25 C 259/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou Ph.D. ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozena 21.05.1974 bytem adresa , obec - část obce proti žalované: ; celé jméno žalované , narozena 8. 4. 1969 bytem adresa , obec ; zastoupené advokátem: JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí

I. Žaloba, aby z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka] na návrh žalované proti povinnému [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], [anonymizováno] byly vyloučeny movité věci: - dřevostavba o půdorysu 6 x 4 m, nosná konstrukce dřevěné smrkové hranoly 5 x 10 cm a 10 x 10 cm, OSB desky 1,5 cm PD, střešní latě 4 x 6 cm, střešní krytina zelená onduline, stavba na kovových patkách, umístění 20 cm nad zemí, dvouplášťová stavba: vnitřní plášť palubky smrk kvalita B, vnější plášť palubky smrk kvalita B, dřevěná podlaha masiv s vadami, nátěr: zelený nátěr uvnitř, luxol přírodní a oleje na údržbu dřeva, okapy a svody zinek, - dřevostavba o půdorysu 9 x 4 m, nosná konstrukce dřevěné hranoly akátové 5 x 5 cm, střešní latě 4 x 6 cm, střešní krytina hnědá onduline, jednoplášťová stavba: OSB desky 1,5 cm PD, - dřevostavba o půdorysu 5 x 4 m, nosná konstrukce dřevěné hranoly akátové 5 x 10 cm, střešní latě 4 x 6 cm, střešní krytina zelená onduline, jednoplášťová stavba, polykarbonátové plotny jednokomorové, využití: skleník. - oplocení z dřevěných smrkových hranolů 4 x 6 cm, podélné nosné fošny 2 x 9 cm, vše natřené luxolem odstín mahagon, a pro případ, že toto nebude možné, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni 211 490 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku 12 362,50 Kč a zaplatit ji v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, když první splátka se stane splatnou třetího dne od právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobní tvrzení žalobkyně:

2. Žalobou podanou u soudu dne 10. 9. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované vyloučení věcí z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka] na návrh žalované proti povinnému [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], [anonymizováno] (dále jen„ exekuce“), a to: 1/ dřevostavby o půdorysu 6 x 4 m, nosná konstrukce dřevěné smrkové hranoly 5 x 10 cm a 10 x 10 cm, OSB desky 1,5 cm PD, střešní latě 4 x 6 cm, střešní krytina zelená onduline, stavba na kovových patkách, umístění 20 cm nad zemí, dvouplášťová stavba: vnitřní plášť palubky smrk kvalita B, vnější plášť palubky smrk kvalita B, dřevěná podlaha masiv s vadami, nátěr: zelený nátěr uvnitř, luxol přírodní a oleje na údržbu dřeva, okapy a svody zinek (dále i jen„ stavba se zelenou střechou“), označená žalobkyní též jako stavba A (dále též i„ stavba A“) 2/dřevostavby o půdorysu 9 x 4 m, nosná konstrukce dřevěné hranoly akátové 5 x 5 cm, střešní latě 4 x 6 cm, střešní krytina hnědá onduline, jednoplášťová stavba: OSB desky 1,5 cm PD (dále i jen„ stavba s hnědou střechou“), označená žalobkyní též jako stavba B (dále též i„ stavba B“) 3/ dřevostavby o půdorysu 5 x 4 m, nosná konstrukce dřevěné hranoly akátové 5 x 10 cm, střešní latě 4 x 6 cm, střešní krytina zelená onduline, jednoplášťová stavba, polykarbonátové plotny jednokomorové, využití: skleník (dále i jen„ skleník“), označená žalobkyní též jako stavba C (dále též i„ stavba C“) a 4/ oplocení z dřevěných smrkových hranolů 4 x 6 cm, podélné nosné fošny 2 x 9 cm, vše natřené luxolem odstín mahagon (dále i jen„ oplocení D“). Žalobkyně tvrdila, že jde právě o ty stavby, které jsou označeny v dražební vyhlášce.

3. Žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], [anonymizováno] (dále jen„ povinný“) jí nájemní smlouvou ze dne 1. 5. 2014 pronajal id. ¾ pozemků p. [číslo] o výměře 1 687 m², zahrada a p. [číslo] o výměře 2 365 m² orná půda, v obci [obec], katastrální území Červená Lhota u [část obce] (dále i jen„ pozemky“), na kterých se nachází stavby uvedené v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku, že ona sama na těchto pozemcích po uzavření nájemní smlouvy na pozemcích právě tyto stavby vybudovala a tyto stavby jsou v jejím výlučném vlastnictví. K prokázání tvrzení o vybudování staveb žalobkyně označila důkazy: doklady o pořízení materiálu, výslechy svědků a dále doložila fotografie, na kterých jsou uvedené stavby zachyceny.

4. U jednání ve věci dne 1. 10. 2021 žalobkyně dále uplatnila nově pro případ, že nebude možno vylučovací žalobě vyhovět proti žalované nárok na náhradu škody, a to zaplacení částky 211 490 Kč. Žalobkyně tvrdila, že v době, kdy povinný nabyl vlastnické právo k pozemkům, na kterých stojí stavby uvedené v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku, byla hodnota těchto pozemků určena znaleckým posudkem [číslo] v r. 2010, v té době na pozemku nebyly tyto stavby, v roce 2020 byl zpracován znalecký posudek v rámci exekuce, cena pozemků činila 237 500 Kč, rozdíl těchto cen, tedy částka 211 490 Kč představuje právě hodnotu staveb uvedených v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku. Změna žaloby byla soudem připuštěna.

5. Tvrzení žalované:

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně v řízení neprokázala, že je vlastnicí staveb uvedených v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku. Tyto stavby byly postaveny za účinnosti z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), proto se staly součástí pozemků, na kterých stojí, přičemž toto platí i pro stavby na cizím pozemku.

7. Žalovaná rovněž namítala, že je značně pochybné, zda stavby vybudovala žalobkyně, když tato je insolventní, je proti ní vedeno 46 exekucí a 7 krát podala návrh na svou vlastní insolvenci, ve svém posledním insolvenčním návrhu žalobkyně neuvádí jako svůj majetek věci, které jsou předmětem tohoto řízení, uvádí takto pouze věci osobní potřeby a ošacení za 5 000 Kč. Žalovaná dále namítala, že vzhledem k tomu, že žalobkyně byla jednatelkou povinného, měla možnost ovládat doplňování a vyhotovování smluv, zpochybnila pravost a správnost k důkazů: nájemní smlouvy a přílohy [číslo] nájemní smlouvy. Žalovaná dále namítala, že fotografie předložené žalobkyní v průběhu řízení neprokazují totožnost těchto objektů s předmětem řízení. Žalovaná zpochybnila to, že stavby specifikované v žalobě odpovídají draženému příslušenství pozemků, jakož i to, že žalobkyní předložené doklady a korespondence prokazují, že materiál byl na stavbách staveb použit.

8. Skutková zjištění soudu:

9. Z výpisu z insolvenčního rejstříku (č. l. 106 spisu) soud zjistil, že ohledně žalobkyně je vedeno insolvenční řízení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], když insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení byl podán dne 10. 10. 2019, dne 15. 11. 2019 bylo vydáno usnesení o úpadku žalobkyně spojené s povelením oddlužení a dále byl ustanoven žalobkyni insolvenční správce, že usnesení nabylo právní moci dne 15. 11. 2019, resp. 7. 12. 2019, že insolvenčním správcem žalobkyně je Insolvenční kancelář [příjmení] [příjmení] a spol., že dne 8. 10. 2020 bylo vydáno usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a dne 12. 10. 2020 byl vydán seznam přihlášených pohledávek.

10. Ze seznamu majetku dlužníka (č. l. 149 spisu) soud zjistil, že žalobkyně pro insolvenční řízení dne 7. 10. 2019 v seznamu majetku dlužníka uvedla, že vlastní věci osobní potřeby a ošacení v hodnotě 5 000 Kč jako svůj jediný majetek, žádné nemovité věci ani jiné své movité věci v tomto seznamu neuvedl, respektive ve všech částech tohoto formuláře uvedla slovo„ Nemám“.

11. Z výpisu z insolvenčního rejstříku (č. l. 143 spisu) soud zjistil, že ohledně žalobkyně je v insolvenčním rejstříku záznam o sedmi insolvenčních řízeních, a to šesti již skončených, vedených pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], [insolvenční spisová značka], [insolvenční spisová značka], [insolvenční spisová značka], [insolvenční spisová značka], [insolvenční spisová značka] a dále o výše uvedeném řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka].

12. Z výpisu z centrální evidence exekucí (č. l. 144 spisu) soud zjistil, že ohledně žalobkyně je ke dni 1. 7. 2021 v tomto registru 46 záznamů o exekučních řízeních vedených proti žalobkyni.

13. Z usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (přílohová obálka žalované) soud zjistil, že povinnému bylo k návrhu žalované tímto předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s pozemky a dalšími nemovitými věcmi uvedenými ve výrokové části usnesení s tím, že toto předběžné opatření má trvat tři měsíce od právní moci tohoto usnesení, předběžné opatření bylo soudem vydáno dle § 74 odst. 1 o. s. ř. pro obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí – rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 21. 8. 2014, kterým byl povinný zavázán zaplatit žalované částku 95 000 Kč s příslušenstvím a dále byl povinný zavázán k náhradě nákladů řízení 5 956 Kč. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 26. 6. 2015 (přílohová obálka žalované) soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v rámci odvolacího řízení potvrzeno a povinný byl zavázán k náhradě nákladů řízení 2 187 Kč.

14. Z vylučovací žaloby založené pod č. j. [číslo jednací] ve spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že již dne 19. 4. 2020 žalobkyně podala proti žalované vylučovací žalobu, kterou se domáhala vyloučení stejných staveb z vedené exekuce.

