25 C 58/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou, Ph.D. ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa svědka a žalobce zastoupeného advokátem: JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně c) jméno příjmení , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně e) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem část obce a číslo , PSČ obec - část obce f) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně g) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně h) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému zástupcem: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem o určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby soud určil, že manželé [celé jméno žalobce] [datum narození] – zemřelý 4. 1. 2000 a [jméno] [příjmení], [datum narození] – zemřelá dne 14. 2. 2009 byli ke dni úmrtí [celé jméno žalobce], tedy ke dni 4. 1. 2000 bezpodílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] o výměře 868 m², zahrada, zapsaného na listu vlastnicí [číslo] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, katastrální území Hnojice, obec Hnojice, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému rukou společnou a nerozdílnou na náhradě nákladů řízení částku 8 068,36 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>1. Tvrzení žalobců:</b> 2. Žalobou podanou u soudu 2. 3. 2020 se žalobci domáhali toho, aby soud určil, že jejich rodiče manželé [celé jméno žalobce] [datum narození] – zemřelý 4. 1. 2000 a [jméno] [příjmení], [datum narození] – zemřelá dne 14. 2. 2009 (dále jen„ rodiče žalobců“), ke dni smrti [celé jméno žalobce], tedy ke dni 4. 1. 2000, byli bezpodílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] o výměře 868 m², zahrada, zapsaného na listu vlastnicí [číslo] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, katastrální území Hnojice, obec Hnojice (dále jen„ pozemek“).

3. Žalobci tvrdili, že na požadovaném určení mají naléhavý právní zájem, když rozhodnutím o podané žalobě dojde ke změně stavu zápisu v katastru nemovitostí, že budou moci následně iniciovat dodatečné projednání dědictví po svých zemřelých rodičích. Žalobci tvrdili, že pozemek nebyl nikdy projednán v dědickém řízení po rodičích žalobců.

4. Žalobci tvrdili, že jejich rodiče byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim pozemek patří, a to s ohledem na obsah smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 6. 6. 1966, kterou nabyli do svého bezpodílového spoluvlastnictví dům [adresa] v [obec], p. [číslo] vl. [číslo] pro k. ú. [obec], přičemž dále byl smlouvou převeden nárok na převod pozemku od Místního národního výboru [obec] (dále jen„ MNV [obec]“), že smlouva byla registrována, následně došlo k odepsání pozemku z knihovní vložky MNV [obec] do vlastnictví rodičů žalobce. Žalobci tvrdili, že od června r. 1966 rodiče žalobců pozemek užívali a hospodařili na něm, pěstovali zde několik desítek let zeleninu a jiné plodiny, starali se o kvalitu půdy, v dobré víře pozemek užívali téměř 3 let, posléze na pozemku hospodařil žalobce a) od r. 2009 sám, že začátkem r. 2019 mu bylo sděleno, že pozemek vlastní žalovaný. Žalobci tvrdili, že rodiče žalobců vlastnické právo nabyli smlouvou ze dne 6. 6. 1966, nebo vydržením.

5. Žalobce a) dále tvrdil, že v r. 1989 byly pozemky za zahradami a tedy i pozemek nabízeny k odprodeji vlastníkům zahrad, že rodičům žalobců bylo sděleno, že oni již vlastníky pozemku jsou, proto jim obcí nebyl převeden. Žalobce a) tvrdil, že v době, kdy mu rodiče převáděli nemovitosti, a přišel odhadce, zjistil odhadce, že na listu vlastnictví není pozemek zapsán, rodiče říkali, že pozemek měli v kupní smlouvě a šli věc vyjednat na MNV [obec], není známo, s kým rodiče žalobců jednali, bylo to ještě před listopadem 1989, že v obdobné situaci byli vlastníci pěti sousedních pozemků: Rabseichnerovi, [celé jméno svědka], rodiče žalobců, [příjmení] a [jméno], že MNV prověřoval, zda mají zaplacené pozemky, první dva jmenovaní neměli, o pozemky přišli a dnes tam stojí dva nové domky, že po Demlových nabyla pozemky jejich dcera paní [příjmení], syn paní [příjmení] žalobci a) sdělil, že pole za svými pozemky koupili v roce 1991, že neví, jak je v případě Daňkových, že rodiče žalobců ukázali převodní smlouvu, bylo jim řečeno, že je to v pořádku, dokonce dostali složenku na domovní daň včetně pozemku a takto daň z nemovitosti platili rodiče žalobců a platí ji i žalobce a).

6. Žalobce a) dále v řízení tvrdil, že rodiče žalobců nabyli pozemek cestou mimořádného vydržení. <b>7. Tvrzení žalovaného:</b> 8. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný tvrdil, že pozemek byl ve vlastnictví Obce Hnojice od 19. 3. 1928, že od tohoto subjektu nabyl žalovaný vlastnické právo k pozemku, že žalovaný smlouvou ze dne 16. 10. 2018 pozemek propachtoval, že rodiče žalobců ani žalobci nikdy nenabyli vlastnické právo k pozemku, ve smlouvě ze dne 6. 6. 1966 je výslovně uvedeno, že pozemek má být na jejich list vlastnictví připsán, jakmile bude prokázán jeho převod na [jméno] [příjmení], že žádná smlouva o převodu vlastnictví k pozemku registrována nebyla, v době registrace smlouvy ze dne 6. 6. 1966 neexistoval právní úkon, tj. smlouva o převodu vlastnického práva k pozemku, ve sbírce listin není založena smlouva o převodu vlastnického práva k pozemku na [jméno] [příjmení], že dle textu smlouvy ze dne 6. 6. 1966 [jméno] [příjmení] převedla na rodiče žalobců svůj nárok na převod pozemku vůči MNV [obec], že tímto způsobem k převodu vlastnického práva nedošlo, žalovaný odkázal na ust. § 15 vyhl. č. 94/1965 Sb., dále žalovaný vznesl námitku promlčení ve vztahu k nároku na převod pozemku. V r. 1989 rodiče žalobců odstoupili všechny své nemovitosti žalobci a), pozemek, který k odstupovaným pozemkům přiléhá, však touto smlouvou převeden nebyl. Je tedy nepravděpodobné, že by se na tento pozemek tzv. zapomnělo, rodiče žalobců a žalobce a) museli být ke dni 1. 6. 1989 srozuměni s tím, že rodiče žalobců pozemek nevlastní, pozemek nebyl projednáván v pozůstalostních řízeních vedených po úmrtí rodičů žalobců. Rodiče žalobců ani žalobci proto nedrželi pozemek v dobré víře vzhledem ke všem okolnostem.

