26 C 152/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 15 653 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 653 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 653 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1 Žalobou podanou dne 23. 8. 2023 u Okresního soudu v Prostějově se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Okresní soud v Prostějově usnesením č. j. 9 C 254/2023-51 ze dne 18. 4. 2024, které nabylo právní moci dne 25. 5. 2024, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc k vyřízení Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému. Žalobkyně tvrdila, že je distributorem elektrické energie, že žalovaný odebíral na základě smlouvy o dodávce elektrické energie elektřinu v odběrném místě pod adresou , adresa, . Žalovaný byl vlastníkem nemovitosti na této adrese do 8. 9. 2020, kdy se v rámci exekuční dražby stala vlastníkem společnost , právnická osoba, , která nemovitost přenechala k užívání žalovanému. Následně došlo k dalšímu převodu nemovitosti na manžele , jméno FO, , kteří nemovitost převzali dne 16. 1. 2023. Poslední smluvní vztah na odběr elektřiny byl uzavřen se žalovaným, pro neplacení byla smlouva ukončena ke dni 31. 8. 2022. Žalobkyně se opakovaně pokoušela o demontáž elektroměru, který byl umístěn uvnitř domu, přístup do domu však umožnil až dne 18. 1. 2023 pan , jméno FO, , který elektřinu neodebíral. Toto žalobkyni doložila i společnost , právnická osoba, Dům až do předání nemovitosti , jméno FO, užíval žalovaný, který neoprávněně spotřebovával elektřinu v době od 1. 9. 2022 do 9. 1. 2023, kdy přesné množství elektřiny registroval osazený elektroměr. Výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny podle cen určených státem ERÚ v Cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (v tomto případě dle cenového rozhodnutí ERU č. 13/2022 a č. 14/2022) a váženým průměrem který vydává OTE (dříve to byla odchylka), mění se k 1. 5. každého roku. Pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie ERU již nevydává. Pak se náhrada škody skládá z: a) Ceny za silovou elektřinu dle váženého průměru regulační energie zveřejněné ERÚ b) Ceny za distribuci elektřiny v sazbě D02d c) Ceny za systémové služby d) Ceny za podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů e) Ceny za činnost Operátora trhu s elektřinou f) DPH + daně z elektřiny dle z. č. 261/2007 Sb. V posuzovaném období platily ceny v této výši: cena s daní z elektřiny 5 468,72 Kč/MWh; cena bez daně z elektřiny 5 439,72 Kč/MWh; systémové služby 113,53 Kč/MWh; odchylka 3 093,28 Kč/MWh; distribuce – přenos C02d 1 737,91 Kč/MWh; obnovitelné zdroje – dle spotřeby 495 Kč/MWh; operátor trhu 3,43 Kč/OM; daň z elektřiny 28,30 Kč/MWh. Ceníky ERÚ včetně jsou běžně zveřejňovány a lze je považovat za obecně známé. Ve sbírce zákonů vychází ke všem cenovým rozhodnutím sdělení ERÚ o vydání cenových rozhodnutí. Obecná známost vedla k tomu, že je žalobkyně k žalobě s ohledem na rozsah nepřipojila. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo odvozeno od v místě osazeného elektroměru. V období od 1. 9. 2022 do 9. 1. 2023 bylo odebráno 1,464 MWh elektřiny (změřeno elektroměrem). Výpočet škody byl sestaven takto: 1,464 (množství elektřiny) x 5 439,72 Kč/MWh (regulovaná cena dle ERÚ) + 1,464 MWh (množství elektřiny) x 28,30 Kč (daň z elektřiny) + 3,43 Kč (operátor trhu) x 4,307 (měsíce trvání) +706,35 Kč platba za příkon 3 x 32 A + 4 210 Kč (oprávněné náklady) + 2 716,72 Kč (DPH) činí celkem 15 653 Kč, což je výše škody za tento neoprávněný odběr elektřiny. Fakturu žalobce odeslal v den svého vystavení jako běžnou listovní zásilku. O zaplacení byl žalovaný opakovaně upomenut, naposledy dne 30. 3. 2023.2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízeným jednáním soudu se nedostavil.3 Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- Z faktury č. , hodnota, a dokladu o správě zásilek, že faktura byla vystavena žalobkyní žalovanému dne 16. 2. 2023 na částku 15 653 Kč, představující náhradu za neoprávněný odběr elektrické energie z distribuční soustavy na adrese , adresa, v období od 1. 9. 2022 do 9. 1. 2023. Splatnost faktury byla stanovena na den 2. 3. 2023.- Ze Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN, že se žalovaným byl ukončen smluvní vztah na odběr elektřiny dne 31. 8. 2022, elektřinu neoprávněně odebíral v odběrném místě , adresa, v období od 1. 9. 2022 do 9. 1. 