15. Z usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (č. l. 4, č. l. 45, č. l. 82 spisu) soud zjistil, že v rámci exekuce soudní exekutor vydal dražební vyhláškou, kterou rozhodl o provedení dražby nemovitých věcí povinného dne 20. 5. 2020 v 13:00 hod prostřednictvím elektronického systému dražeb na adrese [webová adresa], že konkrétně byl dražen spoluvlastnický podíl na pozemcích ve vlastnictví povinného, že v dražební vyhlášce je uvedeno, že exekuce se týká i příslušenství nemovité věci, označené následovně:„ a) vedlejší stavby: při vstupu na pozemek p. [číslo] se u příjezdové cesty nachází dřevěná vedlejší stavba srubové konstrukce pod sedlovou střechou krytou taškou pálenou. Dále se na pozemku nachází dřevěná montovaná kůlna z OSB desek pod sedlovou plochou střechou krytou ondulinem. Za touto se dále nachází dřevěný montovaný přístřešek pro dobytek z OSB desek pod pultovou střechou krytou ondulinem. Na pozemku p. [číslo] se nachází vedlejší stavba, kterou z důvodu neumožnění prohlídky nebylo možno jednoznačně identifikovat a zaměřit. b) příslušenství tvořené venkovními úpravami: oplocení – drátěné pletivo s dřevěnými sloupky, dřevěné latě, betonové sloupky, dřevěná vrátka.“, že výsledná cena draženého spoluvlastnického podílu činí 237 500 Kč, že nejnižší podání činí 158 333 Kč, že exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], kterým byla nařízena exekuce podle pravomocných a vykonatelných rozhodnutí: usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

16. Z usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (č. l. 80 spisu) soud zjistil, že soudní exekutor v rámci exekuce vydal usnesení o určení ceny nemovitosti – pozemků, určil ji ve výši 237 500 Kč, přičemž v rámci určení ceny byla určena i cena příslušenství nemovité věci, kterého se exekuce týká označené následovně:„ a) vedlejší stavby: při vstupu na pozemek p. [číslo] se u příjezdové cesty nachází dřevěná vedlejší stavba srubové konstrukce pod sedlovou střechou krytou taškou pálenou. Dále se na pozemku nachází dřevěná montovaná kůlna z OSB desek pod sedlovou plochou střechou krytou ondulinem. Za touto se dále nachází dřevěný montovaný přístřešek pro dobytek z OSB desek pod pultovou střechou krytou ondulinem. Na pozemku p. [číslo] se nachází vedlejší stavba, kterou z důvodu neumožnění prohlídky nebylo možno jednoznačně identifikovat a zaměřit. b) příslušenství tvořené venkovními úpravami: oplocení – drátěné pletivo s dřevěnými sloupky, dřevěné latě, betonové sloupky, dřevěná vrátka.“ 17. Z usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (č. l. 84 spisu) soud zjistil, že v rámci exekuce soudní exekutor vydal usnesení o nařízení dražebního roku o provedení elektronické dražby dne 7. 10. 2020 v 13:00 hod prostřednictvím elektronického systému dražeb na adrese [webová adresa], že konkrétně byl dražen spoluvlastnický podíl na pozemcích ve vlastnictví povinného, že v dražební vyhlášce je uvedeno, že exekuce se týká i příslušenství nemovité věci, označené následovně:„ a) vedlejší stavby: při vstupu na pozemek p. [číslo] se u příjezdové cesty nachází dřevěná vedlejší stavba srubové konstrukce pod sedlovou střechou krytou taškou pálenou. Dále se na pozemku nachází dřevěná montovaná kůlna z OSB desek pod sedlovou plochou střechou krytou ondulinem. Za touto se dále nachází dřevěný montovaný přístřešek pro dobytek z OSB desek pod pultovou střechou krytou ondulinem. Na pozemku p. [číslo] se nachází vedlejší stavba, kterou z důvodu neumožnění prohlídky nebylo možno jednoznačně identifikovat a zaměřit. b) příslušenství tvořené venkovními úpravami: oplocení – drátěné pletivo s dřevěnými sloupky, dřevěné latě, betonové sloupky, dřevěná vrátka.“, že dražební jednání ze dne 24. 4. 2020 bylo odročeno na neurčito, vzhledem k tomu, že odpadla překážka k nařízení dražebního jednání, rozhodl exekutor o nařízení dražebního jednání.

18. Z usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (č. l. 85 spisu) soud zjistil, že v rámci exekuce soudní exekutor vydal usnesení o příklepu, kdy příklep byl udělen vydražitelům [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] do jejich společného jmění manželů, a to na pozemky včetně jejich příslušenství, které je označeno následovně:„ a) vedlejší stavby: při vstupu na pozemek p. [číslo] se u příjezdové cesty nachází dřevěná vedlejší stavba srubové konstrukce pod sedlovou střechou krytou taškou pálenou. Dále se na pozemku nachází dřevěná montovaná kůlna z OSB desek pod sedlovou plochou střechou krytou ondulinem. Za touto se dále nachází dřevěný montovaný přístřešek pro dobytek z OSB desek pod pultovou střechou krytou ondulinem. Na pozemku p. [číslo] se nachází vedlejší stavba, kterou z důvodu neumožnění prohlídky nebylo možno jednoznačně identifikovat a zaměřit. b) příslušenství tvořené venkovními úpravami: oplocení – drátěné pletivo s dřevěnými sloupky, dřevěné latě, betonové sloupky, dřevěná vrátka.“ 19. Z usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (č. l. 123 spisu) soud zjistil, že v rámci exekuce soudní exekutor vydal usnesení o předražku, kterým zrušil usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] o příklepu a předražiteli pozemků včetně jejich příslušenství, které je označeno následovně:„ a) vedlejší stavby: při vstupu na pozemek p. [číslo] se u příjezdové cesty nachází dřevěná vedlejší stavba srubové konstrukce pod sedlovou střechou krytou taškou pálenou. Dále se na pozemku nachází dřevěná montovaná kůlna z OSB desek pod sedlovou plochou střechou krytou ondulinem. Za touto se dále nachází dřevěný montovaný přístřešek pro dobytek z OSB desek pod pultovou střechou krytou ondulinem. Na pozemku p. [číslo] se nachází vedlejší stavba, kterou z důvodu neumožnění prohlídky nebylo možno jednoznačně identifikovat a zaměřit. b) příslušenství tvořené venkovními úpravami: oplocení – drátěné pletivo s dřevěnými sloupky, dřevěné latě, betonové sloupky, dřevěná vrátka.“ se stali původní vydražitelé [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], kteří pozemky takto nabyli do společného jmění manželů.

20. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 125 spisu) soud zjistil, že odvolání žalobkyně proti usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo odmítnuto dle § 218 písm b) o. s. ř.

21. Z informace o pozemcích podle stavu ke dni 7. 7. 2021 (č. l. 151 spisu) soud zjistil, že výlučnými vlastníky pozemků p. [číslo] p. [číslo] v kat. úz. [část obce] u [část obce] jsou [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], že oba celé pozemky vlastní v rámci společného jmění manželů.

22. Ze smlouvy o nájmu ze dne 1. 5.2014 (č. l. 6, č. l. 46, č. l. 160 spisu a originálu této listiny založeného v přílohové obálce jako příloha žalobkyně) soud zjistil, že jako smluvní strany jsou v ní uvedeny žalobkyně jako nájemník a povinný jednající žalobkyní, svou jednatelkou, jako pronajímatel, že předmětem nájmu byly pozemky, že ve smlouvě j uvedeno, že stav předmětu nájmu a den předání upravuje příloha [číslo] smlouvy (Předávací protokol), že žalobkyně se ve smlouvě zavázala hradit nájemné, řádně pečovat o předmět nájmu a postupně předmět nájmu dle dohody zhodnotit, že žalobkyně je povinna jednotlivé úpravy, změny a investice do zhodnocení předmětu nájmu byl povinen předem projednat s povinným a získat od něho písemný souhlas s jejich realizací, že povinný se zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu 500 000 Kč a také nahradit škodu, pokud budou porušena užívací práva žalobkyně a nájemní smlouva bude vypovězena před ukončením sjednané doby nájmu, že dále bylo sjednáno, že žalobkyni nevzniká nárok na smluvní poutu ve výši 500 000 Kč, pokud je důvodem ukončení nájemního vztahu prodlení žalobkyně při platbě nájmu po dobu delší než 12 měsíců po splatnosti, že nájemné bylo sjednáno ve výši 6 000 Kč ročně, že splátky nájemného byly splatné vždy k 10. dni prvního kalendářního měsíce v každém jednotlivém roce, že bylo ujednáno trvání nájmu na dobu 50 let s výpovědní lhůtou, která činí 24 měsíců, že smlouvu za obě smluvní strany podepsala dne 1. 5. 2014 žalobkyně, u jejího podpisu jako pronajímatele je dále otisk razítka [právnická osoba] Media EU ltd.

23. Z přílohy [číslo] ke smlouvě o nájmu ze dne 1. 10. 2014 (č. l. 8, č. l. 48, č. l. 161 spisu a originálu této listiny založeného v přílohové obálce jako příloha žalobkyně) soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde označeny žalobkyně jako nájemce a povinný jednající jednatelkou - žalobkyní jako pronajímatel, že se ujednává, že právo žalobkyně ze smlouvy o nájmu je převoditelné na třetí osobu, že pro předmět nájmu založili předkupní právo a sjednali kupní cenu 100 000 Kč, že se dohodli na úpravě vlastnického práva ke stavbám, a sice tak, že se dohodli na odkládací podmínce v následujícím znění:„„ stavby zřízené nájemníkem v dobré víře“ na předmětu nájmu se stanou vlastnictvím pronajímatele až po ukončení nájemního vztahu a vypořádání vzájemných závazků a pohledávek.“, že přílohu za obě smluvní strany podepsala dne 1. 10. 2014 žalobkyně, u jejího podpisu jako pronajímatele je dále otisk razítka [právnická osoba] Media EU ltd.

24. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020 ze dne 10. 1. 2020 zpracovaného [právnická osoba] (č. l. 9, č. l. 51, č. l. 70 spisu) soud zjistil, že tento byl vypracován pro účely exekuce a zjištění obvyklé ceny pozemků, která byla zjištěna ve výši 237 500 Kč, že přílohou znaleckého posudku jsou fotografie oceňovaných pozemků (č. l. 18 verte spisu), že znalec ve znaleckém posudku vymezil následující příslušenství pozemků zjištěné při místním šetření konaném dne 11. 12. 2019 takto:„ a) vedlejší stavby: při vstupu na pozemek p. [číslo] se u příjezdové cesty nachází dřevěná vedlejší stavba srubové konstrukce pod sedlovou střechou krytou taškou pálenou. Dále se na pozemku nachází dřevěná montovaná kůlna z OSB desek pod sedlovou plochou střechou krytou ondulinem. Za touto se dále nachází dřevěný montovaný přístřešek pro dobytek z OSB desek pod pultovou střechou krytou ondulinem. Na pozemku p. [číslo] se nachází vedlejší stavba, kterou z důvodu neumožnění prohlídky nebylo možno jednoznačně identifikovat a zaměřit. b) příslušenství tvořené venkovními úpravami: oplocení – drátěné pletivo s dřevěnými sloupky, dřevěné latě, betonové sloupky, dřevěná vrátka.“ Pro účely soudního řízení byly fotografie ve znaleckém posudku označeny čísly 1, 2, 3, 4, 5, 6.

25. Z fotografií tvořících přílohu znaleckého posudku (č. l. 18 verte spisu) soud zjistil, že na fotografii [číslo] je zachycena stavba se sedlovou střechou s krytinou z pálené tašky, před stavbou se nachází dva balíky sena, v pozadí se nachází vzrostlé stromy, na fotografii [číslo] je zachycena stavba tvořená dvěma budovami, mezi kterými je proluka volné půdy, avšak stavby jsou i nad touto prolukou spojeny společnou střechou, v pozadí jsou vzrostlé stromy, v popředí vysoká suchá tráva, na fotografii [číslo] je zachycen pozemek v pozadí vlevo stojí přízemní stavba obtížně identifikovatelná, na fotografii [číslo] je zachyceno dřevěné oplocení vpravo a ve středu fotografie, vlevo bílá stavba s vraty, v pozadí stojí vzrostlé stromy, na fotografii [číslo] je zachycen pozemek, na fotografii [číslo] je zachycen pozemek, v pozadí dřevěné oplocení, vlevo oplocení drátěné a bílá stavba.

26. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento u jednání ve věci dne 1. 10. 2021 (č. l. 179 spisu) vypověděl, že stav staveb na fotografiích, které jsou součástí znaleckého posudku je následující: stavba na fotografii [číslo] se na pozemku nenachází, byla na pozemku ještě za předchozího vlastníka p. [příjmení], stavba na fotografii [číslo] se na pozemku nachází, ve střeše jsou díry, jde o stavbu, kterou stavěla žalobkyně, stavba na fotografii [číslo] je svědkova garáž a plot byl postaven za předchozího vlastníka p. [příjmení], na fotografii [číslo] je zachycen plot s rozvaděči elektřiny a plynu, který byl vystavěn za předchozího vlastníka p. [příjmení], stavby vlevo jsou ve vlastnictví svědka. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že tato u jednání ve věci dne 3. 11. 2021 (č. l. 215 spisu) vypověděla, že na těchto fotografiích se nachází následující objekty: na fotografii [číslo] je bouda, která je na pozemku postavena nově, neví však, kdy byla postavena, na fotografii [číslo] je malá stříška - to je původní chata, a k ní jsou přistaveny nové části, to je to vpředu, na fotografii [číslo] je pravděpodobně zachyceno pole, na fotografii [číslo] je zachycen příjezd na zahradu a vlevo je garáž, na fotografii [číslo] je zachyceno pole z pohledu od silnice, vzadu je vidět původní oplocení a budova.

27. Z fotografií předložených žalobkyní dne 22. 9. 2020 (č. l. 29-31) spisu soud zjistil, že na fotografii č. l. 29 je zachycen boční pohled na přízemní stavbu s velkým oknem se šikmou střechou a kovovým komínem, ke které přiléhá nižší stavba se šikmou střechu ze světlopropustného materiálu, před kterou stojí plastový krychlový zásobník na vodu, do kterého je sveden okap, v pozadí vpravo se nachází patrová stavba zděného domu se sedlovou střechou s oknem ve štítové zdi, na fotografii č. l. 30 se nachází dřevěná konstrukce z hranolů, na které jsou připevněny OSB desky, stavba nemá střechu, je vidět dovnitř, ve stavbě není podlaha, hranoly jsou volně zapuštěny do půdy, vně i uvnitř stavby je pozemek zatravněn, na fotografii č. l. 31 se nachází vlevo přízemní budova z OSB desek a prken, se sedlovou střechou krytou vlnitým materiálem, se dvěma okny, ke které přiléhá ohrada z dřevěných sloupků a drátu, uvnitř ohrady u stavby stojí dvě ovce.

28. Z nákresu předloženého žalobkyní dne 22. 9. 2020 (č. l. 33 spisu) soud zjistil, že jde o fragment snímku katastrální mapy, na který žalobkyně zakreslila stavby, které mají být vyloučeny z exekuce a označila je stavba A- obytná stavba stojící na p. [číslo] stavba B-chlév stojící volně na p. [číslo] stavba C – skleník přiléhající ke stavbě A stojící na p. [číslo] D – dřevěný plot ohraničující p. [číslo] od p. [číslo] dále p. [číslo] pouze částečně přibližně po délce 2/3 hranice směrem od stavby B, která přiléhá k bodu, kde se všechny tyto hranice pozemků stýkají.

29. Z potvrzení o odeslání zprávy (č. l. 61) soud zjistil, že dne 9. 10. 2020 žalobkyně odeslala soudnímu exekutorovi provádějícímu exekuci datovou zprávu, jejíž přílohou byla vylučovací žaloba, že soudnímu exekutorovi byla zpráva doručena dne 9. 10. 2020.

30. Z odpovědi soudního exekutora ze dne 14. 10. 2020 (č. l. 69 spisu) na dotaz soud ze dne 6. 10. 2020, zda v rámci exekuce byly draženy i stavby označené žalobkyní jako stavba A, stavba B, stavba C a oplocení D soud zjistil, že soudní exekutor soudu sdělil, že dne 7. 10. 2020 došlo k vydražení pozemků, že draženo bylo příslušenství jak je uvedeno ve znaleckém posudku a dražební vyhlášce, že soudní exekutor má za to, že nejde o totožné příslušenství, z textu popisu se toto nepodává, nelze je ztotožnit dle znění dražební vyhlášky, že stavby zachycené na fotografiích ve znaleckém posudku jsou mnohem většího stáří.

31. Z podacích lístků (č. l. 162 spisu) soud zjistil, že povinný dne 14. 11. 2014 odeslal prostřednictvím České pošty s. p. dva doporučené dopisy na adresu: [adresa], [obec].

32. Z listin založených v přílohové obálce žalobkyně soud zjistil následující skutečnosti: Z e-mailu ze dne 7. 10. 2014 soud zjistil, že byl odeslán žalobkyní z adresy [email] na adresu [email]. Bylo v něm žádáno dodání 6 tabulí OSB desek o tloušťce 8 mm bez PD a 10 ks střešních latí v délce 4m. Žalobkyně se dotazovala na cenu a termín dodání. E-mail byl podepsán jako [celé jméno žalobkyně], [část obce] u [část obce]. Z e-mailu ze dne 11. 8. 2015 soud zjistil, že byl odeslán z adresy [email] na adresu žalobkyně [email]. Odesilatel žalobkyni informoval o tom, že objednávka [anonymizováno] [spisová značka] byla odeslána do střediska TOP700. Jako objednavatel a plátce zásilky je v e-mailu uvedena [anonymizována tři slova], [PSČ] [anonymizováno]. Nakládka proběhla u [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] dne 11. 8. 2015, vykládka proběhne u [anonymizováno], [část obce] u [část obce a číslo]. Obsahem zásilky bylo 11 svazků palubek o rozměrech 3 x 0,2 m. Z e-mailu ze dne 26. 8. 2015 soud zjistil, že byl odeslán dodavatelem Frézované dřevěné palisády na adresu žalobkyně [email] a byla jím potvrzeno přijetí objednávky č. 2015. Předmětem objednávky bylo 10 ks 2m kůlů o průměru 7 cm a 1 ks smrkové špice za celkovou cenu 730 Kč. Jako fakturační a dodací adresa byla v e-mailu uvedena: [celé jméno žalobkyně], [část obce] u [část obce a číslo], [PSČ] [obec]. Z e-mailu ze dne 31. 8. 2021 soud zjistil, že jím byl na adresu [email] žalobkyní přeposlán e-mail z 20. 7. 2017, jímž ji dodavatel [právnická osoba] vyzýval k úhradě objednávky č. DV6067523. Jednalo se o objednávku 9 ks OSB desky Kronospan za celkovou cenu 1 690 Kč a jako fakturační a dodací adresa byla uvedena: [celé jméno žalobkyně], [část obce] u [část obce a číslo], [PSČ] [obec]. Z e-mailu ze dne 20. 7. 2015 soud zjistil, že byl odeslán dodavatelem Pletiva Dobrý a [právnická osoba] na adresu žalobkyně [email] a bylo v něm sděleno, že objednané zboží bude dne 20. 7. 2015 expedováno a dne 21. 7. 2015 dodáno. Předmětem objednávky bylo 9 ks pozinkovaného napínáku (ráčna), 20 ks upevňovacích kolíků proti podhrabání pod pletivem a 2 ks pozinkovaného vázacího drátu o průměru 2,2 mm a délce 100 m za celkovou cenu 785 Kč. Jako fakturační a dodací adresa byla v e-mailu uvedena: [celé jméno žalobkyně], [anonymizována dvě slova], [PSČ] [anonymizováno]. Z e-mailu ze dne 19. 10. 2015 soud zjistil, že byl odeslán žalobkyní na adresu [email] a obsahoval dotaz na cenu 90 ks [příjmení] trubek inzerovaných na portálu [webová adresa]. V rámci předchozí e-mailové korespondence s inzerentem se žalobkyně dotazovala, zda je možné trubky použít jako plotové sloupky, na což jí bylo odpovězeno, že eventuálně ano, avšak síla stěny je 2 mm a vnější průměr 2,8 cm, takže budou zřejmě slabé. Z e-mailu ze dne 31. 8. 2021 soud zjistil, že jím byl na adresu [email] žalobkyní přeposlán e-mail z 17. 10. 2017, jímž jí dodavatel [webová adresa] zaslal souhrn objednávky č. 2017. Jednalo se o objednávku střešní vlnité bitumenové desky GUTTANIT za celkovou cenu 2 036,41 Kč vč. dopravy a jako fakturační adresa byla uvedena: [celé jméno žalobkyně], [část obce] u [část obce a číslo], [PSČ] [část obce] u [část obce]. Z e-mailu ze dne 17. 9. 2015 soud zjistil, že byl odeslán žalobkyní na adresu [email] a byla jím učiněna objednávka 20 ks„ kůláčů“ o průměru 6 cm, délce 1,5 m se špicí za cenu 720 Kč. Podepsána je [celé jméno žalobkyně], [část obce] u [část obce a číslo]. Z e-mailu ze dne 21. 2. 2017 soud zjistil, že byl odeslán z adresy [email] na adresu žalobkyně [email]. Odesilatel žalobkyni informoval o tom, že objednávka [anonymizováno] [spisová značka] byla odeslána do střediska TOP700. Jako objednavatel a plátce zásilky je v e-mailu uvedena [anonymizováno], [část obce] u [část obce a číslo]. Nakládka proběhla u [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] dne 21. 2. 2017, vykládka proběhne u [anonymizováno], [část obce] u [část obce a číslo]. Obsahem zásilky bylo 5 svazků palubek o délce 4 m. Z e-mailu ze dne 3. 1. 2014 soud zjistil, že byl odeslán dodavatelem Pletiva Dobrý a [právnická osoba] na adresu žalobkyně [email] a byla jím žalobkyni zaslána k proplacení zálohová faktura k proplacení. Předmětem objednávky bylo 20 ks pozinkovaného králičího chovatelského pletiva a 100 ks uzlového lesnického pletiva o výšce 150 cm za celkovou cenu 2 855 Kč. Jako fakturační a dodací adresa byla v e-mailu uvedena: [celé jméno žalobkyně], [část obce] u [část obce a číslo], [PSČ] [obec]. Z e-mailu ze dne 11. 9. 2017 soud zjistil, že byl odeslán žalobkyní na adresu [email]. Bylo v něm žádáno dodání 6 ks tabulí OSB desek o tloušťce 1,2 mm bez PD a byl vznesen dotaz ohledně ceny a termínu dodání. Podepsán byl jako [celé jméno žalobkyně], [část obce] u [část obce a číslo].

33. Z e-mailu ze dne 11. 6. 2015 (č. l. 32 spisu) soud zjistil, že byl odeslán žalobkyní z adresy [email] na adresu [email]. Bylo v něm žádáno dodání 11 ks střešní desky vlnité GUTTANIT o rozměru 1 x 2 m a dále 4 ks střešní latě v délce 5 m do [část obce]. Žalobkyně požadovala před dovozem sdělit cenu zboží a předpokládanou cenu dodávky. Dále žádala o předběžné zjištění ceny 6 m hranolů o rozměru 10 x 10 cm.

34. Z písemného prohlášení [celé jméno svědka] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že tento uvedl, že stavěl pro žalobkyni postupně v letech 2014 až 2017 stavby dle situačního nákresu a také opravil zděný zahradní domek, vše na pozemku [část obce] u [část obce], zahrada u rodinného domu [část obce] u [část obce a číslo]. Konkrétně uvedl, že zde postavil dřevostavby a oplocení, jejichž popis odpovídá popisu dřevostaveb a oplocení v žalobě. Při realizaci jednotlivých prací mu měl pomáhat p. [příjmení] [příjmení] z [část obce], při stavebních pracích byly pak občas přítomni také sousedi pan a paní [celé jméno svědka].