9. Žalovaný tvrdil, že rodiče žalobců se zřetelem ke všem okolnostem nebyli v dobré víře, že jim pozemek patří, a proto nevydrželi vlastnické právo k pozemku. Žalovaný tvrdil, že žalobci, resp. rodiče žalobců museli mít pochybnosti o svém vlastnickém právu z toho důvodu, že z kupní smlouvy ze dne 6. 6. 1966 jednoznačně vyplývalo, že vlastnické právo k pozemku na rodiče žalobců přejde, pouze pokud nastanou jisté dodatečné skutečnosti. V prvé řadě je v kupní smlouvě ustanovení, že prodávající převádí na kupující nárok vůči MNV [obec] na převedení pozemku Institut převedení nároku na převedené vlastnického práva k pozemku právní úprava neznala. Další ustanovení v kupní smlouvě potom hovořilo v tom smyslu, že pozemek bude připsán na příslušný list vlastnictví poté, jakmile bude prokázán jeho převod do vlastnictví [jméno] [příjmení]. Při zachování běžné, obvyklého opatrnosti, tak kupujícím muselo být zcela zřejmé, že prodávající není vlastníkem předmětného pozemku, a tedy nelze usuzovat, že by kupující mohli být v dobré víře že, předmětný pozemek nabyli na základě kupní smlouvy. Rodičům žalobce muselo být zřejmé, že bez splnění dalších skutečností (podmínek) se vlastníky pozemku nestanou. Je irelevantní, že by snad chování státu, či následně obce Hnojice, kdy nebylo aktivně postupováno vůči rodičům žalobců, mohlo zhojit nedostatek dobré víry rodičů žalobců při uchopení držby pozemku. Stejně tak je nepodstatný zápis poznámky o změně vlastnictví v knihovní vložce 506 pozemkové knihy pro k.ú. Hnojnice, když od 1. 1. 1951 neplatil intabulační princip a současně nedošlo po odepsání pozemku z knihovní vložky [číslo] k připsání tohoto pozemku do knihovní vložky jiné.

10. Žalovaný tvrdil, že v projednávané věci nelze aplikovat pravidla o mimořádném vydržení. <b>11. Skutková zjištění soudu:</b> 12. Ze spisu Státního notářství v [obec] NZ [číslo] a z notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] NZ [číslo], [spisová značka] (dále i jen„ kupní smlouva“) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako prodávající a rodiče žalobců jako kupující dne 6. 6. 1966 podepsali kupní smlouvu, kterou [jméno] [příjmení], dosavadní vlastnice domu [adresa] v [obec], pozemku p. č. st. 259 o výměře 716 m² a pozemku p [číslo] zahrady o výměře 1 219 m², vl. [číslo] pozemkové knihy pro kat. úz. [obec] tyto prodala rodičům žalobců za ujednanou cenu 50 100 Kč, vlastnické právo k těmto nemovitostem [jméno] [příjmení] nabyla smlouvou odstupní ze dne 1. 3. 1950, že dále se ve smlouvě ujednává, že současně [jméno] [příjmení] převádí na rodiče žalobců svůj nárok vůči MNV [obec] na převedení pozemku (p. [číslo] role zapsaného na vl. [číslo] [obec] jako vlastnictví obce Hnojice) do jejich vlastnictví, ježto pozemek MNV v [obec] proplatila a nedošlo jen ke knihovnímu převodu vlastnictví k tomuto pozemku. Dále je v notářském zápisu uvedeno, že v části C listu vlastnictví má být připsán pozemek, jakmile bude prokázán jeho převod do vlastnictví [jméno] [příjmení]. Že obsahem spisu jsou dále následující údaje vložka [číslo] uzavřena 30. 6. 1966, uvedeny jsou: na č.l. 1: pozemek [číslo] role- dům č.p [číslo], smlouva odstupní 1. 3. 1950, dále s datem 30. 6. 1966 vl. [číslo] nelze uzavřít kvůli pozemku p. [číslo] role – rozhodnutí o přídělu 19. 3. 1928 Obec Hnojice, na č.l. 2 je založena žádost o oznámení podkladů pro zápis v evidenci nemovitosti porovnáním stavu pozemkové knihy a evidence nemovitostí: původním písmem jsou uvedeny údaje o pozemcích z knihovní vložky [číslo] to o pozemku [číslo] a pozemku [číslo], dále je u pozemku p. [číslo] uvedeno rozdělení na p. [číslo] p. č. st. 259 a dále údaj o domu [adresa], u všech pozemků a domu je uveden uživatel: [jméno] a [jméno] [příjmení] ev. [číslo] tento údaj o evidenčním listu je uveden u všech pozemků i domu, žádost je podepsána strojově jménem [jméno] [příjmení], [adresa svědka a žalobce]. U pozemku p. [číslo] je červenou tužkou připsán údaj o knihovní vložce [číslo] dále v kolonce uživatel vlastník červeně údaj„ vlastník MNV“, jediná datace na listině je ze dne 24. 5. 1966 u razítka Střediska geodezie v [obec] Pracoviště [obec]. Na č. l. 3 je založeno ocenění nemovitostí zpracované MNV [obec] ze dne 19. 5. 1966, oceněn jednak stavební plocha a zahrada p. [číslo] oceněn je i pozemek p. [číslo] jako orná půda, celkem byly nemovitosti včetně p. [číslo] oceněny na 50 107,20 Kč. Na č. l. 6 je založen dotazník a čestné prohlášení ze dne 6. 6. 1966, kde jako převáděné nemovitosti jsou uvedeny: rodinný domek [adresa] v [obec] se zahradou a rolí vl. [číslo] [obec], popis v odhadu MNV [obec] z 19. 5. 1966, cena je uvedena částkou 50 100 Kč, MNV [obec] se v dotazníku k převodu vyjádřilo tak, že:„ [příjmení] je vysázená stromy a není využívána k intenzivnímu zemědělskému obhospodařování. [příjmení] leží uvnitř zastavěné části obce. Uvedená cena v odstavci 8 odpovídá.“ Vyjádření však neobsahuje žádné stanovisko k převodu orné půdy. Vyjádření JZD [obec] se vyjádřilo tak, že neužívá žádné prostory v uvedené nemovitosti, ani pozemky a nemá námitek proti prodeji.

