25 C 287/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátkou: Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 24 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 000 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 800 Kč, když první splátka se stane splatnou třetího dne od právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 9 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 681 Kč a zaplatit ji v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč, když první splátka se stane splatnou třetího dne od právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek k rukám , Jméno advokátky, . 1 Žalobou podanou u soud dne 2. 10. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení plnění uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. žalobce tvrdil, že se žalovaným dne 13. 8. 2024 uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, prostřednictvím svého webového rozhraní www.rerum.cz a žalované poskytl 21 000 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná na jistině úvěru dluží 15 000 Kč a úrok 6 000 Kč, dále smluvní pokutu 3 510 č vypočtenou z dlužné částky jako 0,1 % denně od 17. 12. 2024 do 8. 8. 2025.2 Žalovaná uvedla, že není schopna zaplatit částku žalobou uplatněnou, že se rozvádí a má 2 exekuce, že ej schopna splácet po 1 000 Kč měsíčně.3 Skutková zjištění soudu4 ze žádosti o úvěr (č. l. 113) soud zjistil, že jde o elektronicky vyplněné údaje o žalované, uvedeno je, že žije v domácnosti 4 osob, z toho 2 bez příjmu, bydlí v pronajatém bytě od července 2020, je příjemcem rodičovského příspěvku 15 217 kč měsíčně, výdaje činí 4 860 kč měsíčně. Z potvrzení (č. l. 114-115) soud zjistil, že žalované byl přiznán dne 4. 11. 2022 rodičovský příspěvek na dítě narozené , rodné přijmení, 14. 10. 2022.5 Ze smlouvy č. , hodnota, (č. l. 7-8) soud zjistil, že jde o text smlouvy o spotřebitelském úvěru, kde žalobce je uveden jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná, že se poskytuje částka 15 000 Kč, že úvěr je úročen sazbou 40 % měsíčně, RPSN činí 5 539,39%, že úvěr má být poskytnut na účet , č. účtu, .6 Z potvrzení (č. l. 11) soud zjistil, že na účet , č. účtu, pod v. s. , Anonymizováno, byla dne 13. 8. 2024 vyplacena částka 15 000 Kč.7 Ze zprávy (č. l. 96) soud zjistil, že účet , č. účtu, je účtem žalované, že dne 13. 8. 2024 byla na tento účet připsána částka 15 000 Kč.8 Z kopie (č. l. 9) soud zjistil, že jde o kopii občanského průkazu žalované. Z kopie (č. l. 10) soud zjistil, že jde o kopii řidičského průkazu žalované.9 Z oznámení (č. l. 12) soud zjistil, že žalobce dne 13. 12. 2024 sepsal oznámení o zesplatnění úvěru a vyzval žalovanou k úhradě 44 070 Kč pod v. s. , Anonymizováno, do 3 dnů od doručení tohoto přípisu, že dne 13. 12. 2024 došlo k zesplatnění úvěru.10 Z výpisu (č. l. 13-64) soud zjistil, že jde o bilanci – výpis z účtu žalované obsahující přehled přijatých a odeslaných plateb od 13. 3. 2024 do 9. 8. 2024.11 Z výzvy (č. l. 65) soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce dne 8. 8. 2025 sepsala předžalobní výzvu adresovanou žalované, kterou ji vyzývá k úhradě 47 256,96 Kč. Z potvrzení (č. l. 66) soud zjistil, že dne 13. 8. 2025 zástupkyně žalobce odeslal žalované doporučený dopis.12 Ze smlouvy (č. l. 67) soud zjistil, že jde o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 13. 3. 2023, kde jako postupitel je uveden žalobce, , právnická osoba, . jako postupník a , právnická osoba, . jako společnost. Z přílohy č. , hodnota, (č. l. 70) soud zjistil, že jde o přílohu č. , hodnota, ke smlouvě ze dne 13. 3. 2023. Ze seznamu pohledávek (č. l. 70 verte- 73) soud zjistil, že jde o seznam pohledávek, že v tomto seznamu není žalovaná uvedena.13 Z výpisu (č. l. 75) soud zjistil, že žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od 17. 7. 2014.14 Z výpisu (č. l. 76) soud zjistil, že žalovaná je vdaná od 22. 4. 2016, že od 14. 3. 2015 je hlášena k trvalému pobytu na adrese , Adresa žalované, , že jde o adresu úřadu.15 Ze zprávy (č. l. 93) soud zjistil, že žalovaná je vedena jako zaměstnaná od 3. 7. 2024. Ze zprávy (č. l. 99) soud zjistil, že od 28. 7. 2025 je žalovaná vedena jako uchazeč do zaměstnání. Ze zprávy (č. l. 102) soud zjistil, že žalované nejsou vypláceny dávky.16 Závěr o skutkovém stavu17 Žalobce tvrdí, že se žalovanou dne 13. 8. 2024 uzavřel smlouvu o úvěru, dle které žalované poskytl částku 15 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru jsou sjednány poplatky, měsíční úroková sazba je uvedena ve výši 40%, výsledná RPSN 5 539,38%.18 Právní posouzení.19 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.21 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.23 Podle § 78 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.