25 C 44/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou Ph.D. ve věci žalobců: ; a) titul celé jméno žalobkyně Msc., narozena 1. 11. 1979 bytem adresa žalobkyně a žalobce b) titul celé jméno žalobce , narozen 9. 9. 1981 bytem adresa žalobkyně a žalobce ; zastoupených advokátem: JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; Statutární město Olomouc, IČ: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec o zdržení se zásahu do vlastnického práva

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen svými stromy rostoucími na jeho pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Chválkovice (dále jen„ pozemek žalovaného“) zdržet se působit žalobcům na jejich pozemcích p. [číslo] tam kde tento pozemek sousedí v jižní části s pozemkem žalovaného p. [číslo] p. č. st. [číslo] a na stavbě, která je součástí tohoto pozemku, v místě, kde tento pozemek a stavba sousedí s pozemkem p. [číslo] kde tento sousedí v jeho jižní části s pozemkem žalovaného [parcelní číslo] vše v katastrálním území Chválkovice (dále jen„ pozemky žalobců“), vše obec Olomouc, jakékoliv imise spadem větví, spadem jehličí, spadem listí, vnikáním kořenů stromů z pozemku žalovaného na pozemky žalobců, jakož i přesahu větví stromů rostoucích na pozemku žalovaného nad pozemky žalobců a to konkrétně co se týče těchto stromů jak jsou zaznačeny v příloze [číslo] znaleckého posudku [číslo] 2021 ze dne 3. 10. 2021 znalce [celé jméno znalce], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]: [číslo] javor – povinnost zdržet se imise spadem větví, spadem listí, jakož i přesahu větví rostoucích nad výše uvedenými pozemky žalobců, [číslo] javor – povinnost zdržet se imise spadem větví, spadem listí, jakož i přesahu větví rostoucích nad výše uvedenými pozemky žalobců, [číslo] borovice – povinnost zdržet se imise spadem jehličí, na výše uvedené pozemky žalobců, [číslo] topol – povinnost zdržet se imise spadem větví, spadem listí, vnikáním kořenů stromu z pozemku žalovaného na pozemky žalobců, jakož i přesahu větví rostoucích nad výše uvedenými pozemky žalobců, [číslo] topol – povinnost zdržet se imise spadem větví, spadem listí, na výše uvedené pozemky žalobců, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení státu částku 7 365 Kč rukou společnou a nerozdílnou do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>1. Tvrzení žalobců:</b> 2. Žalobou podanou u soudu 18. 2. 2020 se žalobci domáhali po žalovaném uložení povinnosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobci tvrdili, že jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemků žalobců, že na pozemku žalovaného rostou stromy, konkrétně 7 stromů, z nichž každý různými způsoby zasahuje do vlastnického práva žalobců k pozemkům žalobcům, konkrétně: - strom [číslo] javor o obvodu kmene 110 cm, výšky [číslo] m zasahuje spadem větví na pozemky žalobců a dále nad pozemky žalobců přesahují větve stromu. Žalobci tvrdili, že větve vnikají nad pozemek žalobců v rozsahu 2 m, nad budovu pak 1m, že pata kmene stromu se od hranice pozemků nachází ve vzdálenosti 2 m, posléze pak tvrdili, že od budovy je vzdálen 3,3m.; - strom [číslo] javor o obvodu kmene 135 cm, výšky [číslo] m zasahuje na pozemky žalobců spadem větví, spadem listí, a dále nad pozemky žalobců přesahují větve tohoto stromu. Žalobci tvrdili, že větve vnikají nad pozemek žalobců v rozsahu 3m, z toho 2 m přesahují nad budovu, že vzdálenost paty kmene od hranice pozemků činí 1,3m, posléze tvrdili, že strom je vzdálen od hranice pozemků i od stavby 3m.; -strom [číslo] borovice o obvodu kmene 140 cm, výšce 25 m zasahuje spadem větví a spadem jehličí. Posléze žalobci žalobu změnili tak, že dále jde i o zásah přesahem větví. Změna žaloby byla soudem připuštěna výrokem I. usnesení soudu č. j. [číslo jednací] z dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 8. 9. 2020. Žalobci tvrdili, že pata kmene stromu je vzdálena od hranice pozemku 2 m, posléze tvrdili, že jde o vzdálenost 5 m. Následně vzali žalobci žalobu zpět co do zásahu spadem větví. Usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 6. 8. 2021, bylo řízení v této části zastaveno. Poté ještě vzali žalobci žalobu zpět i co do zásahu přesahem větví. Usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 11. 8. 2021, bylo i v tomto rozsahu řízení zastaveno.; -strom [číslo] topol o obvodu kmene 240 cm, výšce 25 m zasahuje spadem větví, spadem listí, vnikáním kořenů, přesahem větví. Žalobci tvrdili, že topol se prakticky dotýká budovy a svým kmenem přerůstá na pozemky žalobců, posléze upřesnili, že při zasahuje kmenem 0,5 m na pozemky žalobců, ve výšce 130 cm je na samé hranici mezi pozemky, posléze tvrdili, že od se nachází na samé hranici pozemků, od budovy je vzdálen 1,9 m, posléze tvrdili, že vzdálenost od hranice mezi pozemky činí přibližně 2 m, že větve vnikají na pozemky žalobců 3 m, z toho 2 m je přesah nad budovu. Posléze vzali žalobci žalobu v rozsahu všech uplatněných zásahů působených tímto stromem zpět. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 6. 8. 2021, bylo řízení v této části zastaveno.; - strom [číslo] topol o obvodu kmene 260 cm, výšce 25 m zasahuje spadem větví, spadem listí, vnikáním kořenů a přesahem větví. Žalobci tvrdili, že topol se prakticky dotýká budovy a přerůstá svým kmenem na pozemky žalobců při zemi v rozsahu 0,30 m, ve výšce 130 cm je na samé hranici pozemků, větve vnikají nad pozemky žalobců zhruba 4m, z toho 3 m nad budovu, posléze tvrdili, že od budovy je vzdálen 2 m; - strom [číslo] javor o obvodu 120 cm, výšce 20 m zasahuje spadem větví, spadem listí. Žalobci tvrdili, že větve vnikají nad pozemky žalobců 1 m, že vzdálenost paty kmene od hranice mezi pozemky je 2,4 m, posléze tvrdili, že vzdálenost stromu od stavby je 5,1 m. Následně žalobci vzali žalobu ohledně zásahů působených tímto stromem zpět. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 6. 8. 2021, bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno; - strom [číslo] topol o obvodu 260 cm, výšce 25 m zasahuje spadem větví, spadem listí, vnikáním kořenů, přesahem větví rostoucím nad pozemkem žalobců. Žalobci tvrdili, že větve vnikají nad pozemky žalobců 1 m, že vzdálenost paty kmene od hranice pozemků je 0,5 m, posléze tvrdili, že vzdálenost kmene od hranice pozemků i budovy je 5 m. Posléze vzali žalobci žalobu zpět co do zásahu vnikáním kořenů a přesahem větví. Výrokem II. usnesení soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 24. 9. 2020, bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno.

3. Žalobci tvrdili, že se stali vlastníky pozemků, na těchto pozemcích vybudovali stavbu Senzionu, že nad budovu stojící při hranici mezi pozemky právě zasahují větve stromů, že kořeny vnikají k budově a tím budovu ohrožují, že padající větve, listy a jehličí padají na střechu budovy, která je plochá a ucpávají odtok srážkové vody ze střechy, tento odtok je třeba čistit. Žalobci tvrdili, že uvedené zásahy se dějí nad míru přiměřenou poměrům v dané lokalitě. Žalobci tvrdili, že žalovanému navrhli pokácení stromů, žalovaný však žádal provedení náhradní výsadby. Provedení náhradní výsadby žalobci odmítli. Žalobci tvrdili, že k žádnému návozu zeminy na pozemky žalobců ze strany žalobců nedošlo, že lokalita, ve které se nachází sporné stromy není nijak odlišná od jiných lokalita v jakékoli zastavěné městské části [obec], či v jiné obci, ani jakékoli lokalitě i nezastavěné, není obvyklé, a proto nelze hodnotit jako přípustné, pokud spad biologického materiálu ucpává svody vod, větvě větve silnějšího průměru přesahují nad pozemek žalobců a padají přímo na střechu budovy a působí imise, neobvyklost je zjevně nepřiměřená a v rozporu se zákonem, žalobci nejsou povinni tyto imise strpět a musí pravidelně vynakládat prostředky na čištění nemovitostí od imisí, že konkretizace na jednotlivé stromy je velmi obtížná až nemožná, že není přípustné a obvyklé, aby spad větví, které přesahují nad pozemky žalobců ohrožoval život a zdraví uživatelů pozemků žalobců. <b>4. Tvrzení žalovaného:</b> 5. Žalovaný potvrdil existenci všech žalobci tvrzených stromů. Žalovaný tvrdil, že k zásahům tvrzeným žalobci nedochází, případně zásahy, pokud k nim dochází, nejsou nad míru přiměřenou poměrům. Žalovaný tvrdil, že stromy jsou součástí parčíku, který se nachází na pozemku, žalovaného. Uvedený parčík je součástí veřejné zeleně v městské zástavbě. Žalovaný tvrdil, že není možné určit, zda zásahy spadem listí a jehličí na pozemky žalobců se dějí právě ze stromů, které žalobci v žalobě označili. Žalovaný dále namítal, že stromy odborně ošetřuje, když z protější strany parčík sousedí se školou a mateřskou školou a přiléhá k veřejné komunikaci, že naopak v průběhu výstavby Senzionu došlo k poškození stromu [číslo] který musel být pokácen. Žalovaný namítal, že nová výstavba budovy zabrání růstu kořenů stromů, že případné stávající kořeny stromů byly při stavebních pracích odstraněny, či přerušeny. Žalovaný tvrdil, že došlo k návozu zeminy na pozemcích žalobců a tím i k částečnému zasypání kmenů některých stromů. Žalovaný potvrdil, že žalobci měl zájem o pokácení stromů, poučil je proto o potřebě provedení náhradní výsadby, to žalobci odmítly. Žalovaný tvrdil, že podanou žalobou žalobci reálně sledují záměr stromy odstranit.

6. Žalovaný tvrdil že v listopadu 2021 bylo provedeno místní šetření pracovníky odboru městské zeleně a odpadového hospodářství, bylo zjištěno, že kolem stavby byl vymodelován nový zemní val, který zcela zasypal torzo (pařez) stromu [číslo] torzo stromu je zasypáno vrstvou cca [číslo] cm zeminy, pod kterou se nachází neidentifikovatelné množství stavební suti, ostatní stromy byly vrstvou zeminy zavezeny, návoz zeminy zasahuje na pozemek žalovaného, v lednu 2022 byl proveden požadovaný ořez stromu [číslo] stromu [číslo] to v rozsahu suchých nebo zlomených větví, při kontrole dne 27. 1. 2022 na stromech nebyly shledány zalomené či suché větve, že stromy působí pouze přiměřené a obvyklé imise, žalovaný stromy pravidelně kontroluje a ořezává je, čímž rozsah běžných imisí ještě snižuje, žalovaný dělá maximum možného, že nemůže souhlasit s tím, že žalobci považují jakékoli nenulové imise na nepřípustné, že tímto způsobem chtějí docílit až odstranění strom, že pro kácení stromů ze strany žalovaného není důvod, stromy jsou v dobrém stavu a plní svou ekologickou funkci v rámci parčíku, že přesah větví není imisí, když nejde o podstatné omezení obvyklého užívání pozemků žalobců, že sporné stromy jsou zdravé, vitální a na stanovišti perspektivní, jsou standardního vzrůstu, jde o stromy druhově běžné, že takové stromy produkují v dané lokalitě pouze běžné imise. <b>7. Smírné vyřízení věci:</b> 8. Soud vedl strany sporu ke smírnému vyřízení věci, když jde o spor tzv. sousedský s přihlédnutím k tomu, že sporem je dotčena veřejná zeleň – parčík. Dále s přihlédnutím k tomu, že stromy jsou vzrostlé, že rostou zřejmě podél hranice mezi pozemky účastníků řízení, případně na hranici mezi pozemky účastníků řízení a mohou být tedy i existující rozhradou mezi pozemky účastníků řízení, když zaměření hranice mezi pozemky účastníků řízení dosud před tímto řízením provedeno nebylo.