2023, tedy 132 dnů (4,307 měsíce). Elektroměrem osazeným v odběrném místě byl zjištěn odběr elektřiny 1 464 kWh. V posuzovaném období platily ceny v této výši: cena s daní z elektřiny 5 468,72 Kč/MWh; cena bez daně z elektřiny 5 439,72 Kč/MWh; systémové služby 113,53 Kč/MWh; odchylka 3 093,28 Kč/MWh; distribuce – přenos C02d 1 737,91 Kč/MWh; obnovitelné zdroje – dle spotřeby 495 Kč/MWh; operátor trhu 3,43 Kč/OM; daň z elektřiny 28,30 Kč/MWh. Výše náhrady za neoprávněný odběr bez daně z elektrické energie byla vypočtena částkou 7 963,75 Kč, cena za činnost operátora trhu činila 14,77 Kč, platba za příkon 706,35 Kč, množství odebrané energie činilo 1,464 MWh, daň z elektrické energie činila 41,43 Kč. Náhrada celkem tak činila částku 8 726,30 Kč. Oprávněné náklady žalobkyně pak byly určeny částkou 4 210 Kč, představující náklady za energetickou kontrolu, provedenou dne 18. 1. 2023 (2 113 Kč) a cenu za činnosti spojené s kontrolou, zjištěním, technicko – dokumentační činností na odběrném místě s dopravou do odběrného místa (2 097 Kč).- Z Avíza č. , hodnota, ze dne 15. 3. 2023 a z Avíza č. , hodnota, ze dne 30. 3. 2023, že žalobkyně žalovaného opakované upomínala o úhradu dlužné částky.- Ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa , adresa, , a fotografie stavu elektroměru, že zde bylo dne 18. 1. 2023 provedeno měření z důvodu neoprávněného odběru elektřiny žalovaným, měřidlo výrobní číslo , hodnota, , typ , Anonymizováno, , rok výroby a rok cejchu , Anonymizováno, bylo shledáno v pořádku a registrovalo spotřebu. Hlavní jistič 3 x 25 A. Odběrné místo zpřístupnil pan , jméno FO, , nový majitel nemovitosti, která ještě nebyla přepsána na katastru. , jméno FO, odběr elektrické energie neprováděl, nemovitost koupil 10. 1. 2023. Bývalý odběratel, žalovaný, se odstěhoval. Měl nemovitost v pronájmu od společnosti , právnická osoba, V rámci kontroly proběhla demontáž měřidla se stavem VT 7445 kWh. Při kontrole nebylo zjištěno, že by byly poškozeny, resp. jakkoli narušeny ochranné prvky (plomby) na hlavním jističi, elektroměru, spínacím prvku, nebo jističi spínacího prvku.- Z emailové komunikace ze dne 24. 1. 2023 mezi společností , právnická osoba, a panem , jméno FO, , že vklad převodu vlastnictví k nemovitosti bude proveden ke dni 16. 1. 2023, dne 10. 1. 2023 byla nemovitost předána novým majitelům. Dále byly zasílány kontaktní údaje na žalovaného.- Z předávacího protokolu k nemovitosti, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, si jako kupující a přebírající přebrali od společnosti , právnická osoba, jako prodávajícího a předávajícího nemovité věci na adrese , adresa, , a to dne 10. 1. 2023. Předávací protokol obsahuje mimo jiné poznámku, že stávající elektroměr má být odmontován bývalým distributorem elektřiny, žalobkyní, ke dni 18. 1. 2023, a kupující si zabezpečí instalaci nového elektroměru. Náklady na výměnu uhradí prodávající.4 Z ostatních provedených důkazů soud neučinil ve věci žádná relevantní zjištění, když se týkaly pátrání po bydlišti žalovaného v době podání žaloby.5 Na základě skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný byl odběratelem elektrické energie v odběrném místě pod adresou , adresa, na základě smlouvy o dodávce elektrické energie do 31. 8. 2022. K tomuto datu byla ukončena se žalovaným smlouva o dodávkách elektřiny, ale žalovaný nadále neoprávněně elektřinu odebíral, a to až do 9. 1. 2023. Neoprávněný odběr tedy trval 132 dnů. Elektroměrem osazeným v odběrném místě byl zjištěn odběr elektřiny 1 464 kWh. V posuzovaném období platily ceny v této výši: cena s daní z elektřiny 5 468,72 Kč/MWh; cena bez daně z elektřiny 5 439,72 Kč/MWh; systémové služby 113,53 Kč/MWh; odchylka 3 093,28 Kč/MWh; distribuce – přenos C02d 1 737,91 Kč/MWh; obnovitelné zdroje – dle spotřeby 495 Kč/MWh; operátor trhu 3,43 Kč/OM; daň z elektřiny 28,30 Kč/MWh. Výše náhrady za neoprávněný odběr bez daně z elektrické energie byla vypočtena částkou 7 963,75 Kč, cena za činnost operátora trhu činila 14,77 Kč, platba za příkon 706,35 Kč, množství odebrané energie činilo 1,464 MWh, daň z elektrické energie činila 41,43 Kč. Náhrada celkem tak činila částku 8 726,30 Kč. Oprávněné náklady žalobkyně pak byly určeny částkou 4 210 Kč, představující náklady za energetickou kontrolu, provedenou dne 18. 1. 2023 (2 113 Kč) a cenu za činnosti spojené s kontrolou, zjištěním, technicko – dokumentační činností na odběrném místě s dopravou do odběrného místa (2 097 Kč). Žalobkyně vystavila na náhradu za neoprávněný odběr elektrické energie dne 16. 2. 2023 fakturu č. , hodnota, , splatnou dne 2. 3. 