13. Z výpisu knihovní vložky [číslo] kat. úz. [obec] soud zjistil, že pod běžným [číslo] je zde zapsán pozemek, uvedena je poznámka viz. [spisová značka], ve které je s datem 30. 6. 1966 uvedeno:„ kup. 6. 6. 66 [číslo] odepisuje se p. [číslo] role do l.v. [číslo] [obec] – jako vlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]“. Text je sepsán notářskou tajemnicí Státního notářství v [obec].

14. Z výpisu z evidence nemovitostí ze dne 9. 3. 1989 soud zjistil, že na listu vlastnictví [číslo] pro kat. úz. [obec] byly zapsány jako vlastnictví rodičů žalobců nemovitosti: dům [adresa], p. č. st. 259, p. [číslo] p. [číslo] jako důvod nabytí kupní smlouva ze dne 6. 6. 1966.

15. Z odstupní smlouvy ze dne 1. 6. 1989 soud zjistil, že rodiče žalobců jako převodci a žalobce a) jako nabyvatel podepsali tuto smlouvu s tím, že žalobci a) se převádí vlastnické právo k nemovitostem: dům [adresa], p. č. st. 259, p. [číslo] p. [číslo] rodičů žalobců se zřizuje věcné břemeno doživotního užívání převáděných pozemků, přičemž jako důvod nabytí převáděných nemovitostí se uvádí kupní smlouva ze dne 6. 6. 1966 s tím, že nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo]. Dále soud zjistil z uvedené listiny, že smlouva byla registrována dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [spisová značka].

16. Z návrhu na zápis – registraci smlouvy ze dne 5. 7. 1989 soud zjistil, že dne 18. 7. 1989 byl podán Státnímu notářství v [obec] návrh na registraci smlouvy odstupní uzavřené mezi převodci- rodiči žalobců a nabyvatelem – žalobcem a), kterým se žalobci a) převádí vlastnické právo k pozemkům zapsaným na knihovní vložce [číslo] pro obec Hnojice, tato knihovní vložka byla současně uzavřena a zaveden byl list vlastnictví [číslo] rodičům žalobců bylo zřízeno věcné břemeno – právo užívání celých převáděných nemovitostí.

17. Z rodných listů žalobců soud zjistil, že jsou dětmi rodičů žalobců.

18. Z usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 6. 5. 2000, a ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobci jsou dětmi [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého dne 4. 1. 2000, že vedle žalobců byla k dědění povolána i pozůstalá manželka [jméno] [příjmení], že pozemek v dědickém řízení projednáván nebyl, že byla schválena dědická dohoda dědiců, že předmětem dědění nebyly žádné nemovité věci, že žalobce a) byl vypravitelem pohřbu svého otce, že se žalobcem a) byl sepsán protokol o předběžném šetření dne 1. 2. 2000, že v údajích o nemovitém majetku je uvedeno:„ nejsou“.

19. Z usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 11. 8. 2009, a ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobci jsou dětmi [jméno] [příjmení], která zemřela dne 14. 2. 2009, že pozemek v dědickém řízení projednáván nebyl, že byla schválena dědická dohoda dědiců, že předmětem dědění nebyly žádné nemovité věci, že objednavatelem pohřbu své matky byl žalobce a), že s ním byl sepsán protokol o předběžném šetření dne 2. 4. 2009, že v údajích o nemovitém majetku je uvedeno:„ nevlastnila, bydlela v domě u syna“.

20. Z nabídky ze dne 6. 6. 2017 soud zjistil, že zástupce žalovaného Krajskému pozemkovému úřadu pro Olomoucký kraj nabídl převod příslušnosti hospodařit s pozemkem.

21. Ze zápisu o předání pozemku ze dne 13. 11. 2017 soud zjistil, že Krajskému pozemkovému úřadu pro Olomoucký kraj bylo předán pozemek k výkonu práva hospodařit s ním.

22. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj Katastrální pracoviště Olomouc (dále jen„ KN“) ze dne 5. 3. 2019 soud zjistil, že KN sdělil žalobci a), že pozemek byl veden v knihovní vložce [číslo] k. ú. [obec] pro vlastníka – Obec Hnojice na základě přídělu ze dne 19. 3. 1928, v roce 1966 došlo k zápisu kupní smlouvy a zápis do evidence na list vlastnictví [číslo] jde pouze o tužkový zápis do knihovní vložky [číslo] knihovní vložka [číslo] byla následně uzavřena, ve vložce [číslo] je zápis proveden tužkou, z této vložky nedošlo k výmazu pozemku patrně kvůli absenci samostatné smlouvy, že pozemek je evidován jako vlastnictví žalovaného na základě zápisu o předání majetku státu ze dne 9. 4. 2018.

23. Z výpisu z pozemkového katastru ze dne 14. 2. 2019 soud zjistil, že k pozemku byla vyznačena poznámka: V knihovní vložce [číslo] je vedeno, že nastala změna 3N573/66. Při zápisu kupní smlouvy ze dne 6. 6. 1966 nedošlo k zápisu změny u pozemku, ve sbírce listin není vložena listina prokazující převod tohoto pozemku na [jméno] [příjmení].

24. Ze sdělení žalovaného ze dne 5. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci a), že vlastnické právo k pozemku svědčí žalovanému, poukázal na to, že ve smlouvě ze dne 6. 6. 1966 je uvedeno, že rodiče žalobců žádají o přepis pozemku jakmile bude prokázán jeho převod do vlastnictví [jméno] [příjmení], že dne 1. 6. 1989 byla uzavřena odstupní smlouva, kterou rodiče žalobců žalobci a) převedli p. č. st. 259, dům [adresa], p. [číslo] p. [číslo] že k převodu pozemku touto cestou nedošlo, vyzval žalobce, aby uvedl z čeho dovozuje, že rodiče žalobců, resp. žalobce a) byli oprávněnými držiteli, pokud byl žalobcem a) pozemek užíván, byl užíván protiprávně a aby se zdržel protiprávního užívání pozemku, když byl žalovaným propachtován.