9. Žalobci trvali na podané žalobě v rozsahu, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku, žalovaný rovněž setrval na svém procesním stanovisku. <b>10. Skutková zjištění soudu:</b> 11. Z informace o pozemku (č.l. 7) a dále ze sdělení o dělení pozemků, geometrického plánu, informací o pozemcích, výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 579-588) soud zjistil, že žalobci jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemků žalobců.

12. Z informace o pozemku (č.l. 32, č.l. 136) soud zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku žalovaného.

13. Z emailu (č.l. 10) soud zjistil, že žalobce dne 20. 3. 2019 odeslal žalovanému e-mail o tom, že některé větve stromů přesahují nad pozemky žalobců, a proto žádá jejich odstranění, jelikož na pozemcích plánuje výstavbu bytového domu, proto hrozí riziko škody, či újmy na zdraví, že takto reagoval na email žalovaného, který sdělil, že oddělení městské zeleně při místním šetření dne 19. 3. 2019 neshledalo důvod pro kácení stromů v parčíku u vstupu do ZŠ [ulice], že opětovné místní šetření bude provedeno ve vegetačním období r. 2019, že o výsledku místního šetření bude žalobce informovat, když takto žalovaný reagoval na žádost žalobce ze dne 4. 3. 2019 o tom, že stromy jsou v havarijním stavu.

14. Z výzvy žalobce ze dne 12. 7. 2019 (č. l. 27) soud zjistil, že žalobce sepsal výzvu adresovanou žalovanému, kterou žádá o odstranění větví a kořenů vzrostlých topolů, respektive všech stromů, které zasahují nad a do pozemků žalobců, když tyto brání ve výstavbě povoleného bytového domu.

15. Z výzvy žalobce ze dne 9. 10. 2019 (č.l. 16) soud zjistil, že žalobce sepsal výzvu adresovanou žalovanému, kterou žádá, aby do 16. 10. 2019 odstranil všechny větvě stromů, které přesahují nad pozemky žalobců, dále aby stromy byly zajištěny, aby při stavbě budovy nedošlo k jejich pádu, že stav stromů působí škody ve zdržení stavby a do provádění stavby, že současně se jedná o předžalobní upomínku.

16. Z výzvy ze dne 21. 10. 2019 (č.l. 18) soud zjistil, že žalobce sepsal výzvu adresovanou žalovanému, kterou žádá o odstranění větví a uvedení poškozeného plotu do původního stavu, a dále o odstranění všech větví stromů, které přesahují nad pozemky žalobců.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 12. 2019 (č.l. 20) soud zjistil, že zástupce žalobců sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, kterou se domáhá zdržení se zásahů jak následně byly učiněny předmětem tohoto řízení. Z doručenky (č.l. 21 verte) soud zjistil, že dne 12. 12. 2019 byla předžalobní výzva žalovanému doručena.

18. Z další předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2021 (č.l. 341) soud zjistil, že zástupce žalobců vyzval žalovaného k odklizení větví ze střechy budovy a střehu uvedli do původního stavu, pokud k tomu nedojde, přistoupí žalobci k úklidu sami a náhradu uplatní u žalovaného.

19. Z vyjádření žalovaného ze dne 1. 4. 2021 (č.l. 342) soud zjistil, že žalovaný sepsal tento přípis, ve kterém sděluje, že dne 30. 3. 2021 proběhlo místní šetření, že při kontrole střechy budovy byl zjištěn v její rohové části spad malého množství drobného rostlinného materiálu o průměru cca do 1 cm a délky cca do 20 cm na ploše cca 10 m², že uvedené množství nepřekračuje imise v místě obvyklé, že úklid je věcí vlastníka stavby.

20. Z fotografií předložených žalobci (č.l. 12-15) a tvrzení žalobců u jednání ve věci dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že na fotografii č.l. 12 je zachycené listí je ze všech stromů, které jsou předmětem řízení, fotografie byla pořízena na podzim roku 2019, že na fotografiích na č.l. 12 verte nahoře jde o strom, který není předmětem řízení, na fotografii č. l. 12 verte dole není zachycen žádný ze stromů, který je předmětem tohoto řízení, že na fotografii č. l. 13 jsou stromy [číslo] [číslo] [číslo] fotografie byla pořízena na podzim roku 2019, že na fotografii č. l. 13 verte jsou zachyceny stromy [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] fotografie byla pořízena na podzim roku 2019, že na fotografii č. l. 14 jsou zachyceny stromy [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] fotografie byla pořízena na podzim roku 2019, že na fotografii č. l. 14 verte je zachycen strom [číslo] dále je zde vidět prolínaní korun stromů [číslo] [číslo] z fotografie nelze určit, která koruna patří ke kterému stromu, fotografie byla pořízena blíže neurčeného měsíce na podzim roku 201, že fotografií č. l. 15 dokládá ořez větví, dále je zde strom [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] fotografie byla pořízena na podzim roku 2019, strom [číslo] [číslo] jsou v zákrytu. Dále soud zjistil, že proti těmto tvrzením žalobců žalovaný ničeho nenamítal.

21. Z fotografií předložených žalovaným (č.l. 49-62) a tvrzení žalovaného u jednání ve věci dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že fotografie č. l. 49 zachycuje stromy [číslo] [číslo] v částečném zákrytu, [číslo] fotografie byla pořízena 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 50 nezachycuje stromy, které jsou předmětem v řízení, fotografie byla pořízena dne 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 51 zachycuje stromy [číslo] [číslo] fotografie byla pořízena dne 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 52 zachycuje strom [číslo] byla pořízena dne 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 53 zachycuje stromy [číslo] [číslo] v zákrytu za [číslo] je strom [číslo] [číslo] [číslo] fotografie byla pořízena dne 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 54 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 55 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 56 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] že strom [číslo] se již v takto nízké výšce větví, je to tzv. dvoják, že fotografie č. l. 57 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 58 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] že úzký kmen na fotografii není předmětem řízení, fotografie byla pořízena dne 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 59 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 10. 3. 2020, že fotografie č. l. 60 zachycuje strom [číslo] další stromy [číslo] [číslo] nejsou zcela zřejmé, fotografie byla pořízena koncem léta 2019 před ořezem větví, že fotografie č. l. 61 zachycuje strom [číslo] zbytek stromů není zřejmý, fotografie byla pořízena koncem léta 2019, že fotografie č. l. 62 zachycuje strom [číslo] fotografie byla pořízena dne koncem léta 2019. Dále soud zjistil, že proti těmto tvrzením žalovaného žalobci ničeho nenamítali.

22. Z fotografií předložených žalovaným (č.l. 119-122) a tvrzení žalovaného u jednání ve věci dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že fotografie č. l. 119 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] tři útlé stromky v popředí předmětem řízení nejsou, že fotografie č. l. 120 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom mezi [číslo] [číslo] je strom [číslo] že fotografie č. l. 121 zachycuje strom [číslo] před kterým se nachází strom [číslo] úzké stromy za stromem [číslo] nejsou předmětem řízení, že fotografie č. l. 122 zachycuje strom [číslo] zbývající stromy nejsou předmětem řízení. Soud dále zjistil, že všechny fotografie jsou opatřeny datem 23. 10. 2019. Dále soud zjistil, že proti těmto tvrzením žalovaného žalobci ničeho nenamítali.

23. Z fotografií předložených žalobci (č.l. 179, č.l. 183-188, č.l. 191-194) a tvrzení žalobců u jednání ve věci dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že fotografie č. l. 179 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena v červnu nebo červenci 2019, že fotografie č. l. 183 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] byla pořízena v létě 2020, že fotografie č. l. 184 zachycuje strom [číslo] byla pořízena v létě 2020, že fotografie č. l. 185 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena v létě 2020, že fotografie č. l. 186 zachycuje strom [číslo] větve stromu [číslo] fotografie byla pořízena v létě 2020, že fotografie č. l. 187 zachycuje korunu stromu [číslo] fotografie byla pořízena v létě 2020, že fotografie č. l. 188 zachycuje přízemí stavby budovy před zastřešením – vnitřní prostor, fotografie byla pořízena v létě 2020, že fotografie č. l. 191 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 6. 8. 2020, že fotografie č. l. 191 verte zachycuje strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 6. 8. 2020, že fotografie č. l. 192 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 6. 8. 2020, že fotografie č. l. 192 verte zachycuje strom [číslo] byla pořízena dne 6. 8. 2020, že fotografie č. l. 193 zachycuje strom [číslo] s byla pořízena dne 6. 8. 2020, že fotografie č. l. 193 verte zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] byla pořízena dne 6. 8. 2020, že fotografie č. l. 194 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 6. 8. 2020, že fotografie č. l. 194 verte zachycuje strom [číslo] strom [číslo] další dva vysoké stromy, které nejsou předmětem řízení. Dále soud zjistil, že proti těmto tvrzením žalobců žalovaný ničeho nenamítal.

24. Z fotografií předložených žalobci (č. l. 285-291, č.l. 301-307) a tvrzení žalobců u jednání ve věci dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že fotografie č. l. 285 zachycuje strom [číslo] korunu stromu [číslo] fotografie byla pořízena v létě 2020, že fotografie č. l. 286 zachycuje strom [číslo] byla pořízena dne 21. 9. 2020, že fotografie č. l. 287 zachycuje strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 21. 9. 2020, že fotografie č. l. 288 zachycuje strom [číslo] byla pořízena dne 21. 9. 2020, že fotografie č. l. 289 zachycuje strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 21. 9. 2020, že fotografie č. l. 290 zachycuje strom [číslo] fotografie byla pořízena dne 21. 9. 2020, že fotografie č. l. 291 zachycuje strom [číslo] že úzký strom před kmenem není předmětem řízení, že fotografie byla pořízena dne 21. 9. 2020. Dále soud zjistil, že proti těmto tvrzením žalobců žalovaný ničeho nenamítal.

