25 C 28/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kovářovou Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem: Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 261 606,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 90 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 171 606,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 261 606,46 Kč od 31. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne 14. 1. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení plnění uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovanou jako osobou podnikající uzavřel platnou smlouvu o podnikatelském úvěru, podle které žalované poskytl 90 000 Kč, že žalovaná v ujednaném čase úvěr nesplácela, nastalo prodlení, na základě smlouvy je povinna platit další platby uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že žalovaná smlouvu uzavřela jako podnikající, proto nebylo třeba zabývat se zkoumáním její úvěruschopnosti. V žalobě samotné dále tvrdil, že pokud by soud neuznal nárok žalobce jako nárok ze smlouvy, má mu být plnění přiznáno jako bezdůvodné obohacení. V řízení žalobce dále tvrdil, že žalovaná smlouvu uzavírala jako podnikatel, v rámci své podnikatelské činnosti, že příslušná webová stránka: www.nazivnost.cz (podle stavu ke dni poskytnutí úvěru) nabízí úvěr pouze podnikatelům, dále navrhl, aby soud opatřil kompletní účetnictví žalované za rok 2022, ze kterého bude zřejmé, že úvěr byl užit pro potřeby jejího podnikání, soud měl dále učinit dotaz na bankovní ústav vedoucí účet uvedený ve smlouvě k prokázání toho, že peníze byly žalobcem skutečně poskytnuty. Žalobce tvrdil, že u podnikatelských úvěrů provádí kontrolu klientů v insolvenčním rejstříku, exekučním rejstříku, soukromoprávních registrech dlužníků. Žalobce byl dále vyzván dle § 118a o. s. ř., aby dále označil důkazy k prokázání tvrzení, že smlouvu se žalobcem v žalobě popsaným způsobem uzavřela právě žalovaná. Žalobce k tomu tvrdil, že totožnost žalované byla ověřena zasláním 1 Kč z účtu na účet žalobce a právě na tento účet pak žalobce úvěr poskytl, že žalobce má za to, že žalovaná byla jediným majitelem a disponentem účtu.2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila ani se nedostavila ke dvěma ve věci nařízeným jednáním soudu. Žalovaná se ani nevyjádřila k žádné ze zaslaných výzev soudu.3 Skutková zjištění soudu:4 Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 16) soud zjistil, že žalobce je v tomto rejstříku zapsán od 24. 2. 2016, předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a dále poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Poskytování jiných typů úvěru zde zvláště uvedeno není.5 Z textu smlouvy o úvěru (č. l. 6-8) soud zjistil, že jde o text smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , kde jako úvěrující je označen žalobce a jako úvěrovaný žalovaná s údajem data narození, rodného čísla, adresy místa podnikání: , adresa, , IČO: , IČO, , dále obsahuje telefonní číslo, e-mail a číslo účtu, uveden je úvěr 90 000 Kč, doba trvání 12 měsíců ode dne čerpání, poskytovaný výlučně na financování podnikatelských potřeb úvěrované, uvedeny jsou poplatky, termíny splátek s měsíční frekvencí od 28. 9. 2022 do 28. 8. 2023, u žalované je uvedeno, že došlo k verifikaci smlouvy 28. 8. 2022 kódem SMS.6 Z kopie občanského průkazu (č. l. 9) soud zjistil, že jde o fotokopii občanského průkazu žalované.7 Z potvrzení (č. l. 10) soud zjistil, že z účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru jako účet úvěrované byla na účet žalobce zaslána částka 1 Kč, datum a čas realizace platby zde uvedeny nejsou.8 Z potvrzení (č. l. 11) soud zjistil, že z účtu žalobce na účet žalované uvedený v textu smlouvy o úvěru byla dne 28. 8. 2022 v 14:11 hod. vyplacen částka 90 000 Kč.9 Z předžalobní výzvy (č. l. 12) soud zjistil, že dne 9. 12. 2024 zástupce žalobce sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalované. Z podacího lístku (č. l. 13) soud zjistil, že dne 9. 12. 2024 zástupce žalobce odeslal žalované prostřednictvím , právnická osoba, . doporučený dopis na adresu , adresa, .10 Z výpisu (č. l. 17) soud zjistil, že žalovaná je osobou podnikající, zapsána jako místo podnikání je adresa uvedená v textu smlouvy o úvěru. Z výpisu (č. l. 21) soud zjistil, že IČ žalované je 07081260, že předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti zprostředkování obchodu a služeb, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, jde o ohlašovací volnou živnost, oprávnění vzniklo dne 26. 4. 2018 a je platné na dobu neurčitou.11 Ze snímku (č. l. 33) soud zjistil, že jde o snímek stránky https://nazivnost.cz, jde o nabídku půjček pro živnostníky až do výše 200 000 Kč, splatnou do 1 roku, s RPNS pro tuto částku 912,51%.12 Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 13. 3. 2025 (č. l. 48-50) soud zjistil, že účet , č. účtu, , tedy účet uvedený jako účet žalované v textu smlouvy o úvěru je účtem klienta – žalované jako fyzické osoby, trvalá adresa i korespondenční adresa jsou uvedeny shodně: , adresa, , účet byl otevřen dne 30. 12. 2016, uzavřen byl 12. 10. 2023, ke dni 11. 3. 2025 na něm tedy není žádný zůstatek, jedinou disponující osobou byla žalovaná, že dne 22. 8. 2022 odešla z tohoto účtu platba 1 Kč na účet, ze kterého byla následně zaslána na tento účet žalované částka 90 000 Kč dne 29. 8. 2022, tyto platby se podávají z výpisu z účtu, dále následující pouze platby odchozí v období od 29. 8. 2022 do 7. 10. 2022, například nákupy potravin, ubytování, stravy v zařízeních restauračního typu, služba booking.com, platba služby Netflix, platba za nákup pohonných hmot, splátky půjček a úvěrů, poté následuje až dne 24. 8. 2023 další, poslední odchozí platba 105,22 Kč byla splátkou RePůjčky; částka 90 000 Kč byla vyčerpána dne 15. 9. 2022.13 Závěr o skutkovém stavu:14 Dnem 28. 8. 2022 je datován text smlouvy o úvěru, kde jako úvěrující je označen žalobce a jako úvěrovaný žalovaná. Dne 22. 8. 2022 na účet žalobce byla žalovanou zaslána částka 1 Kč. Dne 28. 8. 