Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

25 C 97/2022

č. j. 25 C 97/2022-70

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-21 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOL:2022:25.C.97.2022.2

Citované zákony (20)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: ; ulice průmyslová zdravotní pojišťovna, IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec - část obce ; zastoupeného advokátkou: titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozen 16. 1. 2000, bytem adresa , obec o 7 297 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 7 297 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,75% ročně z této částky od 15. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne 18. 1. 2022 byla u soudu žalobcem podána žaloba. Žalobce tvrdil, že žalovaný způsobil pojištěnci žalobce [jméno] [jméno] poškození zdraví, které si vyžádalo lékařské ošetření, v souvislosti s tím žalobci vznikla škoda 7 297 Kč, s tím, že přesné vyúčtování je uvedeno v Regresním účtu pojištěnce, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití pravomocným Příkazem Města Litovle č. l. LIT [číslo], když k poškození zdraví pojištěnce žalobce došlo tak, že žalovaný dne 27. 2. 2021 ve večerních hodinách v [obec] v parku za budovou gymnázia [ulice] fyzicky napadl pojištěnce žalovaného dvakrát úderem pěstí do obličeje a jedenkrát kolenem a tím mu způsobil tržnou ránu v pravé polovině dolního rtu s nutností lékařského ošetření. Žalobce tvrdil, že dne 19. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě plnění, že splatnost pohledávky nastala dne 14. 1. 2022. Žalobce označil následující důkazní prostředky k prokázání svých tvrzení: Příkaz Města Litovle č. l. LIT [číslo], regresní účet pojištěnce, výzvu k náhradě škody, předžalobní výzvu a podací arch.

2. Žalobce navrhoval vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudem vydán. Elektronický platební rozkaz byl následně zrušen pro nemožnost doručení.

3. V rámci přípravy jednání byl dne 31. 5. 2022 byla žalující strana vyzvána, aby předložil smlouvy uzavřené s jednotlivými zdravotnickými zařízeními dle předloženého regresního účtu pojištěnce, dále doklady o tom, že zde uvedená péče byla smluvním partnerům uhrazena, jakož i to, že [jméno] [jméno] byl v době poskytnutí péče pojištěn u žalobce.

4. Dne 7. 6. 2022 žalující strana soudu sdělila, že výzvě soudu z důvodu složitosti a pro nepřiměřenost zadaného úkolu nelze, neboť by si úkol soudu vyžádal procházet desítky tisíc smluv a dodatků, které se různě váží na úhradové vyhlášky, rámcové smlouvy se zdravotnickými zařízeními, což by byl úkol prakticky nesplnitelný, že žádný soud tyto údaje a doklady v totožných případech nevyžaduje, že v souladu s §17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hradí zdravotní pojišťovny poskytovatelům zdravotní péče jimi poskytnutou péči paušální částkou, která se sjednává ve Smlouvě o poskytování a úhradě hrazených služeb podle §17 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., od této paušální částky (tzv. kapitační platby) jsou zdravotnickým zařízením (poskytovatelům zdravotních služeb) průběžně a postupně odpočítávány částky za péči poskytnutou pojištěncům bez jakýchkoliv účetních dokladů, po skončení příslušného období, kterým je zpravidla období kalendářního roku, pokud není smlouvou sjednáno jinak, v případě nedoplatku zdravotní pojišťovna poskytovateli péče základní paušální částku doplatí, v opačném případě má nárok na vrácení přeplatku, který se však ve většině případů řeší ponecháním poskytovateli pro příští období. Pro potřeby vymáhání nákladů dle ustanovení §55 zákona 48/1997 Sb. sestavuje zdravotní pojišťovna výňatek z účtu pojištěnce o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách, které se předmětně týkají nároku na náhradu nákladů na hrazené služby, tzv. regresní účet. Z právní povahy osobního účtu pojištěnce a z přímé vazby mezi osobním účtem pojištěnce a regresním účtem lze dovodit, že regresní účet pojištěnce je listina veřejné povahy prokazující skutečnost o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách, oprávněnost veškerých úkonů zdravotní péče, jejich cena a další náležitosti jsou řádně kontrolovány renomovanými revizními lékaři našeho klienta, stejně tak jako tomu bylo i v tomto případě, kdy regresní účet ve výše uvedeném smyslu zrevidovala MUDr. [jméno] [příjmení]. To, že je poškozený pojištěncem žalobce dokládá rovněž regresní účet, kde jsou uvedeny základní údaje pojištěnce. Regresní účet pojištěnce oproti osobnímu účtu pojištěnce obsahuje u každé položky poskytnuté zdravotní péče informaci o čísle dokladu, dávky a faktury, na které byla zdravotní péče vykázána zdravotní pojišťovně. Regresní účet obsahující veškeré náležitosti, a to zejména datum poskytnuté zdravotní péče, přesná označení zdravotní péče, označení poskytovatele (zdravotní zařízení), cenu jednotlivých úkonů i celkovou cenu atd. je základním dokladem, který je v praxi soudů, a to všech stupňů, jako takový uznáván a akceptován bez dokladů požadovaných soudem. Žalobce tvrdil, že jako veřejné instituce je jeho zákonnou povinností vymáhat náklady za hrazené zdravotní služby, vynaloženém na léčení pojištěnce a jejichž zdravotní postižení způsobila třetí osoba.