25. Z fotografií předložených žalobci (č. l. 337-340) a tvrzení žalobců u jednání ve věci dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že fotografie č. l. 337 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] ostatní stromy na fotografii nejsou předmětem řízení, fotografie byla pořízena dne 11. 1. 2021, že fotografie č. l. 338 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] že ostatní stromy na fotografii zachycené nejsou předmětem řízení, že fotografie byla pořízena dne 11. 1. 2021, že fotografie č. l. 338 verte zachycuje strom [číslo] že další stromy na fotografii nejsou předmětem řízení, fotografie byla pořízena dne 11. 1. 2021, že fotografie č. l. 339 zachycuje strom [číslo] pařez ze stromu [číslo] fotografie byla pořízena dne 11. 1. 2021, když kácení stromu zajistil žalovaný, strom byl pokácen v březnu 2021, že fotografie č. l. 340 zachycuje strom [číslo] strom [číslo] strom [číslo] jehličí stromu [číslo] fotografie byla pořízena v březnu 2021, že fotografie č. l. 340 verte zachycuje prolínání koruny stromu [číslo] [číslo] dále strom [číslo] fotografie byla pořízena v březnu 2021. Dále soud zjistil, že proti těmto tvrzením žalobců žalovaný ničeho nenamítal.

26. Z fotografií předložených žalobci (č.l. 348-350) soud zjistil, že fotografie č.l. 348 a čl. 348 zachycují odtokové svody pro vodu na ploché střeše budovy, že fotografie č.l. 349 zachycuje jehličí, větve a listy na ploché střeše ze které vyčnívá předmět o půdorysu čtverce, přes který je vedeno ocelové lanko, že na fotografii č.l. 349 verte je zachycena rovná střecha opatřena vyvýšenými body, přes které vede ocelové lanko, dále jsou zde kovové předměty, v pravé části se nachází biologický materiál, že na fotografii č. l. 350 se nachází plochá střecha budovy, na které se nachází větve stromů, že na fotografii č.l. 350 verte se nachází plochá střecha budovy.

27. Z fotografií předložených žalobci (č.l. 514, 514 verte) a tvrzení žalobců soud zjistil, že jde o fotografie pořízení 31. 1. 2022, že zachycují plochou střechu, na které se nachází větvičky a větve, že na snímku zachycená část střechy je pokryta na prvním snímku v rozsahu jedné třetiny, biologický materiál není na ploše rozmístěn v kompaktní vrstvě, nejvíce je umístěn při okraji střechy směrem k větvoví stromů, že na druhé fotografii je zachyceno listí na střeše stavby u zvýšeného okraje střechy, navýšený okraj střechy vizuálně tvoří kompaktní ohrádku střechy.

28. Z fotografií předložených žalovaným (č.l. 518-522) soud zjistil, že na fotografiích je zachycena budova žalobců, okolo které vede zřejmě chodník šedé barvy, který těsně přiléhá k budově, od chodníku směrem k pozemku žalovaného se nachází zemina tmavě hnědé barvy, částečně je chodník odkryt, částečně se na něm nachází spadané podzimní listí, spadané listí se nachází i pod kmeny stromů, na fotografii č.l. 520 lze identifikovat strom [číslo] jeho kmen vrůstající do terénu, na fotografii č.l. 521 je totéž možno zjisti u stromu [číslo] na fotografii č.l. 522 je zachycena koruna stromu [číslo] borovice, která vizuálně přiléhá ke střeše budovy špičkami svých větví s jehličím.

29. Z fotografií předložených žalovaným dne 21. 2. 2022 (č.l. 528-531) soud zjistil, že jde o snímky ortofoto mapy obdobných veřejných parčíků v [obec] a zachycují a) parčík s dětským hřištěm při ulici [ulice] v k. ú. [část obce], parčík přiléhá k ulici [ulice], stromy rostou v řadě kopírující protilehlou hranici pozemku, dále vpravo při pohledu z ulice, několik stromů roste ve středové části; b) parčík při ulici [ulice], [ulice], [ulice] v kat. úz. [část obce], ze dvou stran parčík přibližně ve tvaru čtverce vede komunikace, strom jsou rozmístěny po ploše parčíku, zejména ve třech rozích; c) parčík mezi ulicemi [ulice] a [ulice], který je přibližně tvaru čtverce mezi třemi řadami domů, přístupný je z komunikace vedoucí za zahradami domů, stromy rostou po celé ploše parku, zejména podél této komunikace; d) veřejný prostor s dětským a sportovním hřištěm při ulici [ulice] a [ulice] je obklopen městkou zástavbou, přístupný po komunikaci procházející při hranici plochy, stromy rostou převážně ve středové části plochy; e) parčík s dětským hřištěm mezi ulicí [ulice] a Tř. Kosmonautů přístupný ze dvou stran z lemující veřejné komunikace a přilehlého parkoviště, stromy rostou u tohoto parkoviště, dále při protilehlé straně parčíku při kraji a ve středové části; f) parčík Selské náměstí v k. ú. [část obce] s původní památkově chráněnou výsadbou aleje letitých lip lemujících středovou komunikaci a přilehlé pozemky před jednotlivými domy v ulici Selské náměstí; g) parčík u křižovatky ulic Na Zákopě a [ulice] přiléhající k zástavbě, stromy se nachází po celém pozemku vyjma části přiléhající ke křižovatce; h) veřejné prostranství mezi ulicemi [ulice] a [ulice], když ulice Vevrkova posléze ústí do ulice Na Zákopě, stromy se nachází zejména u křižovatky ulic; ch) pozemek [parcelní číslo] v ulici [ulice], který je hustě porostlý stromy, přiléhá ze dvou stran ke komunikaci, ze třetí strany k zastavěné ploše; i) parčík při ulici [ulice] na [parcelní číslo] v kat. úz. [část obce], který je hustě obrostlý stromy a nepřiléhá k němu žádná výstavba, či zastavěná plocha, přístupný je z ulice [ulice]; k ) veřejná zeleň s alejovou výsadbou v kat. úz. [část obce] při ulici [ulice], [ulice], kdy stromy rostou podél komunikace, pouze několik stromů se nachází ve středu plochy.

30. Z grafických plánů, a to grafického plánu (č.l. 25), soud zjistil, že stromy jsou na těchto plánech a náčrtech vyznačeny různě jako rostoucí na pozemku žalovaného při hranici mezi pozemky účastníků řízení, že jsou zde zachyceny i další jiné stromy, že v některých případech jsou stromy zachyceny jako rostoucí na samé hranici mezi pozemky, ze snímku (č.l. 133) soud zjistil, jaké jsou místní poměry pozemků v dané lokalitě, z plánu (č.l. 189-190) soud zjistil, že jjsou na něm zachyceny stavby, areál žalobců a několik stromů.

31. Z kopií listin pořízených ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] (č.l. 129) a dále z tohoto spisu provedeného k důkazu u jednání ve věci dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že žalobci podali dne 23. 10. 2019 proti žalovanému žalobu o určení vlastnického práva k části pozemku žalovaného jak je vyznačena v geometrickém plánu [číslo] zpracovaného [jméno] [příjmení], že nejde o takovou část pozemku žalovaného, která by byla dotčena řízením ve věci sp. zn. [spisová značka], tedy část pozemku, na které by rostly stromy uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, že žalobci tvrdí, že pozemky žalobců, jakož i další nemovité věci tvořící nyní vlastnictví žalobců nabyli smlouvou kupní ze dne 10. 11. 2006 od paní [příjmení] [jméno] [příjmení], že jde o soubor pozemků ohraničený plotem, který lemují vzrostlé stromy, některé více jak 30 let staré, že po celou dobu žalobci takto nabyté nemovité věci drželi a užívali, že tak činili i jejich právní předchůdci, že proto došlo k vydržení části pozemku žalovaného v rozsahu vymezeném citovaným geometrickým plánem, že žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když vyloučil to, že by žalobci část pozemku žalovaného mohli vydržet, a dále namítal, že kupní smlouvou jej žalobci nenabyli, že dne 13. 5. 2021 bylo ve věci rozhodnuto rozsudkem č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalobě žalobců vyhověno, že ke dni 29. 7. 2021 tento rozsudek nenabylo právní moci.

32. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobci dne 19. 12. 2019 podali návrh na vydání předběžného opatření proti žalovanému, kterým se domáhali toho, aby se žalovaný zdržel imisí působených stromy v rozsahu jak původně podal žalobu v řízení sp. zn. [spisová značka], že usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 17. 2. 2020, byl podaný návrh zamítnut jako nedůvodný.

33. Z oznámení ze dne 24. 5. 2019 (č.l. 22) soud zjistil, že žalobci oznámili stavbu Senzionu [část obce] na pozemcích žalobců s tím, že staveniště bylo předáno dne 1. 6. 2019, plánováno je ukončení 31. 12. 2020, že hlavním zhotovitelem je [právnická osoba]

34. Z přípisu [právnická osoba] ze dne 18. 12. 2019 adresovaného žalobci (č.l. 23) soud zjistil, že [právnická osoba] žádá opětovně o vyřešení problematiky stromů v těsné blízkosti staveniště, že ostré větvičky topolu se budou jako ostré jehličky zabodávat do zateplení, které je navrženo z minerální izolace, že po odstranění lešení a ochranných sítí bude fasáda budovy tomuto nebezpečí vystavena, že na takové poškození se nebude vztahovat záruka, že střešní krytina je z měkčeného PVC a hrozí jí poškození blízkými stromy a další komplikace v podobě zanesení okapů a střešních svodů, že mechanické poškození není kryto zárukou.

35. Z přípisu žalovaného ze dne 2. 1. 2020 (č.l. 24) soud zjistil, že vedoucí oddělení městské zeleně sdělila zástupci žalobců, že na základě výzvy ze dne 9. 10. 2019 žalovaný provedl ořez stromů, že na základě výzvy ze dne 21. 10. 2019 provedl místní šetření, že veškerý odpad z ořezu stromů byl odklizen a nedošlo k žádnému poškození žalobců, že odstranění kořenů stromů není možné bez současného poškození stromů.

36. Ze sdělení vedoucí odboru městské zeleně ze dne 13. 3. 2020 (č.l. 63-66) soud zjistil, že tato sdělila žalovanému, že pozemek žalovaného je svěřen do péče Technických služeb města Olomouce, a.s., které provádí jeho údržbu, dochází k jeho seči čtyři až pětkrát za vegetaci, část pozemku je sečena ručně z důvodu výskytu letitých vzrostlých stromů, že subdodavatelsky pečuje o pozemek další společnost.

37. Z vyjádření odboru životního prostředí oddělení péče o zeleň ze dne 24. 7. 2017 (č.l. 67-70) soud zjistil, že tento odbor pro účely stavebního řízení o stavbě Senzionu sdělil, že součástí stavby je řešení připojení k místní komunikaci [parcelní číslo] kat. úz. [část obce] ve vlastnictví žalovaného, na kterém se nachází vzrostlá zeleň alejového stromořadí, nesouhlasí s navrhovaným připojením na místní komunikaci v ulici [ulice], když by došlo k fatálnímu zásahu do kořenového systému stromů, že podle předložené projektové dokumentace neodpovídají uvedené kóty měřítku výkresové dokumentace. Dále upozornil, že ochranné pásmo dřevin je minimálně 2,5m od paty kmene stromu a úřad trvá na jeho dodržení, proto požaduje úpravu výkresové části projektové dokumentace s okótováním vzdálenosti stavby připojené nemovitosti ke komunikaci v ulici [ulice] k novému odsouhlasení úřadem, dále upozornil na veřejnoprávní předpisy.