2023. Ani přes opakované výzvy k úhradě žalovaný ničeho neuhradil.6 Podle § 51 z. č. 458/2000 Sb., energetického zákona (1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.7 Podle § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2. U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů, přes které se neoprávněný odběr uskutečnil, v dotčeném odběrném místě, ve výrobně elektřiny nebo v distribuční soustavě. U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu vynásobí hodnota jmenovitého napětí 230 V počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se dále vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem před elektroměrem, c) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní přípojkové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavní domovní pojistkovou skříní, nebo d) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmen a) až c). Výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaného podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. Hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, b) nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet.8 Podle § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, odečte se od odběru elektřiny vypočítaného podle § 16 odst. 6 odběr elektřiny naměřený provozovatelem distribuční soustavy. Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady za neoprávněný odběr se stanoví tak, že hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoveného podle § 16 odst. 6 nebo hodnota zjištěná podle odstavce 1 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru se vynásobí a) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. Výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu4). Je-li mezi provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo výrobcem elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě uzavřena smlouva podle § 50 odst. 6 energetického zákona, ustanovení odstavce 3 písm. b) se a) nepoužije, nebyl-li prokázán odběr elektřiny z neměřené části nebo nedošlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, b) použije na množství neoprávněně odebrané elektřiny při napojení na neměřenou část nebo při neoprávněném zásahu do elektroměru. Provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.9 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11 V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy, jejíž součástí bylo i odběrné místo pod adresou , adresa, zjistila dne 1. 9. 2022 neoprávněný odběr elektrické energie. Odběratelem elektrické energie v tomto odběrném místě do 31. 8. 2022 byl žalovaný, kdy jeho smluvní vztah byl k tomuto datu ukončen. Z předávacího protokolu k nemovitosti má soud za prokázané, že i po datu 31. 8. 2022 žalovaný nemovitost pod uvedenou adresou užíval k bydlení, a to do dne 9. 1. 2023. Z uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný i po 31. 8. 2022 elektrickou energii v uvedeném odběrném místě spotřebovával aniž by měl sjednánu smlouvu o dodávce elektrické energie, a to ke škodě žalobkyně dle § 51 odst. 1 pís. a) z. č. 458/2000 Sb. Podle § 51 odst. 2 z. č. 458/2000 Sb. je přitom neoprávněný odběr elektrické energie zakázán. Žalovaný tak porušil uvedený zákonný zákaz.12 Podle § 51 odst. 3 z. č. 458/2000 Sb. je žalovaný povinen nahradit žalobkyni vzniklou škodu. Výše škody přitom sestává z ceny elektrické energie a nákladů na zjištění neoprávněného odběru určené dle § 16 a § 17 vyhl. č. 359/2020 Sb. Výše škody v tomto případě byla určena výpočtem podle hodnoty spotřeby elektrické energie měřené elektroměrem v odběrném místě dle citované vyhlášky, když při zjištění neoprávněného odběru nebylo zjištěno, že by byly poškozeny, resp. jakkoli narušeny ochranné prvky (plomby) na hlavním jističi, elektroměru, spínacím prvku, nebo jističi spínacího prvku. V řízení nebyla uplatněna žádná námitka znějící proti množství elektrické energie zjištěnému jako neoprávněný odběr realizovaný žalovaným. Výše škody jako ceny elektrické energie i nákladů na zjištění neoprávněného odběru byla žalobkyní určena v souladu s ceníky žalobkyně. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě škody fakturou ze dne 16. 2. 2023, žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl i co do v souladu se zákonem požadovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb.13 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení 1 600 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, náhrady hotových výdajů 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, sepis žaloby), přičemž další dvě doplnění žaloby soud nepovažuje za účelné, neboť tam uvedené skutečnosti měly být tvrzeny již v samotné žalobě.14 Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.