25 C 295/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátkou: Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 12 001 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 001 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 001 Kč od 7. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 2 615 Kč a zaplatit ji do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, . 1 Žalobou podanou u soudu dne 26. 8. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném plnění uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. žalobce tvrdil, že , právnická osoba, jako úvěrující (dále jen „úvěrující“) a žalovaný jako úvěrovaný dne uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal 12 001 Kč, které měl vrátit, že částka byla poskytnuta úvěrujícím na účet žalovaného. Žalobce tvrdil, že nedisponuje doklady o provedení posouzení úvěruschopnosti, proto se domáhá částky jako bezdůvodného obohacení. žalobce tvrdí, že žalovaného vyzval k úhradě, že splatnost pohledávky bezdůvodného obohacení nastala 6. 5. 2025, že žalobci byla pohledávka postoupena dne 24. 2. 2025.Žalobce tvrdil, že není schopen soudu doložit smlouvu o úvěru.2 Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3 Skutková zjištění soudu4 Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 7-10) soud zjistil, že dne 18. 2. 2025 úvěrující a dne 24. 2. 2025 žalobce podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, že žalobci byla předána veškerá dokumentace, že postoupeno bylo 148 pohledávek, že pod číslem , hodnota, byla postoupena pohledávka za žalovaným, označená dále v. s. 319715, dále označená rodným číslem žalovaného, uvedena je částka 12 001 Kč.5 Z výpisu z účtu (č. l. 11) soud zjistil, že dne 14. 12. 2022 byla uhrazena částka 12 001 Kč z účtu , č. účtu, na účet , č. účtu, , v. s. , Anonymizováno, , ve zprávě pro příjemce je uvedeno, že jde o uzavření úvěrové smlouvy úvěrujícího se žalovaným.6 Z oznámení (č. l. 12) soud zjistil, že dne 26. 4. 2025 úvěrující sepsal oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému, že v oznámení uvádí, že jde o pohledávku z neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, , že částka se skládá z jistiny, poplatku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a nákladů na vymáhání, a to částky 20 635 Kč, že uhrazena má být do tří dnů na označený účet pod v. s. , Anonymizováno, .7 Z výzvy (č. l. 12verte) soud zjistil, že zástupce žalobce sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému dne 26. 4. 2025, že pohledávka je označená jako dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. smlouvy , Anonymizováno, . Z podacího lístku (č. l. 13) soud zjistil, že dne 26. 4. 2025 zástupce žalobce odeslal žalovanému doporučený dopis.8 Z výpisu (č. l. 15) soud zjistil, že žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od 10. 7. 2012, že předmětem jeho podnikání je shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od více kvalifikovaných investorů a další činnosti s tím související ve výpisu v obchodním rejstříku dále uvedené.9 Z výpisu (č. l. 16) soud zjistil, že žalovaný je rozvedený a od 7. 2. 2017 je hlášen k trvalému pobytu na adrese , adresa, . Z výpisu (č. l. 18) soud zjistil, že ohledně žalovaného bylo vedeno insolvenční řízení sp. zn. KSOL , spisová značka, .10 Závěr o skutkovém stavu11 Žalobce tvrdí, že se domáhá plnění z bezdůvodného obohacení. Žalobci byla dne 24. 2. 2025 postoupena pohledávka úvěrujícího za žalovaným ve výši 12 001 Kč označená variabilním symbolem, pod tímto variabilním symbolem byla částka 12 001 Kč vyplacena na účet , č. účtu, , platba je označena i dodatkovým textem jako smlouva o úvěru. Úvěrující i žalobce ve svých přípisech pro žalovaného označovali pohledávku jako pohledávku ze smlouvy o úvěru.12 Právní posouzení13 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.15 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.17 Podle § 78 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.