35. Z e-mailu nazvaného předžalobní výzva (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala e-mailem z 16. 9. 2019 [titul]. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], likvidátora povinného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč dle čl. 5 3. nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2014, že ve výzvě uvedla, že dle nájemní smlouvy jí bylo garantováno užívací právo k pozemkům, které však nemůže ode dne příklepu pro vydražitele pozemku vykonávat. Smluvní pokutu žádala uhradit nejpozději do 1. 10. 2019 na účet č. [bankovní účet].

36. Z e-mailu žalobkyně ze dne 5. 12. 2019 (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že jím žalobkyně přeposlala svému insolvenčnímu správci výzvu k zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč (viz předchozí odstavec), s tím, že předmětnou pohledávku přihlašuje do svého insolvenčního řízení. Z e-mailu ze dne 6. 12. 2019 (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že jím insolvenční správce zareagoval na e-mail žalobkyně ze dne 5. 12. 2019, dotázal se jí, jakým způsobem hodlá prokazovat bránění v užívání předmětu nájmu ze strany vlastníků a zda dražebníkovi oznámila existenci nájemního vztahu, dále žalobkyni požádal o zaslání přehledu jí hrazeného nájemného a případných investic na pozemku za poslední 3 roky, potažmo o specifikaci, zda pro ni měl nájem nějaký ekonomický přínos, resp. jaký měl mít pro ni smysl. Z e-mailu žalobkyně z 9. 12. 2019 (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že jím žalobkyně zareagovala na e-mail insolvenčního správce ze dne 6. 12. 2019, že pozemek p. [číslo] má nového vlastníka, jenž z něho odstranil ohradník, kůly, dřevěné stavby a navezl na něj stavební suť pro vyrovnání terénu, neboť se na jaře připravuje na stavbu rodinného domu, tím byl znemožněn výkon nájemního práva žalobkyně, že uvedený fakt hodlá prokázat fotodokumentací a svědectvím sousedů, že dále sdělila, že doklady o platbě nájmu dohledá v účetnictví a zašle.

37. Ze znaleckého posudku [číslo] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že tento byl vypracován dne 31. 1. 2010 znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] pro objednatele [exekutorský úřad] a jeho účelem bylo zjištění obvyklé ceny pozemků p. [číslo] – zahrada a p. č. (PK) [číslo] – zemědělský pozemek v k. ú. [část obce] u [část obce], obec Bílá Lhota pro potřeby exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], že v uvedené době byly oba pozemky v podílovém spoluvlastnictví, kdy id ¼ vlastnila [celé jméno svědkyně], id. ½ [jméno] [příjmení], id. ¼ [jméno] [příjmení], že byla zjišťována hodnota id. ½ pozemků, která ke dni 30. 1. 2010 činila 64 605 Kč, že ve znaleckém posudku byly pospány následující objekty nacházející se na pozemku p. [číslo]: a) vedlejší stavby: zahradní besídka – přízemní nepodsklepená stavba se sedlovou střechou, svislá nosná konstrukce dřevěná oboustranně obitá, zdivo tloušťky do 15 cm, stáří stanoveno odhadem na 30 let, údržba zanedbaná, b) venkovní úpravy: 2x plot dřevěný z prken omítaných na sraz na dřevěné nebo ocelové sloupky, betonový práh mezi sloupky, nadzemní část výšky do 200 mm, plotová vrata dřevěná vč. sloupků, c) trvalé porosty: smíšené trvalé porosty, že součástí znaleckého posudku je i fotodokumentace n straně 13 a 14 posudku, na str. 13 se nachází tři fotografie umístěné nad sebou, na fotografii nahoře je zachycena vjezdová prkenná brána, vlevo zděná rozvodná elektrická skříň a dřevěné oplocení, na fotografii ve středu je zachyceno oplocení tvořené betonovými sloupky a dřevěnými laťkami do výše betonových sloupků tmavé barvy, na fotografii dole je zachycen stejný typ oplocení, je patrné vyklonění betonových sloupků na různé strany, na str. 14 nachází tři fotografie umístěné nad sebou, na fotografii nahoře je zachycena rozvodná skříň a oplocení, které je ukončeno betonovým sloupkem, dále je patrná podezdívka již bez oplocení, na fotografii ve středu je zachycena přízemní stavba s oknem a sedlovou střechou s komínem, střešní krytina je vlnitá, na fotografii dole je zachyceno oplocení z betonových sloupků a latí, doléhající k bílé budově s vraty, za oplocením je vidět horní část přízemní budovy se sedlovou střechou a komínem obklopená vzrostlými stromy.

38. Z fotografií předložených žalobkyní u jednání dne 1. 10. 2021 (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že žalobkyně tyto fotografie opatřila červenými popisky – písmeny A, [příjmení] dále čísly a fotografie k sobě spojila, že na fotografiích označených A a čísly 6, 5 a 7 je zachycena stavba A, jde o stavbu na betonových patkách zapuštěných v zemi, nad patkami je patrná konstrukce podlahy, stěny jsou z prken, střecha je šikmá s vlnitou krytinou, jde o stavbu půdorysu obdélník ve stěně u kratší hrany je dovukřídlé okno, konstrukce stěn je z hranolů obitých z vnitřní strany deskami se znaky lahve v obdélníku, pravděpodobně obalového materiálu, uvnitř je poté patrna dřevěná podlaha a stěny obložené deskami, nebo prkny, dveře jsou dřevěné, že na fotografiích označených B chlév a číslicemi 13 a 14 je zachycena stavba B, jde o konstrukci z dřevěných hranolů zaražených do země, která je obita OSB deskami, střecha je tvořena konstrukcí z hranolů a prkny, podlaha ve stavbě není, na fotografiích stavba je ve fázi rozestavěnosti, chybí podstatná část stropu a střecha s krytinou, patrná je však konstrukce střechy jako střechy sedlové, že na fotografiích označených C a čísly 9, 4, 15 je zachycena stavba C, podlaha je z prken, konstrukce z hranolů, střešní konstrukce je jednoduchá z latí, krytina světlopropustná vlnitá, střecha je šikmá, stěny jsou dřevěné zhruba do ½ výšky stavby, tvoří jakousi ohrádku, ve zbytku stěna není, z fotografie [číslo] je možno učinit závěr, že jde o krytou terasu, na které se nachází zahradní plastový nábytek, na fotografii [číslo] se nachází zahradní houpačka s kostkovaným potahem a látkovou stříškou, že na fotografii [číslo] je zachycen celkový pohled na objekt, vlevo je zděná stavba s komínem opatřená venkovní hrubou fasádou, k této přiléhá konstrukce se světlopropustnou střechou zastřešující prostor se zahradním nábytkem zachycený na fotografiích [číslo] [číslo] za touto konstrukcí se nachází stavba A vidět je delší stěna, a sklon střechy směrem od pozorovatele, ke kratší straně stavby A vlevo přiléha jiná vyšší šikmá střecha na hranolech skrze kterou přirozeně roste vzrostlý strom, průchod kmene stromu střechou je jasně patrný, že na fotografii [číslo] je zachycena stěna stavby s oknem, přičemž na této stavbě leží konstrukce střechy se světlopropustnou krytinou, že na fotografii [číslo] je zachycen interiér místnosti s položenou dlažbou zařízený gaučem a kuchyňskou linkou, že na fotografiích [číslo] [číslo] je zachycen zatravněný pozemek se stromy, že na fotografii [číslo] je zachyceno oplocení z betonových sloupků a dřevěných latěk, že na fotografii [číslo] je zachycen nezastavěný pozemek, po kterém přebíhá černý pes, že na fotografii označené modrou číslicí 2017 je zachycen nezastavěný pozemek se skupinou 10 prasat, vlevo na fotografii je oplocení z betonových sloupků a dřevěných prken.

39. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento u jednání ve věci dne 3. 11. 2021 (č. l. 216 spisu) vypověděl, že prováděl pro žalobkyni stavební práce, byl řemeslník v letech 1995 až 2012, pak byl nezaměstnaný na úřadu práce, od roku 2019 je zaměstnán jako stavební dělník, že žalobkyně byla jeho zákazníci v letech 2014 – 2017, pracoval pro ni na více zakázkách, v [část obce] a v [anonymizováno], že v [část obce] probíhaly práce následovně: v roce 2014 byl na místě takový malý domek, který se kompletně rekonstruoval, a to omítky, instalovala se páskovina, byla to místnost o ploše 4x5 m, práce probíhaly v létě, byl proveden ořez stromů, byl postaven dřevěný plot z betonových sloupků, které byly zabetonované jednotlivě, oplocení bylo ze dřeva, že tento plot byl za WC, v délce asi 25 až 30 m, sloupky byly po dvou metech, že v té době tam žádný starý plot nebyl, z přední strany byla pouze vjezdová branka, že pozemek nebyl oplocen, že na pozemku bylo suché WC, na zemi byla dlažba, postavené WC budka byla dřevěná o půdorysu 1x1m, že v průběhu roku 2015 se přistavovalo ke zděné budově tak, že konstrukce byla do zdiva napojená hranoly, a to koupelna a skladový prost se dvěma okny, umístěno to bylo na betonových patkách, konstrukce z hranolů obitá z obou stran palubkami bez izolace, podlaha byla z beden, ve kterých se převáží materiál, které se potom prodávají, promrzalo to, nebyla tam izolace, na podlaze byl zespodu igelit, na podlaze byl hranol na něm igelit, na něm deska, nátěr desky byl proveden vyjetým olejem, budova měla dvě okna, prostor měl sloužit jako sklad a koupelna na umytí, když se jde ze zahrady, že způsob napojení určil pan [příjmení], že stavba se realizovala v létě 2015, že v roce 2016 se stavěla veranda na betonových patkách o ploše 3x3m, podlaha je stejná jako u předchozí stavby s konstrukcí vymyšlenou panem [příjmení] a jako krytina sloužila modrá igelitová plachta, že takto to bylo po celou dobu, nemělo to být jenom provizorní řešení, že někdy v roce 2016 nebo 2017 se pokračovalo ještě ve stavbě naproti koupelně a skladu, ořezal se strom a vznikla tam prostora 2x4m, která sloužila jako chodba, zastřešená krytinou polykarbonát, toto udělal pan [příjmení], šlo tam světlo, nebyla potřeba svítit, konstrukce byla na dřevěných hranolech, zapuštěných do země, že žalobkyně to takto chtěla, že spolu se svědkem na stavbách pracoval ještě jeden brigádník a jeden bezdomovec, že v roce 2017 se stavěla velká místnost s kamny o ploše 6x5m, na betonových patkách, podlaha byla tak, že na trámech ležely desky z materiálu z beden, stěny byly z hranolů s palubkami, dále ještě z materiálu z beden (palubky byly na tom) a dále tam byla použita izolace minerální vata – zelená, o tloušťce 10 až 12 cm, že v této místnosti bylo jedno velké okno do zahrady, že tato místnost navazovala na chodbu s polykarbonátem a tato chodba navazovala na zděnou stavbu, že vše bylo kotveno na hranoly do zděné stavby, že velká místnost měla samostatné betonové základy, místnost měla čtyři stěny, dveře byly na chodbu, dveře byly naproti oknu, místnost se připojila trámem k chodbě s polykarbonátem, tyto místnosti byly propojeny i přes střechu, místnost, měla střechu nižší než chodba s polykarbonátem, přičemž vprostřed té chodby rostl strom, pravděpodobně jehličnan, polykarbonát byl vykrojen kolem toho stromu, podlaha také byla vykrojena kolem toho kmenu, že v roce 2016 až 2017 se stavěly dva chlévy, jeden pro slepice, a jeden pro prasata, pro slepice o půdorysu 3x3m, nebo 4x4m, pro prasata zhruba 5x5m, nebyly tam betonové patky, to určil pan [příjmení], použity byly hranoly 10x10 a dřevotříska, střecha byla z onduline, že chováno bylo 25 až 30 slepic a asi 10 až 15 prasat, že zvířata volně pobíhala po pozemku, že neví, kolik mu žalobkyně zaplatila, dostal asi 60 až 70 Kč, že celkem obdržel od žalobkyně za všechnu svou práci 40 000 Kč – 50 000 Kč, že veškerý materiál už na pozemku byl, měli svoje nářadí a maximálně použili svůj spojovací materiál, že to jak mají být stavby postaveny určovala žalobkyně a pan [příjmení], který byl takový správce, který se tam o to staral, krmil zvířata, že označení povinného mu známo není, vycházel z toho, že pozemky patří žalobkyni, že na fotografii [číslo] je asi chlév pro prasata, který stavěl pan [příjmení], na fotografii [číslo] je zachycena zahrada s plotem ze dřevěných sloupků, které jsou v zemi a na tom je natažené pletivo, je to pletivo na lesní školky, plot se dělal v roce 2016, že na fotografii [číslo] [číslo] je opět vidět plot, který budovali, že na fotografii [číslo] je zděný domeček, který je zvenčí obložený, natírali ho na zeleno, opravovalo se okno, fotografie [číslo] zachycuje interiér zděného domku, kde se dělaly omítky a podlaha, že na fotografii [číslo] vzadu je vidět stěna z velké místnosti 6x5m, před kterou je dřevěná terasa zhotovená panem [příjmení], že na fotografii [číslo] je rovněž zachycena terasa, na které byla původně k zastřešení použita modrá plachta, střecha zachycená na fotografii musela být vyrobena po roce 2017, že na fotografii [číslo] je dobře vidět, jak byly jednotlivé prostory postaveny, vzadu ve vyšší části je vidět, jak prorůstá strom, fotografie [číslo] [číslo] [číslo] zachycují velkou místnost 6x5m, fotografie [číslo] interiér velké místnosti.

