25 C 58/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl Mgr Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou, Ph.D. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo - část obce ; zastoupeného advokátem: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , obec o 74 356 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 36 868 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 42 821,15 Kč spolu s : - úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 48 868 Kč od 14. 4. 2022 do zaplacení, - úrokem ve výši 24,24% ročně z částky 48 868 Kč od 14. 4. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne 3. 2. 2023 se žalobce domáhal zaplacení plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce návrh podal na předepsaném formuláři jako návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz soudem vydán nebyl. Tato skutečnost byla žalobci známa. Žalobce tvrdil, že [právnická osoba] (dále jen„ úvěrující“) dne 18. 2. 2020 se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný částečně plnil, zaplatil celkem 13 132 Kč. Žalobce dále tvrdil k plněním, o kterých bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku, že jde o smluvené sankce, a to smluvní pokuty, poplatky, smluvené úroky a dále úrok z prodlení. Žalobce tvrdil, že mu pohledávka, kterou celou podanou žalobou uplatnil byla úvěrujícím postoupena, a to dne 7. 1. 2022. Soud vyhodnotil žalobu žalobce jako vadnou ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. a vyzval žalobce usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podrobně k doplnění chybějících tvrzení, důkazů, jakož i k odstranění logických rozporů mezi žalobními tvrzeními. Žalobce reagoval podáním ze dne 23. 3. 2023 doručeným soudu dne 24. 3. 2023. Soud dospěl k závěru, že vady žaloby bránící projednání žaloby byly tímto podáním odstraněny. Žalobce tvrdil, že při rozhodování o poskytnutí úvěru úvěrujícím úvěrující vycházel z informace o příjmech žalovaného a výpisu z jeho účtu za jeden měsíc, ze kterých zjistil, že žalovaný je zaměstnán s příjmem 27 000 Kč měsíčně, že měsíční výdaje žalovaného činí 15 910 Kč, že použitelný příjem žalovaného činil 11 090 Kč, a tedy šlo o částku dostatečnou k úhradě týdenní splátky 1 092 Kč měsíčně, že část sumy poskytnuté jako úvěr byla užita na úhradu jiného dluhu žalovaného, že nedisponuje doklady o posouzení úvěryschopnosti žalovaného, tyto si má případně soud vyžádat od úvěrujícího, že část sumy poskytnuté jako úvěr byla užita na úhradu jiného dluhu žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Skutková zjištění soudu.

4. Z karty zákazníka soud zjistil, že úvěrující vyhotovil tuto listinu, že v ní jsou uvedeny některé údaje o osobě žalovaného, mimo jiné, že je středoškolák, svobodný, bydlí v nájmu od soukromé osoby, má dvě nezaopatřené děti, pracuje do r. 2015 u [právnická osoba], jeho příjem činí 27 000 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá, osobní výdaje činí 3 410 Kč měsíčně, na nezaopatřené děti 4 000 Kč měsíčně, splácí zápůjčky 3 500 Kč měsíčně, u úvěrujícího žádné, na bydlení platí 4 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje má 1 000 Kč měsíčně, použitelný příjem pak činí 11 090 Kč měsíčně, že na listině je uvedeno datum 8. 4. 2019 v 15:28 hod jako datum a čas poskytnutí kódu pro žalovaného pro vstup do systému úvěrujícího, že na listině je dále uvedeno, že byla sepsána v [obec] a podepsána dne 18. 2. 2020 žadatelem a [jméno] [příjmení].

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 2. 2020 soud zjistil, že dne 18. 2. 2020 [jméno] [příjmení] jednající jako obchodní zástupce a žalovaný jako žadatel o úvěr podepsali dne 18. 2. 2020 listinu nazvanou smlouva o úvěru REF (smlouva [číslo]), že uveden je údaj o místě podpisu v „ [obec]“, že v listině je mimo jiné uvedeno, že: má být poskytnut úvěr 50 000 Kč, uvedeny jsou další poplatky, roční úroková sazba je uvedena ve výši 56,71%, výsledná RPSN 101,01%, má být spláceno 3 416 Kč měsíčně po 36 měsíců, tj. 3 léta, celkem tak má být tedy zaplaceno 36x 3 416 Kč = 122 976 Kč.

6. Ze splátkového kalendáře (č.l. 25 verte) soud zjistil, že jde o nedatovanou a nepodepsanou listinu, respektive tabulku o počtu splátek, výši splátek a termínu splátek, a dále i o rozložení splátek mezi jistinu, úrokovou část, administrativní poplatky a dále obsahující údaj o částce předčasného splacení.

