25 C 278/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátkou: Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 802,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 6 802,19 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 348,65 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne 24. 9. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení lnění uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že se žalovaným dne 14. 1. 2025 uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru na částku 35 000 Kč, že dne 14. 1. 2025 žalovaný čerpal 5 000 Kč, že žalovaný se dostal do prodlení, že ničeho doposud neuhradil. Žalobce tvrdil, že žalovaný dluží jistinu: 4999.97 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru: 99.50 Kč, smluvní úrok: 6374.89 Kč počítaný sazbou 1,07% denně z dlužné částky, poplatek za službu „Klidné spaní“: 84.18 Kč, poplatek za službu „Presto“: 165 Kč a smluvní pokutu 78,65 Kč. Žalobce tvrdil, že provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného.2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3 Skutková zjištění soudu4 Ze smlouvy o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, (č. l. 7-9) soud zjistil, že jde o smlouvu o úvěru mezi účastníky řízení, výše úvěru činí 35 000 Kč, kreditní rámec platí do 8. 7. 2026, RPSN při čerpání celého kreditního rámce činí 2 449%, úrok činí 1,066% denně, úvěr je splatný 30. den od poskytnutí úvěru -13. 2. 2025, smlouva trvá do 8. 7. 2026, poplatek za vyplacení tranše úvěru činí 1,99% z čerpané částky, že na smlouvě je uvedeno, že žalovaným byla podepsána 14. 1. 2025.5 Ze souhlasu (č. l. 12-14) a ze souhlasu (č. l. 37-39) soud zjistil, že žalovaný souhlasil se zpracováním svých osobních údajů, že souhlas je účinný od 10. 9. 2024. Z výpisu (č. l. 15) soud zjistil, že jde o výpis o bankovní identitě žalovaného.6 Z informace pro spotřebitele (č. l. 35-36) soud zjistil, že jde o informace o úvěru pro žalovaného. Z informace o úvěru (č. l. 40-41) soud zjistil, že žalobce vyhotovil informace o revolvingovém úvěru pro žalovaného. Z všeobecných obchodních podmínek žalobce (č. l. 42-61) soud zjistil, že žalobce vypracoval své všeobecné obchodní podmínky.7 Z potvrzení žalobce (č. l. 10) soud zjistil, že žalobce potvrdil, že zkoumal příjmy žalovaného, že příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu a dalším jiným způsobem a činí celkem 17 464 Kč. Z výpisu (č. l. 11) soud zjistil, že žalobce u žalovaného eviduje, že žije sám, výdaje na bydlení činí 2 000 Kč měsíčně, další nezbytné výdaje nemá, ostatní zbytné výdaje činí 1 000 Kč, že v žádosti uvedl příjem 30 000 Kč, že žalobce vypočetl výdaje žalovaného na 6 110 Kč, disponibilní příjem 11 300 Kč, že posouzení úvěruschopnosti bylo úspěšné.8 Z potvrzení (č. l. 33) soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím bankovní identity žalovaného.9 Z výpisu (č. l. 101-116) soud zjistil, že žalovanému byl vyplácen invalidní důchod 3. stupně 17 690 Kč, že pravidelně platí , jméno FO, 10 500 Kč, že na tento účet uhradil i kauci ve výši 10 000 Kč dne 31. 10. 2024.10 Z potvrzení (č. l. 16) soud zjistil, že žalobce na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru vyplatil dne 14. 1. 2025 částku 5 000 Kč. Ze zprávy , jméno FO, , a.s. (č. l. 79-82) soud zjistil, že účet uvedený jako účet žalovaného ve smlouvě o úvěru je účtem žalovaného, že žalovaný je jedinou disponující osobu, že na tento účet byla žalobcem vyplacena částka 5 000 Kč, ze žalobci z tohoto účtu nebyla vyplacena žádná částka.11 Z předpisů (č. l. 17-32) soud zjistil, že jde o předpisy denních splátek pro žalovaného.12 Z výzvy (č. l. 34) soud zjistil, že dne 15. 5. 2025 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu.13 Z výpisu (č. l. 63) soud zjistil, že žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od 9. 6. 2012, že předmětem jeho podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů.14 Z výpisu (č. l. 64) soud zjistil, že žalovaný je svobodný, je hlášen od 19. 6. 2024 k trvalému pobytu na adrese , adresa, . Ze zprávy (č. l. 85) soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán od 1. 9. 2025 doposud. Ze zprávy (č. l. 89) a ze zprávy (č. l. 92) soud zjistil, že žalovanému nejsou vypláceny žádné dávky. Ze zprávy (č. l. 95) soud zjistil, že žalovaný byl naposled veden jako uchazeč o zaměstnání do 31. 1. 