25 C 246/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl titul Lic. et titul osobní údaje žalovaného rok Ph.D. ve věci žalobce: ; osobní údaje žalovaného rok , narozen datum bytem adresa , obec - část obce ; zastoupeného advokátem: titul . jméno příjmení sídlem adresa , část obce proti žalovanému: ; osobní údaje žalovaného 2015, IČ: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec ; zastoupenému advokátem: titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec - část obce o 1 886 544 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 441 620,15 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 7. 8. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 1 439 374,21 Kč spolu s : -) s úrokem z prodlení ve výši 9,25% ročně z částky 1 439 374,21 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 9,25% ročně z částky 441 620,15 Kč od 28. 4. 2020 do 6. 8. 2020, -) s dalším úrokem z prodlení ve výši 1 % ročně z částky 441 620,15 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech tohoto řízení částku 93 270,67 Kč a zaplatit ji do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení]. <b>1. Tvrzení žalobce:</b> 2. Žalobou podanou u soudu dne 4. 9. 2020 se žalobce domáhal o žalovaném zaplacení 1 880 994,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,25% ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení a po společnosti [právnická osoba] zaplacení 5 659,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že tato pohledávka tvořená součtem jistin uvedených pohledávek mu vznikla následujícím způsobem: [příjmení] [příjmení] se stala členkou žalovaného a nájemkyní bytu [číslo] o dispozici 2+1 s příslušenstvím o výměře 106, 10 m² ve třetím nadzemním podlaží domu pod adresou [adresa], č. or. 27, [PSČ] [obec] (dále jen„ byt“), a to na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2011. Následně, dne 23. 9. 2015 paní [příjmení] převedla svá členská práva v žalovaném na žalobce, žalobce se tak stal členem žalovaného a nájemcem bytu. Žalobce tvrdil, že na něj přešla všechna práva z uvedené nájemní smlouvy, konkrétně i ta z čl. IV. 4. 1. c) a článku VIII. 8.

2. Podle článku prvně uvedeného bylo povinností nájemce zaplatit částku 886 544 Kč jako podíl připadající na nájemce bytu na úvěru na spláceném žalovaným sestávající z úvodní platby 177 309 Kč zaplacené paní [příjmení] dle čl. 8 1. Smlouvy o nájmu a dále měsíčními splátkami po 4 453 Kč vždy k 10. dni v měsíci předem. Žalobce tvrdil, že celou částku 886 544 Kč nájemce bytu uhradil, a to složením úvodní platby, placením měsíčních splátek a konečnou jednorázovou úhradou 246 123 Kč dne 27. 4. 2020. Podle článku VIII. 8. 2. smlouvy o nájmu se žalovaný zavázal převést nájemci byt do vlastnictví na základě výzvy nájemce dle § 23 z. č. 72/1994 Sb., pro případ, že nedojde k převodu, zavázal se pronajímatel uhradit nájemci vše, co nájemce na úvěr přispěl s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně a jednorázovou smluvní pokutu 1 000 000 Kč. V součtu jde o částku 1 886 544 Kč. Žalobce tvrdil, že v době uzavření nájemní smlouvy byl vlastníkem domu pod adresou [adresa], č. or. 27, [PSČ] [obec] (dále jen„ dům“), ve kterém se nachází byt, pouze žalovaný, následně se vlastníkem domu stal i [právnická osoba], v rámci žalovaného došlo k tomu, že nejprve byly 27. 6. 2011 vymezeny jednotky v domě, následně bylo toto rozhodnutí revokováno dne 21. 11. 2011 po změnách ve statutárních orgánech žalovaného. Z počínání obou vlastníků domu je zřejmé, že k převodu bytu do vlastnictví žalobce nedojde, proto žalobce oba vyzval k zaplacení pohledávky, přičemž se domáhá plnění dílčího, míru účasti spoluvlastníků domu na úhradě pohledávky určil podle spoluvlastnických podílů spoluvlastníků na domě, tj. [číslo] a [číslo]. Oběma zaslal předžalobní výzvu ze dne 31. 7. 2020.

3. V reakci na vyjádření obchodní korporace [právnická osoba] ze dne 26. 10. 2020, že není v řízení pasivně věcně legitimován, navrhl žalobce dne 8. 7. 2021, aby soud připustil záměnu žalovaného za uvedenou obchodní korporaci. Usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 24. 8. 2021, byl návrh dle § 92 odst. 2 o. s. ř. zamítnut, protože nebyly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vyhovění návrhu. Podáním ze dne 22. 10. 2021 doručeným soudu dne 22. 10. 2021 v 6:10 hod vzal žalobce proti uvedené obchodní korporaci žalobu zpět. Usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 26. 11. 2021, bylo řízení mezi těmito účastníky řízení zastaveno.

4. Žalobce v podání ze dne 16. 10. 2020 tvrdil, že jeho členství v žalovaném stále trvá, že k převodu bytu do jeho vlastnictví mělo dojít dle čl. VIII smlouvy o nájmu ze dne 31. 8. 2011 a dle článku 13, odst. 1 pís. g) Stanov žalovaného, že cena převodu měla činit 886 544 Kč, platby nájemce na splátky úvěru byly brány jako platby na tuto cenu, že žalovaný porušil svou povinnost, když zrušil dřívější vymezení bytových jednotek v domě a nově v domě bytové jednotky nevymezil, a to poté, co Ing. [jméno] [příjmení] ovládl žalovaného a jeho orgány na členské schůzi žalovaného konané dne 9. 9. 2011, že žalovaný porušil svou povinnost dle čl. 13, odst. 1 pís. g) Stanov, že žalobce nadále má zájem nabýt byt, respektive bytovou jednotku do svého vlastnictví, že vyzval žalovaného k převodu jednotky přípisem odeslaným dne 27. 11. 2017, na který žalovaný reagoval tak, že vymezení jednotek odmítl, a přípisem odeslaným dne 19. 6. 2020, že žalobce ke dni nabytí členských práv a povinností v žalovaném měl za to, že výlučným vlastníkem domu je žalovaný, že nebyl paní [příjmení] informován o vedení soudního řízení o nahrazení projevu vůle-prohlásit jednotky a převést byt do vlastnictví, že splátky úvěru platil na účet žalovaného, v r. 2011 byla uhrazena částka 177 309 Kč, a dále částka 4 453 Kč tak, že v roce 2011 čtyřikrát, v letech 2012 – 2019 každý rok dvanáctkrát, v roce 2010 čtyřikrát a doplatek ve výši 246 123 Kč dne 27. 4. 2020. Žalobce tvrdil, že povinnost žalovaného převést mu byt vyplývá z článku VIII. nájemní smlouvy ze dne 31. 8. 2011 a z části III. článku 13 odst. 1) písm. g) Stanov žalovaného, za tímto jediným účelem byl žalovaný založen, žalovaný sovu povinnost porušil, zvlášť nemravné a v rozporu s účelem založení družstva bylo zrušení již vymezených jednotek prohlášením ze dne 2. 12. 2011.

5. V podání ze dne 7. 7. 2021 žalobce odmítl námitku promlčení práva na převod jednotky a práva na vrácení splátek úvěru a smluvní pokutu. Žalobce tvrdil, že běh promlčecí doby počíná až okamžikem, kdy žalovaný na základě důvodného požadavku nájemce odmítne bytovou jednotku převést, přičemž požadavek nájemce na převod jednotky je důvodný až okamžikem splnění sjednaných podmínek dle článku 13 odst. 1) písm. g) Stanov nájemci vzniká nárok na uzavření smlouvy s družstvem o převodu vlastnictví bytu za předpokladu, že podal družstvu výzvu, a za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky pro převod, přičemž žalovaný netvrdí, že by paní [příjmení] splnila všechny podmínky pro převodu bytu, netvrdí, že by uhradila cenu za převod bytu. Splátky úvěru a tím i cena za převod jednotky doplatil žalobce dne 27. 4. 2020, dne 19. 6. 2020 odeslal žalovanému výzvu k převodu, tím žalobci vznikl nárok na převod bytu, proto nárok na vrácení všech zaplacených splátek úvěru včetně sjednaného úroku ani nárok na zaplacení smluvní pokuty nemůže být promlčen. Žalobce tvrdil, že uzavřením smlouvy ze dne 23. 9. 2015 vstoupil do všech práv a povinností paní [příjmení] vůči žalovanému, tedy i do práva na převod bytu, potažmo do práva na plnění pro případ, že by k převodu nedošlo, právo na převod se imanentně váže na členství v žalovaném, že taková byla vůle jeho i paní [příjmení] při uzavírání smlouvy. Žalobce tvrdil, že smlouva o nájmu ze dne 31. 8. 2011 je platným právním úkonem, neplatnou ji nečiní neuvedení doby nájmu ani neschválení členskou schůzí, pokud žalovaný namítá neplatnost, toto jeho právo se promlčelo.

6. U jednání ve věci dne 25. 10. 2021 žalobce tvrdil, že členská práva a povinnosti v žalovaném nabyl do svého výlučného majetku, protože společné jmění jeho a jeho manželky bylo zúženo, že nabytí žalovanému písemně oznámil, že ke dni 19. 6. 2020 žalobce splnil všechny předpoklady pro převod bytu do svého vlastnictví, že žalovaného k tomu vyzval výzvou z tohoto dne ač je nesprávně datována datem 15. 7. 2018 (založena je na č.l. 15-16 spisu), že paní [příjmení] platila až do prosince 2016 platby proto, že se tak se žalobcem dohodla, když byt fakticky užívala na základě podnájemní smlouvy, hradila tak svou úplatu za podnájem, že v r. 2019 žalobce pozastavil platby nejspíše proto, že bylo zjevné, že žalovaný odmítá byt žalobci převést, že žalobce omylem zrušil celý trvalý příkaz, že po výzvě ze strany žalovaného veškeré platby doplatil, že o provedení platby 246 123 Kč rozhodl sám žalobce na základě vlastního propočtu zaplacených a dlužných částek na splátkách úvěru tak, aby jeho závazky byly uhrazeny, o provedení platby 121 125 Kč opět rozhodl sám žalobce, jde o reakci na výzvu žalovaného, který tvrdil dluh více než 130 000 Kč.

7. U jednání ve věci dne 3. 12. 2021 žalobce tvrdil, že mu není známo, zda osoba pana [osobní údaje žalovaného] 2019 uvedená ve spise Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. [spisová značka] je totožná s osobou žalobce. Žalobce tvrdil, že žalovaný tvrdí nemožnost zpracovat prohlášení vlastníka, avšak taková nemožnost tu není, když žalovaný je ovládaný rodinou [příjmení], a proto žalovaný je schopen i nyní bytovou jednotku prohlásit a žalobci do vlastnictví převést. <b>8. Tvrzení žalovaného:</b> 9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, v podání ze dne 26. 11. 2020 potvrdil, že dne 31. 8. 2011 uzavřel s paní [příjmení] smlouvu o nájmu bytu, a je pravděpodobné, že tato dne 23. 9. 2015 převedla svá členská práva a povinnosti v žalovaném žalobci, že žalobce si byl vědom již v době tohoto převodu, že nezíská právo na budoucí prodej bytu, poukázal na dva soudní spory, které paní [příjmení] se žalovaným vedla a ve kterých neuspěla, a to na řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], že paní [příjmení] požádala o převod bytu již dne 8. 3. 2012, že pokud paní [příjmení] toto právo měla, podléhá promlčení a obecná promlčecí lhůta uplynula dne 8. 3. 2015, že žalovaný má za to, že paní [příjmení] ani žalobci nevzniklo právo na převod bytu do vlastnictví, že pokud by takové právo bylo, je ke dni podání projednávané žaloby promlčeno, že promlčeno je i právo na peněžité plnění, které žalobce žádá touto žalobou, že žalobce nabyl členská práva a povinnosti v žalovaném poté, co již bylo zapsáno v katastru nemovitostí spoluvlastnické právo k domu obou jeho spoluvlastníků, že žalobce vstoupil v důsledku tohoto převodu do právního postavení nájemce bytu, že žalobce nemohl vstoupit do práv a povinností z budoucí smlouvy kupní, nemůže se domáhat vypořádání těchto práv, že pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalobce vstoupil do práv a povinností z budoucí smlouvy kupní, pak žalovaný namítal, že v čl. VIII. smlouvy chybí určení doby, ve které má být smlouva uzavřena, proto je ujednání neplatné, žalovaný vznesl námitku neplatnosti i ve vztahu k celé smlouvě o nájmu, že zejména je důvodem neplatnosti to, že o uzavření smlouvy o nájmu dle § 239 odst. 4 obch zák. nerozhodla členská schůze žalovaného.

10. V podání ze dne 14. 10. 2021 žalovaný tvrdil, že paní [příjmení] platila žalovanému částku 7 125 Kč měsíčně a 858 Kč měsíčně ode dne podpisu nájemní smlouvy, poprvé tak učinila v září 2011, uhradila žalovanému také částku 177 309 Kč, že od ledna 2018 započal platit platbu žalobce, měsíčně platil tytéž platby jako paní [příjmení] v období od ledna 2018 do července 2018 včetně, poté platit přestal, pravděpodobně ve snaze uvrhnout žalovaného do stavu hmotné nouze, že od roku 2020 žalobce platil platby tak, že dne 14. 1. 2020 zaplatil 121 125 Kč a 14 589 Kč, dne 17. 1. 2020 zaplatil 7 125 Kč, poté zaplatil ještě čtyřikrát 4 453 Kč, a to dvakrát v únoru, v březnu a v dubnu a dále 28. 4. 2020 částku 246 123 Kč, mimo to hradil ještě další platby. Žalovaný navrhl přerušení řízení do skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a dále také do skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

11. V podání ze dne 24. 11. 2021 žalovaný tvrdil, že paní [příjmení] členství v žalovaném vzniklo 17. 12. 2008, základní členský vklad uhradila dne 17. 12. 2008, že nemůže uvést, co znamenal původní článek 13, odst. 2 pís. c) Stanov, že zálohovým členským podílem se pravděpodobně myslí platba na zaplacení tzv. ekvity úvěrujícímu peněžnímu ústavu, aby tomuto byla prokázána míra vlastních prostředků žalovaného na získání úvěru, že tato povinnost byla konkretizována přípisem představenstva žalovaného ze dne 14. 5. 2010, kterým byla paní [příjmení] vyzvána k zaplacení členského vkladu 177 309 Kč, o této povinnosti nebyla uzavřena písemná dohoda, že na členské schůzi dne 8. 7. 2010 došlo ke schválení výše splátek úvěru pro jednotlivé členy v tabulce, že žalovaný vykazoval ve svém účetnictví celkovou platbu 7 125 Kč měsíčně hrazenou paní [příjmení] jako nájem bytu, částku 858 Kč jako služby, že poslední platbu takto paní [příjmení] provedla 5. 8. 2015, že částku 177 309 Kč paní [příjmení] uhradila žalovanému tak, že dne 13. 4. 2010 uhradila 150 000 Kč, dne 4. 5. 2010 zaplatila 20 000 Kč a dne 6. 5. 2010 částku 8 000 Kč, načež jí dne 24. 5. 2010 bylo vráceno 691 Kč, že částka byla původně zaevidována jako půjčka člena družstva, že žalobce oznámil žalovanému nabytí členského podílu dne 6. 10. 2015, neoznámil to, zda je ženatý, že žalovaný vykazoval platby žalobce následovně: 7 125 Kč jako nájem bytu a 858 Kč jako záloha na služby, že platba 4 453 Kč hrazená v rámci platby 7 125 Kč je platbou dle článku 13. 2. c) Stanov žalovaného, že představenstvo žalovaného stanovilo částku 177 309 Kč jako zálohový podíl a částku 4 453 Kč jako splátku členského podílu, že rozhodnutí žalovaného o provedené poslední změně stanov nebylo napadeno žalobou, že soudnímu přezkumu byla podrobena rozhodnutí členské schůze ze dne 30. 7. 2012 – řízení vedeno u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí členské schůze ze dne 12. 3. 2012 - řízení vedeno u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. [spisová značka] (mezi navrhovateli byla i paní [příjmení]), kdy byla vyslovena neplatnost usnesení této schůze, kterými byla schválena změna stanov žalovaného podle notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] notářky v [obec] ze dne 13. 3. 2012 NZ 309/ 2012, [spisová značka], dále určená výše dalších členských vkladů, měsíčních splátek a rozsah jejich splacení dle tabulky, uloženo představenstvu, aby do 31. 3. 2012 byly připraveny návrhy nových nájemních smluv, schválena výše nájemného s účinností od 1. 4. 2012 a výše platby do fondu oprav.

12. Žalovaný v řízení tvrdil, že není schopen učinit nesporným skutková tvrzení žalobce a tvrdit, že částka 886 544 Kč je alikvotní částkou úvěru připadající na žalobce.

13. Věcná příslušnost okresního soudu:

14. Soud se po podání žaloby zabýval tím, zda je dána příslušnost okresního soudu pro projednání a rozhodnutí věci dle § 9 odst. 1 o. s. ř. Účastníci řízení námitku věcné nepříslušnosti v řízení nevznesli. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde byl projednáván obdobný nárok jiného žalobce proti žalovanému, byla otázka věcné příslušnosti řešena. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 15. 5. 2019, bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný okresní soud. [ulice] soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že pro posouzení věcné příslušnosti jsou rozhodující skutková tvrzení obsažená v žalobě, že tamní žalobce plnění žádá z titulu existence závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o nájmu bytu, nejedná se tedy o žádný ze sporů uvedený v § 9 odst. 2 o. s. ř.

15. U prvního jednání ve věci dne 25. 10. 2021 soud informoval účastníky řízení o tom, že věcnou příslušnost posuzuje podle závěrů uvedeného rozhodnutí. Oba účastníci řízení shodně uvedli, že nevznáší námitku věcné nepříslušnosti okresního soudu. <b>16. Smírné vyřízení věci:</b> 17. Soud vedl účastníky řízení ke smírnému vyřízení věci, strany sporu spolu jednaly, ke smírnému vyřízení věci nedošlo. Žalobce žádal výplatu části pohledávky žalobou uplatněné - úhradu částky 886 544 Kč a dále převod členských práv a povinností na osobu, kterou označil žalovaný za tzv. tržní cenu bytu - částku 7 427 000 Kč. Žalovaný totiž navrhl, že je přístupný k jednání o úhradě pohledávky a dále že je možné, aby žalobce převedl svá členská práva v žalovaném na subjekt, který o jejich nabytí projevil zájem – ing. Odstrčila. Žalovaný následně odmítl návrh žalobce s tím, že žalobce byt užívá na základě neplatné nájemní smlouvy, platí nízké nájemné, že cena za převod členských práv a povinností 70 000 Kč m² plochy bytu je nepřiměřeně vysoká, proto smírné vyřízení věci možné není.