7. Z výpisu z účtu soud zjistil, že úvěrující dne 18. 2. 2020 na účet žalovaného vyplatil ze svého účtu u [právnická osoba] částku 31 844 Kč.

8. Z přípisu obchodního ředitele úvěrujícího ze dne 18. 2. 2020 soud zjistil, že byl vyhotoven přípis adresovaný žalovanému obsahující informace o vstupních údajích do systému úvěrujícího pro žalovaného.

9. Z výzvy ze dne 1. 10. 2021 soud zjistil, že úvěrující sepsal výzvu adresovanou žalovanému o úhradě úvěru před jeho zesplatněním, uvedl jako částku dlužnou částku 38 876 Kč.

10. Z podacího archu soud zjistil, že úvěrující dne 5. 10. 2021 odeslal žalovanému doporučeně dopis prostřednictvím České pošty, s.p.

11. Z oznámení ze dne 14. 11. 2021 soud zjistil, že úvěrující sepsal přípis o zesplatnění úvěru adresovaný žalovanému s tím, že žalovaný má zaplatit celkem 85 581,52 Kč do 10 dnů od doručení tohoto přípisu.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy [číslo] soud zjistil, že dne 7. 1. 2022 žalobce jako postupník a úvěrující jako postupitel podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, že v příloze je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru, že dle bodu 6. má dojít do 35 dnů od uhrazení úplaty za postoupení, na kteroužto byla vázána účinnost smlouvy, k předání veškeré smluvní dokumentace žalobci. V příloze je dále uvedeno, že je postupována pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] podepsané dne 18. 2. 2020 ve výši 85 581,52 Kč splatná 14. 11. 2021.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že úvěrující sepsal dne 3. 2. 2022 oznámení adresované žalovanému o tom, že pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci.

14. Z informace žalobce ze dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že tento vyhotovil informaci pro žalovaného týkající se zpracování osobních údajů žalovaného.

15. Z podacího lístku zjistil, že žalobce dne 4. 2. 2022 odeslal žalovanému doporučeně dopis prostřednictvím České pošty, s.p.

16. Z výzvy ze dne 22. 7. 2022 soud zjistil, že zástupce žalobce vyhotovil předžalobní výzvu, kterou vyzývá žalovaného k úhradě celkem 84 133,43 Kč, uvedl informaci o postoupení pohledávek.

17. Z podacího lístku zjistil, že zástupce žalobce dne 22. 7. 2022 odeslal žalovanému doporučeně dopis prostřednictvím České pošty, s.p.

18. Z tabulky (č.l. 26) soud zjistil, že v této nedatované a nepodepsané tabulce je uvedeno, že žalovaný dne 14. 4. 2020 zaplatil 3 716 Kč, dne 20. 4. 2020 3 416 kč, celkem 7 132 Kč.

19. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je v tomto rejstříku zapsán od 16. 5. 2005, že mimo jiné je předmětem jeho podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

20. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný je svobodný, je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného].

21. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že ohledně žalovaného bylo vedeno insolvenční řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka], že jde tedy již o věc skončenou.

22. Závěr o skutkovém stavu 23. Úvěrující a žalovaný dne 18. 2. 2020 podepsali smlouvu o úvěru [číslo] o částce 50 000 Kč, část z této částky dle tvrzení žalobce byla užita na úhradu jiného dluhu žalovaného, částka 31 844 Kč byla dne 18. 2. 2020 vyplacena žalovanému. Ve smlouvě o úvěru jsou sjednány poplatky, roční úroková sazba je uvedena ve výši 56,71%, výsledná RPSN 101,01%, má být spláceno 3 416 Kč měsíčně po 36 měsíců, tj. 3 léta, celkem tak má být tedy zaplaceno 36x 3 416 Kč = 122 976 Kč. Při poskytnutí úvěru úvěrující vyšel z údajů uvedených v kartě zákazníka. Žalovaný uhradil celkem na tento úvěr dle tvrzení žalobce 13 132 Kč. Žalobci byla pohledávka postoupena.

24. Právní posouzení.

25. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

27. Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

29. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

33. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

34. Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru mezi úvěrujícím a žalovaným. Žalobce sám je subjektem, jehož předmětem podnikání je poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru, tedy osobou disponující odbornými znalostmi a zdatnostmi dle § 5 o. z. v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů.