25. Z informace o pozemku soud zjistil, že jako jeho vlastník je zapsán žalovaný, že evidována je od 2. 3. 2020 poznámka spornosti k návrhu žalobce a).

26. Z výpisu z katastru nemovitostí a informací o nemovitých věcech soud zjistil, že žalobce a) je zapsán jako vlastník nemovitých věcí v kat. úz. [obec]: dům [adresa], jež je součástí p. č. st. 259, p. č. st. 259, p. [číslo] p. [číslo] nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo].

27. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že jako vlastník pozemku je zapsán žalovaný.

28. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento vypověděl dne 29. 5. 2020, že zná žalobce a), když vlastní sousední nemovitost z pohledu z ulice vlevo, že takto jsou sousedé asi 24 let, jejich nemovitosti spolu sousedí podélně, rozhraničení mezi nimi je provedeno následovně: nejprve je to plot z vlnitého plechu v délce 15 m, dále následuje stavba svědkova domu v délce 20 až 22 m, dále betonový plot (celá plocha z betonu) v délce 16 m, a dále drátěný plot v délce 39 m, když tento drátěný plot svědek stavěl v prosinci 2019, že svědek na svých pozemcích má dílnu, chová zde psa, proto pozemek oplotil, že na konci tohoto plotu je připojen příčně další plot, opět drátěný v délce asi 20 m, za tímto plotem je obecní cesta, není zde branka, přístup z obecní cesty nepotřebuje, že z druhé strany je sousedem svědka pan [příjmení], že v části, kde je drátěný plot v délce 39 m má svědek na zahradě stromy, stejně využívá pozemky pan [příjmení], i žalobce a) má v této části stromy, že nikdy nebyl členem zastupitelstva Obce Hnojice, ani jinam činovníkem obecního úřadu či MNV [obec], že neviděl ani neslyšel, že by se dělo něco neobvyklého na sousedních pozemcích, kde mám popsaný plot v délce 39 m, že v období ledna 2000 mezi pozemky, kde je nyní drátěný plot v délce 39 m, žádný plot nebyl, že pozemky byly využívány stejně, že pozemky byly stejných majitelů, tedy jeho a žalobce a), že svědek své nemovitosti nabyl od svého otce, dříve patřily prarodičům svědka, jezdil tam na prázdniny, že svědkův dědeček měl pozemek oplocen v tom místě, kde svědek má plot 39 m také drátěným pletivem, že tento plot postupně sešel, bylo to v době, když svědek byl na základní škole, že tehdy vlastníky sousedních pozemků byli rodiče žalobců, že pozemky byly obhospodařovány stejně, byly tam nějaké ovocné stromy a záhumenka, že si nepamatuje, co rodiče žalobců pěstovali, neví, čí to bylo, že svědkovi prarodiče vlastnili pozemky až k obecní cestě, že za touto cestou bylo ještě pole, které měli svědkovi prarodiče, že toto pole svědek nedostal, teď jsou tam dva postavené domy, že pozemky patří asi těm, kteří tam ty domy postavili, že vedle těchto pozemků vlevo vedle rodinných domů za jeho zahradou a cestou je pole, že neví, čí toto pole je, že tam, že svědek má zahradu oplocenou příčně plotem o délce 20 m, má žalobce a) dlouhodobě oplocení z betonové podezdívky a železných sloupků bez pletiva, že místo pro branku v této podezdívce je, za touto podezdívkou je pás trávy 4 až 5 metrů a pole, že toto pole (tj. pozemek) je zaplevelen, že v období kolem roku 2000 zde rostly brambory, vojtěška a řepa, že tyto plodiny zde pěstoval žalobce a), že v době svědkova dětství tam byly pěstovány stejné věci, že tehdy tam všichni měli pole a obdělávali je stejným způsobem, že před 5 lety i před 2 lety na pozemku žalobce a) pěstoval vojtěšku, brambory, rajčata, že nyní pole není užíváno, roste tam plevel, že z doslechu se svědek dozvěděl, že žalobce a) má spory s panem [příjmení], že pan [příjmení] svědkovi v r. 2019 říkal, že pozemek vyměnil za nějaké pozemky, a že pozemek patří jemu, tehdy na pozemku vrtal jamky na umístění sloupků, pan [příjmení] chtěl od svědka číslo na žalobce a), aby se mohl pletivem napojit na železné sloupky oplocení žalobce a).

29. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento dne 29. 5. 2020 vypověděl, že v Hnojích bydlí od narození, v ulici, kde bydlí žalobce a), z pohledu z ulice čtvrtý dům vlevo, že kolem r. 1960 bydleli v domě, kde nyní bydlí žalobce a), manželé [příjmení], poté tam bydlela jejich dcera paní [příjmení], která se odstěhovala do [obec] a poté tam bydleli rodiče žalobců, rodiče žalobců po celou dobu užívali dům, dvůr, zahradu a pole, že svědek neví, čí pole byl podle katastru, ale rodiče žalobců pracovali na poli stejně tak jako [příjmení], na poli pěstovali brambory a řepu a dále zde byly záhony, že před 2 lety žalobce a) na poli pěstoval brambory, od té doby se na poli již nic nepěstuje, že svědek v letech 1980 – 1990 působil na MNV [obec], že majetek měl tehdy na starosti JUDr. [příjmení], který již zemřel, že svědkovi je známo, že žalobci mají spory s jedním obyvatelem z jednoho domu, který se tam přistěhoval, že svědek neví o tom, že pozemek má pronajatý pan [příjmení].

30. Z potvrzení Finančního úřadu a zprávy Finančního úřadu soud zjistil, že žalobce a) platí daň z nemovitostí za pozemek ve zdaňovacích obdobích let 1993 [číslo].

