26 C 172/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně . Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného . Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 45 000 Kč s příslušenstvím pro vzájemný návrh 59 826 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 000 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o žalobě částku 19 965 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

III. Vzájemný návrh žalovaného, aby byla žalobkyně povinna zaplatit žalovanému částku 59 826 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu částku 13 431 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 17. 8. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 12. 2. 2013. Za dobu trvání manželství účastníkům vznikl dluh u , banka, . v celkové výši 360 000 Kč na základě smlouvy o hypotečním úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 21. 7. 2010 a dluh u , banka, . v celkové výši 90 000 Kč na základě smlouvy o hypotečním úvěru č. , Anonymizováno, /2 ze dne 17. 8. 2010, přičemž po rozvodu manželství veškeré závazky hradila pouze žalobkyně. Protože závazky nebyly hrazeny řádně, , banka, . podala proti účastníkům řízení žalobu o zaplacení částky 261 506,28 Kč s příslušenstvím, která byla vedena u , označení soudu, pod sp. zn. , spisová značka, . V této věci bylo rozhodnuto tak, že účastníci musí plnit společně a nerozdílně a rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 7. 2016. Žalobkyně splácí dluh vůči , banka, . v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč, žalovaný nehradí ničeho. Žalobkyně proto touto žalobou požaduje zaplatit ½ uhrazených splátek za období od 17. 10. 2021 do 17. 3. 2023 v celkové výši 45 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 5. 2023, tedy po marném uplynutí lhůty k úhradě, poskytnuté žalovanému v předžalobní výzvě.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal s odůvodněním, že žalobkyni ničeho nedluží, když za trvání jejich manželství vzniklo mnoho dluhů a naprostou většinu z nich zaplatil žalovaný. Ačkoliv se jednalo o dluhy společné, byly vedeny pouze na jméno žalovaného a tento je musel uhradit prostřednictvím exekucí. Kvůli této situaci žalovaný přišel o dva manažerské posty a musel měnit zaměstnání. Je to tedy žalobkyně, která dlužní peníze žalovanému, nikoliv naopak. Podáním ze dne 7. 6. 2024, které bylo soudu doručeno téhož dne, vznesl žalovaný vůči žalobkyni vzájemný návrh a požadoval zaplacení částky 59 826 Kč s odůvodněním, že v minulosti z titulu zaniklého společného jmění se žalobkyní sám zaplatil několik dluhů, a to dluh vůči , právnická osoba, . ve výši 4 715,42 Kč s příslušenstvím, který se navýšil díky nákladům vymáhání na částku 14 217 Kč. Šlo o platbu za využívání pevné telefonní linky v době od 1. 1. 2013 do 16. 5. 2013, přičemž tuto linku využívala především žalobkyně ke svému zaměstnání. Příkaz k úhradě vydal dne 17. 3. 2016 Český telekomunikační úřad pod , spisová značka, . Pro tento dluh byla vedena exekuce u , označení soudu, pod sp. zn. , spisová značka, (exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, z , adresa, sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný vše uhradil sám, exekuce byla ukončena dne 30. 6. 2019. Dále se jednalo o dluh vůči , banka, . ve výši 21 800 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 5 460 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 716 Kč a náklady řízení ve výši 11 907 Kč, celkem 40 883 Kč, kdy se jednalo o nedoplatek přečerpání kontokorentu k účtu v roce 2013. Peníze čerpala žalobkyně, žalovaný byl dluh zavázán uhradit rozsudkem , označení soudu, ze dne 2. 2. 2015 sp. zn. , spisová značka, . Dluh byl vymáhán exekučně, řízení bylo vedeno u , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, . Dále se jednalo o dluh vůči společnosti , právnická osoba, . ve výši 34 627,99 Kč spolu s náklady řízení ve výši 14 938 Kč, celkem 49 565,99 Kč. Šlo o úvěr, který čerpala a peníze spotřebovala žalobkyně za trvání manželství. Žalovanému bylo uloženo tento dluh uhradit rozsudkem , označení soudu, ze dne 23. 10. 2014 sp. zn. , spisová značka, . Dluh byl vymáhán exekučně, řízení bylo vedeno u , označení soudu, pod sp. zn. , spisová značka, . Konečně žalovaný zaplatil dluh vůči , banka, . ve výši 14 987,18 Kč, kdy šlo o úvěr, sjednaný za trvání manželství, peníze využila žalobkyně. Žalovanému bylo uloženo tento dluh zaplatit rozsudkem , označení soudu, ze dne 30. 4. 2015 sp. zn. , spisová značka, . Dluh byl vymáhán exekučně, řízení bylo vedeno , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný tak na společné dluhy uhradil nejméně 119 653,17 Kč a polovina z této částky činí 59 826 Kč.