5. Výzvou soudu ze dne 15. 6. 2022 byl žalobce informován o tom, že listiny dle předchozí výzvy soudu jsou standardně v řízeních o tomto typu nároku předkládány, dále byl žalobce vyzván, aby uvedl, na základě jaké právní skutečnosti je žalobcem označovaná listina listinou veřejnou.

6. V podání doručeném soudu dne 16. 6. 2022 žalobce soudu předložil rozsudek Městského soudu v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

7. K nařízenému jednání se strany sporu nedostavily, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

8. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

9. Dne 27. 2. 2021 v přesně nezjištěné době ve večerních hodinách v parku za budovou Gymnázia [ulice] v [obec] žalovaný napadl [jméno] [jméno], narozeného 20. 4. 2001, trvale bytem [adresa], že jej dvakrát udeřil pěstí do obličeje a jedenkrát kolenem, čímž mu způsobil tržnou ránu v pravé polovině dolního rtu a takto úmyslně jinému ublížil na zdraví. Žalovaný byl uznán vinným ze spáchání tohoto skutku Příkazem Města Litovel, komise pro projednávání přestupků [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 30. 3. 2021 a stal se vykonatelným dne 30. 4. 2021. Žalovanému byl uložen správní trest pokuty ve výši 4 000 Kč, o nárocích osob uvedeným jednáním poškozených rozhodováno nebylo. V odůvodnění příkazu je mimo jiné uvedeno, že [jméno] [jméno] z místa potyčky odešel, posléze zaznamenal, že mu teče dost krve a rozhodl se, že si zavolá lékařskou pomoc, přivolaný vůz ZZS Olomouckého kraje jej odvezl do nemocnice ve [obec], kde mu ránu sešili, před odjezdem mu byla provedena dechová zkouška, při které u něj byla zjištěna hladina alkoholu v krvi 1,09 promile.

10. Regresní účet pojištěnce byl vystaven žalobcem pro pojištěnce [jméno] [jméno] narozeného dne 20. 4. 2001, a to blíže neurčeného dne, opatřen je podpisem MUDr. [jméno] [příjmení], revizní lékařky žalobce, s datem 17. 5. 2021. Regresní účet obsahuje následující položky: poskytovatel [příjmení] [jméno] nemocnice a.s., Matonohova [číslo], [část obce], [PSČ] [obec] s následujícími výkony provedenými v den 27. 2. 2021 s cenami, jak jsou dále uvedeny: cílené vyšetření chirurgem 288,75 Kč, injekční okrsková anestézie 97,65 Kč, péče spojená s převzetím pacienta od zdravotnické záchranné služby 1 000 Kč, výkon ústavní pohotovostní služby 350 Kč, sutura rány a podkoží do 5 cm 137,55 Kč; dále je to položka poskytovatel ZZS Olomouckého kraje, p. o. [ulice a číslo], [PSČ] [obec] s následujícími výkony provedenými v den 27. 2. 2021 s cenami jak jsou dále uvedeny: jízda vozidly ZZS, jízda vozidly PPNP 2 503,35 Kč, přednemocniční neodkladná péče, sledování, případně transport pacienta zdravotnickým záchranářem nebo sestrou pro intenzivní péči 1 102,08 Kč; poskytovatel [právnická osoba], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec] a výkonem provedeným dne 1. 3. 2021 epizoda péče/kontakt v souvislosti s klinickým vyšetřením v ordinaci lékaře primární péče v ceně 65 Kč, výkony provedenými dne 3. 3. 2021, a to kontrolní vyšetření chirurgem v ceně 143,85 Kč, signální výkon klinického vyšetření v ceně 35 Kč, ošetření a převaz rány včetně ošetření kožních a podkožních afekcí do 10 cm² v ceně 93,45 Kč a výkony provedenými dne 8. 3. 2021, a to kontrolní vyšetření chirurgem v ceně 143,85 Kč, signální výkon klinického vyšetření v ceně 35 Kč a ošetření a převaz rány včetně ošetření kožních a podkožních afekcí do 10 cm² v ceně 93,45 Kč; dále je to položka poskytovatel: [právnická osoba], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec] s výkonem provedeným dne 15. 3. 2021 rtg lebky, cílené snímky v ceně 293,44 Kč; na ambulantní péči bylo vynaloženo 1 524,12 Kč, na dopravu 3 605,43 Kč, na laboratoře a rehabilitace 2 167,39 Kč, v součtu 7 296,94. Dále v regresním účtu pojištěnce uvedeno u prvního poskytovatel datum úhrady 29. 3. 2021 a variabilní symbol, u druhého poskytovatele datum úhrady 29. 3. 2021 a variabilní symbol, u třetího poskytovatele datum úhrad 24. 4. 2021 a jejich variabilní symboly, u čtvrtého poskytovatele datum úhrady 21. 4. 2021, dále je v regresním účtu uvedeno, že všechny výše uvedené hrazené služby byly poskytnuty v souvislosti s úrazem pojištěnce [jméno] [jméno] a byly revizním lékařem uznány jako oprávněné.