31. Ze zprávy [příjmení] archivu v [obec], Státního okresního archivu [obec] a sdělení tohoto archivu soud zjistil, že ve fondu tohoto archivu se nenachází žádné listiny o převodu obecního majetku – pozemku, že šetření ve fondu MNV [obec] bylo provedeno s negativním výsledkem, že Obec Hnojice předávala ke skartaci listiny v r. 1981 a 1998, v rámci skartace v r. 1998 nebyly ke skartaci předány žádné materiály týkající se majetku obce, v rámci skartace v r. 1981 byly ke skartaci předány účetní doklady do r. 1971, průvodní listy, stvrzenky a korespondence do r. 1971, evidence majetku ke skartaci předána nebyla, že v archivu se nachází kroniky Obce Hnojice od r. 1931, že v kronikách z let 1965, 1966, 1989 a 1990 nejsou uvedeny údaje o převodu majetku na paní [jméno] [příjmení], respektive na rodiče žalobců, že dokumenty k evidenci majetku a převody majetku by měly být dle předložených údajů o skartacích stále v dispozici Obce Hnojice.

32. Ze sdělení Obce Hnojice soud zjistil, že Obec Hnojice soudu opakovaně sdělila, že Obec Hnojice není schopna dohledat žádné informace vedoucí k objasnění převodu vlastnického práva z MNV [obec] na paní [jméno] [příjmení], vyjednávání o tom, zda pozemek patří rodičům žalobců, či převodu na rodiče žalobců z let 1989 – 1990, že Obec Hnojice nedisponuje v tomto směru ani žádnými listinami.

33. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc ze dne 17. 9. 2020 a listin zaslaných soudu tímto úřadem, jakož i kopií listin pořízených žalobcem a) u tohoto úřadu soud zjistil, že pozemek nabyla Obec Hnojice na základě rozhodnutí o přídělu ze dne 19. 3. 1928, na základě trhové smlouvy ze dne 11. 3. 1942 byl pozemek [číslo] odepsán z knihovní vložky [číslo] do nově zřízené knihovní vložky [číslo] do rovnodílného podílového spoluvlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], smlouvou odstupní ze dne 1. 3. 1950 manželé [příjmení] převedli své vlastnické právo své dceři [jméno] [příjmení], na pozemku byl postaven dům [adresa] Kupní smlouvou ze dne 6. 6. 1966 prodala [jméno] [příjmení], roz. [příjmení] nemovitosti z knihovní vložky [číslo] rodičům žalobců, zápisem této kupní smlouvy došlo k uzavření knihovní vložky [číslo] v knihovní vložce [číslo] byl proveden zápis na listu AII [číslo] Smlouva mezi MNV [obec] a [jméno] [příjmení] o převodu pozemku nebyla dohledána, a proto nebyl pozemek zapsán na list vlastnictví rodičů žalobců. Při komplexním zakládání evidence nemovitostí v r. 1982 byl pozemek z knihovní vložky [číslo] připsán na list vlastnictví [číslo] pro Československý stát – MNV [obec] s původním nabývacím titulem. V roce 1993 požádala Obec Hnojice o zápis převodu majetku dle z. č. 172/1991 Sb. z majetku MNV [obec] na Obec Hnojice, v listinách je pozemek uveden, ale následně došlo k jeho vyškrtnutí, důvodem pro toto vyškrtnutí byl zápis v knihovní vložce [číslo] AII [číslo] pozemek tak zůstal evidován na listu vlastnictví [číslo]. Součástí písemného operátu byly evidenční listy vedené pro každého uživatele, které obsahovaly údaje o uživatelem užívaných nemovitostech, že v r. 1967 došlo ke změně uživatele na evidenčním listu [číslo] z důvodu zápisu kupní smlouvy ze dne 6. 6. 1966, rodiče žalobců byli zapsáni jako uživatelé pozemku, v r. 1981 bylo užívání pozemku převedeno na evidenční list [číslo] pro uživatele JZD Zlatý klas [obec], v r. 1984 byl pozemek přepsán opět rodičům žalobců jako uživatelům. Odstupní smlouvou ze dne 1. 6. 1989 převedli rodiče žalobců vlastnické právo k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] žalobci a), žalobce a) byl pak zapsán i jako uživatel na evidenčním listu [číslo]. Podle prvotního dokladu evidence nemovitostí stav ke dni 1. 3. 1966 pozemek evidován na evidenčním listu [číslo] podle soupisu parcel ke dni 29.6. 1966 byl pozemek evidován na evidenčním listu [číslo] podle sdělení ze dne 28. 6. 1966, se kterým se zasílal ověřený opis registrované smlouvy byla uzavřena knihovní vložka 710 [obec] a neuzavírá se vložka 506 [obec], sdělení vyhotovila notářská tajemnice [jméno] [příjmení], jako převáděné jsou vyznačené: dům [adresa], p. č. st. 259, p. [číslo] p. [číslo] sděluje se, že nejsou závady. V kopii výkazu změn položka [číslo] je uveden údaj o změně stavu zápisu u [parcelní číslo] a p. [číslo] zapsaných na evidenčním listu [číslo] tak, že jsou zapsáni jako vlastníci rodiče žalobců. V seznamu rejstříku uživatelů a vlastníků jsou rodiče žalobců evidováni jako vlastníci nemovitostí zapsaných na evidenčním listu [číslo] přičemž dle prvotního dokladu evidence nemovitostí pro SPS byl veden jako zapsaný na tomto evidenčním listu i pozemek. Ve výkazu změn r. 1967 položka 21 je zapsána změna uživatelů pro rodiče žalobců ve vztahu k [parcelní číslo], k pozemku, k p. [číslo] p. [číslo]. Ve výkazu změn rok 1981 je pod položkou 29 zapsána změna stavu tak, že pozemek není zapsán pro uživatel č. listu 169, ale pro uživatele č. ev. listu 18. Ve výkazu změn rok 1982 je pod položkou 13 zapsána změna stavu tak, že pro uživatel č. listu 169 jsou zapsány pozemky p. č. -259, p. [číslo] p. [číslo] s údajem odsouhlasení pol [číslo] a doplnění LV, pod položkou 344, ř. 29 je zapsán pozemek, uveden je v rámci knihovní vložky [číslo]. Dne 24. 8. 1982 pro JZD Zlatý klas [obec] bylo Okresním národním výborem vydáno rozhodnutí o změně kultury u pozemku z role na zahradu, u pozemku jsou uvedena jména rodičů žalobců a tužkou je připsána číslice 169. V hlášení změn ze dne 10. 3. 1984 je uveden jako uživatel pozemku – zahrady subjekt JZD Zlatý klas [obec], přičemž tento stav se změnil tak, že nově uživateli pozemku byli zapsáni rodiče žalobců. Ve výkazu změn rok 1984 je pozemek uveden v položce [číslo] řádek 5 tak, že se odepisuje z ev. listu 18 a zapisuje se na ev. lis 169, list vl. 1 je přeškrtnut, u jiných pozemků v téže sestavě, kde není uveden údaj o listu vlastnictví, jsou uvedena červeně jména a adresy konkrétních fyzických osob s dalším odkazem na další hlášení změn. Ve výpisu z listu vlastnictví [číslo] ze dne 9. 3. 1989 je u rodičů žalobců evidován následující stav vlastněných nemovitostí: p. č. st. 259, dům [adresa], p. [číslo] p. [číslo]. Ve výkazu změn rok 1989 zpracovaném na stejném typu formuláře jako výkaz změn pro rok 1984 je v položce [číslo] uveden list evidenční 169 s tím, že dochází ke změně údajů tak, že je zde uvedeno přeškrtnuté [číslo] v položce číslo listu vlastnictví a červeně jméno a adresa žalobce a) a údaj o odstupní smlouvě RIV [číslo] a údaj o věcném břemenu užívání pro rodiče žalobců. V objednávce zápisu do katastru nemovitostí podaném Obcí [obec] dle z. č. 172/1991 Sb. je pozemek strojovým písmem zapsán a následně přeškrtnut, na vydaném listu vlastnictví [číslo] ze dne 1. 4. 1993 je zde pozemek uveden s údajem nájemce„ 20 [příjmení] [jméno] [číslo pasu]“, následně je pozemek přeškrtnut a rukou je připsán údaj vlastník 3N513/66. <b>34. Závěr o skutkovém stavu:</b> 35. Žalobci podali dne 2. 3. 2020 žalobu na určení, že rodiče žalobců ke dni 4. 1. 2000 v rámci svého bezpodílového spoluvlastnictví manželů vlastnili pozemek. Žalobci tvrdili, že rodiče žalobců vlastnické právo k pozemku nabyli vydržením nejpozději do uvedeného dne. Žalobci tvrdili, že rodiče žalobců nabyli vlastnické právo k pozemku následovně: Rodiče žalobců kupili pozemky uvedené v kupní smlouvě ze dne 6. 6. 1966, a to p. č. st. 259, dům [adresa], p. [číslo] že ve smlouvě je uvedeno, že na list vlastnictví má být připsán též pozemek, jakmile bude prokázán jeho převod do vlastnictví [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byla prodávající uvedených nemovitých věcí, ve vztahu k pozemku je uvedeno, že [jméno] [příjmení] má nárok na převod tohoto pozemku, jelikož za pozemek MNV Hnojcie zaplatila a nedošlo ke knihovnímu převodu pozemku. Smlouva kupní byla registrována státním notářstvím. Následně došlo k uzavření knihovní vložky [číslo] na které byly uvedeny nemovitosti:. č. st. 259, dům [adresa], p. [číslo] pozemek byl veden na knihovní vložce [číslo] vedené pro vlastníka MNV [obec], z této byl odepsán, nebyl však přispán na žádnou jinou knihovní vložku, ani na list vlastnictví, na kterém byly vedeny nemovité věci ve vlastnictví rodičů žalobců.

