25 C 257/2025
č. j. 25 C 257/2025-28
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 5 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 253
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 78 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem: Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10 400 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 2 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1 408 Kč a zaplatit ji do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . 1 Žalobou podanou u soudu dne 16. 9. 2025 se žalobce domáhal zaplacení plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce návrh podal na předepsaném formuláři jako návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz soudem vydán nebyl. Tato skutečnost byla žalobci známa. Žalobce tvrdil, že se žalovanou uzavřel dne 16. 9. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , podle které byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč, která měla být splacena do 16. 10. 2024. Žalobce tvrdil, že žalované částku 8 000 Kč vyplatil, že žalovaná nic nezaplatila, že podle smlouvy je povinna mu uhradit dalších 2 400 Kč.2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3 Skutková zjištění soudu.4 Z formuláře o informacích ke spotřebitelskému úvěru (č. l. 6-7) soud zjistil, že jde o informace o smlouvě o úvěru určené pro žalovanou k úvěru 8 000 Kč splatnému do 30 dnů s tím, že splaceno má být 10 400 Kč, RPSN činí 2 355 %; informace není nikým podepsána.5 Ze smlouvy o úvěru ID , Anonymizováno, (č. l. 8-9) soud zjistil, že jako společnost je zde označen žalobce a jako klient žalovaná, uvedeno je číslo účtu, že v textu se uvádí, že se poskytuje 8 000 Kč, celkem má být splaceno 10 400 Kč do 16. 10. 2024, denní úrok činí 1%, RPSN činí 2 355%, je zde uvedeno, že smlouva byla podepsána v , adresa, dne 16. 9. 2024 v 10:02 hod, a to elektronicky, u jména žalované je uvedeno číslo , hodnota, a to, že podpis byl uskutečněn ze zde uvedené IP adresy.6 Z potvrzení (č. l. 10) soud zjistil, že žalobce na číslo účtu uvedené ve smlouvě o úvěru dne 16. 9. 2024 v 10:02 hod vyplatil 8 000 Kč jako variabilní symbol je uvedeno číslo smlouvy.7 Z výzvy (č. l. 11) soud zjistil, že dne 28. 8. 2025 zástupce žalobce sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalované.8 Z výpisu (č. l. 14) soud zjistil, že žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od 23. 9. 2016, že předmětem jeho podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.9 Z výpisu (č. l. 15) soud zjistil, že žalovaná je svobodná, je hlášena od 6. 9. 2016 k trvalému pobytu na adrese , adresa, . Z výpisů (č. l. 17 a č. l. 19) soud zjistil, že ohledně žalované bylo vedeno insolvenční řízení sp. zn. KSOL , spisová značka, , dne 10. 6. 2022 bylo řízení ukončeno, soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované.10 Závěr o skutkovém stavu.11 Žalobce tvrdí, že se žalovanou uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobce žalované poskytl 8 000 Kč dne 16. 9. 2024. Žalobce tvrdí, že žalovaná doposud ničeho nevrátila, ač tak měla učinit do 16. 10. 2024, že dluží žalobci částky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.12 Právní posouzení.13 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.15 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.17 Podle § 78 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.(2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru.18 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.19 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.22 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23 Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou. Žalobce sám je subjektem, jehož předmětem podnikání je poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru, tedy osobou disponující odbornými znalostmi a zdatnostmi dle § 5 o. z. v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů. Smlouva o úvěru tvrzená žalobcem je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval tím, zda žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Žalobce v řízení netvrdil a neprokázal, že bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované. K jednání ve věci se žalobce nedostavil, zbavil se práva být o tom soudem poučen dle § 118a odst.1,3 o. s. ř. (Platí, že poučení dle § 118a odst. 1-3 o. s. ř. soud poučuje zásadně u jednání, že pouze za účelem poskytnutí poučení není na místě jednání odročovat). Soud proto uzavírá, že schopnost splácet úvěr úvěrujícím nebyla řádně posouzena a pro tuto skutečnost je žalobcem označená smlouva dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neplatná, a to pro rozpor se zákonem.24 Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že se poskytuje částka 8 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru jsou dále sjednány různé poplatky, úrok 1 % denně, tj. 365% ročně, výsledná RPSN 2 355 %, má být spláceno 10 400 Kč za 30 dnů. Proto je nutno na úvěr nahlížet jako na úvěr úročený celkovou sazbou RPSN, tj. sazbou 2 355 % ročně.25 RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra). Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při sazbě RPSN 2 355% i úrokové sazně 365%ročně k následujícím závěrům.26 Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.
I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. ( srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze smlouvu o úvěru právně posoudit jinak než jako neplatnou, a to opět pro rozpor se zákonem. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy.27 Smlouvu tvrzenou žalobcem soud posoudil jako neplatnou. Soud se zabýval tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Dne 16. 9. 2024 byla žalované na účet žalobcem zaplacena částka 8 000 Kč bez právního důvodu (smlouva byla posouzena soudem jako neplatná) dle § 2991 odst. 2 o. z. Žalobce tvrdí, že žalovaná mu doposud nic nezaplatila. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byla žalovaná zavázán k úhradě částky 8 000 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na ní, aby vyvrátila tvrzení o tom, že tuto částku obdržela, případně tvrdila, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila. Neúčastí u jednání se zbavila i ona práva být soudem poučena dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalované 8 000 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.28 Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalované plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaná sama námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděla.29 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Žalovaná byla vždy vyzývána k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru, nikoli k úhradě pohledávky bezdůvodného obohacení. Závěr o bezdůvodném obohacení soud učinil dle § 118a odst. 2 o. s. ř. až v průběhu jednání ve věci.30 Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení31 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci převážný procesní úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení určená podle míry jeho procesního úspěchu, která činí 53,85 %.32 Při plném procesním úspěchu by žalobci náležela náhrada nákladů řízení 2 615 Kč. Tato částka sestává z odměny za 3 úkony právní služby 1 200 Kč, tj. 1 úkon po 400 Kč dle § 7, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), náhrady hotových výdajů 300 Kč za tyto tři úkony právní pomoci po 100 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb, 21% DPH ze součtu těchto částek dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a žalobcem zaplaceného soudního poplatku 800 Kč. Žalobce tento typ žalob podává u soudu opakovaně, jde o tzv. formulářovou žalobu, odměna za právní zastoupení se proto určuje dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.33 Podle míry procesního úspěchu tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení 1 408 Kč.34 Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobce, a to ve lhůtě třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.