11. Dne 19. 5. 2021 žalobce sepsal výzvu adresovanou žalovanému, kterou jej vyzývá k úhradě částky 7 297 Kč jako úhrady za poskytnutou léčebnou péči pojištěnci [jméno] [jméno] za zdravotní služby poskytnuté v souvislosti se zraněním, které tento utrpěl dne 27. 2. 2021 v důsledku protiprávního jednání žalovaného, s tím, že plněno má být do 15 dnů od doručení této výzvy. Dne 20. 5. 2021 byla žalobcem žalovanému odeslána výzva na adresu trvalého pobytu, zásilka byla uložena dne 26. 5. 2021 a následně byla vrácena odesílateli.

12. Dne 6. 9. 2021 byla žalobcem žalovanému odeslána výzva na adresu trvalého pobytu, zásilka byla uložena dne 8. 9. 2021 a následně byla vrácena odesílateli.

13. Dne 14. 12. 2021 zástupkyně žalobce sepsala předžalobní výzvu adresovanou žalovanému s tím, že plnit má do 14. 1. 2022. Dne 15. 12. 2021 byla podána doporučeně u České pošty, s.p. k doručení zásilka adresovaná žalovanému odesílatelkou - právní zástupkyní žalobce.

14. Žalovaný je hlášen k trvalému pobytu na adrese uvedené v záhlaví rozsudku od 11. 8. 2018.

15. Žalobce je od 1. 12. 1992 zapsán v obchodním rejstříku předmětem jeho činnosti je mimo jiné provádění veřejného zdravotního pojištění.

16. V odůvodnění rozsudku Městského soudu v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se mimo jiné uvádí, že z právní povahy osobního účtu pojištěnce a z přímé vazby mezi osobním účtem pojištěnce a regresním účtem lze dovodit, že regresní účet pojištěnce je rovněž listina veřejné povahy a prokazuje skutečnosti, že prokazují skutečnost o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách. V odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se mimo jiné uvádí, že rozhodnuto bylo postupem dle § 115a o. s. ř., že je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas, že z právní povahy osobního účtu pojištěnce a z přímé vazby mezi osobním účtem pojištěnce a regresním účtem lze dovodit, že regresní účet pojištěnce je rovněž listina veřejné povahy a prokazuje skutečnosti, že prokazují skutečnost o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách.