2022 v 14.11 hod. byla na účet žalované žalobcem zaslána částka 90 000 Kč. Částka 90 000 Kč byla spotřebována na úhradu služeb a zboží, jak je uvedeno v bodu 12. odůvodnění tohoto rozsudku. Uvedený účet je účtem fyzické osoby - žalované; nejde o účet podnikatelský. Částka 90 000 Kč byla spotřebována mimo jiné na úhradu splátek dluhů.15 Právní posouzení:16 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.18 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.20 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.21 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.23 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.24 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.25 Žalobce tvrdí, že se žalovanou uzavřel smlouvu o podnikatelském úvěru, že nejde o úvěr spotřebitelský. Předmětem podnikání žalobce je přitom právě poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaná je fyzickou osobou podnikající. Podle závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 705/2017 ze dne 19. 7. 2017 je přitom zapotřebí zjistit, zda žalovaná smlouvu se žalobcem uzavírala pro své podnikání, nebo pro svou osobní spotřebu. Podle závěrů Nejvyššího soudu je rozhodující: „účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu“. V rozhodnutí sp. zn. 29 ICdo 56/2019 ze dne 16. 3. 2021 Nejvyšší soud uvedl: „Spotřebitelem může být každý člověk, tedy i fyzická osoba podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem.“26 Pro určení smlouvy jako smlouvy uzavřené mezi podnikateli a nikoli jako smlouvy uzavřené se spotřebitelem není relevantní výslovně ujednaná smluvní identifikace stran (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 1930/11, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1196/2003, sp. zn. 28 Cdo 3249/2017), ale je třeba zkoumat faktický stav věci. Je tedy podstatné odlišit, zda podnikající fyzická osoba jedná coby podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, nebo jedná jako fyzická osoba mimo rámec svého podnikání. Z toho vyplývá, že i osoba s živnostenským oprávněním může vystupovat v konkrétním vztahu také jako spotřebitel, pokud jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti (srov. závěry rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 1176/21 ze dne 8. 6. 2021).27 Žalobce jako subjekt poskytující (výlučně) spotřebitelské úvěry tvrdí, že se žalovanou uzavřel smlouvu o podnikatelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobcem tvrzená ověřovací platba doručená mu 22. 8. 2022 byla zaslána z účtu žalované, který byl účtem fyzické osoby, na tento účet žalovaný zaslal 90 000 Kč, z výpisu z účtu bylo prokázáno, jak žalovaná následně s penězi nakládala. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaná jednala v rámci své podnikatelské činnosti. To, že ve smlouvě je uvedeno její IČ a sídlo není důvodem pro to, aby pro závazkový vztah bez dalšího byla vyloučena ustanovení z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aby tento zákon byl případně obcházen.28 V případě, že žalovaná nejednala v rámci své podnikatelské činnosti, bylo povinností žalobce před poskytnutím úvěru provést posouzení úvěruschopnosti žalované. Šlo by totiž o poskytnutí spotřebitelského úvěru, k jehož poskytování žalobce oprávněn je. Žalobce tvrdil, že prověřil databáze, jak je výše uvedeno. Toto prověření je však nedostatečné. Z výpisu z účtu se podává, že žalovaná v té době splácela více svých jiných úvěrů. Žalobce nezjistil příjmy a výdaje žalované. Soud tak uzavírá, že smlouva tvrzená žalobcem je neplatná dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pro absenci posouzení úvěruschopnosti žalované. K neplatnosti pro rozpor se zákonným ustanovením soud přihlíží z úřední povinnosti dle § 588 o. z.29 Nabízí se otázka, zda smlouva by obstála jako platná smlouva o úvěru v případě, že by skutečně byla uzavřena podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Žalobce tvrdí, že poskytl žalované 90 000 Kč za úplatu, zaplaceno má být 12 měsíčních splátek po 21 300 Kč, tedy 255 600 Kč, tj. o 165 600 Kč více, než bylo poskytnuto. Toto plnění přesahuje násobně výši úroků akceptovanou ještě v závazkových vztazích v závěrech soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. ( srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze smlouvu datovanou dnem 14. 11. 2023 právně posoudit jinak než jako neplatnou. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy. Smlouvu předloženou žalobcem je proto na místě i pro případ, že by byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, vyhodnotit jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti dle § 588 o. z.30 Smlouvu soud posoudil jako neplatnou. Proto je na místě se zabývat tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Žalobce žalované vyplatil 90 000 Kč, šlo o účet, jehož číslo je označeno jménem a příjmením žalované. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaná doposud ničeho nevrátila. Žalobce proto může žádat plnění tohoto, co žalované vyplatil. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byla žalovaná zavázána k úhradě částky 90 000 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalované, aby vyvrátila tvrzení o tom, že pro ni částku 90 000 Kč žalobce plnil, případně tvrdila, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila. Neúčastí u jednání se žalovaná sama zbavila práva být soudem poučena dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalované 90 000 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.31 Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Je v možnostech žalované plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení a skutečnosti, že žalovaná sama námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.32 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení.33 Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení:34 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu převážně procesně úspěšná, náhradu nákladů řízení neuplatnila. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.