18. V průběhu řízení, dne 3. 12. 2021 žalobce uvedl, že je možné smírné vyřízení věci tak, že cena 1m² bytu by byla určena znaleckým posudkem, ke shodě o osobě znalce však nedošlo. Žalovaný uvedl, že smírné vyřízení věci nebude možné, dokud nebude najisto postavena otázka vlastnictví domu v řízení sp. zn. [spisová značka], do té doby nebude možno ze strany žalovaného realizovat žádné výplaty. Následně bylo jednáno o možnosti, že by došlo k převodu družstevního podílu žalobcem, panem [příjmení] a [právnická osoba], zjevně by pak žalobce v uvedeném soudním řízení, jakož i žalobce a [právnická osoba] pozbyli naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a pan [příjmení] by vzal podanou žalobu zpět. Ani k tomuto komplexnímu vyřízení věci však nedošlo. <b>19. Skutková zjištění soudu:</b> 20. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalovaného soud zjistil, že je bytovým družstvem, že v obchodním rejstříku je zapsán od 24. 2. 2009, že jeho statutárním orgánem je tříčlenné představenstvo, s účinností od 18. 5. 2018 jsou jeho členy: [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], předsedou představenstva je [právnická osoba], za žalovaného jednají členové představenstva, v případě písemného právního jednání je třeba alespoň dvou podpisů členů představenstva.

21. Z Notářského zápisu [spisová značka], [spisová značka] sepsaného dne [datum rozhodnutí] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] (č. l. 47 - 58) soud zjistil, že jde o notářský zápis osvědčující rozhodnutí ustavující schůze žalovaného, že ustavující schůze schválila stanovy, podle kterých dle čl. 2 Stanov byl žalovaný založen za účelem nabytí vlastnického práva k domu, podle čl. 6 2. Základní členský vklad činí 2 000 Kč, že podle čl. 13 odst. 1 pís. f) Stanov člen družstva má právo na„ uzavření smlouvy s družstvem o převodu vlastnictví bytu (jehož je nájemcem) a spoluvlastnictví ke společným částem budovy v dohodnuté, přiměřené lhůtě, a to za předpokladu, že podal družstvu písemnou výzvu a že jsou splněny všechny podmínky pro převod, zejména, že již uhradil cenu (event. úvěr) a další náklady, které připadají na převáděný byt (nebytový prostor) včetně pozemku, jakož i náklady s převodem vlastnictví spojené.“, že podle čl. 13 2. c) je člen družstva povinen uhradit zálohový členský podíl na splacení ceny budovy a platit další splátky členského podílu ve stanovené výši a lhůtách, že podle čl. 16 pís. h) Stanov mimo jiné do působnosti členské schůze patří:„ rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty; takové rozhodnutí může členská schůze přijmout jen po předchozím písemném souhlasu většiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci v nemovitosti, které se rozhodování týká; to neplatí, jestliže družstvu vznikla povinnost, převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena, který je nájemcem.“, že schůze se účastnila paní [příjmení], která byla zvolena členkou představenstva, které v té době mělo 9 členů, že ustavující schůze se účastnilo ustavujících 27 členů žalovaného.

22. Z potvrzení předloženého žalovaným (č. l. 190, č. l. 236, č. l. 271) soud zjistil, že dne 17. 12. 2008 složila paní [příjmení] částku 2 000 Kč jako základní členský vklad.

23. Ze smlouvy o zřízení účtu a poskytování další služby (č. l. 210-211, č. l. 257 -259, č. l. 292-294) soud zjistil, že žalovaný dne 11. 3. 2009 zřídil účet u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet].

24. Ze smlouvy o stavebním spoření ze dne 14. 4. 2010 uzavřené mezi Wüstenrot-stavební spořitelna, a. s. a žalovaným (založena pod č. j. [číslo jednací] v uvedeném spise) soud zjistil, že tyto subjekty spolu sjednaly smlouvu o stavební spoření s cílovou částkou 28 800 000 Kč.

25. Z výpisu z účtu žalovaného (č. l. 202, č. l. 249, č. l. 284) soud zjistil, že dne 19. 4. 2010 žalovaný uhradil 3 900 000 Kč na účet [číslo] 0800 Kč.

26. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] ze dne 20. 4. 2010 uzavřené mezi Wüstenrot-stavební spořitelna, a. s. a žalovaným (založena pod č. j. [číslo jednací] v uvedeném spise) soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut překlenovací úvěr 28 800 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření do výše rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem účtu stavebního spoření, že úvěr byl poskytnut na koupi domu, že žalovaný měl úvěr uhradit do 1. 7. 2035, že z vlastních prostředků žalovaného měla být na koupi domu uhrazena částka 7 200 000 Kč, šlo o jednu z podmínek čerpání úvěru, že spláceno mělo být měsíčně vždy do 15. dne v měsíci 180 813 Kč, z toho splátka úroku 127 200 Kč a částka spoření 53 613 Kč.

27. Z výzvy k úhradě členského vkladu na koupi domu ze dne 14. 5. 2010 (č. l. 191, č. l. 237, č. l. 272) soud zjistil, že žalovaný vyzval paní [příjmení], aby na základě rozhodnutí členské schůze ze dne 13. 5. 2010 a v souladu se stanovami uhradila částku 177 309 Kč na účet žalovaného do 30. 6. 2010, že členský vklad bude považován za zaplacený dnem připsání na účet, že neuhrazení členského vkladu bude považováno na porušení povinností člena družstva a může být důvodem k ukončeno členství, že paní [příjmení] tento přípis převzala oproti podpisu.

28. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 22. 6. 2010 uzavřené mezi Wüstenrot-stavební spořitelna, a. s . a žalovaným dne 20. 5. 2010 (založena pod č. j. [číslo jednací] v uvedeném spise) soud zjistil, že žalovaný zřídil zástavní právo k domu k zajištění platebních povinností dle výše uvedené úvěrové smlouvy, kterou uzavřel s Wüstenrot-stavební spořitelnou, a. s .

29. Z pozvánky na členskou schůzi ze dne 18. 6. 2010 (č. l. 192, č. l. 238, č. l. 273) soud zjistil, že žalovaný vyhotovil pozvánku na svou členskou schůzi, která má být konána dne 8. 7. 2010, že na schůzi mělo být mimo jiné projednáno schválení cen splátek úvěrů, úroků a vytvoření FO na zajištění splácení dluhu poskytnuté půjčky [právnická osoba] spořitelny, a. s., schváleny formy splátek schválení nových dodatků nájemních smluv.

30. Ze zápisu z členské schůze žalovaného ze dne 8. 7. 2010 (č. l. 195 - 197, č. l. 241 - 243, č. l. 276 - 278) soud zjistil, že dne 8. 7. 2010 členská schůze schválila dle svého programu ceny splátek úvěru, úroků a vytvoření fondu oprav na zajištění splácení dluhu poskytnuté půjčky [právnická osoba], formy splátek, dále měla rozhodnout o dodatcích nájemních smluv, bylo rozhodnuto, že se přebírají dosavadní, do 30. 8. 2010 budou smlouvy zrealizovány, že vytvořena byla tabulka, u bytu paní [příjmení] je uveden podíl na investici 886 544 Kč, akontace 177 309 Kč, měsíční podíl na splátce úvěru 4 453 Kč, že tabulka obsahuje ještě další údaje, že jednání se účastnil za Wüstenrot p. [osobní údaje žalovaného] 2020, který vysvětloval další možnosti postupu, když první splátku je třeba uhradit do 15. 7. 2010, druhou splátku do 15. 8. 2010, že 3 osoby na schůzi přítomné (paní [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení] nesouhlasily a požádaly o vrácení peněz.

31. Z příloh zápisu z členské schůze žalovaného ze dne 8. 7. 2010 (č. l. 197 verte - 200, č. l. 243 verte - 246, č. l. 278 verte - 281) soud zjistil, že jde o rekapitulaci dosavadní činnosti představenstva žalobce a dále tabulky, konkrétně u bytu paní [příjmení] je uveden podíl na investici 886 544 Kč, akontace 177 309 Kč, měsíční podíl na splátce úvěru 4 453 Kč, že tabulka obsahuje ještě další údaje, že celková investice je počítána ve výši 36 000 000 Kč, přičemž z této částky na paní [příjmení] připadá právě částka 886 544 Kč, vlastní zdroje činí celkem 7 200 000 Kč (z této částky právě na paní [příjmení] připadá 177 309 Kč), že úvěr činí 28 800 000 Kč, měsíční splátka činí 180 813 Kč (z této částky právě na paní [příjmení] připadá 4 453 Kč). Dále je v uvedené tabulce uvedeno jméno Ing. [osobní údaje žalovaného] 2017 jednotky [číslo] nebytu, plocha 195,80 m², podíl na investici 5 824 454 Kč, podíl na splátce úvěru 29 254 Kč. Dále jde o další zvláštní tabulku (od čl. 199, resp. č. l. 245, resp. č. l. 280) nazvanou první splátka v celkové výši 308 013 Kč, kde u jména paní [příjmení] je uveden údaj celkem 7 585 Kč, údaj celkem je v tabulce obsažen ještě jedenkrát, tentokrát je u něj uvedena částka 10 257 Kč.

32. Z nedatované tabulky předložené žalovaným (č. l. 206, č. l. 253, č. l. 288) soud zjistil, že jde o tabulku nazvanou Další splátka s celkovou částku 180 813 Kč, u paní [příjmení] je uveden nejprve údaj celkem 4 453 Kč, poté údaje 2 672 Kč v kolonce FO a poté další údaj celkem 7 125 Kč.

33. Z prezenční listiny a plných moci (č. l. 192 verte - 194, č. l. 238 verte - 239, č. l. 273 - 275) soud zjistil, že členské schůze žalovaného dne 8. 7. 2010 se účastnily osoby na prezenční listině podepsané, mimo jiné i paní [příjmení].

34. Z e-mailu ze dne 11. 7. 2010 (č. l. 201, č. l. 247, č. l. 282) soud zjistil, že dne 11. 7. 2010 byla rozeslána příjemcům tohoto e-mailu tabulka obsahující přehled schváleného rozdělení plateb, v tabulce je u jména žalované uveden podíl na investici 886 544 Kč, akontace 177 309 Kč, měsíční podíl na splátce úvěru 4 453 Kč.

35. Ze souhrnného dokladu žalovaného ze dne 15. 11. 2011 (č. l. 203, č. l. 250, č. l. 285) soud zjistil, že u paní [příjmení] žalovaný eviduje úhradu částky 150 000 Kč dne 13. 4. 2010 s údajem„ půjčka člena družstvu“, dále úhradu částky 20 000 Kč dne 4. 5. 2010 s údajem„ půjčka člena družstvu“ a úhradu částky 8 000 Kč dne 6. 5. 2010 s údajem„ půjčka člena družstvu“, dále dne 24. 5. 2010 vyplacení částky 691 Kč paní [příjmení] s údajem„ vrácení zálohy“.

36. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne 1. 6. 2010 (č. l. 204 - 205, č. l. 251 - 252, č. l. 286 - 287) soud zjistil, že dne 24. 5. 2010 vyplatil paní [příjmení] částku 691 Kč.

37. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] obec Olomouc, katastrální území Olomouc (založeno pod č. j. [číslo jednací] v uvedeném spise) soud zjistil, že jednotky v domě byly do katastru nemovitostí zapsány na základě prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek ze dne 27. 6. 2011 s právními účinky vkladu ke dni 29. 6. 2011.

38. Z usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (založeno pod č. j. [číslo jednací] v uvedeném spise) soud zjistil, že k návrhu [právnická osoba] ze dne 4. 8. 2011 soud uložil žalovanému předběžným opatřením zdržet se zcizení všech bytových jednotek v domě a uložil navrhovateli, aby podal u soudu ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení návrh ve věci samé (zejm. pak žalobu na určení vlastnického práva), návrhu bylo vyhověno protože navrhovatel zpochybňuje vlastnické právo žalovaného a osvědčuje listinou koncept projevu vůle převést nebytový prostor, proto soud přistoupil k zatímní úpravě poměrů účastníků řízení.

39. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (založeno pod č. j. [číslo jednací] v uvedeném spise) soud zjistil, že usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo k podanému odvolání žalovaného potvrzeno.

40. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2011 (založena pod čj. [číslo jednací] v uvedeném spise a dále na č. l. 23 - 32) soud zjistil, že žalovaný jako výlučný vlastník a paní [příjmení] podepsali smlouvu o nájmu bytu, žalovaný tvrdil, že je vlastníkem bytu na základě kupní smlouvy ze dne 14. 5. 2010, nájemné bylo sjednáno v čl. IV následovně jako celková platba placená nájemcem a její právní důvody: v části A: nájemné stanovené dohodou ve výši 2 772 Kč sestávající z platby, která by jinak byla placena do fondu oprav ve výši 2 672 Kč a částky 100 Kč na správu domu, v části B: byly sjednány zálohy na služby 759 Kč, v části C: příspěvek na splátku úvěru připadající na nájemce ve výši 886 544 Kč, kterou nájemce platí až do zaplacení úvěru, a to v měsíčních platbách po 4 453 Ks splatných spolu s platbou A, že platba 7 984 Kč tvořená součtem těchto částek bude dále ve smlouvě označena jako„ výše nájmu“ a je splatná k 10. dni v měsíci předem, že v čl. VIII. Byl sjednán převod bytu na nájemce následujícím způsobem: Pronajímatel a nájemce shodně konstatovali, že se nájemce podílel finančním vkladem na získání úvěru, ze kterého byla financována žalovaným koupě domu částkou 177 309 Kč, že na základě této skutečnosti a stanov žalovaného má nájemce právo na převod bytu do svého vlastnictví, pokud by tyto důvody nedostačovaly, sjednává se touto smlouvou smlouva budoucí, kdy byt bude převeden spolu s podílem na společných částech domu a pozemku specifikovaným v prohlášení vlastníka, přičemž cena činí 886 544 Kč a bude zaplacena příspěvky na splátky úvěru, částkou 177 309 Kč, přičemž kupní cena může být uhrazena jednorázově i ve splátkách, dále bylo sjednáno, že pokud pronajímatel poruší povinnost převést vlastnictví bytu, je povinen do 30 dnů ode dne, kdy k porušení došlo: 1. vrátit nájemci vše, co doposud vynaložil na splátku úvěru spolu s úrokem 9,25% ročně z částky takto zaplacené; pokud bude pronajímatel s vrácením této platby v prodlení, je povinen vedle zaplacení dlužné částky zaplatit nájemci smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,5% dlužné jistiny denně od počátku prodlení do zaplacení, 2. uhradit nájemci jednorázovou smluvní pokutu za porušení povinnosti převodu ve výši 1 000 000 Kč. Dál soud z této listiny zjistil, že přílohu byl situační nákres bytu, kde jsou zakresleny bytové jednotky, kromě jiných i jednotka [číslo] o ploše 106,10 m² a evidenční list nájemníka obsahující specifikaci bytu a předpis plateb podepsaný pronajímatelem. Soud dále z nájemní smlouvy zjistil, že tuto za žalovaného podepsaly následující osoby: [titul]. [jméno] [příjmení], předseda představenstva, [jméno] [příjmení], a Ing. [příjmení] [příjmení], členové představenstva.

41. Ze zápisu z členské schůze žalovaného ze dne 9. 9. 2011 (založen pod č. j. [číslo jednací] v uvedeném spise) soud zjistil, že na této schůzi došlo ke zvolení nových členů představenstva žalovaného: centrum [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení].

42. Ze spisu Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc sp. zn. [spisová značka] (t. č. připojen u spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že dne 2. 12. 2011 byl podán návrh na zápis prohlášení vlastníka o zániku jednotek v domě, že listinou, na jejímž základě byl návrh podán, a která je ve spise založena, byl notářský zápis sp. zn. NZ 354/ 2011, N 381 ze dne 21. 11. 2011 sepsaný JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] obsahující zrušení vymezení jednotek v domě dle § 5 z. č. 72/1994 Sb., že katastrální úřad žalovanému sdělil, že návrhu vyhovět nelze, a to pro předběžné opaření vydané Okresním soudem v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo žalovanému doručeno dne 10. 8. 2011, že žalovaný se vyjádřil tak, že vydané předběžné opatření zrušení zápisu jednotek nebrání, a odkázal na notářský zápis.

43. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] (t. č. připojen u spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že dne [osobní údaje žalovaného] [číslo] podal [právnická osoba] se sídlem [adresa žalované]. [jméno] [příjmení] žalobu proti žalovanému o zdržení se neoprávněných zásahů do jeho vlastnického práva k budově [adresa] v kat. úz. [obec], která sousedí s domem, a žalovaná do jeho vlastnického práva neoprávněné zasahuje, když si na domě (tj. na domě [adresa]) přivlastňuje podlahu, střechu a pravou zeď při pohledu od vchodu do pasáže od Třídy Svobody, střecha pasáží je připevněna do zdi ve vlastnictví [právnická osoba], vstup do nebytových prostor [číslo] [číslo] vstup do bytů v části budovy označené [ulice a číslo] je možný pouze přes pasáž domu na pozemku p. č. st. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba], že žalovanému jsou tyto vady známy, protože jsou uvedeny v kupní smlouvě, kterou dům nabyl, že opakovaně se žalovaným jednal o vyřešení záležitosti, k tomu nedošlo, žalovaný zpracoval prohlášení vlastníka k domu, tím došlo k nepřípustnému zásahu do práv [právnická osoba], žalobou se [právnická osoba] domáhal toho, aby se žalovaný zdržel užívání částí budovy [adresa] podrobněji dále pospaných a aby se zdržel vstupování do nebytových prostor a bytů přes pasáž domu [adresa], že následně [právnická osoba] změnil žalobu tak, aby bylo určeno, že stavba domu (tj. dům [osobní údaje žalovaného] 2035) je součástí věci hlavní- domu [adresa] a vlastníkem této stavby je [právnická osoba], že u jednání ve věci dne 29. 8. 2013 [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smír, kterým bylo určeno, že [právnická osoba] je podílovým spoluvlastníkem domu se spoluvlastnickým podílem id. 3 / [číslo], že se dále dohodli o tom, že [právnická osoba] je oprávněn provádět opravy a údržby střechy pasáže umístěné na domě v rozsahu dále ve smíru vedeném, že usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 6. 10. 2013, byl tento smír schválen. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] soud dále zjistil, že paní [příjmení] dne 23. 3. 2012 spolu s dalšími 8 osobami navrhla svůj vstup do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného s tím, že jsou členy žalovaného a mají právní zájem na výsledku sporu, neboť jejich práva členů družstva a nájemců bytů mohou být dotčena, že [právnická osoba] žádná jím tvrzená práva nenáleží, že usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 13. 11. 2012, nebylo vedlejší účastenství připuštěno, a to pro nesouhlas žalovaného s tím, že tyto osoby právní zájem na výsledku řízení nemají. Z uvedeného spisu soud dále ještě zjistil, že za [právnická osoba] byli oprávněni jednat tři jednatelé, každý z nich samostatně, a to: Ing. [jméno] [příjmení] od 14. 11. 1995, [jméno] [příjmení] od 14. 11. 1995, a Ing. [jméno] [příjmení] od 24. 11. 2009, že za žalovaného bylo oprávněno jednat představenstvo, a za představenstvo jeho předseda a členové představenstva, při předepsané písemné formě je třeba alespoň dvou členů představenstva, že od 9. 9. 2011 předsedou představenstva žalovaného byl Ing. [jméno] [příjmení], a jeho členy Ing. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], že od 12. 3. 2012 došlo ke změně tak, že namísto Ing. [jméno] [příjmení] se členkou představenstva stala [jméno] [příjmení].

44. Z informace o řízení (č. l. 97) soud zjistil, že do katastru nemovitostí bylo zaznamenáváno vlastnické právo k domu [právnická osoba], řízení bylo založeno dne 18. 10. 2013, záznam byl proveden dne 18. 11. 2013.

45. Z výzvy ze dne 8. 3. 2012 (založena pod čj. [číslo jednací] v uvedeném spise) soud zjistil, že paní [příjmení] požádala žalovaného o převod bytu do osobního vlastnictví dle článku VIII. nájemní smlouvy, že žalovaný tuto žádost převzal dne 9. 3. 2012.

46. Z notářského zápisu NZ 309/ 2012, [spisová značka] sepsaného dne [datum rozhodnutí] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] (založen pod č. j. [číslo jednací] v uvedeném spise) soud zjistil, že v této formě bylo přijato rozhodnutí členské schůze žalovaného mimo jiné o přijetí stanov žalovaného, že v čl.

8. Stanov je upraven Převod bytových jednotek do vlastnictví členů družstva tak, že člen družstva je oprávněn požádat o převod bytové jednotky, kterou užívá na základě platné nájemní smlouvy za kumulativního splnění podmínek: bytový dům je ve vlastnictví žalovaného a není zatížen žádným zástavním právem, bytová jednotka je platně vymezena, člen družstva písemně doporučeným dopisem s ověřeným podpisem požádal o převod bytové jednotky, člen družstva má plně uhrazeny své povinnosti z titulu základního a dalšího členského vkladu, nájemného a příspěvku do fondu oprav, žalovaný je oprávněn s jednotkou neomezeně disponovat a nebrání mu v převodu závazek z úvěrové, zástavní či jiné obdobné smlouvy, soudního řízení apod. Dále musí převod jednotky schválit členská schůze družstva a bude uskutečněn za cenu, která se bude rovnat splacenému dalšímu členskému vkladu s připočtením veškerých poplatků a daní, včetně nákladů na prohlášení vlastníka. Podle článku 6. Stanov činí základní členský vklad 2 000 Kč, zápisné uchazeče činí 1 000 Kč. Podle článku 7. Další členský vklad jsou povinni členové složit vedle základního členského vkladu tak, že uhradí zálohový členský podíl splacení ceny budovy, jak bylo stanoveno na ustavující členské schůzi, výše se liší podle podlahové plochy každého bytu a vypočte se jako součin této plochy a cenu 1 m² bytu, pro účely výpočtu je cena rovna podílu 50,87% celkové kupní ceny nemovitosti a součtu ploch všech bytů bez společných částí domu. Podle čl. 21 Stanov vzniká členu právo uzavření nájemní smlouvy mimo jiné převodem členských práv a povinností, dále jsou stanoveny některé podmínky pro uzavření nájemní smlouvy.

47. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že paní [příjmení] a další dva členové žalovaného podali proti žalovanému návrh na zrušení v návrhu uvedených rozhodnutí členské schůze žalovaného konané dne 12. 3. 2012, že mimo jiné bylo navrhováno zrušení usnesení, kterým byly schváleny stanovy žalovaného obsažené v NZ 309/ 2012, [spisová značka] sepsaného dne [datum rozhodnutí] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], že výrokem I. usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 22. 3. 2013, bylo návrhu na zrušení tohoto usnesení vyhověno, když soud zjistil, že tyto stanovy obsahují změnu původního účelu družstva, obsahují novou úpravu dalších členských vkladů a postupu převodu bytových jednotek do vlastnictví členů-nájemců, a podmínky nájmu, že toto bylo zdůvodněno tak, že při revizi statutárních dokumentů a plateb byly zjištěny značené nesrovnalosti z titulu plateb členských vkladů a nájemních smluv, že se tak družstvo pokusilo zavést standardní model splácení kupní ceny a úvěru sloužícího k jeho splacení, prvním krokem byla změna stanov, byla tedy stanovena pravidla pro určení kupní ceny a pravidla placení dalších členských vkladů – splátek na úvěr, že soud přistoupil ke zrušení tohoto usnesení členské schůze z důvodu, že navrhovatelé neměli dostatečný čas k přípravě na hlasování o tomto bodu a důvodnou shledal námitku nemravného průběhu schůze, návrh změn stanov nebyl zaslán předem, ale poprvé byli členové s tímto textem seznámeni až při jeho projednávání, když uvedené usnesení o schválení změny stanov je neplatné, a to pro porušení § 239 odst. 2 obch. zák. a porušení čl. 15 odst. 3 stávajících Stanov žalovaného.

48. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že paní [příjmení] dne 25. 7. 2012 podala proti žalovanému návrh na určení právního vztahu, kterým se domáhala určení toho, aby v katastru nemovitostí v domě [adresa] byly zapsány bytové jednotky uvedené podrobněji v žalobním petitu ve vlastnictví žalovaného, aby bylo do katastru nemovitostí zapsáno prohlášení vlastníka ze dne 27. 6. 2011 s právními účinky vkladu ke dni 29. 6. 2011. [příjmení] [příjmení] tvrdila, že je členkou žalovaného, že žalovaný vznikl za účelem nabytí bytů do osobního vlastnictví, že bylo zpracováno prohlášení vlastníka dne 27. 6. 2011, došlo k zápisu tohoto prohlášení do katastru nemovitostí, poté dne 2. 12. 2011 žalovaný katastrálnímu úřadu podal návrh na výmaz zapsaných jednotek a k tomuto došlo, postup žalovaného je podle paní [příjmení] neplatný, že usnesením Krajského soudu v Ostravě- pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl návrh zamítnut, soud dospěl k závěru, že paní [příjmení] má na určení naléhavý právní zájem, avšak podaným návrhem je zpochybněn úkon žalovaného o zrušení vymezení jednotek, soud dospěl k závěru, že tento úkon je platný, žalovaný s majetkem nedisponoval, právní poměr paní [příjmení] jako členky družstva zůstal nedotčen. K podanému odvolání bylo usnesením Vrchního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 27. 5. 2013, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno s tím, že v rámci žalovaného může rozhodnout o dispozici s nemovitostí, ve které jsou byty, pouze členská schůze žalovaného, že zrušením prohlášení vlastníka nedošlo k majetkové dispozici s majetkem družstva, že členům družstva nadále zůstává zachováno po splnění všech zákonných předpokladů právo žádat družstvo o převod bytů a domáhat se i splnění povinnosti zpracovat prohlášení vlastníka.

49. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [spisová značka] soud zjistil, že paní [příjmení] dne 25. 7. 2012 ještě podala návrh proti žalovanému o nahrazení projevu vůle, kterým se domáhala nahrazení projevu vůle – převodu bytu v podobě jednotky dle prohlášení vlastníka do svého vlastnictví za cenu 886 544 Kč, žalovaný navrhl zamítnutí návrhu s tím, že nájemní smlouva ze dne 31. 8. 2011 je absolutně neplatná, pro absenci ujednání o době nájmu, paní [příjmení] není nájemcem bytu, že neplatný je i článek VIII. smlouvy, který nemá parametry budoucí smlouvy kupní, že doposud nebyla uhrazena celá cena za převod, že o převodu nerozhodla členská schůze žalovaného, že dne 18. 8. 2014 paní [příjmení] vzala návrh zpět, usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení zastaveno. Dále z tohoto spisu soud zjistil, že je zde založeno prohlášení vlastníka zpracované žalovaným dne 27. 6. 2011, ve kterém je byt označen jako jednotka [číslo] zapsané do katastru nemovitostí dne 29. 6. 2011, jak se podává z intabulační doložky, a to na č. l. 31 - 62 uvedeného spisu, že toto prohlášení je podepsáno předsedou představenstva [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], členkou představenstva a [právnická osoba] s. r. o., členem představenstva, za které jednal pan [příjmení].

50. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [spisová značka] dále soud zjistil, že pan [příjmení] podal dne 25. 7. 2012 návrh proti žalovanému o nahrazení projevu vůle – převod nebytového prostoru – jednotky [číslo] v domě do svého vlastnictví, návrh podával jako člen žalovaného a nájemce nebytového prostoru, žalovaný navrhoval zamítnutí návrhu, a to pro neplatnost nájemní smlouvy, nesplnění podmínek převodu, neplatnost ujednání čl. XII. nájemní smlouvy, následně pan [příjmení] změnil žalobu tak, že se domáhal nově uložení povinnosti učinit prohlášení vlastníka a v návaznosti na to povinnosti uzavřít kupní smlouvu o převodu nebytového prostoru, že usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl návrh zamítnut, krajský soud zjistil, že jediným účelem založení žalovaného a jeho existence bylo umožnit členům družstva získat do vlastnictví prostory, že vlastníkem domu bylo Statutární město Olomouc, které nejprve schválilo prodej domu obchodní korporaci spojené s p. [příjmení], toto rozhodnutí bylo následně změněno a došlo k převodu domu do vlastnictví žalovaného, celková cena domu činila 36 000 000 Kč, členové družstva složili tzv. akontaci ve výši 20 % ceny domu, na zbývající část kupní ceny byl čerpán úvěr ze stavebního spoření ve výši 28 800 000 Kč, že navrhovatel se měl podílet měsíčními platbami i na splácení úvěru a části úroků, navrhovatel neměl uhrazen ke dni rozhodnutí soudu svůj podíl na úvěru, že žalovaný dne 2. 11. 2009 schválil nabídku koupě domu, dne 15. 4. 2010 schválil kroky k získání úvěru a byla vyhotovena tabulka stanovící podíl členů na splácení úvěru, dne 18. 4. 2010 bylo schváleno podání nabídky a složení kauce na koupi domu, dne 13. 5. 2010 schválil žalovaný koupi domu dále pověření představenstva pro sjednání úvěru, dne 27. 6. 2010 bylo rozhodováno o uzavírání nových nájemních smluv, soud provedl dokazování spisy Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Soud dospěl k závěru, že pan [příjmení] byl členem družstva a nájemcem nebytového prostoru, žalovaný však není tzv. transformovaným družstvem, proto povinnost k převodu jednotek mohla vzniknout jen na základě stanov žalovaného, argumentoval zněním článku 13 stanov žalovaného a dospěl k závěru, že panu [příjmení] právo na převod jednotky doposud nevzniklo, když nesplnil povinnost uhradit plnění ve výši dle stanov, dále se soud zabýval tím, zda panu [příjmení] vzniklo právo na převod jednotky dle smlouvy o nájmu ze dne 31. 8. 2011, soud tuto smlouvu vyhodnotil jako platnou, že čl. XII obsahuje podmínky převodu, které však byly ujednány v rozporu se stanovami, ujednání však není platné, protože ujednání o budoucím převodu jednotky podléhalo schválení členské schůze dle § 239 odst. 4 pís. i) obch. zák. i stanov žalovaného a většiny všech členů – nájemců prostor v domě, členská schůze žalovaného však o takovém bodu nejednala, rozhodovala pouze o vyhotovení dodatků k nájemním smlouvám a schůze konaná dne 27. 6. 2011 projednávala nové nájemní smlouvy, ale nové nájemní smlouvy neschválila, pouze bylo uloženo uzavřít nájemní smlouvy s osobami, které se nově staly členy družstva, návrh pana [příjmení] soud zamítl. Podané odvolání Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 14. 4. 2014, odmítl pro vady, které bránily projednání odvolání. Soud v řízení provedl k důkazu i zápis z členské schůze žalovaného ze dne 9. 9. 2011 konané od 18:00 hod do 20:00 hod (založen na č. l. 212 - 220 předmětného spisu), že na programu bylo odvolání a volba představenstva, odvolání a volba revizní komise, změna stanov žalovaného a projednání výše nájemného a výše členských vkladů. O odvolání stávajícího představenstva rozhodlo 17 hlasů pro, 1 hlas proti, 9 hlasů se zdrželo, následně bylo zvoleno nové představenstvo: [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] o tom rozhodlo 17 hlasů pro, 9 hlasů proti, 1 hlas se zdržel, o volbě nové kontrolní komise rozhodlo 18 hlasů pro, 2 hlasy proti, 5 hlasů se zdrželo, o změně stanov čl. 18 tak, že představenstvo má tři členy, které volí členská schůze, rozhodlo 17 hlasů pro, 3 hlasy proti, 7 hlasů se zdrželo, o výši nájemného, bylo rozhodováno, když řešen byl stav fasády domu a to, že bylo hlášeno na linku 158, že část omítky spadla na chodník přímo před vchodem do domu, po proběhlé diskusi bylo odhlasováno 21 hlasy pro, 0 proti a 6 se zdrželo, že byl vzat na vědomí zpracovaný písemný materiál, který měl být dále projednáván a byla vzata na vědomí informace o havarijním stavu domu a části fasády; o konkrétní výši nájemného či jiných plateb rozhodováno nebylo, že ke stavu domu bylo odkazováno i na dříve učiněný návrh paní [příjmení], jehož obsah uveden v zápisu není. V zápisu o konání uvedené schůze je dále uvedeno, že o svolání členské schůze požádalo představenstvo 11 členů družstva (tj. více než 1/3 členů družstva) a kontrolní komise družstva doporučeným dopisem ze dne 14. 7. 2011, ke konání schůze mělo dojít do 40 dnů, tj. do 23. 8. 2011, že předseda představenstva [titul]. [příjmení] sdělil, že schůzi nesvolá, lhůta 40 dnů uplynula, proto bylo postupováno podle § 239 odst. 3 obch. zák. a schůzi svolali původní žadatelé.

51. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě- pobočka v Olomouci sp. zn. [spisová značka] (t. č. připojen u spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že dne 25. 7. 2012 paní [příjmení] podala proti žalovanému jako jeho členka návrh na nahrazení projevu vůle, kterým se domáhala převodu bytové jednotky [číslo] do svého vlastnictví za ujednanou kupní cenu ve výši 581 353 Kč, který změnila tak, že se domáhal toho, aby žalovaný nejprve byl povinen zpracovat prohlášení vlastníka a poté jí výše vymezenou jednotku převedl, že žalovaný navrhl zamítnutí návrhu, když nedošlo ke splnění podmínek pro převod bytu paní [příjmení], že usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl návrh zamítnut, soud dospěl k závěru, že zrušení dříve učiněného právního úkonu prohlášení vlastníka bylo platným právním úkonem, dovodil, že paní [příjmení] nesvědčilo právo na převod bytu dle § 23 z. č. 72/1994 Sb., protože žalovaný není tzv. transformovaným družstvem, proto je převod možný pouze na základě stanov žalovaného, paní [příjmení] dovozovala svoje právo na převod z čl. VIII smlouvy o nájmu ze dne 31. 8. 2011, soud toto ujednání vyhodnotil jako neplatné, poukázal na to, že by tak došlo k převodu jednotky v rozporu se stanovami, bez schválení členskou schůzí dle § 239 odst. 4 pís. i.) obch. zák., podle závěru soudu právo na převod nevzniklo paní [příjmení] ani podle čl. 13 stanov žalovaného, vzal sice za prokázané, že vedle akontace 116 271 Kč uhradila i 699 201 Kč do soudní úschovy, avšak prokazování toho, zda tak byla uhrazena cena převodu bylo nadbytečné s ohledem na další závěry o vlastnictví domu, důvodem pro zamítnutí návrhu byla skutečnost, že družstvo již není výlučným vlastníkem domu, je toliko jeho podílovým spoluvlastníkem, druhým podílovým spoluvlastníkem je [právnická osoba], prohlášení vlastníka musí přitom učinit dle § 1164 o. z. všichni spoluvlastníci domu. K podanému odvolání ve věci rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 23. 12. 2014, tak, že usnesení krajského soudu potvrdil, dospěl k závěru, že krajský soud nebyl podle § 159a o. s. ř. vázán rozhodnutím Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], jelikož paní [příjmení] nebyla účastnicí uvedeného řízení, vrchní soud se zabýval platností smíru a dospěl k závěru, že je neplatný, jelikož uzavření smíru je významnou majetkovou dispozicí žalovaného, proto podléhalo schválení členské schůze žalovaného dle § 239 odst. 4 pís. h) obch. zák., že se zabýval splněním podmínek pro převod bytu podle stanov žalovaného, vrchní soud dospěl k závěru, že paní [příjmení] mohlo vzniknout právo na převod bytu podle čl. VIII. nájemní smlouvy, podle § 239 odst. 4 pís. i) i.f. obch. zák. nebylo třeba k uzavření smlouvy písemného souhlasu většiny členů žalovaného a rozhodnutí členské schůze, protože právu navrhovatelky tuto smlouvu uzavřít odpovídala povinnost žalovaného s ní tuto smlouvu uzavřít a stanovy družstva uzavření takové smlouvy na rozhodnutí valné hromady nevážou, avšak v čl. VIII nájemní smlouvy nejsou podmínky, za jejichž splnění má dojít k uzavření převodní smlouvy výslovně vymezeny, proto je třeba vyjít ze stanov družstva, které vážou uzavření smlouvy na předchozí zaplacení kupní ceny a nákladů spojených s převodem, že pokud se paní [příjmení] nepokusila nejprve kupní cenu uhradit žalovanému a plnila do soudní úschovy, nesplnila tak závazek podle § 185a odst. 1 o. s. ř. a nebyla splněna ani podmínka toho, že věřitel je nepřítomen, nebo je v prodlení, zásadní bylo to, že [právnická osoba] byl reálným spoluvlastníkem domu již v době uzavření kupní smlouvy, kterou žalovaný k domu uzavřel, a není nikterak zavázán vůči paní [příjmení] zpracovat prohlášení vlastníka, které je podmínkou pro převod jednotky, zpracovat prohlášení vlastníka mohou pouze všichni spoluvlastníci. Proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 24. 7. 2015, bylo dovolání odmítnuto pro nedostatek vymezení způsobilého dovolacího důvodu. Z uvedeného spisu soud dále zjistil, že je v něm založeno opět prohlášení vlastníka jednotek ze dne 27. 6. 2011, kterým v domě byly vymezeny bytové jednotky.

52. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 9. 8. 2018 podal pan [příjmení] proti žalovanému a [právnická osoba] žalobu o zaplacení celkem 1 802 029 Kč sestávající z částky 523 875 Kč zaplacené na splátky úvěru od září 2011 do listopadu 2017 dle nájemní smlouvy ze dne 30. 8. 2011, podílu na získání úvěru 278 154 Kč představující 20% z ceny bytu 1 390 771 Kč, a smluvní pokuty 1 000 000 Kč za porušení povinnosti převést panu [příjmení] do vlastnictví byt, po každém ze žalovaných žádal díl odpovídající jejich spoluvlastnickému podílu, po žalovaném částku 1 796 622,91 Kč, po [právnická osoba] částku 5 406,09 Kč, že věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o věcné příslušnosti (věcná příslušnost krajských soudů dle § 9 odst. 2 pís. e) o. s. ř.), že Vrchní soud v Olomouci usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 15. 5. 2019, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný okresní soud, a své rozhodnutí odůvodnil tak, že pro posouzení věcné příslušnosti jsou rozhodující skutková tvrzení obsažená v žalobě, že pan [příjmení] plnění žádá z titulu existence závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o nájmu bytu, nejedná se tedy o žádný ze sporů uvedený v § 9 odst. 2 o. s. ř., že rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalovaný zavázán zaplatit panu [příjmení] částku 799 622,91 Kč, ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta, vůči [právnická osoba] byla žaloba zamítnuta proto, že s panem [příjmení] nikdy nevstoupil do žádného právního vztahu, ani nabytím vlastnického práva dle § 680 odst. 2 obč. zák., nevstoupil do práv a povinností spojených s povinností převést na pana [příjmení] byt, vůči žalovanému dovodil, že nájemní smlouva ze dne 30. 8. 2011 není neplatná, že pan [příjmení] 16. 10. 2017 vyzval žalovaného k převodu bytu, k tomu nedošlo, nebylo učiněno prohlášení vlastníka domu všemi jeho spoluvlastníky, plnění spočívající v převodu vlastnického práva k bytu na pana [příjmení] se stalo plněním nemožným, došlo k zániku závazku uzavřít smlouvu kupní k bytu, proto je žalovaný povinen vrátit panu [příjmení] plnění, které od něj za tímto účelem přijal ve výši žalobou uplatněné, soud neakceptoval námitku promlčení vznesenou žalovaným, promlčecí doba začala běžet 1. 12. 2017, kdy žalovaný prohlásil, že svůj závazek převést byt panu [příjmení] splnit nehodlá, pokud by však námitka promlčení byla důvodně uplatněna, nebylo by možno k ní přihlédnout pro její rozpor s dobrými mravy, neshledal důvodným ani zápočet pohledávky do výše obvyklého nájemného, požadavek na smluvní pokutu byla zamítnut jako nedůvodný pro zánik závazku hlavního. Proti rozsudku soudu podal pan [příjmení] i žalovaný odvolání, o kterých doposud rozhodnuto nebylo, je rozhodováno o osvobození žalovaného od povinnosti platit soudní poplatek.

53. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 18. 9. 2019 podal pan [příjmení] proti žalovanému a Statutárnímu městu [obec] žalobu na určení vlastnického práva k domu, kterou se domáhá toho, aby bylo určeno, že vlastníkem domu je Statutární město Olomouc, v žalobě pan [příjmení] tvrdí, že žalovaný byl vytvořen jako bytové družstvo za účelem nabytí vlastnického práva k domu, mezi oběma tam žalovanými došlo k uzavření kupní smlouvy dne 14. 5. 2010, smlouva kupní obsahuje v čl. VII. na str. 7 upozornění na skutečnost, že podlaha, střecha a pravá zeď, při pohledu od vchodu do pasáže ze strany od Tř. Svobody ve spodní části pasáže od schodů je vlastnictvím [právnická osoba], poukázal na rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], že tedy již v době podpisu kupní smlouvy byl [právnická osoba] spoluvlastníkem domu, je smlouva kupní neplatná, protože touto smlouvou Statutární město Olomouc převedlo na žalovaného více práv než samo mělo, že je třeba napravit stávající stav zápisu v katastru nemovitostí, když rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] způsobilým důvodem pro zápis vlastnického práva [právnická osoba] není, že pan [příjmení] má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když je nájemcem bytu v uvedeném domě a je třeba postavit najisto, kdo je pronajímatelem a komu a jaká částka má být placena, dále pak i to, zda je platná nájemní smlouva ze dne 30. 8. 2011, kterou pan [příjmení] se žalovaným uzavřel, že rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žaloba zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu, že odvoláním napadený rozsudek byl potvrzen ze stejného důvodu rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že k podanému dovolání Nejvyšší soud svým rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 8. 3. 2021, oba rozsudky soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, když odkázal na své rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a dále uvedl, že otázku naléhavého právního zájmu člena bytového družstva, s jehož členstvím je spojen nájem družstevního bytu, na určení vlastníka domu, ve kterém je tento byt, nelze bez dalšího řešit podle pravidel v tomto rozhodnutí uvedených, závěr o tom, že bytový dům není ve vlastnictví žalovaného by měl přímý vliv na právní postavení pana [příjmení] i jeho finanční poměry, neboť hodnota družstevního podílu se bezprostředně odvíjí od toho, je-li bytové družstvo vlastníkem domu, ve kterém je byt, jehož užívání je spjato s družstevním podílem pana [příjmení], že nejde jen o hodnotu družstevního podílu; není-li najisto postaveno vlastnictví bytového domu, pan [příjmení] je v nejistém právním postavení ohledně budoucího uplatňování práva člena bytového družstva ohledně družstevního bytu v tomto domě. Dovolací soud dále odkázal na své rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], když v konečném důsledku jde o ochranu majetkové investice, resp. vlastnického práva pan [příjmení], byť člen bytového družstva zajisté není vlastníkem konkrétního bytu, nýbrž členem družstva, v jehož majetku se byt nachází. Pokud pan [příjmení] tvrdí skutečnosti obecně zakládající možnost, že žalovaný není vlastníkem domu, právní poměry pana [příjmení] jako člena žalovaného s právem užívat byt v tomto domě jsou ve vztahu mezi účastníky nejisté. Není přitom rozhodné, že v důsledku vyhovění žalobě by se právní či finanční poměry pana [příjmení] mohly i zhoršit, neboť to nemá vliv na existenci naléhavého právního zájmu na určení existence vlastnického práva; není-li taková žaloba zneužitím práva (to v nyní projednávané věci nikdo netvrdí), pak jde čistě o procesní strategii pana [příjmení], která nemůže vést soud k zamítnutí žaloby. V řízení je dále pokračováno, doposud nebylo vydáno nové meritorní rozhodnutí, předmětem dokazování jsou mimo jiné i okolnosti rozdělení domu ze dne 11. 7. 1955, kdy geometrickým plánem [číslo] ze dne 2. 11. 1954 byly pozemky [parcelní číslo] st. pl. a [parcelní číslo] st. pl. v kat. úz. [obec] patřící Čsl. Státní bance československé rozděleny tak, že [parcelní číslo] st. pl. zůstala zachována a [parcelní číslo] st. pl. o ploše 1998 m² byla rozdělena na [parcelní číslo] st. pl. o ploše 744 m² a [parcelní číslo] st. pl. o ploše [číslo] m², dále geometrický plán obsahuje údaj„ vzájemná služebnost průchodu pasáží mezi p. [číslo] o. [číslo] st. pl.“, že na základě reálného rozdělení dle tohoto geometrického plánu [parcelní číslo], na níž stojí domy or. [číslo] Stalinovo nám. a or. [číslo] [ulice] ulice a dosavadním [adresa] [okres] na stav. ploch. [číslo] a [číslo] vzniklo rozloučení dvou domů na samostatné celky. Dům s or. [číslo] Stalinovo nám. si podrží staré popisné [číslo] dům s or. [číslo] ve [ulice] ulici na žádost SBČS dostane nové číslo popisné. Takto bylo přiděleno nové číslo popisné 411, vlastníkem nového domu byla SBČS, že poté 18. 10. 1960 administrativní dohodou SBČS obytný dům [adresa] a [parcelní číslo] převedla Domovní správě – podniku bytového hospodářství Rady MNV [obec], následně byl dům veden pro Podnik bytového hospodářství města Olomouc, následně bylo zapsáno vlastnické právo Statutárního města Olomouc a opravena chyba výměry pozemku p. č. st. [číslo] na správnou výměru 722 m² (oproti původní výměře 744 m²), přičemž u p. č. st. [číslo] byla vedena výměra [číslo] m² (oproti původní výměře [číslo] m²), že [jméno] [příjmení] 6. 12. 1955 sdělila SBČS, že rozdělení dle výše geometrického plánu nebylo úředně povoleno, že nově vzniklému domu bylo přiděleno číslo popisné a podle posudku technického znalce bylo dělení domu z hlediska stavebního možné, nemá odbor pro výstavbu proti rozhodnutí o dělení námitek.

54. Ze stanov žalovaného založených do sbírky listin 13. 12. 2017 a informace o seznamu listin (č. l. 41 - 42, č. l. 43- 46) soud zjistil, že dne 21. 11. 2017 podal žalovaný návrh na založení svých stanov opatřených datem 20. 2. 2015 do sbírky listin, že podle čl. 6 2. Základní členský vklad činí 2 000 Kč, že podle čl. 7 c) Stanov ve vztahu k družstvu členská práva a povinnosti při převodu družstevního podílu přechází na nabyvatele předložením smlouvy o převodu družstvu, že podle čl. 9 vzniká společné členství manželů, je-li družstevní podíl součástí společného jmění, že podle čl. 10 d) Stanov mimo jiné členství v žalovaném zaniká převodem družstevního podílu, že podle čl. 13 1. g) Stanov člen družstva má mimo jiné právo na„ uzavření smlouvy s družstvem o převodu vlastnictví bytu (jehož je nájemcem) a spoluvlastnictví ke společným částem budovy v dohodnuté, přiměřené lhůtě, a to za předpokladu, že podal družstvu písemnou výzvu a že jsou splněny všechny podmínky pro převod, zejména, že již uhradil cenu (event. úvěr) a další náklady, které připadají na převáděný byt (nebytový prostor) včetně pozemku, jakož i náklady s převodem vlastnictví spojené.“, podle čl. 13 2.) je člen družstva povinen uhradit zálohový členský podíl na splacení ceny budovy a platit další splátky členského podílu ve stanovené výši a lhůtách, že podle čl. 16 pís. h) Stanov mimo jiné do působnosti členské schůze patří:„ rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty; takové rozhodnutí může členská schůze přijmout jen po předchozím písemném souhlasu většiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci v nemovitosti, které se rozhodování týká; to neplatí, jestliže družstvu vznikla povinnost, převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena, který je nájemcem.“ 55. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 23. 9. 2015 (č. l. 19 - 22) soud zjistil, že tuto smlouvu dne 23. 9. 2015 podepsali paní [příjmení] jako převodce a žalobce jako nabyvatel, že předmětem převodu jsou členská práva a povinnosti v žalovaném, se kterými je spojen nájem bytu, že ujednána byla cena 850 000 Kč splatná tak, že 200 000 Kč bude uhrazeno do 30. 9. 2015 a 650 000 Kč do 31. 12. 2015, že účinností převodu zanikají členství převodce v žalovaném, a dochází k převodu nájmu bytu na žalobce, a to„ včetně případných dluhů převodce vůči družstvu a dluhů družstva vůči převodci, které souvisejí s pořízením nebo užíváním družstevního bytu za podmínek určených stanovami družstva. Převodce ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny.“, že smlouva nabývá účinnosti 23. 9. 2015, že nejpozději do 5 pracovních dnů bude předložena žalovanému.

56. Z oznámení ze dne 23. 9. 2015 (č. l. 207, č. l. 254, č. l. 289, č. l. 312) soud zjistil, že žalobce a paní [příjmení] podepsali uvedeného dne oznámení o uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu, že dne 6. 10. 2015 bylo toto oznámení doručeno žalovanému. Z evidence členů (č. l. 208, č. l. 290) soud zjistil, že do data 6. 10. 2015 byla vedena jako členka žalovaného paní [příjmení], poté žalobce.

57. Z výzvy označené datem 15. 7. 2018 (č. l. 15, 16) soud zjistil, že zástupce žalobce sepsal výzvu, kterou za žalobce žalovaného vyzval k převodu bytu do vlastnictví žalobce dle článku 13.

1. Stanov a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, že pokud tato povinnost nebude splněna, bude se žalobce domáhat sankcí vyplývajících z nájemní smlouvy.

58. Z podacího lístku (č. l. 12) soud zjistil, že dne 19. 6. 2020 zástupce žalobce žalovanému odeslal doporučený dopis pod podacím číslem RR481315578CZ. Z obálky (č. l. 328) soud zjistil, že dopis podaný k poštovní přepravě pod podacím číslem RR481315578CZ dne 19. 6. 2020 byl vrácen odesílateli, když nebyl vyzvednut, na zadní straně obálky jsou uvedena data: 25. 6., 13.

7. A období 16. 7 - 31. 7. 2020.

59. Z výpisu z účtu (č. l. 17) soud zjistil, že žalobce žalovanému na účet dne 27. 4. 2020 zaslal částku 246 123 Kč s uvedením údaje„ doplatek úvěru“ a variabilním symbolem„ [číslo]“.

60. Z výzvy ze dne 31. 7. 2020 (č. l. 11) soud zjistil, že uvedeného dne byla sepsána předžalobní výzva, kterou žalobce žádá žalovaného o úhradu pohledávky vymáhané po něm v tomto řízení. Z podacího lístku (č. l. 7) soud zjistil, že dne 31. 7. 2020 zástupce žalobce odeslal žalovanému doporučený dopis. Z nedoručené zásilky (obsah protokolu o jednání č. l. 344) soud zjistil, že tato zásilka byla vrácena zpět odesílateli, když nebyla vyzvednuta v úložní době, na zásilce jsou uvedena data 6. 8. a 23. 8., a dále datum 25. 8. 2020.

61. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 157) soud zjistil, že [právnická osoba] je v obchodním rejstříku zapsána od 22. 12. 2009, že jednateli této obchodní korporace jsou Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každý z nich je oprávněn za tuto korporaci jednat samostatně.

62. Z přípisu podepsaného [právnická osoba] jako předsedou představenstva žalovaného adresovaného žalobci ze dne 10. 12. 2019 (č. l. 218, č. l. 265 verte- čl. 266, č. l. 300 verte - 301, č. l. 310) soud zjistil, že žalobci byl adresován za žalovaného přípis, kterým se žalobci zasílá výstraha před vyloučením z družstva pro porušení článku 13 odst. 2 pís. b) Stanov žalovaného pro neplacení nájemného a záloh na služby, vznikl dluh, který činí více než 135 000 Kč, žalobce je vyzýván k úhradě této částky ve stanovené lhůtě 30 dnů. Dále bylo zdůrazněno, že neplacením částek je žalovaný vystavován ekonomickému kolapsu, že na neplnění povinností žalobcem doplácí ostatní členové družstva. Z podacího lístku a dodejky (č. l. 218, 265, č. l. 300) soud zjistil, že žalobci byl odeslán doporučený dopis dne 13. 12. 2019 a doručen mu byl dne 16. 12. 2019.

63. Z e-mailu ze dne 14. 1. 2020 (č. l. 219 verte, čl. 266 verte, č. l. 301 verte) soud zjistil, že žalobce takto žalovanému sdělil, že uhradil dlužné částky ve výši 135 711 Kč.

64. Ze seznamu členů žalovaného podle stavu ke dni 20. 10. 2021 (č. l. 220, č. l. 267, č. l. 302) soud zjistil, že žalovaný eviduje celkem 24 členů, z nichž někteří užívají více jednotek, že žalobce je členem žalovaného, že dále jsou mimo jiné členy žalovaného: Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], [právnická osoba]

65. Z evidence členů žalovaného ke dni 21. 10. 2021 (č. l. 255, č. l. 290) soud dále zjistil, že řada členů žalovaného, jejichž členství vzniklo v r. 2008, své členství ukončila převážně převodem, včetně paní [příjmení], že z původních členů členy zůstali: [jméno] [příjmení], JUDr. [příjmení] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], od 2. 11. 2009 je členem žalovaného [právnická osoba], novými členy se v průběhu června 2011 až srpna 2011 stalo 10 fyzických osob, mezi nimi nově dne 22. 8. 2011 Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], v průběhu února 2012 nabyla členský podíl nově [jméno] [příjmení] a v březnu 2012 další podíl Ing. [jméno] [příjmení], [právnická osoba] nabyl podíly (v březnu 2012, listopadu 2013, lednu 2018 a prosinci 2019), a to od 4 subjektů, když před tím byl již členem žalovaného od 24. 11. 2010.

