žalobce ve lhůtě třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.