40. Z výpisů z živnostenského rejstříku ohledně [celé jméno svědka] (č. l. 211 - 214) soud zjistil, že [celé jméno svědka] je držitelem živnostenského oprávnění pro výkon řady živností, aktuálně má provozování živností přerušeno od 15. 9. 2014 do 31. 12. 2099.

41. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že tato u jednání ve věci dne 3. 11. 2021 (č. l. 215 spisu) vypověděla, že nikdy nepřišla do kontaktu s účastníky řízení a nikdy nejednala se žalobkyní, že vlastnila id. ¼ pozemků, že svůj spoluvlastnický podíl na nich prodala sousedům [anonymizováno] někdy v roce 2018, že v letech 2013 až 2018 pozemky nijak neužívala, byl uzamčené, oplocené, snad žalobkyní, nezajímala se o to, že spoluvlastnický podíl zdědila po své matce někdy v roce 1997, že tam bydlel její otec [jméno] [příjmení], který o pozemky přišel, dům [adresa] získali [celé jméno svědka], že naposledy u pozemků byla předtím, než je prodávala, že tehdy byl pozemek oplocen celý - zahrada i pole drátěným pletivem, a to se železnými sloupky, laťkové oplocení bylo pouze z jedné strany, že původní plot byl postaven v roce 1995, nebo 1996, svědkyně se podílela na jeho stavbě, plot měl přírodní barvu, natíral se olejem, byl takový tmavý, že když byla na pozemku naposledy, byl tam tmavý plot, že v době, kdy rodiče přišli o dům, stála na zahradě chata, tři stěny byly zděné, jedna dřevěná, byla to jedna místnost, jejíž plochu nedokáže určit, dále tam byla skruž, kde byla voda, a septik, jiná stavba tam nebyla, naproti tomu při její poslední návštěvě byla chata obestavěná, byly tam nějaké přístavby, bylo to hodně velké, nejméně jedenkrát větší než původní chata, neví, z materiálu, bylo to zarostlé, byl tam binec, na pozemku byla větší psí bouda, dřevěný prostor pro úkryt prasat, která jinak běhala po poli, že za užívání pozemku jí nebylo nic placeno, že název povinného svědkyni není znám, že svědkyně sama byla v insolvenci, že žalobkyně se přihlásila se svou pohledávkou, započítala si údržbu – sekání trávy a vystavění chaty, že v původní chatě byla podlaha betonová, že na fotografii [číslo] je zachycen dům [anonymizováno], na fotografii [číslo] je zachycen původní plot, na fotografii [číslo] je pravděpodobně zachyceno okno původní chaty, že na fotografii [číslo] je původní chata s udírnou, ze které je vidět komín, že u ostatních fotografií předložených žalobkyní neví, co je na nich zachyceno, že od svědkyně nikdo nikdy nevyžadoval žádný souhlas k tomu, že si může upravit chatu nebo postavit další stavby, že oplocení stavěné v r. 1995 až 1996 se nacházelo v místech oplocení D, jak je na náčrtu na čl. 33 spisu vyznačila žalobkyně.

42. Z přihlášky pohledávky (č. l. 194 spisu) soud zjistil, že povinný do insolvenčního řízení vedeného proti svědkyni [celé jméno svědkyně] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] přihlásil svou pohledávku 5 250 Kč splatnou dne 29. 4. 2013, která mu byla přisouzena rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]. Ze zápisu z přezkumného jednání ve věci sp. zn. [insolvenční spisová značka] ze dne 4. 11. 2013 a jeho příloh (č. l. 200-206 spisu) soud zjistil, že tato pohledávka povinného byla zjištěna. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 207 spisu) soud zjistil, že povinný podal proti [celé jméno svědkyně] dne 27. 6. 2012 žalobu o zaplacení 4 250 Kč jako úhrady ¼ nákladů na údržbu a nutnou péči o pozemky (sekání trávy, vyčištění od náletových trav a dřevin, postupné dosazování ovocných stromků, prořezání větví) provedené v r. 2011 a v r. 2012, když povinný nabyl id ½ pozemků na základě usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a id. ¼ pozemků na základě usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], že [celé jméno svědkyně] byla zavázána k úhradě částky žalobou uplatněné a dále k náhradě nákladů řízení 1 000 Kč.

43. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento u jednání ve věci dne 1. 10. 2021 (č. l. 179 spisu) dále vypověděl, že účastnice řízení blíže nezná, že neměl nic společného s podnikatelskými aktivitami žalobkyně, že před dvěma nebo třemi lety s manželkou koupili od paní [celé jméno svědkyně] id. ¼ pozemků, aby měli vjezd ke svému domu [číslo] ke kterému neměli přístup, že ani po této koupi na pozemky neměli přístup, nerozhodovali o užívání pozemků, nebyli tam vůbec vpuštěni, že id. ¾ pozemků koupili v dražbě, zaplatili předražek, že pozemky koupili se vším, co je popsáno ve znaleckém posudku, že žalobkyně neumožnila znalci prohlídku pozemků, že na pozemcích byla srubová chata, ta byla odvezena ještě před tím, než se stal vlastníkem id. ¾ pozemků, zbyl tam jen vývod elektřiny, že tato stavba měla podlahu z dlaždic, trámovou střechu s taškami, že na pozemku se nachází suť, bylo tam množství psů, jsou tam budovy plné odpadů, okolo 20. 1. 2021 tam byl pan [příjmení] a nějaké další osoby a psi, že jsou tam stavby po předchozím vlastníkovi panu [příjmení] zděné s krbem a kuchyňkou, že k fotografiím předloženým žalobkyní uvedl, že na fotografii na č. l. 29 spisu za nádrží na vodu byl asi skleník, konstrukce dřevěná s polykarbonátem, který tam už není, stavba vlevo sloužila jako obytná, stojí na patkách zabodnutých do země, zbytek je dřevěný, vpravo vzadu stojí svědkův dům, že na fotografii na č. l. 30 spisu je nějaká rozestavěná stavba, kterou nedokáže poznat, že na fotografii na č. l. 31 spisu je stavba, kterou postavila žalobkyně, teď jsou tam nějaké zbytky, přes stromy tam ze svědkova pozemku nebylo vidět, že na fotografiích na č. l. 13 znaleckého posudku předloženého žalobkyní je vidět na fotografii nahoře rozvodnou skříň, na fotografii vprostřed svědkova garáž a dále jsou na fotografiích vidět ploty postavené panem [příjmení], že na fotografiích předložených žalobkyní jsou zachyceny následující objekty: na fotografii [číslo] je vidět foliovník, když pozemky nabyl, byly tam jen zbytky kovové konstrukce bez plachty, u fotografie [číslo] si není vědom toho, že by se takový objekt na pozemcích nacházel, u fotografie [číslo] uvedl, že tam stála zděná budova postavená panem [příjmení], vybavená je teď jinak, jsou k ní přistaveny nějaké dřevěné přístřešky, ve kterých je například koupelna a umyvadlo, že na fotografii [číslo] je vidět zděná budova po panu [příjmení], další přístřešky byly přistaveny, že na fotografiích [číslo] [číslo] je zachyceno vybavení, které se nyní na pozemcích nenachází, že na fotografiích [číslo] [číslo] [číslo] je ubytovací prostor, který na pozemku stojí, je umístěn na pilířích, koupil jej, že u zbývajících fotografií neví, co zachycují, případně slovně popsal, co je na nich zobrazeno, že na náčrtu žalobkyně na č. l. 33 spisu jsou zachyceny stavby postavené žalobkyní: B – chlév, C – stavba se skleníkem z polykarbonátu, že v rámci stavby A je i zděná stavba po panu [příjmení], že svědek dále vypověděl, že většina věcí už na pozemcích není, že svědek rumisko, odpad, zbytky, zrezivělé konstrukce odvezl, odvezl například 8 gaučů, že v objektech bydlela rodina se sedmi dětmi, řekli, že mají od žalobkyně pokyn, že pan [příjmení] se prokázal smlouvou od žalobkyně, že na pozemcích byl za deset let neodvezený odpad, všechno je plné, postupně to vyklízí, že naproti skleníku s polykarbonátem, je nějaký sklad, který je ještě plný, že neví, čí předměty jsou, protože pozemky koupil, vyklízí je, že neví, kdy naposledy byla chovaná zvířata na pozemku, že v r. 2019 prasata na pozemku nebyla, že na svědkův pozemek byly vypouštěny odpady z roury od umývadla, sprchového koutu a z pračky, že na pozemcích je suché WC, které má uvnitř obvyklou WC mísu, že všude jsou rozvody vody, studna, žalobkyně tam udělala vodoinstalaci, že svědek byl na stavebním úřadu, chtěl budovy zbourat, bylo mu řečeno, že na žádnou stavbu není stavební povolení, že rumisko, které odvážel, bylo na pozemek přivezeno ještě v době, kdy pozemek spoluvlastnila paní [celé jméno svědkyně], která tehdy volala policii, že svědek si po nabytí id. ¼ pozemku část pozemku, asi [číslo] ohradil, aby měl přístup i k žumpě, bavil se o tom s pánem, který tam bydlel se sedmi dětmi, že o povinném nic neví, neví, kdo byl jeho společníkem nebo jednatelem, že původní vlastník pan [příjmení], o vlastnictví přišle v rámci exekuce finančního úřadu, že všechny stavby žalobkyně byly na patkách, pouze po panu [příjmení] byly zděné, nejsou tam betonové základy, patky jsou zatlučené do země, nejsou zabetonované, neví, jak jsou dřevěné stěny do patek uchyceny.