36. Pozemek byl evidován v evidenci nemovitých věcí v rámci evidence užívacích práv na ev. listu [číslo] pro obec Hnojice (jde o jinou evidenci než je evidence vlastníků), jakou uživatel bylo evidováno [příjmení] [jméno] klas [obec], posléze byli jako uživatelé evidováni rodiče žalobců.

37. Nemovité věci vlastněné rodiči žalobců byly evidovány na listu vlastnictví [číslo] pro obec Hnojice, konkrétně šlo o p. č. st. 259, dům [adresa], p. [číslo] p. [číslo]. Všechny tyto nemovitosti odstupní smlouvou odstoupili žalobci a) smlouvou ze dne 1. 6. 1989, tato smlouva byla registrována státním notářstvím. Žalobce a) byl zapsán jako nový vlastník všech odstupovaných nemovitostí na list vlastnictví [číslo].

38. Po úmrtí otce žalobce a) při sepisu o předběžném šetření o majetku zemřelého dne 1. 2. 2000 žalobce a) uvedl, že jeho zemřelý otec nevlastnil žádný nemovitý majetek. Po úmrtí matky žalobce a) při sepisu o předběžném šetření o majetku zemřelé žalobce a) uvedl dne 2. 4. 2009, že jeho zemřelá matka nevlastnila žádný nemovitý majetek.

39. Žalobce a) od r. 1994 platil finančnímu úřadu daň z nemovitého majetku za pozemek.

40. Nebyla předložena žádná státním notářstvím registrovaná smlouva, kterou by MNV [příjmení] [jméno] [příjmení] převedlo vlastnické právo k pozemku, ani žádná státním notářstvím registrovaná smlouva, kterou by [jméno] [příjmení] převedla vlastnické právo k pozemku rodičům žalobců. Nebyl dohledán žádný doklad o tom, že [jméno] [příjmení] za pozemek MNV [obec] zaplatila.

41. Rodiče žalobců na pozemku pěstovali vojtěšku, brambory, měli tam zákony, poté pozemek užíval žalobce a). Pozemek nebyl oplocen.

42. Žalobci se dovolávají mimořádného vydržení pozemku. <b>43. Právní posouzení věci:</b> 44. Podle § 134 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) ve znění platném a účinném do 31. 12. 2002 (1) Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. (2) Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). (3) Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. (4) Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

45. Podle § 130 obč. zák. ve znění platném a účinném do 31. 12. 2002 (1) Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. (2) Nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby. (3) Oprávněný držitel má vůči vlastníkovi nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na věc po dobu oprávněné držby, a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ke dni jejího vrácení. Obvyklé náklady související s údržbou a provozem se však nenahrazují.