38. Z odborného vyjádření Magistrátu města Olomouce, odboru stavebního ze dne 4. 5. 2020 (č.l. 110) soud zjistil, že problematika stromů ve vztahu k stavbě Senzionu byla řešena pouze ve vztahu ke stavbě sjezdu na [parcelní číslo] v kat. úz. [část obce] do ulice [ulice], že odbor životního prostředí vydal dne 20. 9. 2017 stanovisko týkající se provedení výkopů a sond v blízkosti vzrostlého alejového stromu, že v případě existence kořenů o průměru větším než 3 cm ve vzdálenosti 2,5 m od paty stromu bude nutno požádat o povolení kácení stromu a provedení adekvátní náhradní výsadby za vzniklou ekologickou újmu, kořeny do velikosti průměru 3 cm mají být hladkým řezem přetnuty a ošetřeny fungicidním přípravkem. Z formuláře (č.l. 79) soud zjistil, že existuje formulář pro žádost o povolení ke kácení stromů.

39. Z textu smlouvy (č.l. 123-125) soud zjistil, že jde o text smlouvy, kde jako smluvní strany jsou uvedeni účastníci řízení, že jde o smlouvu o náhradní výsadbě stromů, že listina není nikým podepsána.

40. Ze stavebního povolení (č.l. 28) soud zjistil, že dne 26. 11. 2018 bylo vydáno stavební povolení žalobcům jako stavebníkům na stavbu Senzionu [část obce] na pozemcích žalobců, že rozhodnutí obsahuje popis uvedené stavby.

41. Z kolaudačního souhalsu (č.l. 490) soud zjistil, že dne 1. 12. 2021 byl vydán kolaudační souhlas na stavbu Senzionu [část obce], jde o komplex tří budov – obytných bloků, každý se třemi nadzemními podlažími, v prvním z nich, budově A (v textu odůvodnění tohoto rozsudku označen tento obytný blok také jako„ budova žalobců“) se nachází 11 bytů, v druhém z nich se nachází 15 bytů, ve třetím z nich se nachází 15 bytů, v areálu je dále zřízena účelová komunikace s obratištěm, pro odstavení vozidel je provedeno celkem 26 parkovacích stání (kolmá a podélná parkovací stání), povrch je tvořen betonovou dlažbou, přístup k obytným blokům je umožněn chodníky s povrchem z betonové dlažby.

42. Z listin týkajících se výstavby budovy soud zjistil, a to ze zápisu (č.l. 26) údaje o stavebníku a dalších osobách podílejících se na stavbě, z fragmentu stavebního deníku (č.l. 26 verte), že dne 6. 11. 2019 technik BOZP upozornil na ohrožení pracovníků padajícími větvemi, nebo částmi větví a uložil provést nápravu, z fragmentu stavebního deníku (č.l. 195-199) soud zjistil, že obsahuje zápisy o postupu stavebních prací ze dne 3. 6. 2020, 18. 3. 2020, 20. 2. 2020, 12. 2. 2020, 18. 2. 2020, 24. 1., 25. 1. a 26. 1., dále 3. 6. 2019, 6. 6. 2019, kdy byly zastaveny výkopové práce z důvodu podkopání 2 kusů topolů, toto brání dodržení harmonogramu prací.

43. Z oznámení Magistrátu města Olomouce ze dne 29. 7. 2018 (č.l. 175-178) soud zjistil, že bylo zahájeno přestupkové řízení s [právnická osoba] pro přestupek spočívající v nevratném poškození kořenového systému stromu [číslo] topolu. Z protokolu o ústním jednání v přestupkové věci ze dne 28. 8. 2019 (č.l. 180-182) soud zjistil, že v průběhu jednání byla vyslechnuta svědkyně [příjmení] [příjmení], vedoucí odboru městské zeleně, že vypověděla, že strom [číslo] byl poškozen.

44. Ze změny IV. územního plánu [obec] z července (č.l. 80-94) soud zjistil, že jde o IV. změnu územního plánu týkající se oblastí s pozemky žalobců a jejich využití. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č.l. 101-105) soud zjistil, že územní plán města Olomouce byl v části týkající se pozemků žalobců k žalobě žalobců zrušen. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 95-100) soud zjistil, že kasační stížnost žalovaného podaná proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla zamítnuta; podstatou obou řízení bylo to, aby pozemky žalobců nebyly součástí veřejného prostranství dle územního plánu.

45. Z odborného vyjádření Magistrátu města Olomouce odboru stavebního ze dne 5. 8. 2020 (č.l. 160-161) a části stavebního spisu vedeného k objektům na pozemcích žalobců soud zjistil, že původně byly pozemky žalobců součástí areálu [příjmení] [jméno], na pozemcích žalobců se nacházely 2 ubytovny UNIMO256 sloužící pro ubytování zahraničních dělníků postavená v r. 1981 a dále plynová kotelna a objekt výměníkové stanice, že celý objekt byl oplocen, stavby byly užívány od r. 1982, pokud jde o oplocení, jednalo se o ocelové sloupky s pletivem výšky 1,8m, které mělo být napojeno na stávající oplocení podniku Čokoládoven, v r. 1996 byly tyto tři stavby odstraněny, dne 5. 8. 2009 k žádosti žalobců bylo odejmuto číslo popisné, že historicky byl areál na pozemcích žalobců a přilehlých pozemcích továrnou na cukrovinky, že v r. 1920 jeho majitel [jméno] [příjmení] požádal o povolení vybudovat zde obytnou budovu - vilu, že v r. 1921 byla stavba postavena, uvedená vila dosud stojí, je jí přiděleno [adresa], v areálu se nacházel také bazén, pařeniště, 63 vzrostlých ovocných stromů, celý areál byl oplocen.

46. Z odborného vyjádření Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc ze dne 13. 8. 2020 včetně jeho příloh (č.l. 199-261) soud zjistil, že do roku 1949 byly tehdejší pozemky v kat. úz. [část obce] p. [číslo] zapsány v knihovní vložce [číslo] s pozemky p. [číslo] st. 272, st. 273, [číslo], st. 162, 156 a st. 281 ve spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] (1/4) a [jméno] [příjmení] (3/4), že z pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] byl oddělen p. č. st. 736 a byla na něm vybudována ubytovna z unimobuněk v areálu [příjmení] [jméno], když vyhláškou ministryně výživy [číslo] ze dne 17. 8. 1948 byla majetková podstata podniků [jméno] [příjmení] [jméno], okr. [obec], výroba cukrového zboží a čokolády i obchod těmito výrobky včleněn do národního podniku [jméno], továrna na čokoládu a cukrovinky, když znárodněny byly na základě § 3 dekretu prezidenta republiky ze dne 24. 10. 1945 č. 101 Sb., že RNDr. [jméno] [příjmení] jako dědičce oprávněné osoby byly nemovité věci takto znárodněné vydány dne 30. 11. 1995, že tato je následně smlouvu kupní prodala do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobců.

47. Z odborného vyjádření Magistrátu města Olomouce odboru stavebního ze dne 5. 10. 2020 (č.l. 312- 315) soud zjistil, že na místě není zřetelně dohledatelná hranice mezi pozemky žalobců a pozemkem žalovaného, že v prostoru mezi stromy a vystavěnou budovou se nachází zčásti stavební oplocení, zčásti zřejmě původní oplocení, nelze však určit, zda tato hranice koresponduje s hranicí mezi pozemky účastníků řízení, že pracovníci podávající odborné vyjádření očíslovali stromy vlastním číslováním v číselné řadě 1-6 a určili vzdálenost paty kmene od stavby budovy, v případě tohoto jejich číslování jde o následující vzdálenosti: strom 1 vzdálenost 3,56 m, strom 2 vzdálenost 3 m, strom 3 vzdálenost 3,9 m, strom 4 vzdálenost 1,6 m, strom 5 vzdálenost 2,35 m, strom 6 vzdálenost 4, 2 m, že vzhledem k tomu, že není známa hranice mezi pozemky účastníků řízení, nebylo možno provést měření vzdálenosti stromů od této hranice, že dle protokolu o vytýčení stavby budovy se má tato budova nacházet ve vzdálenosti 2 m od hranice mezi pozemky účastníků řízení, že nelze potvrdit ani vyvrátit, zda stavba byla postavena v souladu se stavebním povolením v této vzdálenosti, že stanovisko odboru městské zeleně ze dne 20. 9. 2017 se nevztahuje na zde uvedené stromy, že ochrana těchto stromu se řídí ČSN 83 [číslo], kdy minimální ochranné pásmo stromů od stavby je 2,5 m, že tyto měřené stromy neměly být v kolizi se stavbou Senzionu, že zachování ochranného pásma stromů je povinností stavebníka.

48. Z odborného vyjádření Magistrátu města Olomouce ze dne 27. 1. 2022 (č.l. 507) soud zjistil, že v rámci stavebního řízení o stavbě Senzionu [část obce] ve stavebním povolení není zapracována žádná podmínka pro realizaci objektu týkající se odstupové vzdálenost budovy od stromů, proto toto nebylo předmětem kontrol konaných stavebním úřadem, že součástí stavby nebyly terénní úpravy, že při závěrečné kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že okolí bytového domu je upraveno v mezích běžných sadovnických úprav, které nepodléhají režimu povolení dle stavebního zákona, když toto bylo soudu sděleno k dotazu stran žalovaným tvrzené navážky zeminy u stromů.

49. Z důkazu místním šetřením provedeným dne 24. 9. 2021 (č.l.449-450, č.l.474-475) soud zjistil, že místní šetření probíhalo od 9:30 hod do 10:34 hod. za účasti stran sporu, přítomni byli oba znalci, kteří současně konali svá šetření, že pro účely identifikace stromů v parčíků byly stromy (včetně pařezu) nejprve označeny arabskými číslicemi 1-7 k tomu vhodnou barvou, a to tak, že toto označení bylo provedeno před započetím místních šetření znalců, aby stromy byly jednoznačně i v terénu identifikovány, že vizuálně ke stromům bylo soudem zjištěno, že: - u stromu [číslo] směrem do parku patrny na povrchu kořeny, okolo kmenu rostou šlahouny, drobné křoví, snad stromky, směrem k budově A Senzionu povrchové kořeny vidět nejsou, koruna olistěna, ke stavbě A Senzionu nepřiléhá, ve výšce 1/3 koruny od vrcholu přesahuje ke stavbě A Senzionu, že v průběhu šetření znalec vyznačil zelený bod – hranice pozemku, tento se nachází u popsaného obrostu, - u stromu [číslo] patrny kořeny na povrchu po obvodu stromu, strom roste šikmo směrem k budově A Senzionu, při pohledu vzhůru od paty stromu větve nad stavbou A na 5. větvi počítáno od paty stromu je ptačí hnízdo, - u stromu [číslo] patrný povrchový kořen směrem do parku, u paty stromu směrem ke stavbě A Senzionu roste listnatý nálet do výšky cca 140 cm, že při pohledu od paty stromu [číslo] koruna nepřiléhá ke stavbě A Senzionu vyjma 1 větve se šiškou, větve se stavby A nedotýkají, větev se šiškou se rovněž nedotýká stavby, ale přesahuje nad stavbu A Senzionu, - pařez stromu [číslo] obrůstá výmladky po celém obvodu, je patrný kořen směrem k parku, že velký kořen, snad i součást paty stromu zasahuje pod návoz, na jehož povrchu je makadam, - strom [číslo] roste tzv. v rohu, za ním je pletivo snad z plotu, ze se strany od parku nejsou patrny kořeny, ze strany od stavby A Senzionu je v rohu starý betonový sloupek, u paty stromu rostou výmladky a psí víno, pod psím vínem roste strom javor, který není předmětem sporu, v průběhu řízení umístil znalec kolík zelené barvy určující rohový bod hranice pozemku, oba znalci ve spolupráci zjistili pro potřeby místního šetření vzdálenost bodu od paty stromu [číslo] která činí 67 cm, od hranice pozemku k stromu zjistili vzdálenost 30 cm cca ve výši 40 cm kmene, výškový rozdíl je dán výše popsaným návozem, strom olistěn do ½ své výšky od paty ke stavbě nepřiléhá, nad střechou část koruny přesahuje, - u stromu [číslo] povrchové kořeny patrny nejsou, jedna větev vybočuje směrem k budově A Senzionu, - u stromu [číslo] povrchové kořeny patrny nejsou, u paty stromu směrem ke stavbě vyrůstá javor, který není předmětem řízení, koruna stromu [číslo] ke stavbě A Senzionu nedosahuje, - při pohledu od žluté stěny zastřešeném vstupu u budovy B stavby Senzionu části korun přesahují nad stavbou, vizuálně linie stromů u budovy A svírají ostrý úhel, nejsou rovnoběžné, v parčíku byl vyznačen červený kolík, parčík rozdělen na 2 obdélníky v hranici kolíku, v obdélníku směrem ke stavbě A Senzionu roste podle shodných tvrzení 13 stromů, ve zbývající části parku roste podle tvrzení stran dalších 20 stromů.

50. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 z oboru a odvětví geodézie a kartografie podaného dne 3. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce] (č. l. 397-417) soud zjistil, že jím byl zjištěn průběh hranice mezi pozemky žalobců a pozemkem žalovaného, tento byl určen i v terénu, a to reflexní barvou na obrubníku, bod byl ztotožněn se stávajícím sloupkem plotu, a kolíkem, že vzdálenost stavby budovy na pozemcích žalobců od hranice mezi pozemky činí 2,02m, respektive 2,06 m, respektive 1,86 m, respektive 1,93 m ve znalcem určených bodech, že dále znalec určil jednotlivé vzdálenosti u: stromu 1 javoru vzdálenost paty kmene stromu od hranice mezi pozemky účastníků řízení činí 0,61 m, kmen tohoto stromu se nachází na pozemku žalovaného, koruna stromu přesahuje na pozemky žalobců v rozsahu 3,2 m; u stromu [číslo] javoru vzdálenost paty kmene stromu od hranice mezi pozemky účastníků řízení činí 0,94 m, kmen se nachází na pozemku žalovaného, koruna stromu přesahuje nad pozemky žalobců 4,8 m; u stromu [číslo] borovice vzdálenost paty kmene stromu od hranice mezi pozemky účastníků řízení činí 1,95 m, kmen se nachází na pozemku žalovaného, koruna stromu přesahuje nad pozemky žalobců 2,1 m; u torza (pařezu) stromu [číslo] topolu vzdálenost paty kmene pařezu od hranice mezi pozemky účastníků řízení činí 0,02 m, znalec vyhodnotil polohu paty pařezu jako ležící přímo na hranici; u stromu [číslo] topolu vzdálenost paty kmene stromu od hranice mezi pozemky účastníků řízení činí 0,20 m, kmen se nachází na pozemku žalovaného, koruna stromu přesahuje nad pozemky žalobců 3 m; u stromu [číslo] javoru vzdálenost paty kmene stromu od hranice mezi pozemky účastníků řízení činí 2,22 m, kmen se nachází na pozemku žalovaného, koruna stromu přesahuje nad pozemky žalobců 1,4 m; u stromu [číslo] topolu vzdálenost paty kmene stromu od hranice mezi pozemky účastníků řízení činí 3,99 m, kmen se nachází na pozemku žalovaného, přesah koruny nebyl měřen z důvodu silného olistění okolních stromů a špatné identifikace příslušných větví, znalecký posudek je možno doplnit po opadu listí.

51. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 z obou ekonomika ceny a odhady, specializace oceňování dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les a škody na nich, oboru ochrana přírody, specializace hodnocení stavu dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les, specializace diagnostika stromů, specializace návrh pěstebního zásahu podaného dne 18. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce] (č.l. 424-442) soud zjistil, že stromy se nachází v [obec] na ulici [ulice] v parkově upravené ploše mezi místní ZŠ [ulice] a nově budovaným objektem na [parcelní číslo] v kat. úz. [část obce], stromy se nachází v bezprostřední blízkosti rozestavěného objektu, z nichž některé zasahují svými korunami nad objekt, jedná se o dospělé, vitální a perspektivní jedince, ve znaleckém posudku jsou popsány dendrologické atributy jednotlivých stromů, na straně 6 posudku znalec podrobně popsal stromy a jejich stav: -strom [číslo] javor mléčný je dospělým jedincem, na stanovišti je vhodný a dlouhodobě udržitelný, jeho vitalita je výborná až mírně snížená, je bez zjištěných symptomů narušení statických poměrů, jeho zdravotní stav je zhoršený, nachází se na něm velká řezná rána o průměru 16 cm na kmeni ve výši 2m směrem k budově, strom má ne zcela vhodnou strukturu větvení s vyvíjejícími se tlakovými vidlicemi, na rohu budovy došlo k obnažení kořenů o průměru 4, 3 a 2 cm, stanovištní podmínky jsou dobré až mírně zhoršené, znalec nenavrhl provést žádný pěstební zásah, že vzdálenost paty kmene stromu od budovy je 3,61 m, přibližný průmět koruny zasahující nad budovu je 10 % koruny stromu, velikost kořenové zóny je 4,75 m, velikost kořenového prostoru činí 4,52 m, - strom [číslo] javor mléčný je dospělým jedincem, na stanovišti je vhodný a dlouhodobě udržitelný, jeho vitalita je zhoršená, koruna začíná prosychat, je bez zjištěných symptomů narušení statických poměrů, jeho zdravotní stav je zhoršený, asymetrická koruna stromu je nakloněna ven z parkové plochy v důsledku fototropie, na kmeni jsou čerstvé řezné rány o velikosti větší jak 10 cm v průměru, v koruně se roztroušeně vyskytují drobné suché větve o průměru do 5 cm, stanovištní podmínky jsou dobré, znalec navrhl provedení bezpečnostního řezu, jde o méně naléhavý zásah, že vzdálenost paty kmene stromu od budovy je 2,45 m, přibližný průmět koruny zasahující nad budovu je 25 % koruny stromu, velikost kořenové zóny je 6,75 m, velikost kořenového prostoru činí 5,4 m, - strom [číslo] borovice vejmutovka je dospělým jedincem, na stanovišti je vhodný a dlouhodobě udržitelný, jeho vitalita je zhoršená, koruna začíná prosychat, je bez zjištěných symptomů narušení statických poměrů, jeho zdravotní stav je zhoršený, nízko postavené větve stromu jsou poškozeny nevhodným řezem – ponechané pahýly, je patrné prosychání koruny s výskytem slabých suchých větví do velikosti přibližně 5 cm, stanovištní podmínky stromu jsou dobré, znalec navrhl provedení bezpečnostního řezu, když jde o naléhavý zásah, že vzdálenost paty kmene stromu od budovy je 3,94 m, přibližný průmět koruny zasahující nad budovu je 2 % koruny stromu, velikost kořenové zóny je 4,25 m, velikost kořenového prostoru činí 5,77 m, - strom [číslo] topol černý italica již není, na pozemku se nachází pařez, přítomny jsou symptomy infekce-hniloba s dutinou o velikosti 8x4 cm, pařez hojně obrůstá výmladky a má dobrou výmladnost po celém obvodu, znalec doporučil pravidelně odstraňovat výmladky, jde o méně naléhavý zásah, že vzdálenost paty kmene pařezu od budovy je 1,98 m, o zásahu koruny nelze hovořit, velikost kořenové zóny je 0 m, velikost kořenového prostoru činí 7,53 m, - strom [číslo] topol černý italica je dospělým jedincem, na stanovišti je vhodný a dlouhodobě udržitelný, jeho vitalita je výborná až mírně snížená, statické poměry stromu jsou mírně narušeny (je nutné další sledování), zdravotní stav je zhoršený, strom má asymetrickou korunu s větvovím směrem ven z parkové plochy z důvodu fototopie, jde o rohový okrajový strom, znalec vyslovil podezření na infekci s dutinou v kořenových nábězích směrem od budovy, na stromě byl v nedávné době proveden sesazovací řez, strom má výrazně zhoršené stanovištní podmínky, když ve vzdálenosti přibližně 10 cm od paty kmene směrem k budově došlo v nedávné minulosti k navýšení zeminy přibližně o 50 cm, znalec doporučil provedení sesazovacího řezu- 20% koruny (pokračovat v sesazování), jde o pěstební zásah bez podstatné naléhavosti, že vzdálenost paty kmene stromu od budovy je 2,18 m, přibližný průmět koruny zasahující nad budovu je 15 % koruny stromu, velikost kořenové zóny je 5 m, velikost kořenového prostoru činí 9,92 m, - strom [číslo] javor mléčný je dorůstající jedinec, na stanovišti je vhodný a dlouhodobě udržitelný, jeho vitalita je výborná až mírně snížená, je bez zjištěných symptomů narušení statických poměrů, jeho zdravotní stav je zhoršený, strom je poškozen nevhodným řezem- čerstvé řezné rány o velikosti větší než 10 cm v průměru, stanovištní podmínky stromu jsou dobré, znalec doporučil strom ponechat bez zásahu, že vzdálenost paty kmene stromu od budovy je 4,15 m, že koruna stromu nad budovu nezasahuje, velikost kořenové zóny je 3,75 m, velikost kořenového prostoru činí 4,77 m, - strom [číslo] topol černý italica je dospělým jedincem, na stanovišti je vhodný a dlouhodobě udržitelný, jeho vitalita je výborná až mírně snížená, je bez zjištěných symptomů narušení statických poměrů, jeho zdravotní stav je zhoršený, strom je po mírném sesazovacím řezu, má pravidelnou korunu, stanovištní podmínky stromu jsou dobré, znalec doporučil strom ponechat bez zásahu, že vzdálenost paty kmene stromu od budovy je 6,75 m, že koruna stromu nad budovu nezasahuje, velikost kořenové zóny je 4,5 m, velikost kořenového prostoru činí 9,92 m.

52. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 z obou ekonomika ceny a odhady, specializace oceňování dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les a škody na nich, oboru ochrana přírody, specializace hodnocení stavu dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les, specializace diagnostika stromů, specializace návrh pěstebního zásahu podaného dne 18. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce] (č.l. 424-442) soud dále zjistil, že stromy byly spolu dalšími jedinci, které tvoří funkční celek - parčík u základní školy, cíleně vysázeny kolem roku 1960, mimo posuzovaných stromů se v parčíku nachází dalších 14 stromů, mapa jejich rozmístění je přílohou znaleckého posudku a dále jsou ve znaleckém posudku popsány, mimo jde o 2 borovice lesní, 5 javorů mléčných, 3 topoly černé italica, 2 břízy bělokoré a 1 lípu malolistou, že u posuzovaných stromů zjistil, že stromy 1, 2, 3, 5 a 6 zasahují nad pozemky žalobců, s velkou pravděpodobností takto zasahoval i strom [číslo] že stromy [číslo] zasahují různou měrou nad budovu na pozemcích žalobců, u těchto stromů je možný prostý gravitační opad listí nebo jehličí, zbytků květů, plodů, případně spad suchých větviček na střechu budovy, že s přihlédnutím k tomu, že v rámci parčíku se vyskytuje několik dalších stejně vzrostlých zástupců totožného druhu je určení míry opadu z konkrétního jedince prakticky nemožné, že uspořádání kořenových systémů a tím jejich vnikání na pozemky žalobců lze jen hypoteticky předpokládat, že původní terén na pozemcích žalobců byl navýšen přibližně o 40 cm až 50 cm, proto není možné lokalizovat ani povrchové kořeny, že z historických leteckých snímků je patrné, že se posuzované stromy 1-7 od výsadby až do současnosti nacházely na otevřené nezastavěné ploše, která sloužila dříve pravděpodobně jako zemědělská půda a stromy měly možnost rozvinout svůj kořenový systém všemi směry, že výše uvedená velikost kořenového sytému byla odvozena dle normy ČSN 83 [číslo] podle průmětu koruny a průměru kmene jako minimální průměrná velikost kořenové zóny a kořenového prostoru, že kořenový systém ale je násobně větší a pravděpodobně do pozemků žalobců zasahují i kořeny jiných stromů rostoucích v parčíku, když tyto kořeny lze od sebe jen těžko oddělit, že všechny posuzované stromy jsou standardního vzrůstu, olistění i obrostu jehličím v porovnání s obvykle rostoucím stromem téhož druhu a výšky v dané lokalitě jedná se o jedince běžně se vyskytující jako součást funkční zeleně ve městech, že oba topoly byly sesazeny spíše mírněji a do budoucna by bylo vhodné se sesazováním dále pokračovat, že u všech javorů a borovic byly naopak provedeny radikálnější řez, pravděpodobně z důvodu redukce koruny či části větví směrem k budově hraničící s poškozením dřeviny, že u některých z nich bude nutné v dohledné době odstranit suché větve, že u všech stromů lze očekávat poškození kořenů z důvodu budování základů k budově na pozemcích žalobců a také z důvodu celoplošného navýšení terénu na pozemcích žalobců mezi budovou a stromy.

53. Z vyjádření znalce [celé jméno znalce] ze dne 30. 11. 2021 (č.l. 483) soud zjistil, že znalec uvedl, že opad ze stromů ve formě listů, semen, nebo větví je nejvíce ovlivněn větrem zejména v závislosti na rychlosti a směru větru, listy mohou běžně urazit všesměrně stovky metrů, že listy a okřídlená semena javorů nepadají ani v absolutním bezvětří svisle dolů, ale plachtí a uletí jednotky až desítky metrů v závislosti na výšce, ze které padají, že znalcem zkoumané stromy [číslo] tvoří bariéru pouze částečně, jsou výškově srovnatelné, nebo i nižší než okolní stromy, koruny stromů jsou relativně vzdušné, částečně větvené a navzájem nezapojené, opad v silnějších větrech může proletět okolo, pod, nad, ale i skrze jejich koruny a to zejména z javorů [číslo] nebo z topolů [číslo] teoreticky však ze všech stromů na ploše, že ve znaleckém posudku u stromů je pro krátkodobý horizont (přibližně 5 let) navržen adekvátní zásah a jeho naléhavost, že v případě, že na pozemcích žalobců byl od konce 60. let do konce 80. let objekt, tak zájmové stromy, v té době přibližně polovičního vzrůstu, měly přibližně 30 let na regeneraci a další rozvoj, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by kořenový systém v dávnější minulosti byl utlačován, nebo zásadně poškozen, že skutečný stav kořenů je možno zjisti pouze jejich přímým odkrytím.

54. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] u jednání ve věci dne 7. 3. 2022 (č. l. 542) soud zjistil, že znalec setrval na závěrech svého znaleckého posudku i vyjádření a uvedl, že bez odkrytí lze průběh kořenů určit pouze hypoteticky, nikdy nemůže být menší než okapový obvod koruny, že nelze vyloučit existenci překážek u kořenového systémů stromů, či zásahů v minulosti, že pokud by kořenům nebránila žádná překážka mohly by zasahovat do poměrů stavby budovy, že při odstranění sporných stromů by byl spad biologického materiálu na pozemky žalobců menší, nelze však určit, o kolik, pokud by byly odstraněny, vnikal by na pozemky žalobců biologický materiál z jiných stromů v parčíku, že odstranění stromů by ovlivnilo poměry v dané lokalitě parčíku. <b>55. Závěr o skutkovém stavu:</b> 56. Žalobci jsou vlastníky pozemků žalobců, žalovaný je vlastníkem pozemku žalovaného. Na pozemku žalovaného rostou stromy uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Umístění stromů na pozemku žalovaného ve vztahu k pozemkům žalobců je uvedeno v bodu 50. odůvodnění rozsudku. Stav těchto stromů je podrobně popsán v bodu 51. odůvodnění tohoto rozsudku. [ulice] poměry obdobných lokalit jsou popsány v bodu 29. odůvodnění tohoto rozsudku. Stav lokality, ve které stromy rostou, je popsán v bodu 49. odůvodnění tohoto rozsudku a dále v bodu 51. a bodu 52. odůvodnění tohoto rozsudku. Stromy jsou součástí umělé výsadby v parčíku, jsou standardní taxonomie, habitu, vzrůstu, nejsou staticky nebezpečné, druhově jde o stromy v lokalitě se vyskytující, jsou pravidelně udržovány, produkují běžné množství biologického materiálu. Přesah korun stromů nad pozemky žalobců je uveden v bodech 50., 51. a 52. odůvodnění rozsudku, rozsah kořenového systému byl určen znalcem bez přímého odkrytí kořenových systémů, jak je uvedeno v bodech 51. a 52 a dále ve vyjádření znalce a výslechu znalce.

57. Právní posouzení:

58. Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

59. Podle § 1016 o. z. (1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem. (2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. (3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

60. Podle § 1017 o. z. (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

61. Podle § 1024 o. z. (1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. (2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.

62. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

63. Podle § 3 odst. 1 pís. i) z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny dřevina rostoucí mimo les (dále jen "dřevina") je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní pozemky.

64. Podle § 7 z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (1) Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů. (2) Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na nepůvodní druhy dřevin při provádění opatření k jejich regulaci podle § 5 odst. 6 a na invazní nepůvodní druhy dřevin při kácení a dalších zásazích nezbytných k předcházení nebo omezení jejich šíření podle § 13d až 13l. Ochrana podle odstavce 1 se dále nevztahuje na případy kácení prováděného v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinolékařských opatření k předcházení šíření nebo k vyhubení škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči. (3) [příjmení] o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

65. Podle § 34 z. č. 128/2000 Sb., o obcích veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

66. Soud v projednávané věci zhodnotil všechny důkazy v řízení provedené jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přihlédl dále k tomu, co uvedli účastníci řízení, i k tomu co vyšlo v řízení najevo a dospěl k závěru, že žaloba žalobců není důvodná, proto ji v celém rozsahu zamítl z důvodů, jak jsou jednotlivě níže uvedeny.

67. V projednávané věci se soud nejprve zabýval dvěma otázkami. První z nich byla otázka, zda všechny stromy jsou součástí pozemku žalovaného, či zda nejsou také součástí pozemků žalobců, a to zejména s ohledem na tvrzení žalobců v průběhu řízení o tom, kde se jednotlivé stromy na zemském povrchu nachází. V řízení byl proto proveden důkaz znaleckým posudkem [číslo] 2021 z oboru a odvětví geodézie a kartografie podaným dne 3. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce], kterým byla zjištěna přesná poloha všech sporných stromů. Znalec zjistil následující vzdálenosti mezi patou kmene stromu a hranicí mezi pozemky účastníků řízení následovně: u stromu [číslo] vzdálenost 0,61m, u stromu [číslo] vzdálenost 0,94 m, u stromu [číslo] vzdálenost 1,95 m, u torza (pařezu) stromu [číslo] vzdálenost 0,02 m a znalec vyhodnotil polohu paty pařezu jako ležící přímo na hranici, u stromu [číslo] vzdálenost 0,20 m, u stromu [číslo] vzdálenost 2,22 m, u stromu [číslo] vzdálenost 3,99 m. Tímto znaleckým posudkem bylo prokázáno, že všechny měřené stromy se nachází na pozemku žalovaného, a jako takové jsou jeho součástí. (Určení toho, kde se stromy nachází, bylo totiž právně významné pro určení toho, zda a případně kterého ze žalobou dotčených pozemků jsou stromy součástí a tedy určení vlastníka takového stromu. V případě, že by strom byl ve výlučném spoluvlastnictví žalobců, nebo ve spoluvlastnictví žalobců a žalovaného (§ 1067 o. z.), bylo by na místě z tohoto důvodu žalobu zamítnout.) Druhou otázkou, kterou se soud musel v řízení zabývat s ohledem na to, že stromy rostou vizuálně vzásadě v kontinuální řadě, bylo to, zda nejde o rozhradu dle § 1024 odst. 1 o. z. Znaleckým posudkem [číslo] 2021 z obou ekonomika ceny a odhady, specializace oceňování dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les a škody na nich, oboru ochrana přírody, specializace hodnocení stavu dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les, specializace diagnostika stromů, specializace návrh pěstebního zásahu podaným dne 18. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že projednávané stromy nemají ani charakter rozhrady, když jsou výsledkem umělé výsadby realizované na pozemku žalovaného, a nejde tedy ani z toho pohledu o stromy společné. Jelikož tedy bylo prokázáno, že stromy jsou součástí pozemku žalovaného, zabýval se soud tím, zda žalobcům svědčí právo na ochranu jejich vlastnického práva, kterého se podanou žalobou proti žalovanému domáhají.

68. V řízení provedenými důkazy, a to fotografiemi, místním šetřením a znaleckým posudkem [číslo] 2021 z obou ekonomika ceny a odhady, specializace oceňování dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les a škody na nich, oboru ochrana přírody, specializace hodnocení stavu dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les, specializace diagnostika stromů, specializace návrh pěstebního zásahu podaným dne 18. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce] byl podrobně zjištěn stav jednotlivých stromů, to, jak působí na své okolí, i to, jaká je perspektiva jejich růstu. Při místním šetření, tímto znaleckým posudkem a fotografiemi předloženými žalovaným dne 21. 2. 2022 (snímky z ortofoto mapy) byly zjištěny poměry v místě a čase obvyklé.

69. Pokud jde o žalobu žalobců, kterou se domáhají zdržení se zásahů již odloučenými částmi stromů (spad listů, spad jehličí, spad větviček) je na místě posoudit projednávanou věc podle § 1013 odst. 1 věta první o. z., podle kterého je třeba, aby se žalovaný zdržel takových zásahů, které jsou v míře nepřiměřené místním poměrům a současně (tedy kumulativně) podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. V projednávané věci nejde o případ podřaditelný pod hypotézu § 1013 odst. 1 věta druhá o. z., protože tyto části stromů se ze stromů odlučují samovolně, nikoli působením žalovaného (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Jde o strom [číslo] javor, u kterého jde o spad větví a spad listí, o strom [číslo] javor, u kterého jde o spad větví a spad listí, strom [číslo] borovice, u kterého jde o spad jehličí, strom [číslo] topol, u kterého jde o spad větví a spad listí, strom [číslo] topol, u kterého jde o spad větví a spad listí.