2022.15 Závěr o skutkovém stavu16 Žalobce tvrdí, že se žalovaným uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, výše úvěru činí 35 000 Kč, kreditní rámec platí do 8. 7. 2026, RPSN při čerpání celého kreditního rámce činí 2 449%, úrok činí 1,066% denně, úvěr je splatný 30. den od poskytnutí úvěru - 13. 2. 2025, smlouva trvá do 8. 7. 2026, poplatek za vyplacení tranše úvěru činí 1,99% z čerpané částky, že na smlouvě je uvedeno, že žalovaným byla podepsána 14. 1. 2025. Žalovaný je poživatelem invalidního důchodu 3. stupně 17 690 Kč, že pravidelně platí , jméno FO, 10 500 Kč, že na tento účet uhradil i kauci ve výši 10 000 Kč dne 31. 10. 2024. Žalobce u žalovaného eviduje, že žije sám, výdaje na bydlení činí 2 000 Kč měsíčně, další nezbytné výdaje žalovaný nemá, ostatní zbytné výdaje činí 1 000 Kč, že žalovaný v žádosti uvedl příjem 30 000 Kč. Žalobce žalovanému vyplatil 5 000 Kč.17 Právní posouzení.18 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.20 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.22 Podle § 78 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.(2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru.23 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.24 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.26 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.27 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.28 Smlouva tvrzená žalobcem je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce tvrdí, že řádně provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud zjistil, že žalovaný je poživatelem invalidního důchodu 3. stupně 17 690 Kč, že pravidelně platí , jméno FO, 10 500 Kč, že na tento účet uhradil i kauci ve výši 10 000 Kč dne 31. 10. 2024. Je zjevné, že jde o platbu za bydlení. Žalobce u žalovaného eviduje, že žije sám, výdaje na bydlení činí pouze 2 000 Kč měsíčně, další nezbytné výdaje žalovaný nemá, ostatní zbytné výdaje činí 1 000 Kč, celkem tedy výdaje žalovaného mají činit 3 000 Kč měsíčně. Přitom žalobce disponoval výpisy z účtu žalovaného, ve kterém jsou uvedeny výdaje žalovaného ve výši násobně vyšší. Žalobce dále tvrdí, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem 30 000 Kč. Soud proto uzavírá, že schopnost splácet úvěr úvěrujícím nebyla řádně posouzena, že žalobce nevyšel ze skutečných údajů o výdajích žalovaného. Pro tuto skutečnost je žalobcem označená smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, a to pro rozpor se zákonem.29 Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že úvěr úročí sazbou 1,066% denně, tj. 389,09% ročně, RPSN činí 2 449%, ve smlouvě byly uvedeny totiž i různé poplatky. Proto je nutno na úvěr nahlížet jako na úvěr úročený celkovou sazbou RPSN, tj. sazbou 2 449% ročně.30 RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra). Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při sazbě RPSN 2 449% i úroku 389,09% ročně k následujícím závěrům.31 Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. ( srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze smlouvu označenou žalobcem opět právně posoudit jinak než jako neplatnou, a to opět pro rozpor se zákonem. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy.32 Smlouvu soud posoudil jako neplatnou. Žalobce žalovanému vyplatil bez právního důvodu částku 5 000 Kč. Žalobce proto může žádat plnění tohoto, co žalovanému vyplatil. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě částky 5 000 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalovaném, aby vyvrátil tvrzení o tom, že pro něj částku 5 000 Kč úvěrující plnil, případně tvrdil, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalovaného 5 000 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.33 Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalovaného plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.34 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Žalovaná byla vždy vyzývána k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru, nikoli k úhradě pohledávky bezdůvodného obohacení. Závěr o bezdůvodném obohacení soud učinil dle § 118a odst. 2 o. s. ř. až v průběhu jednání ve věci.35 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci převážný procesní úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení určená podle míry jeho procesního úspěchu. Žalovaný náhradu nákladů řízení neuplatnil, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.