25 C 60/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem: Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 78 848,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 655 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 69 193,48 Kč spolu s:- kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 546,57 Kč,- kapitalizovaným úrokem ve výši 2 200,19 Kč,- úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 903,8 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,- úrokem 25 % ročně z částky 28 939,43 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne 11. 3. 2026 se žalobce domáhal po žalované zaplacení plnění uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že se , právnická osoba, . (dále jen „úvěrující“) dne 22. 7. 2021 se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, , podle které byla žalované poskytnuta částka 41 000 Kč a žalovaná měla vrátit tuto částku a další ve smlouvě uvedená plnění. Žalobce tvrdil, že žalovaná uhradila celkem 31 345 Kč. Žalobce tvrdil, že mu pohledávka byla postoupena dne 7 8. 2023.2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3 Skutková zjištění soudu4 Ze smlouvy (č. l. 11-12) soud zjistil, že jde o text smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 7. 2021, kde jako úvěrující je uveden úvěrující a jako úvěrovaná je uvedena žalovaná, že se poskytuje 41 000 Kč, vráceno má být společně s dalšími zde uvedenými platbami úroků a poplatků celkem 92 560 Kč, a to v 20 měsíčních splátkách po 4 628 Kč, že RPNS je uvedena ve výši 245,22 %, úrok ve výši 25 % p. a., když úrok je ve smlouvě uveden pevnou částkou, a to 9 553 Kč.5 Z rozpisu plateb (č. l. 13) soud zjistil, že jde o přehled plateb uhrazených žalovanou v období od 23. 7. 2021 do 18. 2. 2022, tento den je uvedena poslední platba ve výši 3 000 Kč, v součtu jde o 31 345 Kč.6 Ze smlouvy (č. l. 18-23) soud zjistil, že jde o smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou úvěrujícím jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Z oznámení (č. l. 17) soud zjistil, že dne 15. 8. 2023 bylo sepsáno oznámení o postoupení pohledávek adresované žalované.7 Z výzvy (č. l. 14-15) soud zjistil, že zástupce žalobce dne 1. 11. 2023 sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalované. Z podacího lístku (č. l. 16) soud zjistil, že zástupce žalobce dne 2. 11. 2023 odeslal žalované doporučený dopis.8 Z výpisů (č. l. 30, 31) soud zjistil, že žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od 16. 5. 2005.9 Z výpisu (č.l.32) soud zjistil, že žalovaná je rozvedená a je hlášena k trvalému pobytu na adrese úřadu. Ze zprávy (č. l. 43) a ze zprávy (č. l. 49) soud zjistil, že žalovaná od července 2008 doposud nepobírala žádné dávky. Ze zprávy (č. l. 46) soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána u svého zaměstnavatele od 18. 8. 2024 doposud.10 Závěr o skutkovém stavu11 Úvěrující a žalovaná podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru o částce 41 000 Kč. žalovaná zaplatila 31 345 Kč. Ve smlouvě je uvedeno vráceno má být společně s dalšími zde uvedenými platbami úroků a poplatků celkem 92 560 Kč, a to v 20 měsíčních splátkách po 4 628 Kč, že RPNS je uvedena ve výši 245,22 %, úrok ve výši 25 % p. a., když úrok je ve smlouvě uveden pevnou částkou, a to 9 553 Kč. Žalobci byla pohledávka postoupena, dne 15. 8. 2023 bylo sepsáno oznámení o postoupení pohledávek. Dne 2. 11. 2023 žalované byla odeslána předžalobní výzva.12 Právní posouzení13 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.15 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.17 Podle § 78 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.(2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru.18 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.19 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.22 Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).23 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24 Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru mezi úvěrujícím a žalovanou. Žalobcem tvrzená smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval tím, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného úvěrujícím dle § 78 z. č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení toto prokázáno nebylo. Soud proto uzavírá, že schopnost splácet úvěr úvěrujícím nebyla řádně posouzena a pro tuto skutečnost je žalobcem označená smlouva dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná, a to pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z., ke které soud přihlíží dle § 588 věta první o. z. z úřední povinnosti.25 Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že se poskytuje částka 41 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru jsou dále sjednány různé poplatky, roční úroková sazba je uvedena ve výši 25 % ročně, výsledná RPSN 245,22%. RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra). Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při ve smlouvě uvedených poplatcích a sazbě RPSN k následujícím závěrům. Soud nahlíží na úvěr jako na úvěr úročený sazbou RPSN s ohledem na další ujednané poplatky, které formálně nejsou označeny jako úroky, ale při výpočtu RPSN se zohledňují.26 Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. ( srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze smlouvu tvrzenou žalobcem právně opět posoudit jinak než jako neplatnou, a to opět pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z., ke které soud přihlíží dle § 588 věta první o. z. z úřední povinnosti. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy.27 Smlouvu soud posoudil jako neplatnou, na místě je proto zabývat se tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Postoupením pohledávky vstoupil žalobce do práv a povinností toho, kdo poskytl žalované peníze, ač pohledávka byla postoupena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z. Soud učinil závěr o absolutní neplatnosti právního jednání ze dvou samostatných důvodů.28 Žalované bylo vyplaceno 41 000 Kč. Do 11. 8. 2022 bylo vráceno žalovanou 31 345 Kč. Žalobce proto může žádat plnění tohoto, co žalované úvěrující vyplatil a doposud nebylo vráceno. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byla žalovaná zavázána k úhradě zbývající částky 9 655 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalované, aby vyvrátila tvrzení o tom, že pro ni částku 41 000 Kč úvěrující plnil, případně tvrdila, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů v rozsahu částky 9 655 Kč. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila. Neúčastí u jednání se žalovaná sama zbavila práva být soudem poučena dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalované 9 655 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.29 Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalované plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaná sama námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.30 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Žalovaná byla vždy vyzývána k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru, nikoli k úhradě pohledávky bezdůvodného obohacení. Závěr o bezdůvodném obohacení soud učinil dle § 118a odst. 2 o. s. ř. až v průběhu jednání ve věci. Nemůže ani obstát to, jak úvěrující, respektive žalobce zaúčtovávali platby uhrazené žalovanou.31 Náhrada nákladů řízení32 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci převážný procesní úspěch, náleží jí náhrada nákladů řízení určená podle míry jeho procesního úspěchu. Žalovaná náhradu nákladů řízení neuplatnila, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.