3. Žalobkyně vzájemný návrh žalovaného neuznala, uvedla, že tvrzený dluh vůči , právnická osoba, . byl pouze dluhem žalovaného, když účastníci se již v roce 2012 rozestěhovali a byt užíval nadále pouze žalovaný. Předmětná linka fungovala výlučně pro TV a PC. Ve vztahu ke dluhům vůči , banka, žalobkyně tvrdila, že neměla a nemá žádný účet u , banka, ., tudíž nemohla přečerpat účet ani si zřídit úvěr. Finanční prostředky od společnosti , právnická osoba, využíval výlučně žalovaný. Nad rámec těchto tvrzení pak žalobkyně vůči uplatněným nárokům vznesla námitku promlčení.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:- Z výzvy k úhradě včetně podacího lístku a sledování zásilky, že žalobkyně přípisem své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 45 000 Kč jako poloviny splátek dluhu vůči , banka, . za období od 17. 10. 2021 do 17. 3. 2023, kdy žalobkyně za toto období zaplatila celkovou částku 90 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení požadované částky nejpozději do 30. 4. 2023, v opačném případě byla žalobkyně připravena obrátit se na soud. Výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 6. 4. 2023 a dodána dne 28. 4. 2023.- Z historie úvěru s anuitním splácením, z potvrzení o vedení účtu a výpisu z účtu, že žalobkyně na úvěr č. , hodnota, splácela v období od října 2021 do března 2022 částku 5 000 Kč měsíčně, a to převodem finančních prostředků ze svého účtu, vedeného u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, na účet, vedený u , banka, . pod č. , č. účtu, .- Z předžalobní výzvy a podacího lístku, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 90 000 Kč jako nedoplatku úvěru u , banka, . č. , Anonymizováno, , a to do 25. 2. 2022. Výzva byla žalovanému odeslána dne 18. 2. 2022.- Z emailové komunikace právních zástupkyň účastníků z července 2023, že žalovaný navrhoval zaplatit žalobkyni částku 45 000 Kč ve dvou splátkách do 31. 8. 2023. Žalobkyně požadovala úhradu celé částky nejpozději do 30. 7. 2023 s tím, že žalovaný měl dostatek času svůj závazek splnit a žalobkyně již není ochotna dále čekat.- Z rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. , spisová značka, ze dne 17. 3. 2016, které nabylo právní moci dne 7. 4. 2016 a vykonatelnosti dne 23. 4. 2016, z exekučního návrhu ze dne 9. 3. 2017, z pověření soudního exekutora, vydaného , označení soudu, dne 18. 4. 2017 pod č. j. , spisová značka, , a ze zprávy Exekutorského úřadu , adresa, ze dne 29. 7. 2024, že Český telekomunikační úřad uložil žalovanému citovaným rozhodnutím zaplatit navrhovateli, společnosti , právnická osoba, ., částku 4 715,42 Kč jako dlužnou částku za poskytnutou službu elektronických komunikací za období od 1. 1. 2013 do 16. 5. 2013. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, podal oprávněný, společnost , právnická osoba, ., proti žalovanému exekuční návrh ze dne 9. 3. 2017, na základě kterého byla , označení soudu, dne 18. 4. 2017 pod č. j. , spisová značka, pověřena k vymožení dluhu soudní exekutorka, , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Exekuce byla skončena vymožením dne 28. 8. 2019 po čtyřech úhradách žalovaného ve dnech 20. 5. 2019, 20. 6. 2019, 24. 7. 2019 a 25. 7. 2019.- Z rozsudku , označení soudu, ze dne 2. 2. 2015 č. j. , spisová značka, , exekučního návrhu ze dne 30. 4. 2015, pověření soudního exekutora, vydaného , označení soudu, dne 15. 5. 2015 pod č. j. , spisová značka, , že rozsudkem , označení soudu, ze dne 2. 2. 2015 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 4. 3. 2015, ve věci žalobce , právnická osoba, . proti žalovanému, , Jméno žalovaného, , byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 800 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. , banka, . a žalovaný uzavřeli dne 24. 6. 2011 Smlouvu , Anonymizováno, , žalovaný nepovoleně konto přečerpal a ke dni 1. 8. 2013 se stal splatný celý nezaplacený zůstatek dluhu. K jednání soudu o této věci se žalovaný nedostavil, k podané žalobě se nevyjádřil, tvrzení žalobce nijak nerozporoval. Oprávněný, , banka, . podal proti žalovanému, který svůj dluh neuhradil, exekuční návrh ze dne 30. 4. 2015. , označení soudu, dne 15. 5. 2015 pod č. j. , spisová značka, pověřil k vymožení dluhu soudního exekutora, , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, .- Z rozsudku , označení soudu, ze dne 23. 10. 2014 č. j. , spisová značka, , exekučního návrhu ze dne 13. 1. 2015, pověření soudního exekutora, vydaného , označení soudu, dne 26. 1. 2015 pod č. j. , spisová značka, , z Oznámení soudního exekutora o skončení exekuce ze dne 26. 7. 