17. Podle § 55 z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (1) Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny (2) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí projednávající přestupky podle zvláštního právního předpisu a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl. (3) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů. (4) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgán inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání. (5) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně. (6) Zdravotní pojišťovna může upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1, a) je-li vymáhání této náhrady nákladů spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi, nebo b) je-li pravděpodobné, že náklady vymáhání převýší jeho výtěžek. Na upuštění od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1 není právní nárok. (7) Při stanovení výše náhrady nákladů, od jejíhož vymáhání zdravotní pojišťovna podle odstavce 6 upustí, přihlédne zdravotní pojišťovna zejména k tomu, jak ke škodě došlo, a k osobním a majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila. (8) Pro účely uplatnění nároku na náhradu nákladů podle odstavce 1 nejsou zaměstnanci zdravotní pojišťovny povinni zachovávat mlčenlivost stanovenou zvláštním zákonem, a to o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nároku a vůči osobám, vůči nimž nebo jejichž prostřednictvím nárok uplatňuje. (9) Při změně zdravotní pojišťovny podle § 11a si zdravotní pojišťovny bezplatně předávají informace podstatné pro uplatnění náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1.

18. Podle § 43 odst. 2, 3 z. č. 48/1997 Sb. (2) Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na hrazené služby poskytnuté tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst.

1. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o hrazených službách uhrazených za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní pojišťovny pojištěn. Zdravotní pojišťovna je povinna na vyžádání pojištěnce zajistit dálkový přístup k jeho osobnímu účtu. Dá-li k tomu pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník písemný souhlas, může být tento osobní účet zpřístupněn i ošetřujícímu lékaři pojištěnce. (3) Při změně zdravotní pojišťovny je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna do 3 měsíců ode dne změny zdravotní pojišťovny podle § 11a bezplatně předat nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o čerpání hrazených služeb, u nichž je zákonem nebo rozhodnutím Ústavu stanoven množstevní limit nebo jiné podmínky nároku pojištěnce, pokud tento limit nebo podmínky mohou mít vliv na poskytnutí hrazených služeb pojištěnci po změně zdravotní pojišťovny.

19. Podle § 53b odst. 3 z. č. 48/1997 Sb. Doručení písemností, které se doručují do vlastních rukou nebo jejichž převzetí má být potvrzeno adresátem, potvrdí doručující řádně vyplněnou doručenkou, která je veřejnou listinou.

20. Podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

21. Podle § 567 o. z. veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.

22. Podle § 568 odst. 1 o. z. je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak.

23. Příkazem Města Litovel, komise pro projednávání přestupků [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 30. 3. 2021, bylo prokázáno, že žalovaný způsobil újmu na zdraví panu [jméno] [jméno]. Tímto rozhodnutím je soud vázán dle § 135 odst. 1 o. s. ř. (pravomocné rozhodnutí o spáchání přestupku).

24. Dále se soud v řízení zabýval tím, zda žalobce prokázal vznik a výši pohledávky, kterou proti žalovanému v tomto řízení uplatňuje (že újma na zdraví byla způsobena pojištěnci žalobce, že žalobce uhradil zdravotnickým zařízením náklady na výkon léčebné péče vynaložené v souvislosti s výše uvedeným protiprávním jednáním žalovaného). O těchto skutečnostech na žalobci v řízení leží nejen břemeno tvrzení, ale i břemeno důkazní. V rámci přípravy jednání byl žalobce vyzván, aby předložil důkazy k prokázání svých tvrzení o tom, že osoba, které byla újma na zdraví způsobena, byla v době vzniku újmy a vynaložení nákladů na léčebnou péči této osoby, byla pojištěncem žalobce, dále aby předložila důkazy o tom, že jednotlivá zdravotnická zařízení, která v této souvislosti péči o zdraví poskytla, jsou smluvními partnery žalobce a dále, že žalobce za poskytnutou léčebnou péči plnil. Takové důkazy žalobce soudu nepředložil, setrval na tom, že dostačujícím důkazním prostředkem je regresní účet pojištěnce, který má povahu veřejné listiny. Regresní účet pojištěnce byl v řízení k důkazu proveden, jde o listinu obsahující sumář provedené léčebné péče, její cenu a je podepsán revizním lékařem působícím u žalobce. Podle z. č. 48/1997 Sb., je veřejnou listinou doručenka dle § 53b odst. 3 z. č. 48/1997 Sb. [příjmení] listinu tento právní předpis za veřejnou listinu neprohlašuje. Právní předpis rovněž neobsahuje definici pojmu regresní účet pojištěnce, proto takovou listinu ani za veřejnou listinu neprohlašuje. Zdravotní pojišťovna vede toliko osobní účet pojištěnce dle § 43 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb. Za veřejnou listinu tuto listinu právní předpis neprohlašuje. Účel osobního účtu je především informační a kontrolní, pojištěnec zdravotní pojišťovny se z něj dozví, jaké hrazené služby byly k jeho osobě vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny, v případě pochybnosti o správnosti údajů uvedených v osobním účtu, může žádat zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Mechanismus revize údajů v osobním účtu pojištěnce jasně dokládá, že nejde o listinu veřejnou. Ten, kdo zpochybňuje obsah údaje, oznámí zpochybnění, nemusí provést tzv. důkaz opaku (ve smyslu § 568 o. z.). Ve prospěch argumentace žalobce nesvědčí ani žádné ustanovení o veřejných listinách obsažené v z. č. 500/2004 Sb., správním řádu (§ 53 z. č. 500/2004 Sb.) Regresní účet pojištěnce není veřejnou listinou ve smyslu § 567 o. z. „listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon“.