66. Z evidence žalovaného ke dni 22. 10. 2021 předložené žalovaným (č. l. 260 - 263, č. l. 295 - 298) soud zjistil, že u paní [příjmení] žalovaný evidoval platbu 7 125 Kč jako nájem bytu a částku 858 Kč jako zálohy na služby, a to platby splatné od 5. 1. 2015 do 5. 8. 2015, platby splatné od 5. 9. 2015 eviduje na jméno žalobce, od data splatnosti 5. 2. 2020 eviduje platbu nájem bytu ve výši 7 225 Kč a výši zálohy na služby 759 Kč, posledním údajem je platba splatná 5. 10. 2020.

67. Z výpisů z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalobce je ženatý od 26. 6. 1999, že jeho manželkou je [jméno] [příjmení].

68. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že manželé [osobní údaje žalovaného] 2018 zúžili své společné jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, že důvodem byla skutečnost, že žalobce podniká jako OSVČ v oboru zprostředkovatelské činnosti.

69. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že paní [příjmení] je svobodná.

70. Z podnájemní smlouvy (č. l. 340) soud zjistil, že žalobce jako nájemce a paní [příjmení] jako podnájemce dne 23. 9. 2015 podepsali smlouvu o podnájmu bytu na dobu určitou od 23. 9. 2015 do 31. 12. 2016, ujednána byla platba nájemného a záloh na služby 7 125 Kč a další zálohy výslovně vypočtené v souhrnné výši 758 Kč, a to tak, že částky budou hrazeny na účet žalovaného [bankovní účet] pod [variabilní symbol].

71. Ze zrušení trvalého příkazu (č. l. 127) soud zjistil, že paní [příjmení] dne 27. 12. 2016 zrušila trvalý příkaz na úhradu částky 7 125 Kč měsíčně ze svého účtu [bankovní účet] na účet žalovaného [bankovní účet] vždy každého 10. dne v měsíci, [variabilní symbol].

72. Z výpisu z účtu [bankovní účet] (č. l. 128) soud zjistil, že na účet žalovaného [bankovní účet] byla dne 11. 1. 2017 zaplacena částka 7 125 Kč.

73. Z výpisů z účtu žalobce č. účtu [bankovní účet] (č. l. 129 - 131) soud zjistil, že v průběhu roku 2017 částku 7 125 Kč uhradil na účet žalovaného [bankovní účet] celkem jedenáctkrát, a to ve dnech 27. 2. 2017, 27. 4. 2017, 2. 6. 2017, 29. 6. 2017, 31. 7. 2017, 29. 8. 2017, 27. 9. 2017, 30. 10. 2017, 21. 11. 2017 dvakrát, 21. 12. 2017, v průběhu roku 2018 celkem sedmkrát, a to 16. 1. 2018, 22. 2. 2018, 22. 3. 2018, 19. 4. 2018, 31. 5. 2018, 29. 6. 2018 a 30. 7. 2018, v průběhu roku 2020 zaplatil na účet žalovaného dne 14. 1. 2020 částku 121 125 Kč s údajem„ BDP doplatek dle výzvy z 16. 12. 2019“, téhož dne dále 14 586 Kč s údajem„ BDP doplatek dle výzvy z 16. 12. 2019“, 16. 1. 2020 částku 7. 125 Kč, poté čtyřikrát částku 4 453 Kč s doprovodným textem příspěvek na správu úvěru, a to dne 19. 2. 2020 dvakrát, 12. 3. 2020, 20. 4. 2020 a dne 27. 4. 2020 částku 246 123 Kč s údajem„ doplatek úvěru“.

74. Ze zprávy [obec] spořitelny a. s. (č. l. 161 - 162) soud zjistil, že účet [bankovní účet] je účtem žalovaného, že pod variabilním symbolem [číslo] byly na tento účet mimo jiné od 28. 2. 2017 do 28. 4. 2020 uhrazeny platby uvedené pod bodem 48. odůvodnění tohoto rozsudku, v období od 12. 10. 2015 do 12. 1.2 017 byla hrazena měsíčně vždy dvojice plateb 7 125 Kč a 858 Kč, že dále byly hrazeny i platby další ve zprávě banky uvedené, že za dobu od 12. 10. 2015 do 25. 5. 2021 bylo pod uvedeným variabilním symbolem na účet žalovaného uhrazeno 789 779 Kč.

75. Z výpisů z účetních dokladů žalovaného (č. l. 213 - 216) soud zjistil, že žalovaný evidoval platbu 7 125 Kč placenou měsíčně paní [příjmení] jako nájem bytu, stejně tuto platbu evidoval u žalobce.

76. Z výpisů z účtu [bankovní účet] (č. l. 202 - 204) soud zjistil, že dne 13. 4. 2010 byla na účet vložena částka 150 000 Kč pod [variabilní symbol], že v souhrnném dokladu (č. l. 203) je vedena jako půjčka člena družstvu od paní [příjmení], dále byla paní [příjmení] vložena částka 20 000 Kč dne 4. 5. 2010 a 8 000 Kč dne 6. 5. 2010, vedeny je se stejným účelem, že 24. 5. 2010 byla paní [příjmení] vrácena částka 691 Kč, s údajem vrácení záloh.

77. Z výpisu (č. l. 217, č. l. 264, č. l. 299) soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 14. 1. 2020 zaúčtována částka 121 125 Kč uhrazená žalobcem s údajem„ BDP doplatek dle výzvy z 16. 12. 2019“. Z výpisu (č. l. 217 verte, č. l. 264 verte, č. l. 299 verte) soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 28. 4. 2020 zaúčtována částka 246 123 Kč uhrazená žalobcem s údajem„ doplatek úvěru“.

78. Z tabulky (č. l. 206) soud zjistil, že v této tabulce bez uvedení data a toho, kdo ji vytvořil, je u jména žalobce vedena řada částek jako úrok červen, spoření, součet, dále FO, a celková částka 32 912 Kč.

79. Všechny další důkazní návrhy stran byly zamítnuty pro nadbytečnost, když skutkový stav pro právní posouzení pohledávek žalobou uplatněných byl dostatečně zjištěn z důkazů výše uvedených.

80. Závěr o skutkovém stavu:

81. Žalobce dne 23. 9. 2015 s paní [příjmení] podepsal smlouvou o převodu družstevního podílu v žalovaném. Dne 6. 10. 2015 byla tato skutečnost oznámena žalovanému. Žalovaný eviduje žalobce jako svého člena. Žalobce je ženatý, společné jmění manželů žalobce a jeho manželky bylo před uzavřením smlouvy zúženo. Dne 23. 9. 2015 žalobce byt podnajal paní [příjmení] na dobu určitou od 23. 9. 2015 do 31. 12. 2016.

82. V době podpisu smlouvy ze dne 23. 9. 2015 bylo v katastru nemovitostí zapsáno podílové spoluvlastnictví k domu tak, že žalovaný vlastní id. [číslo] a [právnická osoba] vlastní id. [číslo]. V době podpisu smlouvy byly ve sbírce listin ve veřejném rejstříku žalovaného založeny stávající platné stanovy žalovaného.

83. Žalobce platil žalovanému platbu 7 125 Kč měsíčně, od 23. 9. 2015 do 31. 12. 2016 tak činila paní [příjmení] dle ujednání ve smlouvě o podnájmu. Poté tak činil žalobce sám. V průběhu roku 2017 částku 7 125 Kč uhradil na účet žalovaného [bankovní účet] celkem jedenáctkrát, a to ve dnech 27. 2. 2017, 27. 4. 2017, 2. 6. 2017, 29. 6. 2017, 31. 7. 2017, 29. 8. 2017, 27. 9. 2017, 30. 10. 2017, 21. 11. 2017 dvakrát, 21. 12. 2017, v průběhu roku 2018 celkem sedmkrát, a to 16. 1. 2018, 22. 2. 2018, 22. 3. 2018, 19. 4. 2018, 31. 5. 2018, 29. 6. 2018 a 30. 7. 2018, v průběhu roku 2020 zaplatil na účet žalovaného dne 14. 1. 2020 částku 121 125 Kč s údajem„ BDP doplatek dle výzvy z 16. 12. 2019“, téhož dne dále 14 586 Kč s údajem„ BDP doplatek dle výzvy z 16. 12. 2019“, 16. 1. 2020 částku 7. 125 Kč, poté čtyřikrát částku 4 453 Kč s doprovodným textem příspěvek na správu úvěru, a to dne 19. 2. 2020 dvakrát, 12. 3. 2020, 20. 4. 2020 a dne 27. 4. 2020 částku 246 123 Kč s údajem„ doplatek úvěru“.

84. Žalobce tvrdí, že částka 4 553 Kč zahrnutá v částce 7 125 Kč, respektive placená posléze samostatně je platbou na splátku úvěru, který splácí žalovaný.

85. Žalobce tvrdí, že uzavřením smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne 23. 9. 2015 vstoupil do všech práv a povinností paní [příjmení], která jsou uvedena ve smlouvě o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2011 včetně těch, která jsou uvedena v čl. VIII. uvedené smlouvy a z čl. IV. 4. 1. c) uvedené smlouvy.

86. Na základě čl. VIII. smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2011 žalobce po žalovaném žádá zaplacení smluvní pokuty 1 000 000 Kč, částku 886 544 Kč, respektive [číslo] součtu těchto částek, a to proto, že od r. 2003 žalovaný již není zapsán jako výlučný vlastník domu, ve kterém se nachází byt, jehož nájemcem je žalobce, podílovým spoluvlastníkem s podílem id. [číslo] je zapsán [právnická osoba] Dále podle uvedeného článku smlouvy žalobce žádá úrok z prodlení v sazbě 9,75% ročně. Uvedenou nájemní smlouvu spolu podepsali žalovaný jako pronajímatel a paní [příjmení], tehdejší členka žalovaného.

87. Žalobce tvrdí, že splnil všechny podmínky stanovené stanovami žalovaného pro to, aby mu byt jako bytová jednotka převeden do osobního vlastnictví, že žalovaný v červnu 2011 sice zpracoval prohlášení vlastníka, ale v listopadu 2011 toto prohlášení vlastníka zrušil. Žalobce tvrdil, že v r. 2011 ovládly žalovaného osoby spojené s rodinou [příjmení], že tyto osoby nemají zájem na převodu bytů, že žalovaný a [právnická osoba] jsou personálně propojeni. Žalobce vyzval žalovaného k převodu bytové jednotky do osobního vlastnictví již v roce 2017, kdy žalovaný toto odmítl, poté vyzval žalovaného k převodu bytu výzvou označenou datem 15. 7. 2018 odeslanou žalovanému v roce 2020, na tuto žádost žalovaný nereagoval. Zásilka byla vrácena odesílateli zpět. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávek uplatněných touto žalobou, výzvu k úhradě odeslal prostřednictvím České pošty, s. p. dne 31. 7. 2020. Zásilka se opět vrátila zpět žalovaným nevyzvednutá.

88. Žalobce tvrdí, že do 23. 9. 2015 mu nebyly známy žádné okolnosti o vývoji v žalovaném, soudních řízeních vedených ohledně převodů bytů, o těchto okolnostech nebyl paní [příjmení] informován.

89. Žalovaný tvrdí, že smlouva o nájmu ze dne 31. 8. 2011 je neplatná, že nárok žalobce je promlčen. Žalovaný od žalobce všechny jím uhrazené platby přijal, ve své evidenci vede platbu 7 125 Kč jako nájemné.

90. Žalovaný nekonal členskou schůzi, na které by rozhodoval o převodu bytu do osobního vlastnictví žalobce. <b>91. Právní posouzení věci:</b> 92. Podle § 609 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

93. Podle § 610 o. z. (1) K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. (2) Jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. To platí i v případě, že bylo plněno na základě zdánlivého právního jednání.

94. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

95. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

96. Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

97. Podle § 729 z. č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích (dále jen„ z. o. k.“) (1) Družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem (dále jen„ družstevní byt“) se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem. (2) Družstevním bytem se rozumí i byt, na jehož pořízení v nemovitosti ve vlastnictví jiné osoby se člen bytového družstva, který je nájemcem tohoto bytu, nebo jeho právní předchůdce, podílel svým členským vkladem v družstevní bytové výstavbě podle dřívějších právních předpisů, a k němuž má bytové družstvo právo odpovídající věcnému břemenu zajišťující jeho členovi právo byt užívat za podmínek stanovených pro užívání družstevního bytu. Věta první se použije i v případě, že právo odpovídající věcnému břemenu přešlo na nájemce v důsledku zániku členství v bytovém družstvu.

98. Podle § 736 z. o. k. ve znění platném a účinném do 30. 6. 2020 (1) Převoditelnost družstevního podílu člena bytového družstva nelze omezit ani vyloučit, pokud má být nabyvatelem osoba, která splňuje podmínky stanov pro přijetí za člena bytového družstva. (2) Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami.

99. Soud zhodnotil všechny v řízení provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, dále tvrzení účastníků řízení a přihlédl i k tomu, co vyšlo v řízení najevo. Po takto provedeném zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku, v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku důvodná není. Tento závěr soud učinil ze všech níže rozebraných důvodů. 100 . V řízení bylo prokázáno smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne 23. 9. 2015, že žalobce jako nabyvatel a paní [příjmení] jako převodkyně podepsali smlouvu o převodu družstevního podílu v žalovaném na žalobce. Podle citovaného § 736 odst. 1 z. o. k. žalobce touto smlouvou nepochybně nabyl převáděný družstevní podíl v žalovaném do svého vlastnictví a stal se členem žalovaného. Převoditelnost družstevního podílu paní [příjmení] nebyla žádným způsobem omezena, žalobce splňoval předpoklady pro nabytí družstevního podílu v žalovaném dle tehdy platného a účinného znění stanov žalovaného. Členství paní [příjmení] v žalovaném v době uzavření smlouvy v tomto řízení nebylo zpochybňováno, naopak bylo prokázáno spisy Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci výše uvedeným, kde paní [příjmení] byla účastnicí řízení. 101 . [příjmení] [příjmení] se žalovaným podepsala smlouvu o nájmu bytu dne 31. 8. 2011, jak bylo touto smlouvou prokázáno. V době podpisu smlouvy byla paní [příjmení] členkou žalovaného a byla svobodná. Uzavřením nájemní smlouvy vzniklo paní [příjmení] právo nájmu družstevního bytu, tedy právo byt užívat a za užívání bytu platit platby nájemného a záloh na služby. Uvedená smlouva má všechny náležitosti požadované ust. § 685 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 10. 2011. Podle ust. § 686 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 10. 2011 tato smlouva obsahuje označení bytu, ujednána byla výše nájemného a výše záloh na služby a byla uzavřena v písemné formě. Podle § 686 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 10. 2011 platilo:„ Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.“ Proto soud uvedenou smlouvu o nájmu bytu hodnotí jako smlouvu o nájmu bytu uzavřenou na dobu neurčitou. Žalovaný v řízení tvrdil a namítal neplatnost uvedené nájemní smlouvy proto, že neobsahuje určitě vymezenou dobu nájmu, tj. údaj o tom, že je uzavřena na dobu určitou do konkrétního data, nebo údaj o tom, že je uzavřena právě na dobu neurčitou. S ohledem na citované zákonné ustanovení není uvedená smlouva neplatná pro absenci uvedení doby nájmu, v souladu se zákonnou dikcí soud dospívá k závěru, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. [ulice] smlouva o nájmu také není v rozporu s tehdy platnými a účinnými stanovami žalovaného (srov. § 685 odst. 2 a § 687 odst. 4 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 10. 2011). V důsledku toho tedy vzniklo paní [příjmení] uzavřením smlouvy ze dne 31. 8. 2011 právo nájmu bytu, které trvalo ke dni 23. 9. 2015. Proto v důsledku uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu žalobci bylo převedeno i toto právo nájmu bytu, a to dle § 736 odst. 2 z. o. k ve znění platném a účinném do 30. 6. 2020. 102 . Uzavření převodní smlouvy ze dne 23. 9. 2015 bylo žalovanému, v souladu se stanovami oznámeno. 103 . V době uzavření převodní smlouvy byl žalobce ženatý. Rozsudkem zdejšího soudu však bylo prokázáno, že společné jmění manželů žalobce a jeho manželky bylo zúženo. Proto žalobce nabyl členský podíl v družstvu do svého výlučného vlastnictví a stal se nájemcem bytu. 104 . Žalobce tvrdil, že uzavřením převodní smlouvy vstoupil do všech práv a povinností paní [příjmení] vůči žalovanému, a to i do těch, která jsou obsažena v čl. VIII. smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2011; v řízení bylo tvrzeno, že uvedené ujednání je 1) smlouvou o smlouvě budoucí uzavřenou paní [příjmení] a žalovaným o převodu bytu do osobního vlastnictví nájemce, že 2) obsahem tohoto ujednání je pro případ, že nedojde k převodu bytu do vlastnictví paní [příjmení] ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit a) 1 000 000 Kč, b) vrátit přijatá plnění na splátky úvěru hrazené na úvěr u žalovaného a c) platit úrok z prodlení 9,75% ročně z těchto částek. 105 . K možnosti nabytí práv ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené mezi paní [příjmení] a žalovaným soud uzavírá toto: 106 . V případě, že čl. VIII. smlouvy o nájmu ze dne 31. 8. 2011 je platnou smlouvou o smlouvě budoucí, pak se obsah tohoto ujednání, respektive právní poměry účastníků smlouvy čl. VIII. smlouvy o nájmu ze dne 31. 8. 2011 řídí ustanovením § 50a z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. 107 . Ke změně účastníka smlouvy může dojít pouze v souladu se zákonem. Typicky je vyloučena možnost převést tzv. právo na uzavření smlouvy způsobem tvrzeným žalobcem, tedy pouze dvoustrannou dohodou paní [příjmení] a žalobce. Smlouva o smlouvě budoucí je synallagmatické právní jednání, kde každá strana je nositelem práv a povinností. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] dovodil toto:„ Předmětem postoupení pohledávky podle ustanovení § 524 a násl. obč. zák. může být pohledávka jakéhokoliv druhu, tedy i nepeněžitá, ale postoupení pohledávky ze smlouvy o smlouvě budoucí není možné, neboť smlouva o smlouvě budoucí je dvoustranný závazkový vztah sestávající z práv i povinností každého účastníka. Předmětem cese může být jen právo, nikoliv povinnost.“ V rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] Nejvyšší soud uvedl:„ Smlouvou o postoupení pohledávky (práva na plnění) nelze vstoupit do práv a povinností ze smlouvy o smlouvě budoucí, neboť jí lze toliko postoupit právo na plnění a nikoli též smluvní povinnosti.“ Uvedený právní závěr se uplatní i pro právní posouzení postoupení práv a povinností ze smlouvy o smlouvě budoucí, respektive postoupení pohledávky v poměrech nového občanského zákoníku a platí i pro projednávanou věc. 108 . Dále převodní smlouva ze dne 23. 9. 2015 je standardní smlouvou o převodu družstevního podílu, neobsahuje žádná jiná zvláštní výslovná ujednání o převodu jiných práv a povinností (typicky o postoupení pohledávky, nebo dokonce o postoupení smlouvy.) Z textu smlouvy ze dne 23. 9. 2015, konkrétně vyjádření:„ Účinností převodu družstevního podílu dochází k převodu nájmu bytové jednotky specifikované v čl. I. této smlouvy, včetně všech práv a povinností s ní spojených na nabyvatele, a to včetně případných dluhů převodce vůči družstvu a dluhů družstva vůči převodci, které souvisejí s pořízením nebo s užíváním družstevního bytu za podmínek ručených stanovami družstva. Převodce ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny.“ jiná zvláštní výslovná ujednání o převodu jiných práv a povinností (typicky o postoupení pohledávky, nebo dokonce o postoupení smlouvy) nevyplývají, protože je neobsahují. Toto smluvní ujednání je obsahově shodné s výše citovaným § 736 odst. 2 z. o. k . 109 . Dále nelze dovodit, že obsah ujednání čl. VIII. je takovým ujednáním, které je typickým vedlejším ujednáním v nájemní smlouvě, a proto by podléhalo nějakému jinému zákonnému režimu, podle kterého by mohlo dojít k žalobcem tvrzené změně subjektů smlouvy na straně nájemce. Uvedené ujednání není ani jiným typickým vedlejším ujednáním, kterým by mohlo dojít k tomu, že by žalobce právě do těchto práv a povinností ze smlouvy o nájmu ze dne 31. 8. 2011 vstoupil z titulu svého členství v žalovaném uzavřením smlouvy převodní ze dne 23. 9. 2015. V této souvislosti je zapotřebí dále doplnit dále toto:

1. Žalobce jako člen družstva a nájemce bytu je v tomto svém právním postavení v případě prvního převodu vlastnického práva k bytu (tzv. při prvním převodu jednotky) chráněn kogentními normami soukromého práva. Jeho právní postavení v tomto směru není nikterak nejisté. V době uzavření smlouvy 23. 9. 2015 byl žalobce srozuměn právě s tím, že nabývá členský podíl v žalobci za ujednanou cenu 850 000 Kč a dále nájem bytu. Z povahy právní úpravy bytových družstev se podává, že jejich základním účelem, pro který jsou zakládána, je uspokojování bytových potřeb svých členů. Bytové potřeby svých členů typicky bytové družstvo uspokojuje uzavíráním nájemních smluv se svými členy, přičemž zákon současně předpokládá, že členy bytového družstva jsou i osoby s právem na uzavření smlouvy o nájmu bytu, respektive další členové, kteří nájemci bytů být nemusí. Při uzavření smlouvy o nabytí družstevního podílu se nabyvatel nestává automaticky vlastníkem bytu, či vlastníkem bytu in spe. Bytové družstvo není povinno převádět byty do vlastnictví svých členů vyjma případů stanovených zákonem, nebo platným smluvním ujednáním družstva a právě tohoto člena, či podle ustanovení svých stanov.

2. Členství žalobce v žalovaném doposud trvá. Za trvání členství člena družstva v družstvu je vyloučeno uvažovat o výplatě jakýchkoli plnění poskytnutých členem za trvání členství družstvu z titulu členství. K vypořádání může dojít až při zániku členství člena družstva v družstvu, a to podle zákonných pravidel a pravidel stanovených stanovami družstva. Z výše uvedených důkazů – soudních spisů Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci se podává, že tento typ platby nikdy nebyl právně posuzován jako členský vklad, či další členský vklad, vždy na toto plnění bylo nahlíženo jako na plnění, kterým mají být splněny podmínky pro nabytí bytu.

3. Pro případ nájmu bytu bylo vyloučeno obecné postoupení smlouvy dle § 1895 a násl. o. z., uplatnil se právě s ohledem na specifický charakter nájmu družstevního bytu postup podle citovaného § 736 odst. 2 z. o. k. (Vedle toho navíc absentuje souhlas dle § 1897 odst. 1 věta první o. z., protože po 1. 1. 2014 žádný souhlas předchozí ve smyslu § 1897 odst. 1 věta druhá o. z. nebyl dán.) 110 . Soud proto uzavírá, že smlouvou převodní ze dne 23. 9. 2015 nebylo tzv. postoupeno právo na uzavření budoucí kupní smlouvy k bytu, a proto ani nároky vzniklé pro případ porušení povinnosti smlouvu budoucí kupní uzavřít žádané jako plnění ze smlouvy, na základě smluvního ujednání tj. a) zaplatit 1 000 000 Kč, b) vrátit přijatá plnění na splátky úvěru hrazené na úvěr u žalovaného a c) platit úrok z prodlení 9,75% ročně z těchto částek. Smlouva převodní ze dne 23. 9. 2015 neobsahuje žádné určité vymezení pohledávek, které by z tohoto titulu platně vznikly, tj. pohledávka 1 000 000 Kč, pohledávka konkrétně vyčíslující částku uhrazenou do 23. 9. 2015 na úvěr a úrok z prodlení 9,75% z takových částek od určitého data přede dnem 23. 9. 2015. Nedošlo proto ani k platnému postoupení takových pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. paní [příjmení] na žalobce, a to ani jako souboru pohledávek dle § 1887 o. z. 111 . Při tomto závěru soud uvádí ještě následujících okolností:

1. Žalobce tvrdí, že je členem žalovaného a stále má zájem na nabytí bytu do svého vlastnictví na základě čl. VIII nájemní smlouvy. Z uvedeného plyne, že se cítí být uvedenou smlouvou (o které tvrdí, že je obsažena v článku VIII. nájemní smlouvy) vázán (bez ohledu na to, že ve skutečnosti není). Takový byl jeho postup nepochybně až do odeslání výzvy k úhradě žalobou uplatněných částek žalovanému v červenci 2020. Z uvedeného tak logickým výkladem plyne, že před odesláním této výzvy k žádnému vyčíslení, respektive uplatnění pohledávek (vzniklých jako věc v právním smyslu slova) nepřistoupil, nepřistoupil k takovému právnímu jednání, tj. po podpisu smlouvy převodní ze dne 23. 9. 2015 a ani před tímto datem k němu nepřistoupila paní [příjmení]. Oba, paní [příjmení] i žalobce naopak až do roku 2020 postupovali tak, že hradili plnění na splátky úvěru žalovanému. Z uvedeného proto plyne, že paní [příjmení] svým právním úkonem, respektive právním jednáním po 1. 1. 2014 nezapříčinila (nezpůsobila tím, že by vyzvala žalovaného a) k úhradě smluvní pokuty, b) vrácení plnění a c) placení úroku) vznik pohledávky na vrácení plnění dle čl. VIII smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2011. A v důsledku toho tak žádná taková pohledávka objektivně existující v době podpisu smlouvy dne 23. 9. 2015 ani nemohla být žalobci smlouvou převodní ze dne 23. 9. 2015 postoupena. 112 . Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 880 994,36 Kč s úrokem z prodlení od 28. 4. 2020 do zaplacení jako vrácení plnění poskytnutého žalovaného podle článku VII. bod 8. 2. smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2011. Žalobce je členem žalovaného. V této souvislosti se soud zabýval při zkoumání podmínek řízení i svou věcnou příslušností nejen v úvodní fázi řízení, ale i poté v průběhu dokazování v době rozhodování ve věci, respektive tím, zda je dána věcná příslušnost soudů okresních dle § 9 odst. 1 o. s. ř. pro projednání a rozhodnutí věci s přihlédnutím k tomu, že soud zásadně není vázán právním posouzením uplatněných nároků. Žalobce v podané žalobě vymezil svůj nárok vůči žalobci, jak je uvedeno výše, v úvodních bodech odůvodnění tohoto rozsudku. Jde v zásadě o shodné skutkové vymezení, jak jej zvolil žalobce v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn [spisová značka]. V uvedeném řízení soud okresní předložil věc Vrchnímu soudu k rozhodnutí otázky věcné příslušnosti s poukazem na ustanovení § 9 odst. 2 pís. e) o. s. ř. Vrchní soud v Olomouci usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 15. 5. 2019, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný okresní soud, a své rozhodnutí odůvodnil tak, že pro posouzení věcné příslušnosti jsou rozhodující skutková tvrzení obsažená v žalobě, že pan [příjmení] plnění žádá z titulu existence závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o nájmu bytu, nejedná se tedy o žádný ze sporů uvedený v § 9 odst. 2 o. s. ř.. Soud v řízení sp. zn. [spisová značka] vyhodnotil svou věcnou příslušnost shodně se závěry citovaného rozhodnutí vrchního soudu, totiž, že není dána věcná příslušnost soudů krajských dle § 9 odst. 2 o. s. ř., ale věcná příslušnost soudů okresních dle § 9 odst. 1 o. s. ř. Soud dále v řízení u prvního jednání seznámil s tímto svým právním závěrem obě strany sporu a vyzval je k upaltnění námitky věcné nepříslušnosti okresního soudu pro případ, že tento právní názor nesdílí. Žalobce ani žalovaný námitku věcné příslušnosti neuplatnili, vyjádřili shodu se závěrem okresního soudu o věcné příslušnosti. Žalobce rovněž neměnil v průběhu celého řízení svá skutková tvrzení o vymezení žalobou uplatněného nároku. Jak již bylo výše konstatováno, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci ve výše uvedených řízeních, kde předmětem řízení bylo prohlášení vlastníka, respektive nahrazení projevu vůle tato plnění právně nehodnotil jako členský vklad, resp. další členský vklad, a takto je ani ve své účetní evidenci žalovaný nevede, ač ve svém procesním podání v reakci na výzvu soudu začal tvrdit, že o členský vklad jde a taktéž stanovy žalovaného obsahují ustanovení věnovaná dalšímu členskému vkladu. Se zřetelem ke všem těmto okolnostem proto soud i v době rozhodnutí ve věci (§154, odst. 1 o. s. ř.) posuzoval skutkový děj v rozsahu, jak byl vymezen v žalobě a doplnění skutkových tvrzení žalobce, a nebyl důvod ani po proběhlém dokazování a zjištění pro věc právně významných skutečností pro postup dle § 104a o. s. ř. 113 . Podanou žalobou žalobce žádal původně po obou žalovaných zaplacení celkem 1 886 653,91 Kč (součet částky 1 880 994,36 Kč žádané po žalovaném a částky 5 659,64 Kč po [právnická osoba], jak je uvedeno v návrhu rozsudečného výroku) a s příslušenstvím, jako součtu pohledávky smluvní pokuty 1 000 000 Kč, částky 886 544 Kč zaplacené na úvěr žalovaného a příslušenství ve výši dle čl. VIII. bod 2 smlouvy. Uvedený rozdíl v jistině oproti skutkovým tvrzením vznikl v důsledku chyby při počítání, kdy žalobce rozpočítával žalobou uplatněnou částku podle spoluvlastnických podílů na domě: [číslo] a [číslo], jak se podává z článku VI. žaloby. Tuto početní chybu proto soud nevyhodnotil jako vadu žaloby dle § 43 odst. 1 o. s. ř., pro kterou by bylo nutno případně dokonce žalobu odmítnout dle § 43 odst. 2 o. s. ř. Uvedený postup by byl přepjatým formalismem. Soudu bylo od počátku řízení známo stejně jako všem účastníkům řízení, co konkrétně je předmětem řízení. Proto soud o takto podané žalobě věcně rozhodl. 114 . Pokud jde o smluvní pokutu – částku 1 000 000 Kč. Uvedená smluvní pokuta 1 000 000 Kč se podle tvrzení žalobce zakládá na čl. VIII smlouvy o nájmu ze dne 31. 8. 2011 uzavřené mezi žalobcem a paní [příjmení]. Výše již bylo uvedeno, že žalobce nebyl smluvní stranou této smlouvy, že žalobce nevstoupil do práv a povinností v rozsahu smlouvy budoucí kupní, o které tvrdí, že je součástí nájemní smlouvy ze dne 31. 8. 2011. Pohledávka 1 000 000 Kč mu nebyla ani platně paní [příjmení] postoupena. Žalobce není v řízení o zaplacení částky 1 000 000 Kč z těchto důvodů aktivně věcně legitimován. Co do zaplacení částky žádané z titulu smluvní pokuty po žalovaném je proto na místě podanou žalobu zamítnout. 115 . V řízení bylo prokázáno, že paní [příjmení] plnila žalovanému, a to jak tvrdí žalobce na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2011 částky na úvěr žalovaného, že takto uhradila tzv. jednorázovou akontaci 177 309Kč a dále hradila měsíčně 4 453 Kč (v rámci celkově měsíčně placené částky 7 125 Kč), a to vždy každého 10. dne v měsíci, trvalým příkazem ze svého účtu s uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalobce tvrdil, že žalovaná tuto platbu měsíčně hradila až do převodu družstevního podílu žalobci. Tato tvrzení byla v úvodu řízení žalovaným zpochybňována. Následně v průběhu řízení byla částečně žalovaným potvrzena a to účetními doklady, které soudu předložil a jeho procesím podáním. Skutečnost úhrady těchto částek paní [příjmení] byla v řízení prokázána důkazy: zprávou [právnická osoba] o provedení jednotlivých úhrad z účtu paní [příjmení] na účet žalovaného. Žalovaný tyto platby ve svém účetnictví vedl pod údajem„ splátka úvěru“. Soud má proto za prokázané, že paní [příjmení] takto žalovanému zaplatila 177 309 Kč, dále v roce 2011: 4x 4 453 Kč, v letech 2012 [číslo] celkem 3 x 12 x 4 453 Kč, v roce 2015 od ledna 2015 do 23. 9. 2015 (ke dni podpisu smlouvy se žalovaným) 9x 4 453 Kč, v součtu jde o 177 309 Kč + 49x 4 453 Kč, tj. 177 309 Kč + 218 197 Kč, tj. 395 506 Kč. Právo žádat vrácení částky 395 506 Kč zaplacené žalovanému paní [příjmení] se podle tvrzení žalobce zakládá na smlouvě o nájmu ze dne 31. 8. 2011 uzavřené mezi žalobcem a paní [příjmení]. Výše již bylo uvedeno, že žalobce nebyl smluvní stranou této smlouvy, že žalobce nevstoupil do práv a povinností v rozsahu smlouvy budoucí kupní, o které tvrdí, že je součástí nájemní smlouvy ze dne 31. 8. 2011. Pohledávka v této souhrnné výši, ani jakákoli její dílčí část mu nebyly ani platně paní [příjmení] postoupeny. Žalobce není v řízení o zaplacení částky 395 506 Kč z těchto důvodů aktivně věcně legitimován. Co do zaplacení této částky žádané z titulu plnění na úvěr po žalovaném je proto na místě podanou žalobu zamítnout. 116 . Pokud jde o úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně žádaný žalobcem s odkazem na smlouvu o nájmu ze dne 31. 8. 2011 uzavřenou mezi žalobcem a paní [příjmení]. Výše již bylo uvedeno, že žalobce nebyl smluvní stranou této smlouvy, že žalobce nevstoupil do práv a povinností v rozsahu smlouvy budoucí kupní, o které tvrdí, že je součástí nájemní smlouvy ze dne 31. 8. 2011. Právo žádat úrok z prodlení v ujednané výši dle smluvního ujednání smlouvy ze dne 31. 8. 2011, jejímiž smluvními stranami byli žalovaný a paní [příjmení] proto žalobci nevzniklo. Právo žádat úrok z prodlení samostatně v této výši, případně jako příslušenství konkrétní pohledávky mu nebyly platně paní [příjmení] postoupeny. Žalobce není v řízení o placení úroku 9,75% ročně z těchto důvodů aktivně věcně legitimován. Co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně po žalovaném je proto na místě podanou žalobu zamítnout. Touto argumentací soud odůvodňuje obsah výroku II. tohoto rozsudku pokud jde o úrok z prodlení. 117 . V řízení bylo prokázáno, že paní [příjmení] platila ze svého účtu na účet žalovaného částku 4 453 Kč měsíčně i poté, co převedla družstevní podíl na žalobce smlouvou ze dne 23. 9. 2015. Činila taka až do 27. 12. 2016, kdy zrušila trvalý příkaz na úhradu částky 7 125 Kč měsíčně ze svého účtu [bankovní účet]. Žalobce doplnil v průběhu řízení svá tvrzení a uvedl, že paní [příjmení] tak činila na základě dohody s ním. Žalobce tvrdil, že s paní [příjmení] uzavřel smlouvu o podnájmu bytu, podle které paní [příjmení] byla povinna mu platit podnájemné ve výši 7 125 Kč měsíčně, uvedenou částku hradila na účet žalovaného a žalobce považoval tímto plněním podnájemné za uhrazené. K prokázání tvrzení byl proveden důkaz podnájemní smlouvou. Tvrzení žalobce o uzavření podnájemní smlouvy, jakož i tvrzení o uzavření dohody o způsobu úhrady tak soud hodnotí jako prokázané. Nebylo tedy postupováno tak, že by paní [příjmení] uhradila podnájemné žalobci, který by následně plnil svou povinnost nájemce platit nájemné a zálohy na služby žalovanému. [příjmení] [příjmení] s plným vědomím a souhlasem žalobce platila měsíčně částku 7 125 Kč na účet žalovaného. Žalobce považoval svou povinnost plnit žalovanému za uhrazenou. Takto žalobce na účet žalovaného uhradil od podpisu smlouvy ze dne 23. 9. 2015 do 27. 12. 2016 částku 4 453 Kč 3x v roce 2015 a 12x v roce 2016, celkem tedy 15 x 4 453 Kč, tj. 66 795 Kč. 118 . Výpisy z účtu žalobce bylo prokázáno, že poté již žalobce plnil žalovanému sám, a to následovně: v průběhu roku 2017 částku 7 125 Kč uhradil na účet žalovaného [bankovní účet] celkem jedenáctkrát, a to ve dnech 27. 2. 2017, 27. 4. 2017, 2. 6. 2017, 29. 6. 2017, 31. 7. 2017, 29. 8. 2017, 27. 9. 2017, 30. 10. 2017, 21. 11. 2017 dvakrát, 21. 12. 2017, v průběhu roku 2018 celkem sedmkrát, a to 16. 1. 2018, 22. 2. 2018, 22. 3. 2018, 19. 4. 2018, 31. 5. 2018, 29. 6. 2018 a 30. 7. 2018, v průběhu roku 2020 zaplatil na účet žalovaného dne 14. 1. 2020 částku 121 125 Kč s údajem„ BDP doplatek dle výzvy z 16. 12. 2019“, téhož dne dále 14 586 Kč s údajem„ BDP doplatek dle výzvy z 16. 12. 2019“, 16. 1. 2020 částku 7. 125 Kč, poté čtyřikrát částku 4 453 Kč s doprovodným textem příspěvek na správu úvěru, a to dne 19. 2. 2020 dvakrát, 12. 3. 2020, 20. 4. 2020 a dne 27. 4. 2020 částku 246 123 Kč s údajem„ doplatek úvěru“. [právnická osoba] o účtu žalovaného bylo prokázáno, že tyto platby byly na účet žalovaného připsány. 119 . U souborně uhrazených plateb (v jiné výši než 7 125 Kč měsíčně) bylo následně nutné rozklíčovat, co jimi žalobce žalovanému hradil. V tomto směru žalobce svá tvrzení doplnil a soud tedy dospěl, pokud jde o úhradu částky 4 453 Kč, respektive placení částek jako splátky úvěru, respektive doplatek úvěru k následujícímu závěru: žalobce na tento účel uhradil částku 4 453 Kč v průběhu roku 2017 (v rámci platby 7 125 Kč) celkem jedenáctkrát, a to ve dnech 27. 2. 2017, 27. 4. 2017, 2. 6. 2017, 29. 6. 2017, 31. 7. 2017, 29. 8. 2017, 27. 9. 2017, 30. 10. 2017, 21. 11. 2017 dvakrát, 21. 12. 2017. V průběhu roku 2018 (v rámci platby 7 125 Kč) celkem sedmkrát, a to 16. 1. 2018, 22. 2. 2018, 22. 3. 2018, 19. 4. 2018, 31. 5. 2018, 29. 6. 2018 a 30. 7. 2018. V průběhu roku 2019 žalobce žalovanému neuhradil na tento účel nic. V průběhu roku 2020 zaplatil žalobce na účet žalovaného dne 14. 1. 2020 částku 121 125 Kč s údajem„ BDP doplatek dle výzvy z 16. 12. 2019“. Z uvedeného se podává, že jde o následující úhradu 17x 7 125 Kč, tj. v částce 7 125 Kč, byla takto uhrazena částka 4 453 Kč měsíčně sedmnáctkrát. Žalobce dále uhradil 14. 1. 2020 částku 14 586 Kč s údajem„ BDP doplatek dle výzvy z 16. 12. 2019“. Z uvedeného se podává, že jde o následující úhradu 17x 858 Kč, tj. v této částce nebylo na tzv. úvěr placeno ničeho. Poté v průběhu roku 2020 byla ještě uhrazena 16. 1. 2020 částku 7 125 Kč (ve které je zahrnuta částka 4 453 Kč), poté žalobce ještě čtyřikrát uhradil částku 4 453 Kč s doprovodným textem příspěvek na správu úvěru, a to dne 19. 2. 2020 dvakrát, 12. 3. 2020, 20. 4. 2020. Dne 27. 4. 2020 žalobce uhradil částku 246 123 Kč s údajem„ doplatek úvěru“. Žalobce tvrdí, že tuto částku vyplatil sám, o své vůli, bez výzvy žalovaného, její výši sám určil svým výpočtem. Žalovaný tato tvrzení o provedených platbách nezpochybňoval a nevyvracel. 120 . Pokud jde o to, co žalobce plnil v rámci svých plnění zasílaných žalobci, pak je nepochybné, že žalobce postupoval stejně jako paní [příjmení], tedy platil nájemné, zálohy na služby a další platbu, jak jsou tyto uvedeny ve smlouvě o nájmu ze dne 31. 8. 2011 pokud platil částku 7 125 Kč. V průběhu roku 2019 žalobce žalovanému ničeho nezaplatil, tj. nezaplatil ani nájemné ani zálohy na služby ani jiné platby. Žalovaný na tuto skutečnost zareagoval svým přípisem koncipovaným jako výstraha před vyloučením z družstva a výzva k úhradě dluhu. V tomto přípisu žalovaného není dluh přesně specifikován, neobsahuje řádnou specifikaci jednotlivých dluhů ani celkové dlužné částky. V reakci na to provedl žalobce 14. 1. 2020 dvě výše uvedené úhrady. Uvedenými úhradami žalobce plnil svou povinnost platit nájemné a zálohy na služby. Pokud by tak neučinil, žalovaný by dál vedl tyto platby jako dlužné, a mohl by přistoupit k procesu vyloučení žalobce z družstva. Vědom si této skutečnosti žalobce plnil právě na tyto dluhy a žalovaný takto plnění akceptoval. Nelze proto celá plnění uhrazená dne 14. 1. 2020 hodnotit jako plnění hrazená pouze na uhrazení tzv. úvěru. S tímto výkladem pak koresponduje i úhrada částky 246 123 Kč jako doplatek úvěru dne 27. 4. 2020, kdy žalobce sám v průběhu roku 2020 nehodnotil platby provedené 14. 1. 2020 jako platby cele určené na úhradu tzv. úvěru. 121 . V řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému plnil výše uvedené částky jako platby na tzv. úvěr, že postupoval tak, jak postupovala paní [příjmení], od které nabyl družstevní podíl v žalovaném. Žalobce uzavřením smlouvy ze dne 23. 9. 2015 nabyl právě a jen družstevní podíl v žalovaném a stal se nájemcem bytu. Žalobce se nestal smluvní stranou jakékoli jiné smlouvy. Platební povinnost 4 453 Kč vůči žalovanému mu platně nevznikla. Žalobce nebyl tzv. zakládajícím členem žalovaného. Žalobce se žalovaným neuzavřel žádnou písemnou smlouvu o navýšení svého členského vkladu, či o povinnosti platit jiný další členský vklad. Žalovaný o žádné takové vkladové povinnosti žalobce poté, co vzniklo žalobci členství v žalovaném, nerozhodl. Proto soud hodnotí plnění poskytovaná žalobcem žalovanému jako plnění bez právního důvodu, tedy jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., které je žalovaný povinen žalobci vydat podle § 2991 odst. 1 o. z. 122 . Žalovaný uplatnil v řízení námitku promlčení v rozsahu jak je uvedena v jeho skutkových tvrzeních. Soud považuje za nepřípadnou, a proto nedůvodnou námitku promlčení uplatněnou k osobě paní [příjmení], když tato není účastníkem řízení a žádné plnění po žalovaném v tomto řízení nevymáhá. Soud se zabýval pouze důvodností námitky promlčení v té části, která směřuje proti žalobci. Námitku promlčení proti žalobci a jeho pohledávce z bezdůvodného obohacení s ohledem na to, že jde o plnění poskytnutá po 23. 9. 2015 je nutno posoudit dle § 610 odst. 1 o. z. Žalobce namítal, že uplatnění námitky promlčení ze strany žalovaného je v rozporu s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 o. z. 123 . Žalobce se domáhá vyplaceného plnění žalobou podanou u soudu dne 4. 9. 2020. Podle § 629 odst. 1 o. z. je promlčecí lhůta tříletá. Počátek promlčecí lhůty u bezdůvodného obohacení podle § 621 o. z. zahrnuje vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. 124 . K určení počátku běhu promlčecí lhůty: V řízení bylo prokázáno výše uvedenými spisy Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, že někteří z tehdejších členů žalobce včetně paní [příjmení] podali u soudu žaloby, kterými se domáhali převodu bytů do svého osobního vlastnictví. V uvedených řízeních byl předmětem dokazování celý skutkový děj od vzniku žalovaného až do doby ukončení těchto soudních řízení. Z obsahu uvedených spisů se podává, že osoby jednající v letech 2008 - 2011 měli zájem postupovat následovně: Dojde k založení žalovaného, jehož členy se stanou jednotlivé fyzické osoby, které se následně stanou nájemci bytů v domě, žalovaný uzavře kupní smlouvu, kterou nabude vlastnické právo k celému domu dle tehdejšího svého předpokladu za kupní cenu, která bude zcela hrazena úvěrem ze stavebního spoření, který bude třeba splácet. Pro uzavření smlouvy o stavebním úvěru a současně i úvěru překlenovacího bude třeba složit určitou finanční částku. Tuto částku představenstvo žalovaného vypočetlo a následně rozpočetlo na jednotlivé své členy a nájemce bytů a tito určenou částku složili (paní [příjmení] složila 177 309 Kč), následně měl každý člen a nájemce bytu platit určitou částku, která opět byla určena výpočtem jako na něj připadající tak, aby součet těchto částek činil měsíční splátku hrazenou stavební spořitelně (paní [příjmení] byla určena částka 4 453 Kč měsíčně). Takto mělo být postupováno, dokud nedojde ke splacení úvěru, když poté, co dojde ke splacení úvěru, měly být byty převedeny do vlastnictví jednotlivým členům- nájemcům. Tehdejší představenstvo žalovaného a jednotliví členové žalovaného vedeni tímto motivem reálně konali, tj. došlo k založení žalovaného, k vytvoření tabulek obsahujících určení částek připadajících na jednotlivé členy – nájemce, došlo k uzavření smlouvy o stavebním spoření a smlouvy o úvěru, došlo k podpisu smlouvy kupní, kde předmětem prodeje je dům. V průběhu června až srpna 2011 začalo docházet k větším změnám ve struktuře členské základny žalovaného a k většímu počtu převodu družstevních podílů jejich novým nabyvatelům, v červnu 2011 představenstvo žalovaného zpracovalo a do katastru nemovitostí zapsalo prohlášení vlastníka. Teprve poté došlo k podpisu nájemních smluv (s paní [příjmení] dne 31. 8. 2011 obsahující ujednání čl. VIII). Dne 9. 9. 2021 se konala členská schůze, na které došlo k volbě nového představenstva. Zápisem o konání uvedené schůze bylo prokázáno, že o její svolání požádalo 11 členů družstva (tj. více než 1/3 členů družstva) a kontrolní komise družstva doporučeným dopisem ze dne 14. 7. 2011, ke konání schůze mělo dojít do 40 dnů, tj. do 23. 8. 2011, předseda představenstva [titul]. [příjmení] sdělil, že schůzi nesvolá, lhůta 40 dnů uplynula, proto bylo postupováno podle § 239 odst. 3 obch. zák. a schůze byla svolána původními žadateli. Je však dále otázkou, nakolik se výše uvedený zájem osob jednajících pospaným způsobem od r. 2008 promítl do tehdy učiněných právních úkonů (pro toto řízení do smlouvy o nájmu ze dne 31. 8. 2011 a rozhodnutí o povinnostech platit platby- tzv. splátky na úvěr), a zda a v jakém rozsahu jsou tyto úkony platné, přesněji nejsou stiženy sankcí absolutní neplatnosti podle právní úpravy platné a účinné do 31. 12. 2013. Jisté je, že usnesením Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo vydáno zdejším soudem předběžné opatření k návrhu [právnická osoba], které zakázalo žalovanému disponovat s bytovými jednotkami, které svým prohlášením vlastníka zřídil (v době, kdy zjevně ještě úvěr ze stavebního spoření nebyl zcela doplacen, jak bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru, tato obsahuje termín splacení úvěru v r. 2035), a tím došlo k zamezení převodu bytových jednotek do vlastnictví jednotlivých členů - nájemců. To bylo tvrzeno ve všech uvedených řízeních. Vydané předběžné opatření ukládalo [právnická osoba] podat příslušnou žalobu (žalobu na ochranu vlastnického práva). Soudní řízení pak skutečně zahájeno bylo a vyústilo ve vydání usnesení, kterým byl schválen soudní smír, kterým bylo již v r. 2013 určeno, že žalovaný vlastní toliko id. [číslo] domu a [právnická osoba] vlastní id. [číslo] domu. V důsledku toho žalovaný ztratil jakoukoli možnost pouze svým vlastním právním úkonem v domě bytové jednotky prohlásit a na své členy – nájemce převést. Podle § 4 z. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 do 31. 12. 2013. Podle § 1164 o. z. s účinností od 1. 1. 2014. Ze strany žalovaného rovněž nedošlo k podání návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v domě vůči [právnická osoba], kdy by podílové spoluvlastnictví bylo případně zrušeno a vypořádáno prohlášením jednotek, k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (Všechna uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupna z adresy [webová adresa]). Žalobce v tomto řízení tvrdil, že uvedené souvisí s tzv. ovládnutím žalovaného osobami, které jsou podnikatelsky svázány, respektive jsou případně společníky [právnická osoba], a v uvedené okolnosti spatřoval rozpor s dobrými mravy. Jak bylo prokázáno tabulkou žalovaného o evidenci jeho členů, v roce 2011 došlo ke změně členské základny žalovaného, které se promítlo do změny složení orgánů žalovaného, jak se pak toto podává ze zápisů z rozhodnutí členských schůzí žalovaného ze dne 9. 9. 2011. Žalovaný jako družstvo svou vůli k právním úkonům, respektive od 1. 1. 2014 právnímu jednání, tvoří prostřednictvím svých orgánů, z nichž nejvyšší je členská schůze, která rozhoduje hlasováním založeným na principu většiny a touto většinou tvoří vůli žalovaného. I v rámci rozhodování družstva se uplatňuje jeden ze základních principů, kterým je princip ochrany menšiny, ostatně stejně jako v případě podílového spoluvlastnictví. Je věcí každého nositele práva, zda a jak své konkrétní právo, respektive oprávnění určitým způsobem konat realizuje pořadem práva, zda určitým způsobem právně jedná, či nikoli. Jisté je, že do 1. 1. 2014 byla zahájena výše uvedená soudní řízení některými z členů žalovaného (mezi nimi i paní [příjmení]), kteří se domáhali svými návrhy toho, aby bylo zpracováno žalovaným prohlášení vlastníka a aby jim následně byt, jehož jsou nájemci, v podobě bytové jednotky byl převeden do osobního vlastnictví. Všechna výše uvedená řízení byla ukončena, aniž by návrhy požadovaného výsledku bylo dosaženo. Odůvodnění soudních rozhodnutí obsahují podrobné zdůvodnění skutkového děje podle příslušných právních norem, klíčové právní závěry uvedených rozhodnutí jsou výše citovány. 125 . Za tohoto stavu 23. 9. 2015 žalobce uzavírá s paní [příjmení] smlouvu o převodu družstevního podílu v žalovaném za ujednanou cenu 850 000 Kč. Žalobce tvrdí, že o okolnostech uvedených v předchozím bodu odůvodnění nebyl paní [příjmení] informován. Žalobce nejednal se žalovaným o uvedených okolnostech. Žalobce pouze pokračoval v plnění žalovanému, jako bylo výše prokázáno, a to až do konce roku 2018. Žalobce tvrdil, že v r. 2017 vyzval žalovaného k převodu bytu, což žalovaný odmítl. Žalobce poté přípisem datovaným dne 15. 7. 2018 vyzval žalovaného i [právnická osoba] k tomu, aby mu byt, jehož je nájemcem, převedli do osobního vlastnictví, a to do 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce tvrdí, že žalovaný ani [právnická osoba] na tuto jeho výzvu odeslanou jim 19. 6. 2020 nereagovali. V roce 2019 žalobce zastavil veškerá svá plnění žalovanému, a teprve po doručení výzvy z prosince 2019 podle svého mínění určená dlužná plnění (výzva žalovaného totiž přesnou částku neobsahovala) 14. 1. 2020 uhradil. Poté ještě uhradil další částku jako finální doplatek úvěru. Dne 31. 7. 2020 žalobce sepsal předžalobní výzvu a dne 4. 9. 2020 podal projednávanou žalobu. 126 . Bylo věcí žalobce, aby od počátku vzniku jeho členství v žalovaném postupoval v dané věci s běžnou péčí a opatrností. Žalobce ve smlouvě o převodu družstevního podílu ze dne 23. 9. 2015 prohlásil, že se seznámil se stanovami žalovaného. Stanovy žalovaného byly v té době založeny ve sbírce listin ve veřejném rejstříku. Žalobce vznik členství v žalovaném žalovanému písemně oznámil. Je povinností žalobce zachovávat vnitřní řád a předpisy žalovaného, vůči žalovanému má žalobce právo na to, aby nebyl ze strany žalovaného nepřiměřeně zvýhodňován, či zvýhodňován. Žalobce však vycházel, pokud jde o placení plateb a možnosti nabytí bytu do svého vlastnictví toliko z obsahu prohlášení paní [příjmení] a svého přesvědčení, jak sám v řízení tvrdil. 127 . Uvedené okolnosti soud proto právně hodnotí tak, že již počínaje zaplacením první platby 4 453 Kč poté co se stal žalobce členem žalovaného (ač reálně uhrazené stále z účtu paní [příjmení] dle dohody uzavřené se žalobcem), žalobce věděl, že částka je hrazena na účet žalovaného a že platné a účinné stanovy žalovaného neobsahují žádné konkrétní určité ustanovení o tom, že je povinností člena žalovaného (tj. žalobce) platit částku 4 453 Kč. Zvláště se o své platební povinnosti u žalovaného neinformoval. Podle znění stanov se přitom nejednalo o členský vklad dle § 16 z. o. k ., případně vstupní vklad (§ 553 pís. c) z. o. k .), ani o další členský vklad dle § 563 odst. 2 z. o. k ., který by pak společně se základním členským vkladem tvořil členský vklad žalobce v žalovaném dle § 563, odst. 3 z. o. k ., nedošlo k sepisu žádného prohlášení žalobcem vůči žalovanému dle § 564 odst. 1 z. o. k ., nedošlo ke zvýšení základního členského vkladu žalobce v žalovaném postupem dle § 566 z. o. k ., nedošlo k uzavření písemné smlouvy mezi žalobcem a žalovaným o dalším členském vkladu žalobce v žalovaném dle § 572 odst. 1 z. o. k . Žalobce neuzavřel se žalovaným žádnou smlouvu, podle které by byl povinen žalobce žalovanému částku 4 453 Kč plnit. S ohledem na to, tedy žalobce od počátku, tj. od 23. 9. 2015 věděl, resp. musel vědět, že on sám vůči žalovanému žádnou takovou povinnost plnit nemá, a pokud plnil 4 453 Kč měsíčně, plnil tak od počátku bez právního důvodu. Argument, že tuto částku plnil, protože ji plnila paní [příjmení], neobstojí pro závěr, že žalobce mohl být přesvědčen, že takovou částku žalovanému povinen plnit je, a to s ohledem na ust. § 4 odst. 1, odst. 2 o. z. Žalobcem tvrzená nevědomost je přičitatelná výlučně žalobci. (srov. pro věc aplikovatelný právní názor Ústavního soudu v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1448/17 ze dne 19. 1. 2018:„ Jestliže ovšem nabyvatel zakoupí nemovitou věc za sníženou cenu s vědomím, že není spojena s veřejnou sítí komunikací, přičemž pro její zajištění před koupí ničeho neučiní, bylo by zneužitím práva, kdyby nabyvatel dosáhl zvýšení ceny pozemku povolením nezbytné cesty." V závěru napadeného usnesení odkázal Nejvyšší soud na § 4 NOZ a dodal, že osoba s rozumem průměrného člověka "se v rámci běžné opatrnosti při nabytí nemovité věci zajímá o to, jak je k nabývané nemovité věci zajištěn přístup, a v případě, že k nemovité věci přístup není zajištěn, se již před koupí pokusí přístup k nemovité věci zařídit a bez dalšího se nespoléhá jen na to, že mu soused umožní přes svůj pozemek přístup, popř. že mu bude přístup povolen soudním rozhodnutím." Stěžovatelovo chování však bylo s touto běžnou opatrností ve zřejmém rozporu.“ (Rozhodnutí Ústavního soudu je dostupno z [webová adresa]). 128 . Proto promlčecí doba ve vztahu k možnosti žádat vrácení každé uhrazené částky (tj. výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení dle § 1958 o. z.) počala běžet ode dne následujícího po uhrazení té které částky. Soud proto právně hodnotí jako stižené námitkou promlčení platby uhrazené žalobcem do 4. 9. 2017. Konkrétně jde o platby realizované v období od 23. 9. 2015 do 27. 12. 2016 paní [příjmení], která částku 4 453 Kč platila vždy k 10. dni v měsíci, a takto ji zaplatila 3x v roce 2015 a 12x v roce 2016, celkem tedy 15x 4 453 Kč, tj. 66 795 Kč a platbu 4 453 Kč uhrazenou žalobcem samotným ve dnech 27. 2. 2017, 27. 4. 2017, 2. 6. 2017, 29. 6. 2017, 31. 7. 2017 a 29. 8. 2017. 129 . Žalobce v řízení tvrdil, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 o. z., že je na místě pro rozpor s dobrými mravy odmítnout žalovanému výkon práva vznést účinně námitku promlčení. Soud zhodnotil všechny právně významné skutečnosti a dospěl k závěru, že důvod pro takový postup tu není. Žalobce obsáhle argumentoval okolnostmi vzniku žalovaného, dále vývojem v žalovaném v souvislosti s tzv. ovládnutím žalovaného osobami, které jsou společníky, respektive statutárními orgány [právnická osoba], nabytím vlastnického práva k domu tímto subjektem v rozsahu id. [číslo]. K tomu soud uzavírá, že v tomto období let 2011 až 2013 žalobce nebyl členem žalovaného, uvedenými událostmi právní poměry žalobce žádným způsobem dotčeny tehdy nebyly. Žalovaný žádným způsobem nepůsobil na žalobce, aby s paní [příjmení] uzavřel smlouvu o převodu družstevního podílu dne 23. 9. 2015. Poté, co se žalobce stal členem žalovaného, žalovaný neučinil vůči osobě žalovaného nic, co by mohlo vést k hodnocení chování žalovaného jako v rozporu s dobrými mravy. Odmítnutí žádosti o převod bytu v r. 2017 v rozporu s dobrými mravy není. Ostatně žalobce tvrdí, že měl právo žádat o převod bytu po úhradě úvěru, což jak sám tvrdí učinil v dubnu 2020. 130 . Vzájemně indiferentní chování žalobce a žalovaného není důvodem pro to hodnotit námitku promlčení jako uplatněnou v rozporu s dobrými mravy pouze proto, že žalobce platil částku 4 453 Kč a žalovaný ji bez právního důvodu přijímal. Pokud by soud hodnotil uvedené jinak, znamenalo by to reálně, že u každé pohledávky bezdůvodného obohacení vzniklé plněním bez právního důvodu by bylo nutno vždy odmítnout případnou námitku promlčení pro rozpor s dobrými mravy. Takový výklad § 2 odst. 3 o. z. ovšem možný není. Byla by jím popřena právem zvolená konstrukce, že i pohledávky z bezdůvodného obohacení podléhají promlčení. 131 . V řízení dále nebylo zjištěno, že by jakákoli okolnost bránila žalobci v podání žaloby dříve, aby zvrátil účinky promlčení těchto částek. Tedy v případě vrácení částky zaplacené paní [příjmení] v řadě jako první dne 10. 10. 2015 podáním žaloby na vydání bezdůvodného obohacení dne 10. 10. 2018. Žalovaný svým počínáním (například: vyjednáváním o podmínkách převodu bytu, ujišťováním, že k převodu dojde, ujišťováním, že zpracovává prohlášení vlastníka) žalobci v podání žaloby svým počínáním nebránil. 132 . Žalobce poskytl žalovanému plnění. To, že plnil výlučně žalovanému, žalobce tvrdil a toto bylo v řízení prokázáno. V čl. VI. podané žaloby žalobce tvrdil a takto koncipoval svou žalobu, že žalovaný a [právnická osoba] jsou mu povinni celkovou uhrazenou částku vrátit podle poměru svých spoluvlastnických podílů na domě, konkrétně žalovaný id. [číslo] takové částky. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byl proto žalovaný zavázán zaplatit žalobci id. [číslo] částky, kterou žalobce žalovanému zaplatil a která není stižena námitkou promlčení, a to částku 441 620,15 Kč uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. 133 . Jak bylo již výše uvedeno, došlo při výpočtu konkrétních částek uvedených v žalobě v návrhu rozsudečného výroku postupem dle čl. VI. žaloby k početní chybě, částka 110 Kč byla po žalovaném uplatňována nad rámec částky zaplacené. Co do částky 110 Kč byla proto žaloba jako nedůvodná také zamítnuta v rámci výroku II. tohoto rozsudku. 134 . Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky bezdůvodného obohacení uplatněného žalobou až předžalobní výzvou ze dne 31. 7. 2020. Jiná dřívější výzva k zaplacení pohledávek v řízení tvrzena a prokázána nebyla. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty, s. p. doporučeně dne 31. 7. 2020. Žalobci se tato zásilka vrátila zpět jako nevyzvednutá v úložní době, jak bylo prokázáno uvedenou zásilkou. Podle § 573 o. z. proto nastupuje domněnka doby dojití. Zásilka podaná k poštovní přepravě dne 31. 7. 2020 byla doručena třetí pracovní den po svém odeslání. Žalovaný byl povinen plnit poté, co byl vyzván dle § 1958 odst. 1 o. z., a to dne 5. 8. 2020. Den 6. 8. 2020 je prvním dnem prodlení, od kterého žalobci náleží úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., a to ve výši 8,25% ročně z této částky do zaplacení. K úhradě tohoto úroku z prodlení byl žalovaný rovněž zavázán výrokem I. tohoto rozsudku. 135 . Žaloba byla zamítnuta co do úroku z prodlení uvedeného ve výroku II. tohoto rozsudku. Již výše bylo uvedeno, že žalobce nemá právo na úhradu úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně jak žádal. Žalobci nelze přiznat úrok z prodlení z částek, u kterých soud dospěl k závěru o nedostatku jeho aktivní věcné legitimace, ani z částek, které jsou stiženy námitkou promlčení, ani z částky uplatněné nedůvodně v důsledku chyby při psaní žaloby. Z částky přisouzené výrokem I. není možno přisoudit žalobci úrok z prodlení za dobu do splatnosti pohledávky bezdůvodného obohacení. 136 . Soud neakceptoval z důvodů, jak jsou výše rozebrány:

1. Žalobní tvrzení žalobce o tom, že žalobce placením uvedených částek plnil svou povinnost stanovenou mu stanovami. Soud dospěl k závěru, že taková konkrétní platební povinnost žalobci nevznikla. Pokud by snad mělo jít o vrácení dalších členských vkladů, ty žalobce touto žalobou nežádá, když žalobce stále je členem žalovaného.

2. Tvrzení žalobce o tom, že vstoupil do právního postavení paní [příjmení] stran budoucí koupě bytové jednotky. Soud v tomto odkazuje na své výše uvedené právní závěry o tom, jak dochází případně platně ke změně subjektu smlouvy.

3. Tvrzení žalobce o tom, že splnil všechny předpoklady pro to, aby mu byt byl do osobního vlastnictví převeden, včetně tvrzení, že žalovaný nepožadoval v souvislosti s převodem bytu žádné náklady a že sám uhradí náklady spojené s podáním návrhu na zápis svého vlastnického práva k bytu do katastru nemovitostí. Soud odkazuje na své výše uvedené závěry o tom, že paní [příjmení] žalobci nepostoupila platně žádnou pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Žalobce sám uhradil částky, o kterých toto bylo v řízení prokázáno, jeho první úhrada tu je až ze dne 10. 10. 2015. Vzhledem k závěru, že smlouvou ze dne 23. 9. 2015 nedošlo k platnému postoupení práv a povinností ze smlouvy o smlouvě budoucí ani pohledávek, respektive plnění dle uvedené smlouvy, které žalobce žalobou žádá, bylo nadbytečné se podrobněji zabývat v tomto řízení platností smluvního ujednání o budoucím převodu bytu obsaženého ve smlouvě o nájmu ze dne 31. 8. 2011 uzavřené mezi žalovaným a paní [příjmení], které bylo pro právní posouzení věci žalobce bez právního významu.

4. Tvrzení žalobce, že podaná žaloba je v souladu s hmotným právem, principy morálky a spravedlnosti. Soud dospěl k závěru, že plnění žalobce byla plněním z bezdůvodného obohacení, část z nich stižena důvodnou námitkou promlčení, že žalobce není věřitelem pohledávky 1 000 000 Kč ani úroku z prodlení ve výši 9,75 %. Nároky, které žalobci nebyly přiznány uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku nelze žalobci vůči žalovanému přisoudit a jeho žalobě vyhovět pouze podle principů morálky, ani pouze podle požadavků obecné spravedlnosti, ani případně pouze podle dobrých mravů. Žalobce uzavřel smlouvu o převodu družstevního podílu s paní [příjmení] dne 23. 9. 2015 bez ingerence žalovaného. Právní poměr těchto dvou kontrahentů je právem dostatečně regulován. Žalovaný je bytovým družstvem, žalobce je členem družstva a nájemcem družstevního bytu. Právní poměr těchto dvou subjektů je právem a stanovami žalovaného regulován, žalobce je rovněž chráněn pro případ převodu bytu do osobního vlastnictví kogentní právní normou.

5. Tvrzení, že žalovanému nic nebrání převést žalobci bytovou jednotku do vlastnictví. Předmětem tohoto řízení je vrácení částek, které žalobce žalovanému uhradil jako tzv. splátky úvěru. Uvedené tvrzení je proto pro projednávanou věc bez právního významu. Převod bytové jednotky předmětem tohoto soudního řízení není. 137 . Soud neakceptoval procesní obranu žalovaného v následujících bodech: 1. [příjmení] [příjmení] požádala o převod bytové jednotky a vedla v tomto směru řízení sp. zn. [spisová značka], návrhu nebylo vyhověno, proto již v tomto čase začala plynout lhůta paní [příjmení] na vrácení zaplacených plnění. Soud poukazuje na to, že žalobcem v tomto řízení nebyla paní [příjmení], proto se soud nezabýval pohledávkami této osoby a jejich případným promlčením.

2. Žalobce věděl v době uzavření smlouvy dne 23. 9. 2015, že nárok na převod bytu do osobního vlastnictví je zpochybňován. [ulice] vědomost žalobce jako taková nebyla v řízení prokázána. Soud v tomto směru uzavřel, že dům byl v podílovém spoluvlastnictví, proto výlučně žalovaný nemohl zpracovat platně prohlášení vlastníka jednotek a vymezit v domě jednotky. Uvedené okolnosti se podávaly z katastru nemovitostí, byly tedy veřejně známy. Bylo proto na žalobci, aby v době uzavření smlouvy s paní [příjmení] postupoval s náležitou obezřetností a péčí jako každá jiná plně svéprávná osoba.

3. Spekulativní nabytí členského podílu v žalovaném žalobcem. Soud dospěl k závěru, že žalobce smlouvou ze dne 23. 9. 2015 nenabyl od paní [příjmení] postoupením žádné jiné pohledávky vůči žalobci, nebyla mu paní [příjmení] postoupena žádná smlouva. Proto je bez právního významu zabývat se pro účely tohoto řízení motivy žalobce pro uzavření smlouvy ze dne 23. 9. 2015, žalobce touto smlouvou nabyl právě a jen členský podíl v žalobci a právo nájmu družstevního bytu.

4. Neplatnost smlouvy uzavřené dne 31. 8. 2011 mezi žalovaným a paní [příjmení]. Soud dospěl k závěru, že uvedenou smlouvou byl platně založen nájemní poměr paní [příjmení] k bytu. Jak již bylo výše uvedeno, bylo nadbytečné zabývat se platností dalších smluvních ujednání v této listině. Pro projednávanou věc je to bez právního významu. Ostatně obsahem a platností ujednání, o které svou žalobu opíral žalobce a jehož neplatnost namítá žalovaný, soudy opakovaně řešily v řízeních vedených v prvním stupni před Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci a učinily právní závěry, jak jsou výše uvedeny v rámci skutkových zjištění soudu. 138 . V průběhu řízení bylo navrhováno žalovaným přerušení řízení dle § 109 odst. 2 pís. c) o. s. ř. kvůli řízení vedenému u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Soud návrh na přerušení řízení z tohoto důvodu zamítl. Vyčkat výsledku uvedeného řízení je pro projednávanou věc bez právního významu, v uvedeném řízení jsou projednávány jiné nároky jiného účastníka řízení vůči žalovanému a [právnická osoba] jak bylo z tohoto spisu soudem zjištěno. 139 . V průběhu řízení bylo navrhováno žalovaným přerušení řízení dle § 109 odst. 2 pís. c) o. s. ř. kvůli řízení vedenému u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Soud návrh na přerušení řízení z tohoto důvodu zamítl. Vyčkat výsledku uvedeného řízení je pro projednávanou věc bez právního významu. V uvedeném řízení sice je řešena otázka vlastnického práva k domu, pan [příjmení] se domáhá určení, že vlastníkem domu je Statutární město Olomouc, ale předmětem řízení sp. zn. [spisová značka] není nárok, který by byl žalobou o vrácení platby nájemného a záloh na služby. Předmětem řízení je vydání bezdůvodného obohacení od žalovaného. 140 . Žalobce namítal, že v protokolu o jednání ze dne 3. 12. 2021 není uvedeno, ze kterých konkrétních listin soud činil skutková zjištění, pokud jde o provedené důkazy – soudními spisy. V řízení byly k důkazu provedeny celé uvedené spisy. Soud z těchto spisů učil skutková zjištění, jak jsou výše uvedena. Námitku proti protokolaci soud svým usnesením zamítl, jak je uvedeno v protokolu o jednání ze dne 19. 1. 2022. Soud pouze doplňuje, že uvedené spisy byly provedeny k důkazu tak, že byl sdělen podstatný obsah, nikoli tak, že byly doslovně čteny. Po jejich provedení strany k provedením důkazům u jednání dne 3. 12. 2021 žádné připomínky ve smyslu § 123 o. s. ř. neuplatnily. 141 . Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. 142 . O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého náhrada nákladů řízení náleží procesně úspěšnému žalovanému, a to podle míry jeho procesního úspěchu, která činí 53 %. 143 . Při plném úspěchu by žalovanému náležela náhrada účelně vynaložených nákladů řízení 175 982,40 Kč, tj. náhrada nákladů právního zastoupení sestávající z odměny 142 740 Kč za 9 úkonů právní služby po 15 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu, sepis odůvodnění odporu, podání ze dne 14. 10. 2021, sepis doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu, účast u jednání soudu dne 25. 10. 2021, 3. 12. 2021 a 19. 1. 2022, přičemž jednání dne 3. 12. 2021 trvalo déle než 2 hodiny) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů 2 700 Kč za tyto úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ze součtu těchto částek. 144 . Podle míry procesního úspěchu žalovanému náleží náhrada nákladů řízení 93 270,67 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen plnit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného. 145 . Pariční podmínky. 146 . Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.