(2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru.18 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.19 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.22 Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).23 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24 Žalobce tvrdí, že se domáhá po žalovaném bezdůvodného obohacení s tvrzením, že nemůže předložit smlouvu o úvěru. Absence listinného či jiného důkazu k prokázání existence smlouvy o úvěru nemůže vést bez dalšího k závěru, že mezi úvěrujícím a žalovaným neprobíhal kontraktační proces. Výpisem z účtu je naopak prokázáno, že úvěrující plnil žalovanému podle smlouvy o úvěru. Shodně je pohledávka označena v oznámení o postoupení pohledávky i v předžalobní výzvě. Soud proto činí závěr, že došlo k uzavírání smlouvy o úvěru a poskytnutí částky 12 001 Kč na základě smlouvy o úvěru. Taková smlouva je nepochybně svou povahou i podle názvu smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.25 U smlouvy o spotřebitelském úvěru se soud musí primárně zabývat tím, zda úvěrující splnil povinnost dle § 86 uvedeného zákona a provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soudu nebyly předloženy žádné listiny podléhající povinnosti dle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. Není zřejmé, zda a jak byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Z uvedeného soud činí dílčí závěr, že posouzení schopnost splácet úvěr úvěrujícím nebylo řádně provedeno (včetně absence doložení listin dle § 78 zákona) a pro tuto skutečnost je smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel 12 001 Kč dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná, a to pro rozpor se zákonem.26 Právní názor soudu je proto ve výsledku shodný s právním názorem žalobce vyjádřeným v žalobě, že na straně žalovaného vzniklo přijetím částky 12 001 Kč bezdůvodné obohacení. Bylo proto nadbytečné zabývat se v řízení dále vlastním postupem kontraktačního procesu a tím, zda a jak strany označené v listině jako strany smlouvy o úvěru projevily svou vůli smlouvu uvedeného obsahu uzavřít. V případě zjištění, že nedošlo k příslušným projevům vůle, by bylo následné posouzení věci totožné. Smlouva nicotná by nevyvolala žádné právní účinky stejně jako smlouva neplatná.27 Žalobce tvrdil, že úvěrující poskytl žalovanému finanční prostředky. Soud proto činí závěr, že žalovaný přijal tyto částky bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o úvěru). Postoupením pohledávky vstoupil žalobce do práv a povinností toho, kdo poskytl žalovanému peníze, ač pohledávka byla postoupena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 2 o. z. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud proto vycházel z listiny předložené žalobcem – výpisu z účtu. Výrokem I. tohoto rozsudku byl podle § 2991 odst. 1 o. z. žalovaný zavázán k zaplacení 12 001 Kč.28 Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalovaného plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.29 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění úroku z prodlení. Žaloba v tomto zbývajícím rozsahu zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Žalovaný byl vždy vyzýván k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru, nikoli k úhradě pohledávky bezdůvodného obohacení. Závěr o bezdůvodném obohacení soud učinil dle § 118a odst. 2 o. s. ř. až v průběhu jednání ve věci. Žalobce tvrdí, že pohledávka vznikla (stala se splatnou 6. 5. 2025), avšak současně tvrdí, že postoupena mu byla dříve, a to dne 24. 2. 2025. Z uvedeného lze opět podpůrně učinit závěr, že mezi úvěrujícím a žalovaným bylo kontrahováno o spotřebitelském úvěru.30 Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení31 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci převážný procesní úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení.32 Při plném procesním úspěchu by žalobci náležela náhrada nákladů řízení 2 615 Kč. Tato částka sestává z odměny za 3 úkony právní služby 1 200 Kč, tj. 1 úkon po 400 Kč dle § 7, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), náhrady hotových výdajů 300 Kč za tyto tři úkony právní pomoci po 100 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu těchto částek dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a žalobcem zaplaceného soudního poplatku 800 Kč. Žalobce tento typ žalob podává u soudu opakovaně, jde o tzv. formulářovou žalobu, odměna za právní zastoupení se proto určuje dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.33 Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobce, a to ve lhůtě třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.