44. Závěr o skutkovém stavu:

45. Povinný v rozsahu id ¾ a [celé jméno svědkyně] v rozsahu id. ¼ byli spoluvlastníky pozemků od r. 2012. V té době se na pozemcích nacházela zděná chata a oplocení zbudované v letech 1995 - 1996, tedy za předchozího majitele pana [příjmení].

46. Dne 1. 5. 2014 byla podepsána nájemní smlouva mezi povinným, jehož jednatelkou byla žalobkyně, jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem o pronájmu id ¾ pozemků žalobkyni. V průběhu let 2014 2017 byly na pozemcích vystavěny stavby tak, jak jejich stavbu popsala ve své výpovědi svědek [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] nebylo nic známo o existenci povinného a o vlastnických poměrech k pozemkům, [celé jméno svědka] vždy jednal se žalobkyní.

47. Přibližně v roce 2018 [celé jméno svědkyně] prodala svůj spoluvlastnický podíl id. ¼ na pozemcích [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení].

48. Na návrh žalované byla vedena exekuce proti povinnému. V průběhu exekuce byla dne 7. 10. 2020 provedena dražba pozemků, usnesením soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl udělen příklep [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], posléze soudní exekutor vydal usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] o předražku, kterým zrušil své usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] o příklepu a předražiteli pozemků včetně jejich příslušenství, které je označeno následovně:„ a) vedlejší stavby: při vstupu na pozemek p. [číslo] se u příjezdové cesty nachází dřevěná vedlejší stavba srubové konstrukce pod sedlovou střechou krytou taškou pálenou. Dále se na pozemku nachází dřevěná montovaná kůlna z OSB desek pod sedlovou plochou střechou krytou ondulinem. Za touto se dále nachází dřevěný montovaný přístřešek pro dobytek z OSB desek pod pultovou střechou krytou ondulinem. Na pozemku p. [číslo] se nachází vedlejší stavba, kterou z důvodu neumožnění prohlídky nebylo možno jednoznačně identifikovat a zaměřit. b) příslušenství tvořené venkovními úpravami: oplocení – drátěné pletivo s dřevěnými sloupky, dřevěné latě, betonové sloupky, dřevěná vrátka.“ a vlastnické právo k pozemkům takto nabyli původní vydražitelé [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], a to do svého společného jmění manželů.

49. Dne 10. 9. 2020 žalobkyně podala tuto vylučovací žalobu. Žalobkyně se domáhá vyloučení stavby A, stavby B, stavby C a oplocení D z exekuce vedené proti povinnému a tvrdí, že uvedené stavby jsou uvedeny v dražební vyhlášce vydané soudním exekutorem. Žalobkyně tvrdí, že je výlučnou vlastnicí těchto staveb, když tyto po uzavření nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2014 na pozemcích na svůj náklad vybudovala. Vybudování staveb na pozemcích na svůj náklad prokazuje výpovědí svědka [celé jméno svědka] a doklady o objednávce a nákupu materiálu jak jsou uvedeny v bodu 32. a 33. odůvodnění tohoto rozsudku. Pro případ, že nebude vyhověno žalobě na vyloučení věcí z exekuce, domáhá se po žalované částky 211 490 Kč jako hodnoty stavby A, stavby B, stavby C a oplocení D, když hodnotu staveb určila jako rozdíl hodnoty ceny pozemků dle znaleckého posudku zpracovaného v exekučním řízení vedeném proti povinnému a ceny pozemků dle znaleckého posudku [číslo] který stanoví hodnotu pozemků podle stavu ke dni 30. 1. 2010.

50. Právní posouzení:

51. Podle § 267 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

52. Podle § 505 o. z. součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

53. Podle § 506 o. z. (1) Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. (2) Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.

54. Podle § 512 o. z. Je-li stavba součástí pozemku, jsou vedlejší věci vlastníka u stavby příslušenstvím pozemku, je-li jejich účelem, aby se jich se stavbou nebo pozemkem v rámci jejich hospodářského účelu trvale užívalo.

55. Soud zhodnotil důkazy v řízení provedené, přihlédl k tomu, co v řízení účastníci řízení tvrdili, jakož i k tomu, co v řízení vyšlo najevo, a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná a je na místě ji zamítnout z níže rozebraných důvodů. V průběhu řízení nebyl zjištěn žádný nedostatek podmínky řízení.

56. Primárním petitem podané žaloby se žalobkyně domáhala po žalované vyloučení věcí – stavby A, stavby B, stavby C a plotu D pospané v dražební vyhlášce soudního exekutora z exekuce vedené proti povinnému. Soud se proto zabýval tím, zda jsou ke dni rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) splněny podmínky pro případné vyhovění žalobě. V řízení bylo prokázáno, že soudní exekutor dne 7. 10. 2020 provedl dražbu a udělil příklep vydražitelům pozemků – manželům [příjmení], toto usnesení následně zrušil a nahradil jej usnesením o předražku, kterým potvrdil, po zaplacení předražku, nabytí vlastnického práva těmto osobám. Manželé [celé jméno svědka] tak nabyli pozemky do svého společného jmění manželů. Za tohoto stavu, kdy exekucí postižená věc byla v rámci exekuce prodána, není objektivně možné žalobě podané dle § 267 o. s. ř. vyhovět, když již došlo ke změně vlastnictví takové věci. Podaná žaloba byla proto v této části primárního petitu zamítnuta. Podpůrně soud odkazuje na závěr rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1229/2003 ze dne 27. 1. 2004, podle kterého:„ Vlastnické právo k věci vydražené soudem v rámci výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí přechází na vydražitele zaplacením nejvyššího podání a jejím převzetím ihned poté, co mu byl udělen příklep, a to i v případě, že věc nebyla ve vlastnictví povinného a její vlastník o probíhajícím výkonu rozhodnutí nevěděl.“ Uvedené závěry se uplatní i ve vztahu k nabytí věci v rámci výkonu rozhodnutí zaplacením předržku dle § 336ja o. s. ř. Dále soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3484/2009 ze dne 19. 11. 2009, podle kterých:„ Excindanční žalobu nelze úspěšně podat tehdy, jestliže věci již byly v dražbě prodány nebo jestliže práva nebo jiné majetkové hodnoty, jež byly postiženy nařízením exekuce, již byla v exekuci vybrána nebo jiným způsobem zpeněžena; kdyby takový stav nastal až v průběhu řízení, soud excindanční žalobu, která nebyla vzata zpět, zamítne. Tím není vyloučeno právo třetí osoby nebo manžela povinného domáhat se po oprávněném vydání výtěžku prodeje, vybrání nebo jiného zpeněžení předmětu exekuce na základě tzv. žaloby z lepšího práva.

2. Příklepem v dražbě, provedené v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem věcí movitých, dochází k přechodu vlastnického práva k vydražené věci na vydražitele, i když povinný nebyl vlastníkem věci. Předchozí vlastník se nemůže úspěšně domáhat jejího vydání vydražitelem; má k dispozici jen žalobu z lepšího práva proti tomu, komu byl vyplacen výtěžek z prodeje věci.“ Vzhledem k tomuto závěru soudu se soud nezabýval ani tím, zda žalobkyně v souladu s § 68 z. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, nejprve podala u soudního exekutora návrh na vyškrtnutí ze soupisu před podáním žaloby dle § 267 o. s. ř., neboť platí, že případný úspěch žaloby podané dle § 267 o. s. ř. není podmíněn předchozím podáním návrhu dle § 68 z. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu 57. Žalobkyně u jednání ve věci dne 1. 10. 2021 uplatnila sekundární petit, kterým se po žalované domáhala zaplacení částky 211 490 Kč. Soud tuto změnu žaloby připustil, protože bylo možné o tomto návrhu jednat a zabývat se tím, zda plnění žádané sekundárním petitem není možné posoudit jako tzv. žalobu z lepšího práva v souladu s citovaným závěrem rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

58. Při rozhodování o žalobním žádání na zaplacení částky 211 490 Kč se soud zabýval tím, zda stavby A, B, C a oplocení D byly v okamžiku udělení příklepu, respektive k okamžiku vydání usnesení o předražku ve vlastnictví žalobkyně, jak tato tvrdí, či nikoli. Pokud jde specifikaci stavby A, B, C a oplocení D bylo žalobkyní provedeno dostatečně určitě a sama žalobkyně potvrdila, že jde o popis příslušenství pozemků uvedený v dražební vyhlášce, jak se podává ze žaloby. Popis tohoto příslušenství je shodný s popisem tohoto příslušenství v usnesení o udělení příklepu i v usnesení o předražku. Tento soud tedy na rozdíl od soudního exekutora, který prováděl exekuci, nemá pochybnosti o tom, že to byly právě i stavby A, B, C a oplocení D, které byly v rámci exekuce draženy a vydraženy a které jsou uvedeny ve výroku usnesení o předražku.

59. Soud se proto dále v řízení zabýval tím, jaký charakter mají stavby A, B, C a oplocení D, které soudní exekutor ve svých procesních úkonech setrvale označuje jako příslušenství pozemků, zda jsou příslušenstvím ve smyslu § 510 až § 512 o. z. Zda tedy jsou samostatnými věcmi v právním smyslu slova, které samy o sobě mohou být způsobilým předmětem právních vztahů, či nikoli s ohledem na ustanovení § 506 odst. 1 o. z.

60. Žalobkyně tvrdí, že stavby A, B, C a oplocení D byly postaveny na pozemcích po roce 2014, když začala stavby stavět poté, co byla podepsána smlouva ze dne 1. 5. 2014. Toto její tvrzení je prokazováno i výpovědí svědka [celé jméno svědka], který osobně se podílel na výstavbě staveb. Proto je třeba zabývat se nejprve tím, zda tyto stavby v době svého reálného vzniku vznikly také jako samostatná věc v právním smyslu slova podle právní úpravy platné a účinné v době reálného vzniku stavby A, B, C a oplocení D, tedy dle z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně dle § 489 o. z., avšak s přihlédnutím k ustanovení § 498 o. z., § 505 o. z. a zejména § 506 odst. 1 o. z., podle kterého součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

61. Svědek [celé jméno svědka] detailně ve své svědecké výpovědi popsal postup výstavby staveb a dále tyto identifikoval i na fotografiích předložených žalobkyní. Z důkazů výpovědí všech v řízení slyšených svědků má soud za prokázané, že v r. 2014 stál na pozemcích zděný domek postavený předchozím vlastníkem panem [příjmení] před rokem 2014. Tento domek se stal dle § 3054 o. z. dnem 1. 1. 2014 součástí pozemku, na kterém byl postaven, neboť spoluvlastnické poměry k této budově a pozemku, na kterém stojí, byly stejné tedy id. ¼ pozemku i uvedeného domku vlastnila svědkyně [celé jméno svědkyně] a id ¾ pozemku i uvedeného domku vlastnil povinný. Povinný nabyl spoluvlastnický podíl na pozemku p. [číslo] i na tomto domku v rámci exekučního řízení vedeného proti povinnému panu [příjmení], jak je uvedeno v bodu 42. odůvodnění tohoto rozsudku a jak se podává ze znaleckého posudku [číslo] ve kterém je pro účely exekučního řízení předmět exekuce oceněn, když oceněn je jak pozemek p. [číslo] tak i vedlejší stavba na tomto pozemku nazvaná ve znaleckém posudku jako zahradní besídka. Fotografie této stavby je ve znaleckém posudku obsažena, jde o budovu se sedlovou střechou a komínem. Svědkyně [celé jméno svědkyně] k fotografiím předloženým žalobkyní vypověděla, že zděná stavba na pozemku je původní, po jejím otci. Povinný s pozemkem i stavbou zděného domku jako se svým nakládal. Neuplatnilo se tedy ust. § 3055 o. z. Soud má z důkazu výslechem svědka [celé jméno svědka] a fotografií předložených žalobkyní za prokázané, že v roce 2014 byl na pozemku právě původní zděný domek, který se teprve v průběhu roku 2014 kompletně zrekonstruoval, a to omítky, instalovala se páskovina, byla to místnost o ploše 4x5 m.