70. V projednávané věci bylo prokázáno, že stromy, u kterých se žalobci domáhají zdržení se zásahů již odloučenými částmi stromů, jsou součástí veřejného prostranství veřejné zeleně – parku. Znaleckým posudkem [číslo] 2021 z obou ekonomika ceny a odhady, specializace oceňování dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les a škody na nich, oboru ochrana přírody, specializace hodnocení stavu dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les, specializace diagnostika stromů, specializace návrh pěstebního zásahu podaným dne 18. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce], vyjádřením znalce a jeho výpovědí bylo dále prokázáno, že jde o stromy standardního habitu, nikoli mimořádně ve směru k maximu olistěné (obrostlé jehličím v případě stromu [číslo]), či obsahující suché větvičky ve zvýšené míře. Žalobci prokazovali množství spadeného biologického materiálu na střeše své budovy a pozemcích fotografiemi, které soudu předložili. Toto množství není nikterak nadlimitní ve vztahu k dané lokalitě ani ve vztahu k obdobným typovým lokalitám (jde o standardní parčík ve městě). Budova, stejně jako ostatní domy v okolí se nachází u parčíku, jehož součástí stromy jsou. Imise, které byly v řízení prokázány, nepřekračují míru přiměřenou poměrům u budov, jež se nachází v okolí daného parčíku, jehož součástí stromy jsou (ale i v okolí každého jiného parčíku stejného typu). U každého stromu, tedy i u stromů, které jsou předmětem řízení, je přirozeně přítomen jev, že se z něj odlučují listy (v případě stromu [číslo] jehličí), či drobné větve. Uvedeným znaleckým posudkem byl také zjištěn a odborně posouzen stav stromů, jde o stromy udržované, běžného vzrůstu, žalovaný zajišťuje péči o tyto stromy i o parčík, stromy nejsou staticky narušeny, stromy jsou standardně, nikoli nadlimitně olistěny, nejde o stromy tzv. proschlé. S ohledem na vše uvedené je možno na žalobcích spravedlivě požadovat, aby opad listů (v případě stromu [číslo] jehličí) a větviček, či drobných větví snášeli, protože nejde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům a současně tento opad neomezuje podstatně žalobce v užívání jejich věcí. Tato míra přiměřená v dané lokalitě přitom není odlišná od míry obecné a obvyklé (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém Nejvyšší soud zdůraznil, že nemůže jít o limity mimo § 2 a násl o. z., konkrétně je Nejvyšším soudem uveden příklad více hlučných osob bydlících v domě, ze kterého nemůže být učiněn závěr o míře přiměřené poměrům, pokud jde o hluk a závěry rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], případně srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). V řízení zjištěné imise nepřekračují míru přiměřenou místním poměrům a neomezují podstatně užívání nemovitostí žalobců. [jméno] přiměřená místním poměrům byla soudem zjištěna v průběhu dokazování z fotografií, místním šetřením i z komplexního znaleckého posouzení znalce [celé jméno znalce]. Spad listů (jehličí v případě stromu [číslo]) a větviček či větví je projevem běžného, normálního stromu, který je součástí městské parkové výsadby, a tuto obecnou obvyklou míru nepřekračuje. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalovaný stromy udržuje a pečuje o ně, činí kroky k tomu, aby ani budoucně k imisím nad míru přiměřenou poměrům nedocházelo.

71. Další argument svědčící pro zamítnutí žaloby, kterou se žalobci domáhají zdržení se zásahů již odloučenými částmi stromů, je ještě další argument právní. V řízení nebylo prokázáno, že by veškerý odloučený, či odlučovaný biologický materiál na pozemcích žalobců pocházel právě ze stromů, které jsou předmětem tohoto řízení (Jde o strom [číslo] javor, u kterého jde o spad větví a spad listí, o strom [číslo] javor, u kterého jde o spad větví a spad listí, strom [číslo] borovice, u kterého jde o spad jehličí, strom [číslo] topol, u kterého jde o spad větví a spad listí, strom [číslo] topol, u kterého jde o spad větví a spad listí.) V parčíku se nachází vždy nejméně ještě jeden další jedinec stejného druhu, jako je strom, který je předmětem tohoto řízení. Při místním šetření bylo zjištěno, že mezi stromy, které jsou předmětem tohoto řízení, v jejich těsné blízkosti, rostou stromy, které předmětem řízení žalobci neučinili, a to stejného druhu jako stromy, které předmětem řízení jsou. Je sice spíše pravděpodobné, že na pozemky žalobců budou vnikat listy (jehličí v případě stromu [číslo]), či odloučené větvičky ze stromů, které se nachází blíže k pozemkům žalobců než ze stromů vzdálených. Dokazování v civilním soudním řízení a závěr o prokázání určité skutečnosti však není možné učinit toliko na základě pravděpodobnosti, či principu pravděpodobnosti, skutkový stav musí být zjištěn a tak prokázán. V projednávané věci, kdy žaloba žalobců spatřuje imise u 5 vybraných stromů v parčíku, a to ještě ne všech, které rostou při hranici mezi pozemky žalobců a pozemkem žalovaného, je možnost prokázání takových imisí jiná než v případě solitérního stromu, kdy jiný takový se v dané lokalitě nevyskytuje, nebo v případě kompaktní výsadby specifickým typem stromů jako je živý plot. Následky své žalobní volby pak přirozeně v důsledku uplatnění zásady dispoziční nesou žalobci sami. Ač argumentace uvedená v tomto bodu odůvodnění by byla sama o sobě způsobilá odůvodnit zamítnutí žaloby v této části, zabýval se soud (aby byl vyloučen v projednávané věci jakýkoli formalismus) podstatou věci a okolnostmi jak jsou uvedeny v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí (bod 70. odůvodnění rozhodnutí).

72. Pokud jde o vnikání větví a kořenů stromů na pozemky žalobců, jde o přesah nad pozemky žalobců (převis) a zásah v zemském povrchu (podrost) živou součástí stromu jako jedince. Pro řešení problematiky zásahů větví a kořenů stromů platí primárně úprava § 1016 odst. 2 věta první o. z. Vlastní kroky směřující k odstranění větví a kořenů žalobci neučinili a předmětem tohoto řízení tedy nejsou. Podle citovaného ustanovení je toto odstranění možné pouze tehdy, pokud by větve a kořeny žalobcům„ působily škodu nebo jiné obtíže, které převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu“. Toto zákonné ustanovení tak stanoví měřítko, či bližší specifikaci pro tento případ zásahu do vlastnického práva pro hypotézu právní normy § 1042 o. z.:„ proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje“, podle kterého je na místě toto vnikání převisy a podrosty posoudit. V rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] Nejvyšší soud dospěl k závěru, že:„ popíná-li rostlina zeď sousedního domu, s tím, že zpříjemňuje vlastníkovi pozemku, ze kterého vyrůstá, pobyt na něm (zkulturňuje prostředí), jde o užívání cizí věci (zdi domu), přičemž k obraně proti takovému zásahu do vlastnického práva slouží negatorní žaloba podle § 1042 o. z.“, protože jde právě o vnikání větví rostliny ve věci projednávané Nejvyšším soudem, když toto vnikání není imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z., když„ vysázení rostlin při hranici pozemku a jejich následný vzrůst s možným přesahem na sousední pozemek sám o sobě bez dalšího není imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z., neboť se nejedná o žádný účinek, který by se – přímo nebo nepřímo – přenášel na sousední pozemek.“ Ke stejnému závěru o tom, že je třeba aplikovat § 1042 o. z. dospěl Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. V projednávané věci jde u stromu [číslo] javoru o přesah větví, u stromu [číslo] javoru o přesah větví, u stromu [číslo] topolu jak o přesah větví, tak i o vnikání kořenů.

73. V řízení bylo prokázáno, že stromy jsou součástí parčíku, tedy veřejné zeleně, a tedy veřejného prostranství dle § 34 z. č. 128/2000 Sb., o obcích. Význam veřejné zeleně v městské zástavbě je nepochybný a obecně známý, například v lokalitě, kde stromy rostou, stromy snižují a tlumí teplotní výkyvy, zvyšují vlhkost vzduchu, pohlcují oxid uhličitý v rámci fotosyntézy, pohlcují i prachové částice, působí jako protihluková clona (z pohledu od budovy žalobců se nachází základní škola, parčík přiléhá k místní komunikaci), působí jako protierozní činitel, nelze opomíjet ani funkci estetickou a kulturní. Tento přínos stromů, které jsou předmětem tohoto řízení, a které jsou součástí parčíku, převládá jednoznačně nad obtížemi, které případný přesah větví, či zásah kořenů stromů, které jsou předmětem řízení, pro pozemky žalobců představuje. Znaleckým posudkem [číslo] 2021 z oboru a odvětví geodézie a kartografie podaným dne 3. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce] byl zjištěn přesah korun zkoumaných stromů nad pozemky žalobců (vyjádřen je v metrech), dále byl zjištěn i Znaleckým posudkem [číslo] 2021 z obou ekonomika ceny a odhady, specializace oceňování dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les a škody na nich, oboru ochrana přírody, specializace hodnocení stavu dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les, specializace diagnostika stromů, specializace návrh pěstebního zásahu podaným dne 18. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce], a to i v rozsahu procentního vyjádření objemu koruny. Tímto důkazem byl znalcem určen i zásah kořeny (bez odkrytí kořenového systému stromů). Dále byl tento přesah zjištěn u místního šetření i z fotografií provedených k důkazu v tomto řízení. Znaleckým posudkem podaným [celé jméno znalce] bylo dále prokázáno, že koruny stromů jsou udržovány řezem, v případě jednoho ze znalcem zkoumaných stromu byl dokonce proveden zásah větší než potřebný, jak je uvedeno výše. Znalec do budoucna nedoporučil ani větší, radikální pěstební zásah ve vztahu ke korunám stromů. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný o koruny stromů pečuje v souladu s požadavky na péči o parkovou výsadbu, činí tak vše proto, aby žalobcům nebyla působena škoda, či nepřiměřené obtíže přesahem větví stromů pro futuro. Předpoklady hypotézy § 1042 o. z. a podmínky pro vyhovění žaloby žalobců proto naplněny nejsou.

74. Pokud jde o kořeny stromu [číslo] topolu, které jsou předmětem tohoto řízení, jejich skutečný průběh v půdě v řízení zjištěn nebyl (kořeny se nachází pod zemským povrchem a nebyly odkryty). Soudem ustanovený znalec určil jejich objem ve znaleckém posudku podle pravidel své odbornosti. Z uvedeného se podává, že kořeny propočteno při vzdálenosti paty kmene stromu na pozemky žalobců zasahují. Přítomny jsou však tři další okolnosti: a) na pozemcích žalobců probíhala stavební činnost, byly hloubeny základy pro stavbu budovy, případně i inženýrské sítě. Nelze rozumně předpokládat, či usuzovat, že by případné všechny kořeny stromů rostoucích z na pozemku žalovaného, či jen stromů uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, nebo v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku, případně jen sporného stromu [číslo] topolu (včetně kořenů vlásečnicových), které zde nepochybně podle pravidel taxonomie stromů přítomny byly, byly v pozemku při výkopových a stavebních pracích v půdě ponechány a stavební práce probíhaly při zachování úplného kořenového systému stromů v rozsahu nezměněném ve stavu před započetím výstavby, samozřejmě právně významné pro toto rozhodnutí ve věci je tato skutečnost právě a jen u stromu [číslo] topolu; b) soudem v řízení nebyly zjištěny žádné konkrétní projevy zásahů kořenového systému sporných stromů na pozemcích žalobců působících na pozemcích žalobců škodu nebo jiné obtíže ve smyslu obsahu ustanovení § 1016 odst. 2 o. z., které by vedly k závěru, že kořenový systém takového stromu má být redukován, protože tato redukce převažuje nad zájmem na zachování stromu jako takového a byla tedy naplněna hypotéza § 1042 o. z. a byly dány podmínky pro vyhovění žalobě; c) ani v případě vnikání kořenů nelze určit pro případ, vnikání kořenů stromů z parčíku na pozemky žalobců, že na pozemky žalobců svými kořeny vnikají právě jen stromy žalobci v žalobě označené (aktuálně strom [číslo] topol). Tento závěr soud činí na základě znaleckého posudku [číslo] 2021 z obou ekonomika ceny a odhady, specializace oceňování dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les a škody na nich, oboru ochrana přírody, specializace hodnocení stavu dřevin a zapojených porostů dřevin rostoucích mimo les, specializace diagnostika stromů, specializace návrh pěstebního zásahu podaným dne 18. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce]. Uplatní se proto veškerá právní argumentace jak byla uvedena již v bodu 71. odůvodnění tohoto rozsudku.

