25 C 329/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kovářovou Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně ; zastoupeného advokátem: anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o 35 616,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 550 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 31 066,80 Kč spolu s : -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 133,12 Kč, -) kapitalizovaným úrokem ve výši 4 064,68 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 844,82 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, -) úrokem 15 % ročně z částky 11 063,45 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 119,88 Kč, -) kapitalizovaným úrokem ve výši 1 435,96 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 503,68 Kč od 8. 8. 2023 do zaplacení, -) úrokem 15 % ročně z částky 3 385,83 Kč od 8. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Tvrzení žalobce:

2. Žalobou podanou u soudu dne 3. 11. 2023 se žalobce domáhal po žalované plnění uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce se původně domáhal ještě plnění dalších, ohledně kterých vzal žalobu zpět a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce se domáhal dvou samostatných nároků.

3. Prvním nárokem byl nárok na zaplacení 28 587,99 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že dne 28. 11. 2019 [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ úvěrující“) a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru [číslo] na základě které úvěrující žalované poskytl 15 000 Kč a ujednal s ní povinnost platit další platby, a žalovaná měla tyto částky splácet. Žalobce tvrdil, že žalovaná částečně plnila, naposledy uhradila 500 Kč dne 19. 1. 2022. Žalobce tvrdil, že mu pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne 2. 8. 2023. Žalobce tvrdil, že úvěrující provedl řádně posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce tvrdil, že na tuto smlouvu žalovaná celkem uhradila 7 800 Kč.

4. Druhým nárokem byl nárok na zaplacení 7 028,81 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že dne 12. 7. 2019 úvěrující a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru [číslo] na základě které úvěrující žalované poskytl 10 000 Kč a ujednal s ní povinnost platit další platby, a žalovaná měla tyto částky splácet. Žalobce tvrdil, že žalovaná částečně plnila, naposledy uhradila 500 Kč dne 19. 1. 2022. Žalobce tvrdil, že mu pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne 2. 8. 2023. Žalobce tvrdil, že úvěrující provedl řádně posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce tvrdil, že na tuto smlouvu žalovaná celkem uhradila 12 650 Kč.

5. Tvrzení žalované:

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

7. Skutková zjištění soudu:

8. Ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 11. 2019 (č. l. 8) soud zjistil, že uvedeného dne v 19:30 hod. úvěrující a žalovaná podepsali tuto smlouvu o úvěru, že poskytnuta byla částka 15 000 Kč, uvedeno bylo vrácení 27 888 Kč, a to ve 14 splátkách po 1 999 kč měsíčně, že RPSN činí 272,44%, že peníze byly předány při podpisu. Z formuláře (č. l. 10) soud zjistil, že obsahuje informace uvedené v této smlouvě o úvěru. Z informace (č. l. 11-12) soud zjistil, že žalovaná udělila souhlas ke zpracování svých osobních údajů v souvislosti s touto smlouvou o úvěru. Z informace (č. l. 13) soud zjistil, že jde o formulář pro spotřebitele obsahující informace o úvěrujícím.

9. Ze žádosti o úvěr ze dne 24. 11. 2019 (č. l. 9, č. l. 58) soud zjistil, že uvedeného dne bylo do tohoto formuláře uvedeno, že žalovaná je zaměstnána u [anonymizováno] [obec] od 15. 4. 2019, že příjem činí 15 803 Kč měsíčně, že celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 10 000 Kč (bydlení 1 000 Kč, doprava a jídlo 6 000 Kč, srážky ze mzdy, výživné 1 000 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 2 000 Kč), bydlí u přítele, je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti, nemá účet, na úvěr, který splácí, zbývá doplatit 11 600 Kč.

10. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 7. 2019 (č. l. 16) soud zjistil, že uvedeného dne v 17:40 hod. úvěrující a žalovaná podepsali tuto smlouvu o úvěru, že poskytnuta byla částka 10 000 Kč, uvedeno bylo vrácení 18 592 Kč ve 14 splátkách po 1 328 Kč měsíčně, že RPSN činí 272,44%, že peníze byly předány při podpisu.

11. Ze žádosti o úvěr ze dne 12. 7. 2019 (č. l. 59) soud zjistil, že uvedeného dne bylo do tohoto formuláře uvedeno, že žalovaná je zaměstnána u Obce Hlubočky od 15. 4. 2019, že příjem činí 20 975 Kč měsíčně, že celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 12 553 Kč (bydlení 2 000 Kč, doprava a jídlo 10 000 Kč, srážky ze mzdy, výživné 553 Kč), bydlí ve vlastním bydlení, je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti, nemá účet, nemá žádný úvěr, její vzdělání je základní.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 (č. l. 21 - 23) soud zjistil, že úvěrující jako postupitel a žalobce jako postupník podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, odkazující na přílohu, ve které jsou postupované pohledávky uvedeny. Z fragmentu přílohy (č. l. 14, 32) soud zjistil, že na č. l. 14 není uvedena pohledávka vymáhaná v tomto řízení jako první, nebo druhý nárok, že na č. l. 32 je uveden dluh ze smlouvy o úvěru [číslo].