(2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru.24 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.25 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.26 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.27 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.28 Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).29 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.30 Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou. Žalobcem tvrzená smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. U smlouvy o spotřebitelském úvěru se soud musí primárně zabývat tím, zda úvěrující splnil povinnost dle § 86 uvedeného zákona a provedl posouzení úvěruschopnosti žalované. Soudu byla předložena žádost o úvěr a výpis z účtu žalované. Žalované byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši uvedené v potvrzení. Žalovaná pečovala a měla vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Uváděla, že žije v nájemním bytě. přesto žalobce počítal s výdaji 4 860 Kč měsíčně. Soud uzavírá, že žalobce neprovedl řádně posouzení úvěruschopnosti žalované. Pro tuto skutečnost je smlouva o úvěru, označená žalobcem dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná, a to pro rozpor se zákonem.31 Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že se poskytuje částka 15 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru jsou dále sjednány různé poplatky, měsíční úroková sazba je uvedena ve výši 40 %, tedy 480 % ročně, výsledná RPSN je uvedena ve výši 5 539,39 %. RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra). Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při sazbě RPSN 5 539,39% a ve smlouvě uvedené úrokové sazbě 40% měsíčně, čili 480% ročně k následujícím závěrům.32 Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. ( srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze smlouvu tvrzenou žalobcem právně posoudit jinak než jako neplatnou, a to opět pro rozpor se zákonem. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy. Proto i pro tento druhý samostatný závěr soudu nebylo doplňováno dokazování dle návrhu žalobce, či dokonce jednání odročováno, jak o tom žalobce píše v omluvě z nařízeného jednání soudu).33 Smlouvu soud posoudil jako neplatnou, bylo proto nadbytečné zabývat se v řízení dále vlastním postupem kontraktačního procesu a tím, zda a jak strany označené v listině jako strany smlouvy o úvěru projevily svou vůli smlouvu uvedeného obsahu uzavřít. V případě zjištění, že nedošlo k příslušným projevům vůle, by bylo následné posouzení věci totožné. Smlouva nicotná by nevyvolala žádné právní účinky stejně jako smlouva neplatná.34 Smlouvu soud posoudil jako neplatnou. Žalobce žalované vyplatil 15 000 Kč. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě částky 15 000 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalované, aby vyvrátila tvrzení o tom, že pro ni částku 15 000 Kč žalobce plnil, případně tvrdila, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů.35 Žalovaná požádala o možnost dluh splácet. Podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., bylo rozhodnuto o splácení částkou 800 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek. Přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti.36 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla výrokem II. rozsudku zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení.37 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl ve sporu převážně procesně úspěšný, náleží mu náhrad nákladů řízení podle míry jeho procesního úspěchu, která činí 22,40 %. Při plném procesním úspěchu by žalobci náležela náhrada nákladů řízení 3 041 Kč. Tato částka sestává z odměny za 3 úkony právní služby 1 200 Kč, tj. 1 úkon po 400 Kč dle § 7, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), náhrady hotových výdajů 300 Kč za tyto tři úkony právní pomoci po 100 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu těchto částek dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a žalobcem zaplaceného soudního poplatku 1 226 Kč. Žalobce tento typ žalob podává u soudu opakovaně, jde o tzv. formulářovou žalobu, odměna za právní zastoupení se proto určuje dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Podle míry procesního úspěchu náleží žalobci náhrada nákladů řízení 681 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobce, a to ve splátkách po 200 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek dle ust. § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.