46. Podle § 132a obč. zák. ve znění platném a účinném od 1. 4. 1983 do 31. 12. 1991 (1) Kdo s věcí nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří, má - pokud není stanoveno jinak - obdobná práva na ochranu, jaká má vlastník věci. (2) To platí obdobně i o tom, kdo vykonává právo odpovídající věcnému břemenu pro sebe a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že má k věci právo. (3) Ten, kdo při výkonu práv podle odstavců 1 a 2 účelně vynaložil na věc náklad, má právo na jeho náhradu v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ku dni jejího vrácení; náhrada běžných udržovacích nákladů mu nenáleží.

47. Podle § 135a obč. zák. ve znění platném a účinném od 1. 4. 1983 do 31. 12. 1991 (1) [příjmení] věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) movitou věc po dobu tří let a nemovitou věc po dobu deseti let. Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude občan i právo odpovídající věcnému břemenu (§ 132a odst. 2). (2) Jde-li o pozemek nebo jeho část, který má občan nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) po dobu deseti let a k němuž by jinak mohlo být zřízeno právo osobního užívání (§ 199 odst. 1), nabývá vlastnictví k pozemku nebo jeho části stát; občan nabývá právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku v rozsahu uvedeném v § 200. Je-li výměra pozemku větší než nejvyšší přípustná výměra podle § 200 a lze-li podle územního plánu nebo územního rozhodnutí přenechat k osobnímu užívání více částí tohoto pozemku má občan právo vybrat si jen jednu z těchto částí, k níž se pak jako k samostatnému pozemku dohodou zřídí právo osobního užívání. (3) Takto však nelze nabýt věc z majetku v socialistickém vlastnictví nebo věc, ke které má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. Takto nelze nabýt ani právo k pozemku, který je v socialistickém vlastnictví nebo ke kterému má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. (4) Do doby podle odstavců 1 a 2 může si občan započítat dobu, po kterou jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě, anebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu. (5) Na běh dob podle odstavců 1 a 2 použije se přiměřeně ustanovení o promlčení.

48. Soud se zabýval tím, zda rodiče žalobců ke dni 4. 1. 2000 v rámci svého bezpodílového spoluvlastnictví manželů vlastnili pozemek, přičemž vlastnické právo k pozemku nabyli jeho vydržením. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přihlédl k tomu, co účastníci řízení uvedli, jakož i k tomu, co v řízení vyšlo najevo, a dospěl k závěru, že žaloba žalobců důvodná není, že tedy rodiče žalobců ke dni 4. 1. 2000 vlastnické právo k pozemku vydržením nenabyli, a proto podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.

49. Při právním posouzení toho, zda nastaly právní skutečnosti, které žalobci tvrdili, soud aplikoval právní úpravu obč. zák., a to s ohledem na to, že k vydržení (ke právní skutečnosti - nabytí vlastnického práva k pozemku vydržením rodiči žalobců) mělo dle žalobních tvrzení dojít nejpozději ke dni 4. 1. 2000, proto není dán žádný důvod právně posoudit proběhlé skutečnosti podle právní úpravy z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (§ 3028 odst. 1, 2 z. č. 89/2012 Sb.)

50. Soud se zabýval tím, zda v období od 6. 6. 1966 do 4. 1. 2000 nastala právní skutečnost předjímaná právní úpravou výše citovanou.

51. Předně je třeba konstatovat, že v období od 6. 6. 1966 do 1. 4. 1984 tu nebyla právní úprava obč. zák. obsahující právní úpravu vydržení.

52. První právní úpravou v úvahu připadající je právní úprava § 132a obč. zák. ve znění platném a účinném do 31. 12. 1991 a § 135a obč. zák. ve znění platném a účinném do 31. 12. 1991. Předpokladem vydržení byla oprávněná držba pozemku ve smyslu § 132a odst. 1 obč. zák. tedy to, že s pozemkem s věcí nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří.

53. Rodiče žalobců při podpisu kupní smlouvy věděli, že pozemek nevlastní [jméno] [příjmení], která byla prodávající dle kupní smlouvy ze dne 6. 6. 1966, ač zřejmě na počátku kontraktačního procesu, jak se podává z. [číslo] registračního spisu k této smlouvě předpokládali, že pozemek vlastní. Tato skutečnost však byla před uzavřením smlouvy objasněna a promítla se do textu smlouvy, když podle textu smlouvy [jméno] [příjmení] nebyla vlastnicí pozemku, deklarovala pouze to, že za pozemek MNV zaplatila a čeká na to, že jí bude pozemek převeden, resp. převádí na rodiče žalobců nárok na převod tohoto pozemku. Převod nároku na převod pozemku tehdejší právní úprava neznala, nemohlo tedy dojít k jakémukoli platnému právnímu úkonu v tomto směru zakládající právo rodičů žalobců. Rodiče žalobců od 6. 6. 1966 věděli, že vlastnické právo k pozemku nenabyli, že teprve k této skutečnosti má dojít. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] vyplatili cenu pozemku (cena pozemku je zahrnuta v rámci celkové ceny) je právně významnou pro závazkově právní vztahu kupujícího a prodávajícího dle uvedené smlouvy. Není zaplacením ceny za pozemek vlastníku pozemku, které by snad bylo způsobilé dobrou víru založit, k tomu srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ÚS II. ÚS 219/95 ze dne 12. 6. 1996. S ohledem na obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vedeno dokazování k tomu, zda, kdy a kdo platil za uvedený pozemek, zda tyto skutečnosti jsou zjistitelné ve vztahu k MNV [obec], resp. Obci [obec] s přihlédnutím k tomu, že žaloba žalobců je podána vůči státu. V rámci dokazování v tomto směru nebyly zjištěny žádné pozitivní skutečnosti. [jméno] víru rodičů žalobců nezakládá ani žalobcem a) tvrzená skutečnost, že rodiče žalobců se obrátili v době před převodem pozemků na jeho osobu na MNV a byli ujištění, že je vše v pořádku. Toto ujištění by mohlo být právně významné za situace, kdy by k vyjednávání o pozemku došlo mezi MNV [obec] a rodiči žalobců. Taktomu ale nebylo, tzv. nárok na převod pozemku již dle textu smlouvy kupní ze dne 6. 6. 1966 vznikl [jméno] [příjmení]. Rodiče žalobců proto objektivně nemohli zakládat svou dobrou víru na tzv. ujištění MNV [obec], protože tento subjekt s nimi nebyl v žádném, ani quasi smluvním vztahu.