13. Z potvrzení ze dne 14. 8. 2023 (č. l. 15) soud zjistil, že úvěrující a žalobce potvrdili, že byla zaplacena úplata za postoupení dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, kterou spolu uzavřeli.

14. Z oznámení ze dne 15. 8. 2023 (č. l. 24) soud zjistil, že úvěrující sepsal oznámení adresované žalované o tom, že žalobci postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo].

15. Z výzvy k plnění ze dne 4. 9. 2023 (č. l. 25 - 26, č. l. 27 - 28) soud zjistil, že zástupce žalobce sepsal výzvu adresovanou žalované na adresu [adresa], kterou ji vyzývá k úhradě 52 496,43 Kč. Z podacího lístku (č. l. 31) soud zjistil, že dne 4. 9. 2023 zástupce žalobce žalované odeslal doporučený dopis na tuto adresu.

16. Z bilance (č. l. 29) soud zjistil, že jde o evidenci plateb v hotovosti na smlouvu [číslo] jde celkem o 7 800 Kč. Z bilance (č. l. 30) soud zjistil, že jde o evidenci plateb v hotovosti na smlouvu [číslo] jde o částku 12 650 Kč.

17. Z výpisů z obchodního rejstříku (č. l. 39-40) soud zjistil, že žalobce je v tomto rejstříku zapsán od 16. 5. 2005, že mimo jiné je předmětem jeho podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů.

18. Z výpisu ze základního registru (č. l. 41) soud zjistil, že žalovaná je svobodná, je hlášena k trvalému pobytu na adrese [adresa].

19. Závěr o skutkovém stavu:

20. Žalovaná a úvěrující podepsali výše uvedené smlouvy o úvěru o poskytnutí částky 15 000 Kč, respektive 10 000 Kč. Peníze byly žalované poskytnuty. Žalobce tvrdí, že mu pohledávky byly postoupeny. Na první úvěr bylo zaplaceno 7 800 Kč na druhý úvěr bylo zaplaceno 12 650 Kč.

21. Právní posouzení:

22. Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

23. Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit 25. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.

26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

28. Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

29. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Žalobce tvrdí uzavření dvou smluv o úvěru mezi úvěrujícím a žalovanou. Žalobcem předložené smlouvy jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení o splnění povinnosti dle § 86 uvedeného zákona, toto soudu nedoložil. Řádné posouzení úvěruschopnosti úvěrujícím je přitom jedním z předpokladů pro vyhodnocení smlouvy o úvěru jako smlouvy platné. Ze žádosti o úvěr, které žalobce soudu předložil se podává, že o žalované jsou v těchto listinách, které od sebe dělí 4 měsíce, uvedeny odlišné údaje, vyjma osoby zaměstnavatele, osobního stavu a počtu vyživovacích povinností. Listiny, ze kterých toto bylo úvěrujícím ověřováno nejsou ve formuláři úvěrujícího úvěrujícím chybně uvedeny. Úvěrující nezohlednil při podpisu smlouvy v listopadu okolnosti, které jsou uvedeny ve formuláři z července, nezohledňuje snížení příjmu, ani výši výdajů. Soud proto uzavírá, že schopnost splácet úvěr úvěrujícím nebyla řádně posouzena a pro tuto skutečnost jsou obě žalobcem označená smlouvy o úvěru dle § 87 odst. 1 neplatné, a to pro rozpor se zákonem.

32. V obou smlouvách o úvěru je uvedeno, že se ujednává vrácení částky vyšší, než byla poskytnuta, výsledná RPSN činí 272,44 %. Proto je nutno na oba úvěry nahlížet jako na úvěry úročené celkovou sazbou RPSN, tj. sazbou 272,44 % ročně. RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra).

33. Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při sazbě RPSN 272,44% k následujícím závěrům. Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. (srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze obě výše uvedené smlouvy mezi úvěrujícím a žalovaným právně posoudit jinak než jako neplatné, a to opět pro rozpor se zákonem. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Dále vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy.

34. Obě smlouvy o úvěru soud posoudil jako neplatné, bylo proto na místě zabývat se tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Postoupením pohledávky vstoupil žalobce do práv a povinností toho, kdo poskytl žalované peníze, ač pohledávky byla postoupena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z.

35. Žalované bylo na základě neplatných smluv vyplaceno 25 000 Kč. Žalovaná uhradila 7 800 Kč a 12 650 Kč. K úhradě tak zbývá částka uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce proto může žádat plnění tohoto, co žalované úvěrující vyplatil. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byla žalovaná zavázána k úhradě částky 4 550 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalované, aby vyvrátila tvrzení o tom, že pro ni částku celkem 25 000 Kč úvěrující plnila k vrácení zbývá 4 500 Kč, případně tvrdila, že došlo k zániku její povinnosti tuto částku plnit některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila. Neúčastí u jednání se sama zbavila práva být soudem poučena dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalované 4 550 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.

36. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalované plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaná sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.

37. Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci převážný procesní úspěch, náleží jí náhrada nákladů řízení určená podle míry jejího procesního úspěchu. Žalovaná náhradu nákladů řízení neuplatnila, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.