25. Pokud jde o druhou zákonem stanovenou definici veřejné listiny ve smyslu § 567 o. z.„ listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci“ zabýval se soud dále právním postavením zdravotní pojišťovny při vymáhání nároku dle § 55 z. č. 48/1997 Sb.

26. Pokud jde o vymezení pojmu„ orgán veřejné moci“ je možno odkázat na definici podanou Ústavním soudem ČSFR, a v němž veřejnou moc definoval zejména jako takovou moc,„ která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není s ním v rovnoprávném postavení a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu. Veřejnou moc vykonává stát především prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní a za určitých podmínek ji může vykonávat i prostřednictvím dalších subjektů. Kritériem pro určení, zda i jiný subjekt jedná jako orgán veřejné moci, je skutečnost, zda konkrétní subjekt rozhoduje o právech a povinnostech jiných osob a tato rozhodnutí jsou státní mocí vynutitelná, nebo zda může stát do těchto práv a povinností zasahovat. Orgánem v právním slova smyslu je právnická osoba, vykonávající svou činnost jako povinnost nebo kompetenci a je zřízená k trvalému a opakujícímu se výkonu činnosti“ (srov. Ústavní soud ČSFR, Sbírka usnesení a nálezů, [číslo] [obec], 1992, str. 11). Plnění, které je předmětem tohoto řízení, tj. tzv. regresní nárok dle § 55 z. č. 48/1997 Sb., není pojistné na veřejné zdravotní pojištění, nebo penále (tj. veřejnoprávní pohledávky: srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

27. Žalobce je orgánem veřejné moci jako zdravotní pojišťovna, takto je zapsán v rejstříku orgánů veřejné moci. Kompetence zdravotní pojišťovny vymezuje § 40 z. č. 48/1997 Sb. V rejstříku orgánů veřejné moci je uvedena kategorizace žalobce a další seznam oblastí jeho působnosti, dle právní úpravy, kromě působení žalobce jako zdravotní pojišťovny je žalobce úřadem dle § 1 odst. 2 a § 16 z. č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, veřejnoprávním původcem dle § 3 odst. 1 z. č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, povinným subjektem dle § 14 odst. 1 až 3 z. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Ani podle těchto zákonných ustanovení nelze dovodit, že tzv. regresní účet pojištěnce je veřejnou listinou.

28. Zákon rozlišuje mezi listinami soukromými a veřejnými, nezná kategorii jinou, třetí, tzv. listinu veřejné povahy. Pokud tzv. regresní účet pojištěnce není veřejnou listinou, je listinou soukromou dle § 565 o. z. Na regresní účet zdravotní pojišťovny, který žalobce soudu předložil, je třeba nahlížet jako na jakékoli jiné potvrzení věřitele, ve kterém věřitel potvrzuje, že mu dlužník dluží.