54. Dále je zapotřebí vzít v úvahu závěry prezentované v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], podle kterých se ve vztahu k § 135a obč. zák. ve znění platném a účinném do 31. 12. 1991 platí:„ Z tohoto ustanovení se podává, že pozemek (a to jakýkoliv pozemek, nejen pozemek v tzv. socialistickém společenském vlastnictví) nebyl až do 1. 1. 1992, kdy nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, provedená zákonem č. 509/1991 Sb., způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva. To je patrné jednak z toho, že pozemky nebyly podle tehdejší legislativy i teorie předmětem tzv. osobního vlastnictví (§ 127 ObčZ ve znění před novelou č. 509/1991 Sb.), jakož i z toho, že oprávněný držitel pozemku, který splnil v této době podmínky vydržení, měl jen právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku podle § 135a odst. 2 ObčZ ve znění platném do 31. 12. 1991. Pokud však taková dohoda uzavřena nebyla, a oprávněná držba pozemku tu k 1. 1. 1992 již nebyla, nemohl držitel nabýt vlastnické právo vydržením (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C [číslo]; v tomto rozhodnutí je i vysvětleno, proč takový přístup není v rozporu s Listinou základních práv a svobod). Pokud tedy soudy vycházely z toho, že k nabytí vlastnického práva k pozemku vydržením došlo před 1. 1. 1992, spočívá jejich rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci“.

55. Soud se proto zabýval tím, zda rodiče žalobců vydrželi vlastnické právo k pozemku v období od 1. 1. 1992 do 4. 1. 2000. Soud dospěl k závěru, že ani v tomto období k vydržení nedošlo.

56. Rodiče žalobců dne 1. 6. 1989 uzavřeli řádně registrovanou odstupní smlouvu, kterou převedli vlastnické právo k nemovitým věcem ve smlouvě uvedeným, a které vlastnili na svého syna, tj. žalobce a). Žalobce a) poté začal takto nabyté nemovitosti užívat jako vlastník. Rodičům žalobců svědčilo právo užívat odstoupené nemovité věci na základě smlouvu zřízeného práva odpovídajícího věcnému břemeni. Žalobce a) i rodiče žalobců převáděné nemovitosti užívali oprávněně.

57. Pozemek odstupní smlouvou převáděn nebyl. Rodiče žalobců nebyli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře (absence alespoň putativního titulu k držbě), že jim patří pozemek, že jsou jeho vlastníky. Pozemek v době od 1. 1. 1992 do 4. 1. 2000 rodiče žalobců neužívali s tím, že pouze jim výlučně tento pozemek patří, tj. že jsou jako manželé jeho jedinými vlastníky. Proto ani v období do 4. 1. 2000 rodiče žalobců nenabyli vlastnické právo k pozemku vydržením dle § 134 obč. zák. ve znění platném a účinném po 1. 1. 1992 s ohledem na ust. § 130 odst. 1 obč. zák. ve znění platném a účinném po 1. 1. 1992. Uvedené je vylučováno také tím, že rodiče žalobců se jako vlastníci pozemku se zřetelem ke všem okolnostem nechovali jako vlastníci. Daň z nemovitostí za pozemek neplatili, platil ji žalobce a), jak bylo prokázáno. Rodiče žalobců, ke dni 4. 1. 2000 nevlastnili žádné nemovité věci, jak je prokázáno obsahem dědického spisu po zemřelém otci žalobce a), zejména pak výpovědí žalobce a) dne 1. 2. 2000 do protokolu o předběžném projednání dědictví.

58. Skutečnost výkonu pěstební činnosti na pozemku svědčí právě a jen o výkonu pěstební činnosti- užívání pozemku. Takto může užívat pozemek nejen vlastník, ale také jeho oprávněný držitel, nájemce, resp. pachtýř, či osoba jej jen prostě užívající se souhlasem vlastníka. Tím, co je právně významné pro vydržení je právě užívání věci jako vlastní přičemž uživatel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že věc již vlastní. Skutečnosti, ze kterých by bylo možno učinit takový závěr, v řízení prokázány nebyly. Soud se neztotožnil s právní argumentací žalobců o tom, že došlo k žalobou tvrzenému vydržení. Soud v tomto směru dále odkazuje na závěry Ústavního soudu z rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 50/04 ze dne 3. 6. 2004:„ [obec] víra držitele se musí vztahovat ke všem právním skutečnostem, které mají za následek nabytí věci nebo práva, které je předmětem držby, tedy i k existenci platné smlouvy o převodu nemovitosti. Pokud se někdo uchopí držby nemovitosti na základě kupní smlouvy neplatné z důvodu, že její předmět není dostatečně určitý, nemůže být vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem věci, a to ani v případě, že je přesvědčen, že taková smlouva k nabytí vlastnictví k nemovitosti postačuje. Držba nemovitosti, která se o takovou smlouvu opírá, nemůže vést k vydržení.“ A rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]„ Je-li držitel v se zřetelem ke všem okolnostem dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. [obec] víra, která je dána "se zřetelem ke všem okolnostem", zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává.“ Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa], rozhodnutí Ústavního soudu na [webová adresa]. <b>59. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení:</b> 60. Žalovaný byl ve sporu plně procesně úspěšný, náleží mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení ve výši 8 068,36 Kč. Tato částka sestává z náhrady hotových výdajů 3 600 Kč za 12 úkonů dle § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (5x účast u jednání: 29. 5. 2020, 29. 7. 2020, 17. 8. 2020, 9. 9. 2020, 23. 9. 2020, 5x příprava k účasti k těmto jednáním, 2x písemné podání ve věci) a náhrada hotových cestovních výdajů 4 468,36 Kč k 4 následujícím jednáním soudu vždy z [obec] do [obec] a zpět celkem 194 km, vozidlem [registrační značka] o spotřebě 4,9l nafty [číslo] km jízdy, cena paliva 31,80 [spisová značka] a náhrada opotřebení 4,20 [spisová značka] jízdy obojí dle vyhl. č. 358/2019 Sb., tedy 4x 1 117,09 Kč. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou žalobci povinni zaplatit náhradu nákladů řízení žalovanému rukou společnou a nerozdílnou do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.