36. Smlouva [číslo] datovaná dnem 18. 2. 2020 je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení o splnění povinnosti dle § 86 uvedeného zákona, toto soudu nedoložil. Žalobce tvrdil, že tyto listiny nemá, že má být soudem dotázán úvěrující. Ze soudu předložené smlouvy o postoupení pohledávek se podává předání smluvní dokumentace žalobci. Žalobce je sám subjektem poskytujícím tzv. spotřebitelské úvěry, tedy je pro oblast spotřebitelských úvěrů osobou ve smyslu § 5 o. z. a musí mu být známa povinnost dle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. Vedle toho soud právně posoudil i to, že již v žalobě žalobce tvrdí, že úvěrující při poskytnutí úvěru vycházel ze sdělení žalovaného, netvrdí nic o prověření úvěryschopnosti úvěrujícím. Z uvedeného kontextu soud dovozuje, že dotazem na úvěrujícího by nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o tom, že úvěrující řádně splnil svou povinnost posoudit úvěryschopnost žalovaného. Řádné posouzení úvěryschopnosti úvěrujícím je vyloučeno důkazy v řízení provedenými: Úvěrující striktně vyšel z údajů v kartě zákazníka (tvrzení žalobce uvedené v žalobě), v kartě zákazníka je uvedeno, že první přístup do systému byl učiněn již v r. 2019, část poskytnutého úvěru směřovala na úhradu jiného dluhu žalovaného (18 156 Kč), tedy úvěrujícímu bylo známo, že tu byly jiné dluhy žalovaného, které se úvěrem dle smlouvy [číslo] datované dnem 18. 2. 2020 uhrazují (tzv. přeúvěrování), vedle toho ohledně žalovaného bylo v minulosti vedeno insolvenční řízení od r. 2012 nejméně do roku 2017 (žalovaný tedy v minulosti vygeneroval stav, kdy byl zjištěno jeho předlužení, úpadek). Za této situace měl úvěrující bedlivěji než v případě osob jiných vyhodnotit všechny okolnosti na straně žalovaného; nebylo na místě vycházet pouze z tvrzení žalovaného jako žadatele o úvěr. Soud proto uzavírá, že schopnost splácet úvěr úvěrujícím nebyla řádně posouzena a pro tuto skutečnost je žalobcem označená smlouva dle § 87 odst. 1 neplatná, a to pro rozpor se zákonem.

37. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že se poskytuje částka 50 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru jsou dále sjednány různé poplatky, roční úroková sazba je uvedena ve výši 56,71%, výsledná RPSN 101,01%, má být spláceno 3 416 Kč měsíčně po 36 měsíců, tj. 3 léta, celkem tak má být tedy zaplaceno 36 x 3 416 Kč 122 976 Kč. Poplatky dle nedatované tabulky byly rozloženy do 36 splátek. Proto je nutno na úvěr nahlížet jako na úvěr úročený celkovou sazbou RPSN, tj. sazbou 101,01% ročně.

38. RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra). Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při sazbě RPSN 101,01% k následujícím závěrům.

39. Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. (srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]), proto nelze smlouvu podepsanou dne 18. 2. 2020 mezi úvěrujícím a žalovaným právně posoudit jinak než jako neplatnou, a to opět pro rozpor se zákonem. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy. Proto i pro tento druhý samostatný závěr soudu nebylo doplňováno dokazování dle návrhu žalobce, či dokonce jednání odročováno, jak o tom žalobce píše v omluvě z nařízeného jednání soudu).

40. Smlouvu [číslo] datovanou dnem 18. 2. 2020 soud posoudil jako neplatnou, na místě je proto zabývat se tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Postoupením pohledávky vstoupil žalobce do práv a povinností toho, kdo poskytl žalovanému peníze, ač pohledávka byla postoupena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z.

41. Z částky 50 000 Kč byla žalovanému vyplacena částka 31 844 Kč, částkou 18 156 Kč byl uhrazen jiný jeho dluh. Soud proto vychází z tohoto, že žalovaný přijal bez právního důvodu 50 000 Kč. Žalovaný doposud uhradil dle tvrzení žalobce 13 132 Kč. K úhradě tak zbývá částka uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce proto může žádat plnění tohoto, co žalovanému úvěrující vyplatil, případně za žalovaného uhradil. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě částky 36 868 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalovaném, aby vyvrátil tvrzení o tom, že pro něj částku 50 000 Kč úvěrující plnil, případně tvrdil, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalovaného 36 868 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.

42. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalovaného plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.

43. Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] nemohou být přiznány ani úroky z prodlení.

44. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci převážný procesní úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení určená podle míry jeho procesního úspěchu. Žalovaný náhradu nákladů řízení neuplatnil, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.