2017 a ze sdělení Exekutorského úřadu , adresa, ze dne 29. 7. 2024, že rozsudkem , označení soudu, ze dne 23. 10. 2014 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 5. 12. 2014, ve věci žalobce , právnická osoba, . proti žalovanému, , Jméno žalovaného, , byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 34 627,99 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, kdy žalobce a žalovaný uzavřeli dne 6. 2. 2006 smlouvu č. , hodnota, o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 35 000 Kč. Pro neplacení ze strany žalovaného došlo ke dni 27. 11. 2013 k ukončení smlouvy a ke dni 16. 11. 2013 k zesplatnění všech závazků žalovaného vůči žalobci. K jednání soudu o této věci se žalovaný nedostavil a soud k návrhu žalobce rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Oprávněný, , právnická osoba, ., podal proti žalovanému, který svůj dluh neuhradil, exekuční návrh ze dne 13. 1. 2015. , označení soudu, dne 26. 1. 2015 pod č. j. , spisová značka, pověřil k vymožení dluhu soudního exekutora, , tituly před jménem, , adresa, , Exekutorský úřad , adresa, . Pohledávka oprávněného a náklady exekuce byly uhrazeny srážkami ze mzdy povinného a dvěma úhradami povinného v celkové výši 4 000 Kč, kdy úhrada byla provedena devíti platbami ve dnech 19. 4. 2016, 19. 5. 2016, 17. 6. 2016, 29. 8. 2016, 21. 3. 2017, 21. 4. 2017, 23. 5. 2017 a 21. 6. 2017, kdy byla exekuce ukončena.- Z rozsudku , označení soudu, ze dne 30. 4. 2015 č. j. , spisová značka, , exekučního návrhu ze dne 7. 9. 2015, pověření soudního exekutora, vydaného , označení soudu, dne 17. 9. 2015 pod č. j. , spisová značka, , a oznámení o skončení exekuce ze dne 26. 10. 2018, že rozsudkem , označení soudu, ze dne 30. 4. 2015 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 3. 6. 2015, ve věci žalobce , právnická osoba, . proti žalovanému, , Jméno žalovaného, , byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 987,18 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. , banka, . a žalovaný uzavřeli Smlouvu o úvěru čerpaného prostřednictvím kreditní karty, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr do výše dílčího úvěrového limitu 12 000 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek, proto žalobce ke dni 20. 8. 2013 prohlásil úvěr v celkové výši 14 987,18 Kč za splatný. K jednání soudu o této věci se žalovaný nedostavil, k podané žalobě se nevyjádřil, tvrzení žalobce nijak nerozporoval. Oprávněný, , banka, podal proti žalovanému, který svůj dluh neuhradil, exekuční návrh ze dne 7. 9. 2015. , Anonymizováno, dne 17. 9. 2015 pod č. j. , spisová značka, pověřil k vymožení dluhu soudního exekutora, , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, .- Ze sdělení soudního exekutora, , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, ze dne 25. 7. 2024, že exekuce vykonávaná na základě usnesení , označení soudu, ze dne 17. 9. 2015 č. j. , spisová značka, byla ze zákona spojena s exekucí sp. zn. , spisová značka, , označení soudu, . Pohledávky byly vymáhány srážkami ze mzdy žalovaného ve dnech 21. 6. 2017, 21. 7. 2017, 21. 8. 2017, 21. 9. 2017, 20. 10. 2017, 21. 11. 2017, 19. 12. 2017, 22. 1. 2018, 20. 2. 2018, 20. 3. 2018, 19. 4. 2018, 18. 5. 2018, 15. 6. 2018, 18. 7. 2018, 17. 8. 2018, 11. 9. 2018 a dne 19. 9. 2018, kdy bylo exekuční řízení ukončeno.- Z usnesení , označení soudu, ze dne 9. 1. 2014 č. j. , spisová značka, a výpisu vydaných rozhodnutí v ISAS, že tímto rozhodnutím bylo zastaveno řízení o vypořádání společného jmění manželů, žalobkyně a žalovaného, neboť žalovaný (v uvedeném řízení v postavení žalobce) nezaplatil soudní poplatek. Usnesení nabylo právní moci dne 5. 2. 2014.- Z rozsudku , označení soudu, ze dne 26. 5. 2015 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 30. 6. 2015, že tímto rozsudkem pro uznání byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci, společnosti , právnická osoba, , částku ve výši 12 649 Kč s příslušenstvím, a to ve splátkách, když žalovaný uplatněný dluh výslovně uznal a o splátky požádal z důvodu dalších dluhů.- Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, , že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem , označení soudu, ze dne 12. 2. 2013 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 12. 2. 2013, přičemž oba účastníci shodně uvedli a učinili nesporným, že od března 2012 spolu nežijí a nevedou společnou domácnost ve smyslu společného hospodaření. Od prosince 2012 žili účastníci odděleně, kdy se žalobkyně odstěhovala.- Ze spisu , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, , že žalobce, společnost , právnická osoba, ., podal dne 2. 