29. Soudní praxe dovodila, že předpokladem procesního úspěchu zdravotní pojišťovny při vymáhání nároku dle § 55 z. č. 48/1997 Sb. je protiprávní jednání vůči pojištěnci pojišťovny, vynaložení nákladů na úhradu hrazených služeb a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním třetí osoby vůči pojištěni a vynaložení nákladů. Prokázání všech těchto předpokladů vzniku regresního nároku dle § 55 z. č. 48/1997 Sb. je nezbytnou podmínkou procesního úspěchu žalující zdravotní pojišťovny. Okolnost, že újmu na zdraví panu [jméno] [jméno] dne 27. 2. 2021 v podobě tržné rány v pravé polovině dolního rtu, způsobil žalovaný, byla v řízení prokázána. Okolnosti, že pan [jméno] [jméno] byl pojištěncem žalobce, že žalobce vynaložil náklady uplatněné touto žalobou na úhradu léčebné péče svého pojištěnce a že všechny náklady byly vynaložené v příčinné souvislosti s újmou na zdraví [jméno] [jméno], ke které došlo při skutku popsaném ve skutkové větě rozhodnutí o přestupku:„ dne 27. 2. 2021 v přesně nezjištěné době ve večerních hodinách v parku za budovou Gymnázia [ulice] v [obec] žalovaný napadl [jméno] [jméno], narozeného 20. 4. 2001, trvale bytem [adresa], že jej dvakrát udeřil pěstí do obličeje a jedenkrát kolenem, čímž mu způsobil tržnou ránu v pravé polovině dolního rtu“, v řízení žalobcem prokázány nebyly. V řízení leží břemeno důkazní na žalobci, je na něm, aby nejen tvrdil, ale i prokázal všechny předpoklady vzniku regresního nároku dle § 55 z. č. 48/1997 Sb. Žalující strana se k jednání soudu se nedostavila. Neúčastí u jednání se žalobce sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Jen pro účely splnění poučovací povinnosti nebylo na místě jednání odročit.

30. Soud při tomto svém právním závěru vyšel ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] podle kterého:„ Je třeba ale konstatovat, že nemělo dojít ani k přiznání práva na náhradu škody ve zbývající části vzneseného nároku, představující náklady za poskytnutou léčebnou péči ohledně I. S. a J. Ž. Je tomu tak proto, že podle protokolu o hlavním líčení vůbec nebylo v řízení před okresním soudem vedeno dokazování, v jehož rámci by byl prokázán rozsah nákladů, které bylo na léčení obou výše jmenovaných nutné vynaložit, a to jak co do jejich specifikace, tak i jejich celkové výše. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR také nikterak neprokázala, zda náklady na zdravotní péči I. S. a J. Ž. již skutečně uhradila příslušnému zdravotnickému zařízení, jelikož podle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., právo na náhradu škody zdravotní pojišťovně vznikne až v okamžiku, kdy zmíněné náklady vynaloží, čili skutečně zaplatí.“ 31. Soud se z důvodů výše uvedených neztotožnil s právními názory uvedenými v rozsudku Městského soudu v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a v rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o tom, že regresní účet pojištěnce je listinou veřejné povahy. Pokud jde o důkazní prostředky, bylo na žalobci, aby v řízení například navrhl provedení důkazu: registrací pana [jméno] [jméno] jako pojištěnce dle § 1 a § 11a z. č. 48/1997 Sb., pokud jde o úhradu péče smluvním zdravotnickým zařízením smlouvami uzavřenými s příslušným zdravotnickým zařízením a jejich dodatky pro rok 2022 dle § 17 z. č. 48/1997 Sb. (žalobce tvrdil, že hradil péči svým smluvním partnerům), pokud jde o provedené úhrady pak například výpisy z účtu žalobce o příslušných odchozích úhradách, nebo potvrzeními zdravotnických zařízení o tom, že jim žalobce za poskytnou léčebnou péči za dané období, například kalendářní měsíc, či čtvrtletí vše uhradil, pokud žalobce platby zdravotnickým zařízením zasílá za určité, svým vnitřním uspořádáním určené, období.

32. S ohledem na tyto závěry pouze na okraj soud dodává, že splatnost pohledávky dle § 55 z. č. 48/1997 Sb. nastává na základě výzvy zdravotní pojišťovny k plnění (žalobce tvrdil a dokládal existenci výzvy ze dne 19. 5. 2021, dle které měl žalovaný plnit do 15 dnů od doručení výzvy). Žalobce tvrdil, že výzvu odeslal dne 20. 5. 2021 toto dokládal obálkou poštovní zásilky. Doručení výzvy by poté nastalo dle § 573 o. z. třetí pracovní den od jejího odeslání. Požadavek na úhradu úroku z prodlení od 14. 1. 2022 by tak mohl obstát. Avšak výše úroku z prodlení by se odvíjela od výše sazby tohoto úroku dle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. (výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů) účinné v době, kdy uplynula lhůta 15 dnů dle výzvy ze dne 19. 5. 2021, tedy nejednalo by se o sazbu úroku z prodlení 10,75% ročně, ale o sazbu nižší.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve sporu plně procesně úspěšný, náhradu nákladů řízení neuplatnil, soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

34. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácenou verzi odůvodnění.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.