62. Soud má z důkazu výslechem svědka [celé jméno svědka] a fotografií předložených žalobkyní dále za prokázané, že v průběhu roku 2015 se přistavovalo ke zděné budově tak, že konstrukce byla do zdiva napojená hranoly, a to koupelna a skladový prost se dvěma okny, umístěno to bylo na betonových patkách, konstrukce z hranolů obitá z obou stran palubkami bez izolace, podlaha byla z beden, ve kterých se převáží materiál, které se potom prodávají, promrzalo to, nebyla tam izolace, na podlaze byl zespodu igelit, na podlaze byl hranol na něm igelit, na něm deska, nátěr desky byl proveden vyjetým olejem, budova měla dvě okna, prostor měl sloužit jako sklad a koupelna na umytí, když se jde ze zahrady, že toto bylo stavěno v létě 2015. Tímto způsobem tedy vznikla stavba. Tato však byla přístavbou (zvětšením) zrekonstruovaného zahradního domku, se kterým je spojena konstrukčně. Stavba se tedy při své výstavbě buď stala součástí stavby zahradního domku dle § 505 o. z. a tím i součástí pozemku, a tedy se nestala samostatnou věcí dle § 489 o. z., nebo, pokud nedošlo k dokonalému stavebně technickému propojení se stavbou zahradního domku, a byla postavena stavebně technicky jako stavba samostatná, stala se stavba součástí pozemku, na kterém byla stavěna, dle § 506 odst. 1 o. z.

63. Soud má z důkazu výslechem svědka [celé jméno svědka] a fotografií předložených žalobkyní dále za prokázané, že v roce 2016 se stavěla veranda na betonových patkách o ploše 3x3m, podlaha je stejná jako u předchozí stavby s konstrukcí vymyšlenou panem [příjmení] a jako krytina sloužila modrá igelitová plachta, že takto to bylo po celou dobu, nemělo to být jenom provizorní řešení, že až někdy v roce 2016 nebo 2017 se pokračovalo ještě ve stavbě naproti koupelně a skladu, ořezal se strom a vznikla tam prostora 2x4m, která sloužila jako chodba, zastřešená krytinou polykarbonát, toto udělal pan [příjmení], konstrukce byla na dřevěných hranolech, zapuštěných do země, přičemž svědek uvedl, že tato stavba je zachycena na fotografiích označených žalobkyní jako stavba C, tedy [číslo] [číslo] dále na fotografii [číslo]. Uvedeným postupem výstavby se stavba C při své výstavbě buď stala dílky funkčnímu propojení s doposud provedenými stavbami jak je patrno z fotografie [číslo] předložené žalobkyní součástí stavby zahradního domku dle § 505 o. z. a tím i součástí pozemku, a tedy se nestala samostatnou věcí dle § 489 o. z., nebo, pokud nedošlo k dokonalému stavebně technickému propojení se stavbou zahradního domku, a stavba C byla postavena stavebně technicky jako stavba samostatná, stala se stavba C součástí pozemku, na kterém byla stavěna, dle § 506 odst. 1 o. z.

64. Soud má z důkazu výslechem svědka [celé jméno svědka] a fotografií předložených žalobkyní dále za prokázané, že v roce 2017 se stavěla velká místnost s kamny o ploše 6x5m, na betonových patkách, podlaha byla tak, že na trámech ležely desky z materiálu z beden, stěny byly z hranolů s palubkami, dále ještě z materiálu z beden (palubky byly na tom) a dále tam byla použita izolace minerální vata – zelená, o tloušťce 10 až 12 cm, že v této místnosti bylo jedno velké okno do zahrady, že tato místnost navazovala na chodbu s polykarbonátem a tato chodba navazovala na zděnou stavbu, že vše bylo kotveno na hranoly do zděné stavby, že velká místnost měla samostatné betonové základy, místnost měla čtyři stěny, dveře byly na chodbu, dveře byly naproti oknu, tuto stavbu svědek [celé jméno svědka] identifikoval na fotografiích předložených žalobkyní [číslo] [číslo] zachycujících stavbu A. Popis stavby v podané žalobě odpovídá stavu zachycenému na uvedených fotografiích. Výpovědí svědka [celé jméno svědka] bylo dále prokázáno, že místnost se připojila trámem k chodbě s polykarbonátem, tyto místnosti byly propojeny i přes střechu, místnost, měla střechu nižší než chodba s polykarbonátem, přičemž vprostřed té chodby rostl strom, pravděpodobně jehličnan, polykarbonát byl vykrojen kolem toho stromu, podlaha také byla vykrojena kolem toho kmenu. Obsah této části výpovědi svědka [celé jméno svědka] dále potvrzuje i stav zachycený na fotografii [číslo] předložené žalobkyní. Uvedeným postupem výstavby se stavba A při své výstavbě buď stala dílky funkčnímu propojení s doposud provedenými stavbami jak je patrno z fotografie [číslo] předložené žalobkyní součástí stavby zahradního domku dle § 505 o. z. a tím i součástí pozemku, a tedy se nestala samostatnou věcí dle § 489 o. z., nebo, pokud nedošlo k dokonalému stavebně technickému propojení se stavbou zahradního domku, a stavba A byla postavena stavebně technicky jako stavba samostatná, stala se stavba A součástí pozemku, na kterém byla stavěna, dle § 506 odst. 1 o. z.

65. Soud má z důkazu výslechem svědka [celé jméno svědka] a fotografií předložených žalobkyní dále za prokázané, že v letech 2016 až 2017 se stavěly dva chlévy, jeden pro slepice, a jeden pro prasata, pro slepice o půdorysu 3x3m, nebo 4x4m, pro prasata zhruba 5x5m, nebyly tam betonové patky, to určil pan [příjmení], použity byly hranoly 10x10 a dřevotříska, střecha byla z onduline, že chováno bylo 25 až 30 slepic a asi 10 až 15 prasat, dále vypověděl, že chlév pro prasata je zachycen na fotografii [číslo] že tento chlév stavěl pan [příjmení]. Z uvedené fotografie [číslo] [číslo] má soud za prokázáno, že na těchto fotografiích je zachycena stavba B. Uvedeným postupem výstavby se stavba B, která byla postavena stavebně technicky jako stavba samostatná, se stala stavba B součástí pozemku, na kterém byla stavěna, dle § 506 odst. 1 o. z.

66. Dále bylo předmětem řízení oplocení D. Pokud jde o oplocení, nebylo v řízení prokázáno, respektive zůstalo nejistým, zda na pozemku se nachází původní oplocení postavené v letech 1995 1996, jak o tom vypověděla svědkyně [celé jméno svědkyně] (na fotografii [číslo] je zachycen původní plot), nebo zda bylo stavěno oplocení nové v r. 2014, jak o tom vypovídal svědek [celé jméno svědka] (byl postaven dřevěný plot z betonových sloupků, které byly zabetonované jednotlivě, oplocení bylo ze dřeva). Žalobkyně oplocení D popsala v žalobě jako oplocení z dřevěných smrkových hranolů 4 x 6 cm, podélné nosné fošny 2 x 9 cm, vše natřené luxolem odstín mahagon, na náčrtu č. l. 33 spisu toto oplocení vyznačila. Svědkyně [celé jméno svědkyně] však na stejném místě vyznačila průběh oplocení stavěného v letech 1995 1996. Pro právní posouzení věci však nebylo potřebné se podrobněji, dále tím, jaký plot se na pozemku nachází, zabývat. Uvedená nejistota o skutkovém stavu věci neznamená nemožnost učinění právního závěru o této otázce a rozhodnutí o ní; další dokazování o výstavbě plotu by bylo proto v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Pro právní posouzení věci totiž platí totéž co pro právní posouzení stavby zahradního domku. Pokud se na pozemku nachází původní oplocení z let 1995 - 1996, stalo se dle § 3054 o. z. dnem 1. 1. 2014 součástí pozemku (a samozřejmě by ani nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že takový plot na svůj náklad zhotovila), nebo pokud by k výstavbě plotu D došlo způsobem popsaným svědkem [celé jméno svědka], stala by se stavba plotu D součástí pozemku, na kterém byla stavěn, dle § 506 odst. 1 o. z. a stavba plotu D by proto nebyla samostatnou věcí.

67. Z výše uvedeného tedy plyne, že stavba A, stavba B, stavba C i stavba plotu D nejsou samostatnými věcmi, ale staly se součástí pozemku. Uvedené stavby totiž nebyly zřízeny jako stavby dočasné dle § 506 odst. 1 o. z. Pro právní posouzení toho, zda stavba je, či není stavbou dočasnou občanský zákoník neobsahuje, na rozdíl od Obecného zákoníku občanského, žádná definiční kritéria této dočasnosti. Proto je třeba vyjít z hledisek dovoditelných z právní teorie soukromého práva. Pro toto určení se uplatní kritérium subjektivní a kritérium objektivní. Subjektivní kritérium bude úzce svázáno s úmyslem zřizovatele stavby. Objektivní kritérium bude v souladu s principem ochrany dobré víry třetích osob spíše hodnotit to, jak se daná stavba při svém vzniku jevila třetím osobám. Doposud nelze uzavřít, které z těchto dvou kritérií převáží, respektive je převažující. Soud proto hodnotil to, zda stavba A, stavba B, stavba C i stavba plotu D jsou, či nejsou dočasnými stavbami z pohledu obou kritérií.