75. Sporné stromy, stejně jako stromy obecně, jsou významnými přírodninami, kterým je poskytována ochrana podle § 7 z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Stromy mají být chráněny před poškozováním a ničením. Sporné stromy nejsou stromy nepůvodní, nebo invazivní, či tzv. náletové dřeviny, byly vysazeny v rámci parkové výsadby před přibližně 60 lety. Znalec [celé jméno znalce] v rámci svého znaleckého posudku odborně posoudil všechny stromy a jejich zdravotní stav, určil i potřebné budoucí pěstební zásahy, není třeba provést jejich kácení, či provést rostlinolékařský zásah, či jiný zásah potřebný pro ochranu dřevin před epidemickými, nebo vážnými chorobami. Žalovaný doporučení znalce již realizoval. Stromy jsou významným krajinným prvkem v dané lokalitě jako součást veřejné zeleně a veřejného prostranství. Pro úplnost soud dodává, že vzhledem k tomu, že stromy byly vysazeny před 60 lety, nelze se úspěšně domáhat pokácení stromu dle § 1017 odst. 1 věta první o. z.

76. Ustanovení § 1017 odst. 1 věta druhá o. z. stanoví pro stromy vysazované od 1. 1. 2014 doporučené limity pro výsadbu, a to pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Pro stromy, které jsou předmětem tohoto řízení, by tedy platilo doporučení vzdálenosti 3 m od hranice pozemku. V řízení bylo zjištěno, že se stromy nachází ve vzdálenosti od hranice mezi pozemky účastníků řízení, jak je uvedeno ve znaleckém posudku [číslo] 2021 z oboru a odvětví geodézie a kartografie podaném dne 3. 10. 2021 znalcem [celé jméno znalce], kterým byla zjištěna přesná poloha všech sporných stromů. Znalec zjistil následující vzdálenosti mezi patou kmene stromu a hranicí mezi pozemky účastníků řízení následovně: u stromu [číslo] vzdálenost 0,61m, u stromu [číslo] vzdálenost 0,94 m, u stromu [číslo] vzdálenost 1,95 m, u torza (pařezu) stromu [číslo] vzdálenost 0,02 m a znalec vyhodnotil polohu paty pařezu jako ležící přímo na hranici, u stromu [číslo] vzdálenost 0,20 m, u stromu [číslo] vzdálenost 2,22 m, u stromu [číslo] vzdálenost 3,99 m. U stromu [číslo] toto nové doporučení je reálně zachováno. A tedy již proto by přítomnost takového stromu na pozemku žalovaného neměla působit vlastníku sousedního pozemku škodu, či nepřiměřené obtíže. (Žalovaného nelze ve výkonu jeho vlastnického práva k pozemku žalovaného omezovat na úkor požadavků žalobců. Vzájemné sousedské poměry pro pozemky obou účastníků řízení je třeba upravit spravedlivě.) V případě ostatních stromů je nutné zohlednit to, že dřívější soukromoprávní úprava takové konkrétní doporučení neobsahovala a nelze proto hovořit o porušení takového (neexistentního) doporučení.

77. Soudu byla podána odborná vyjádření Magistrátem města Olomouce, odborem stavebním. Podle jeho závěrů uvedených v bodu 47. odůvodnění tohoto rozsudku nebyla ochrana sporných stromů při stavebním řízení o stavbě na pozemcích žalobců zvláště řešena, podle závěrů stavebního odboru, který stavební řízení vedl, bylo povinností žalobců jako stavebníků, aby zajistili ochranu v tomto řízení sporných stromů dle ČSN 83 [číslo], kdy minimální ochranné pásmo stromů od stavby je 2,5 m, že tyto měřené stromy neměly být v kolizi se stavbou Senzionu. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] soud zjistil tyto vzdálenosti paty kmene stromu od budovy žalobců: u stromu [číslo] javor vzdálenost 3,61 m, u stromu [číslo] javor 2,45 m, u stromu [číslo] borovice 3,94 m, u torza (pařezu) stromu [číslo] vzdálenost 1,98 m, u stromu [číslo] topolu vzdálenost 2,18 m, u stromu [číslo] javoru vzdálenost 4,15 m, u stromu [číslo] topolu vzdálenost 6,75 m. Minimální ochranné pásmo tak bylo při stavbě zachováno u stromu [číslo]. Minimální ochranné pásmo zachováno nebylo u stromu [číslo] (i když v rozsahu minimálním) a dále u stromu [číslo] [číslo]. Následky porušení stanoveného pravidla pak nepochybně musí jít k tíž toho, kdo stanovené pravidlo porušil. Zachování minimálního ochranného pásma stromů totiž neslouží jen k ochraně dřeviny, ale i k ochraně nově budované stavby, tak, aby již při svém vzniku potenciálně nebyla vystavena imisím v nepřiměřené, či nadlimitní míře.

78. Žalobci realizovali na pozemcích žalobců výstavbu budovy při současné existenci stromů. Poměry přírodnin v dané lokalitě byly žalobcům nepochybně známy v době, kdy nabývali vlastnické právo k pozemkům žalobců (kupní smlouva byla uzavřena dne 20. 10. 2006). V této souvislosti je možné nastolit ještě další otázku, kterou doposud česká soudní praxe neřešila, zda totiž žalobci při nabytí pozemku neměli povinnost se seznámit s oblastí, ve které kupují nemovitou věc a případnými imisemi v dané oblasti. Takové imise obvykle jsou rozpoznatelné ze snížené ceny nemovité věci oproti obvyklé ceně jiných obdobných nemovitých věcí jinak srovnatelných vlastností, protože pečlivý kupující nemovité věci koupí přijímá i imise působící na nově nabývanou nemovitou věc v jejich obvyklé míře. Nový vlastník pak nemůže namítat existenci imise jako imise nad míru přiměřenou poměrům, pokud je její intenzita stejná jako v době nabytí. Na takto položenou otázku rakouská jurisprudence odpověděla pozitivně a klade tak na kupujícího takovéto požadavky pokud jde o snášení imisí (srov. rozhodnutí OGH- Obersten Gerichtshof der Republik Österreich sp. zn. 2Ob236/99s ze dne 23. 9. 1999, dostupné z [webová adresa]). V případě shodného přístupu jurisprudence české by pak žalobě žalobců nemohlo být vyhověno ani pro tyto okolnosti, protože již při nabytí pozemků žalobců do vlastnictví žalobců kupní smlouvou ze dne 20. 10. 2006 se na pozemku žalovaného nacházel vzrostlý parčík. Žalobci při koupi pozemků žalobců v říjnu 2006 (v době opadu listí, kdy zejména tato imise byla dobře pozorovatelná) nemohli rozumně očekávat, že dojde ke změně způsobu využití pozemku žalovaného, či změně skladby parkové výsadby na pozemku žalovaného ve smyslu jejího odstranění, či jiné redukce než té, která je realizována jako obvyklá údržba a řádné pěstební zásahy.

79. V řízení bylo uplatněno tvrzení, že žalovaný případný souhlas s pokácením stromů podmiňoval provedením náhradní výsadby nových stromů dle § 9 odst. 1 z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Žalobci žádost o kácení stromů nepodali. O takové žádosti žalobců tedy rozhodováno nebylo. Vedle provedení náhradní výsadby je náhradou ekologické újmy způsobené kácením stromu i případné plnění dle § 9 odst. 3 věta první téhož zákona. Žalovaný jako vlastník pozemku a tedy i porostů sám o kácení stromů nerozhodl, pokud by tak sám rozhodl o své vůli, nikoli k žádosti žalobců, nemohl by pak ukládat žalobcům povinnost k provedení náhradní výsadby.

80. V řízení zjištěné skutečnosti nenaplňují ani hypotézu právní normy § 2903 o. z., a proto nebylo na místě žalobě vyhovět ani podle tohoto zákonného ustanovení. Zdravotní stav stromů byl prokázán posouzením znalce [celé jméno znalce] podaným v řízení v rámci znaleckého posudku, vyjádření znalce a výslechu znalce. Soud se zabýval tímto právním posouzením s ohledem na závěry Nejvyššího soudu vyslovené v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] mimo primárního závěru o nemožnosti retroaktivní aplikace § 1017 o. z. o kácení stromů vysazených před 1. 1. 2014 totiž, že„ vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před 1. 1. 2014 tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby (§ 1013 odst. 1 o. z.), v případě jejíhož úspěchu může v konečném důsledku odstranění stromu dosáhnout, byť ne přímým žalobním požadavkem na jeho odstranění. Proti přesahu větví nebo prorůstání kořenů pak má i u stromů vysázených před 1. 1. 2014 zákonný nárok vyplývající z § 1016 odst. 2 o. z. (k tomu srovnej Melzer, F. – Tégl, P.: Občanský zákoník. Velký komentář. [obec]: Leges, 2014, sv. III., str. [číslo]) a proti hrozící újmě se může domáhat aktivního opatření postupem podle § 2903 o. z. Z uvedeného je zřejmě, že opatření, které může vlastník pozemku uplatnit proti negativním vlivům stromu na sousedním pozemku, jsou v zásadě shodná jak v režimu obč. zák., tak i v režimu o. z., jenž nadto zakládá odstraňovací nárok v § 1017 odst. 1 o. z.“ (Všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z [webová adresa]) <b>81. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení:</b> 82. Žalobci podali žalobu, kterou posléze částečně měnili a dále ji částečně brali zpět, jak je uvedeno v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku. Pro potřeby rozhodnutí o náhradě nákladů řízení byly proto zpracovány znalecké posudky ohledně všech stromů. S ohledem na zjištěný a prokázaný stav ohledně stavu jednotlivých stromů a jejich stavu, soud vyhodnotil dispozice žalobou jako učiněné bez důvodu na straně žalovaného. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve vztahu k části řízení, které bylo zastaveno, proto soud aplikoval § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Žalovanému dle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný však v řízení náhradu nákladů řízení neuplatnil, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

83. V průběhu řízení vznikly náklady řízení státu, a to znalečné vyplacené znalcům, ze státních prostředků po vyčerpání záloh složených stranami sporu. Jde o částku 7 365 Kč. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. byli k jejímu solidárnímu zaplacení žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).