68. K hledisku subjektivnímu soud uzavírá toto: Žalobkyně dle svých tvrzení započala s výstavbou poté, co podepsala nájemní smlouvu dne 1. 5. 2014 s povinným. Podle textu této smlouvy byla žalobkyně oprávněna zřídit na pozemku stavby bez výslovného uvedení toho, že jsou pouze dočasné. Z tohoto soud dovozuje, že nemělo jít o stavby dočasné. Stavby mohly být stavěny pouze s předchozím souhlasem povinného. Sama smlouva měla trvat 50 let, po jejím uplynutí mělo teprve dojít k vypořádání náhrady za postavené stavby. Toto trvání stavby po dobu 50 let předpokládané smlouvou a dále teprve následné vypořádání náhrady za stavbu je také důvodem pro to, že nemělo jít o stavby dočasné, ale stavby naopak měly na pozemcích být trvale s přihlédnutím na své stavebnětechnické konstrukční vlastnosti. Soud pro úplnost připomíná, že doba 50 let je dostatečně dlouhá, jde o více než ½ doby dle § 1244 odst. 1 o. z., respektive dobu od 10 let delší než je doba dle § 1244 odst. 2 věta první o. z., když právo stavby, sic dočasné, je svou povahou právem mít na pozemku nikoli dočasnou stavbu. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by se stavby z vůle žalobkyně jako potencionálního stavebníka měly nacházet na pozemku omezenou dobu, tedy dobu kratší než je samotná stavebně technická životnost stavby. Žalobkyně neprezentovala od doby výstavby dosud žádným způsobem úmysl, aby stavby byly na pozemcích pouze po omezenou, dočasnou dobu. Dočasnost staveb nebyla zjištěna ze žádného důkazu v řízení provedeného.

69. K hledisku objektivnímu soud uzavírá toto: V řízení bylo provedeno dokazování o tom, jakým postupem a z jakého materiálu byly stavby stavěny, jakož i důkaz – fotografie zachycují vlastní výsledek stavební činnosti - zejména fotografie [číslo]. Z uvedeného dokazování lze učinit závěr o tom, že tu není žádná indicie svědčící o tom, že by stavby měly být pouze stavbami dočasnými. Závěr o dočasnosti staveb nelze učinit pouze ze zjištění toho, jaké konkrétní stavebnětechnické postupy byly použity (například izolace podlahy igelitem, nepoužití izolace do stěn, zastřešení terasy igelitem, které později bylo nahrazeno světlopropustnou krytinou, vytvoření stavby tak, že je postavena okolo kmenu rostoucího stromu), a že tyto stavebně technické postupy mohly nepříznivě působit na životnost stavby (tuto zkrátit). Každému pozorovateli se stavby v době svého vzniku i později jevily jako stavby trvalé. Z výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že v obývaných stavbách – stavba A a stavba C bydlela trvale rodina s dětmi. Chlév – stavba B byl standardně využíván pro chov dobytka. Oplocení D (i pokud by bylo prokázáno, že bylo zbudováno žalobkyní) také mělo plnit svůj účel trvale, nemělo se jednat o provizorní zábranu.

70. Z uvedeného proto plyne právní závěr, že všechny stavby stavba A, stavba B, stavba C i stavba plotu D nebyly stavbami dočasnými, ale stavbami trvalými. Dále je třeba doplnit, že v pochybnostech o charakteru stavby je třeba se„ přiklonit spíše k závěru, že stavba je součástí pozemku.“ jak uvádí i článek: Tégl, P.: Některé aktuální výkladové problémy úpravy nemovitých věcí v NOZ II. publikovaný dne 14. 1. 2015 dostupný z adresy [webová adresa]. S ohledem na ust. § 1 odst. 1 věta druhá o. z. je pro toto právní posouzení bez právního významu skutečnost zjištěná z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka], totiž, že ohledně žádné z těchto staveb nebylo vedeno místně příslušným stavebním úřadem stavební řízení. V příloze [číslo] smlouvy o nájmu podepsané dne 1. 10. 2014 je v čl. 4 5. obsaženo ujednání o tom, že se nájemce a pronajímatel dohodli na odkládací podmínce:„ stavby zřízené nájemníkem v dobré víře“ na předmětu nájmu se stanou vlastnictvím pronajímatele až po ukončení nájemního vztahu a vypořádání vzájemných závazků a pohledávek. Uvedené ujednání soud předně hodnotí jako ujednání, kterým nebylo platně zřízeno právo stavby [číslo] a násl. o. z., jednak jde pouze o ujednání obligačněprávní, u kterého nenastaly věcněprávní účinky, druhak takovou smlouvu podepsal pouze vlastník id. ¾ pozemků – povinný. Uvedeným ujednáním proto nebyl platně smluvně vyloučen zákonný režim ustanovení § 506 o. z. upravující zásadu superficies solo cedit. Žalovaná v řízení učinila námitky stran pravosti a správnosti smlouvy ze dne 1. 5. 2014 a přílohy [číslo] ze dne 1. 10. 2014, byla proto vyzvána v souladu se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ke sdělení konkrétních námitek. Žalovaná žádné konkrétní námitky v průběhu řízení neuplatnila, soud proto z obou uvedených listin učinil skutková zjištění, jak jsou výše uvedena, které následně právně posoudil.

71. Podle § 1084 odst. 1 o. z. platí, že stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníku pozemku, když dle § 506 odst. 1 o. z. se stává součástí pozemku. Z uvedeného proto plyne, že žalobkyně, pokud jde o nárok na zaplacení částky 211 490 Kč z titulu žaloby z lepšího práva, není v řízení aktivně věcně legitimovaná. Podle závěru rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] jde z hlediska hmotného práva v případě tzv. žaloby z lepšího práva o nárok z bezdůvodného obohacení, který vzniká tehdy, jestliže žalovaný získal na úkor žalobce majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přitom není významné, jak bylo postupováno v řízení o výkon rozhodnutí.

72. Nárok na zaplacení částky 211 490 Kč žalobkyni nevznikl ani jako nárok na náhradu škody dle příslušných ustanovení občanského zákoníku, neboť podle práva tu objektivně nejsou žádné předpoklady odpovědnosti žalované. Žalovaná žádným svým jednáním, či opomenutím neporušila povinnost stanovenou zákonem dle § 2910 o. z., ani úmyslně nejednala proti dobrým mravům dle § 2909 o. z., ani neporušila smluvní povinnost vůči žalobkyni dle § 2912 o. z. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná je povinna plnit proto, že došlo k vydražení staveb v rámci exekuce. Vzhledem k právnímu závěru o tom, že stavby A, B, C a stavba oplocení D, jsou součástí pozemků, jejichž vlastníkem byl povinný, nelze ani dospět k závěru, že by žalobkyni vznikla škoda dle § 2951 a násl. o. z., jejíž vznik by bylo možno přičítat žalované, a dále ani k závěru, že by mohl být dán třetí předpoklad odpovědnosti za škodu, tedy příčinná souvislosti mezi příčinou vzniku škody a škodou jako takovou.

73. Pro nadbytečnost byly zamítnuty další důkazní návrhy žalobkyně (žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že netrvá na výslechu paní [příjmení], a o svědku panu [příjmení] sdělila soudu, že tento již zemřel). S ohledem na právní závěr soudu o právním poměru sporných staveb bylo nadbytečné se podrobněji zabývat tím, zda a jaký stavební materiál byl skutečně použit při výstavbě staveb. Z důkazů uvedených v bodu 32. a 33. odůvodnění tohoto rozsudku je totiž prokázáno pouze to, že dne 11. 8. 2015 byla objednána přeprava palubek, avšak s uvedením adresy sídla povinného, nebylo prokázáno zaplacení těchto palubek, dále dne 26. 8. 2015 objednávka 10 ks kůlů avšak nikoli jejich dodání a zaplacení a použití při výstavbě staveb (při výstavbě staveb byly použity hranoly), totéž platí pro objednávku 20 kůlů ze dne 17. 9. 2015, dne 9. 7. 2017 byla žalobkyně vyzvána k zaplacení 9 ks OSB desek, provedení úhrady a jejich skutečné dodání k výstavbě staveb tímto důkazem prokázáno není, dne 17. 7. 2015 objednávka kovových prvků (ráčny a pletivo) ke stavbě plotu, ale předmětm řízení nebylo kovové oplocení, oplocení D je dřevěné, totéž platí pro reakci na inzerát ze dne 19. 10. 2015, objednávkou ze dne 17. 10. 2017 nebylo prokázáno zaplacení a následně užití při výstavbě střešních bitumenových desek, objednávkou z 21. 2. 2017 nebylo prokázáno zakoupení, tj. zaplacení a využití při výstavbě 5 svazků palubek, objednávkou – dotazem na cenu ze dne 11. 9. 2017 nebylo prokázáno zakoupení, tj. zaplacení a využití při výstavbě 6 ks OSB desek, objednávka z 28. 12. 2013 na králičí pletivo a uzlové lesnické pletivo se zjevně neváže k výstavbě staveb. Žaloba byla proto zamítnuta i co do sekundárního žalobního žádání.

74. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení:

75. Žalovaná byla ve sporu plně procesně úspěšná, náleží jí proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

76. Žalované při plném úspěchu jinak náleží náhrada nákladů právního zastoupení 24 725 Kč sestávající z odměny za zastoupení 18 750 Kč za 8 úkonů právní služby po 2 500 Kč dle § 7, § 9 odst. 3 pís. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne 1. 7. 2021, účast u jednání dne 1. 10. 2021, které trvalo déle než 2 hodiny, účast u jednání dne 3. 11. 2021, které trvalo déle než dvě hodiny, účast u jednání dne 17. 12. 2021, odměna za úkon sdělení adresy ze dne 7. 10. 2021 ve výši ½ tarifní hodnoty, když šlo o jednoduché podání), náhrady hotových výdajů 2 400 Kč za tyto úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovného k uvedeným jednáním soudu ve výši 2 375 Kč ze [anonymizováno] do [obec] a zpět, celkem 360 km, vozidlem [registrační značka] o spotřebě 6,5l benzinu automobilového [číslo] km jízdy při ceně paliva 33,80 [spisová značka], a náhradě opotřebení 4,40 Kč km jízdy, obojí dle vyhl. č. 589/2020 Sb. v tehdy platném a účinném znění, náhradu za ztrátu času cestou 1 200 Kč za 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. Doklad o plátcovství DPH doložen nebyl. Odměna byla stanovena dle tarifní hodny dle § 9 odst. 3 pís. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., když předmětem řízení nebylo vyloučení nemovitých věcí z výkonu rozhodnutí odůvodňující stanovení tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2056 ze dne 31. 5. 2016; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupna z [webová adresa]), protože předmětem vyloučení nebylo vyloučení nemovitých věcí, jelikož stavby A, B, C, a stavba plotu D nebyly dokonce ani samostatnými věcmi v právním smyslu slova. Výše odměny byla stanovena podle primárního petitu, nikoli součtem tarifních hodnot pro petit primární a sekundární, odměna nebyla tedy počítána podle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť nejde o případ spojení dvou a více věci ke společnému projednání.

77. Soud dále aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř., a to s přihlédnutím k závěrům usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 9. 2. 2021. Tímto rozhodnutím bylo žalobkyni přiznáno osvobození do soudních poplatků v rozsahu 90% Krajský soud přihlédl k celkové majetkové situaci žalobkyně, k omezením pandemickou situací, která ovlivnila možnost žalobkyně pracovat a k okolnostem projednávané věci. Tyto okolnosti soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení hodnotí jako důvody zvláštního zřetele hodné, pro které podle § 150 o. s. ř. snížil náhradu nákladů řízení přisouzenou žalované o 50%, tj. na částku 12 362,50 Kč.

78. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalované, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, ovšem pod ztrátou výhody splátek (§ 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.). V řízení nebyly zjištěny soudem žádné okolnosti svědčící o tom, že by toto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nepřiměřeně negativně zasáhlo do majetkových poměrů žalované.