9. 2015 proti , Jméno žalobkyně, a , Jméno žalovaného, jako žalovaným žalobu o zaplacení částky 261 506,28 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 21. 7. 2010. Rozsudkem ze dne 26. 5. 2016 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 27. 7. 2016, bylo řízení co do částky 8 000 Kč zastaveno a dále byla žalovaným (tedy žalobkyni a žalovanému v tomto řízení) uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 261 506,28 Kč s příslušenstvím, a to žalovanému , Jméno žalovaného, do tří dnů od právní moci rozsudku a žalované , Jméno žalobkyně, ve splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně. Ve vztahu k žalovanému , Jméno žalovaného, bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, když tento se k jednání nedostavil, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaná , Jméno žalobkyně, pak uplatněný nárok uznala a požádala o splátky.- Ze spisu , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, , že žalobkyně podala proti žalovanému dne 16. 3. 2022 žalobu o zaplacení částky 90 000 Kč s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 12. 2. 2013. Za dobu trvání manželství účastníkům vznikl dluh u , banka, . v celkové výši 360 000 Kč na základě smlouvy o hypotečním úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 21. 7. 2010 a dluh u , banka, . v celkové výši 90 000 Kč na základě smlouvy o hypotečním úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 17. 8. 2010, přičemž po rozvodu manželství veškeré závazky hradila pouze žalobkyně. Protože závazky nebyly hrazeny řádně, , banka, . podala proti účastníkům řízení žalobu o zaplacení částky 261 506,28 Kč s příslušenstvím, která byla vedena u , banka, pod sp. zn. , spisová značka, . V této věci bylo rozhodnuto tak, že účastníci musí plnit společně a nerozdílně a rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 7. 2016. Žalobkyně splácí dluh vůči , banka, . v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč, žalovaný nehradí ničeho. Žalobkyně proto touto žalobou požaduje zaplatit ½ uhrazených splátek za období tří let zpětně od podání žaloby v celkové výši 90 000 Kč s příslušenstvím. V řízení bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání ze dne 17. 6. 2022 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 19. 7. 2022, když žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, který byl dříve ve věci vydán, tento však v zákonné lhůtě v souladu se zákonnými požadavky neodůvodnil. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení.- Ze spisu , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, , že žalobkyně podala dne 19. 6. 2014 na žalovaného žalobu o zaplacení částky 32 113 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný byli manželé, manželství bylo rozvedeno rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 12. 2. 2013 sp. zn. , spisová značka, . Bývalým manželům vznikl společný dluh vůči , právnická osoba, v celkové výši 31 133 Kč, přičemž žalobkyně na tento dluh zaplatila částku 4 000 Kč a po žalovaném žádala polovinu této částky, tj. 2 000 Kč. Za trvání manželství dále vznikl účastníkům dluh vůči , banka, v celkové výši 360 000 Kč na základě úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 21. 7. 2010, přičemž žalobkyně uhradila částku 4 000 Kč a žádala po žalovaném zaplatit její polovinu, tj. 2 000 Kč. Za trvání manželství dále vznikl účastníkům dluh vůči ČSOB a. s. v celkové výši 90 000 Kč na základě hypoteční smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 17. 8. 2010, přičemž žalobkyně uhradila částku 9 200 Kč a žádala po žalovaném zaplatit její polovinu, tj. 4 600 Kč. Za trvání manželství dále vznikl účastníkům dluh vůči , právnická osoba, . v celkové výši 130 000 Kč na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 20. 10. 2010, přičemž žalobkyně uhradila částku 47 024 Kč a žádala po žalovaném zaplatit její polovinu, tj. 23 512 Kč. Rozsudkem , označení soudu, ze dne 10. 12. 2014 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 11. 2. 2015, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, neboť žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil.- Ze spisu , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, , že žalobkyně podala dne 12. 10. 2015 na žalovaného žalobu o zaplacení částky 38 122,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný byli manželé, manželství bylo rozvedeno rozsudkem , označení soudu, ze dne 12. 2. 2013 sp. zn. , spisová značka, . Bývalým manželům vznikl společný dluh vůči , právnická osoba, , přičemž žalobkyně na tento dluh zaplatila částku 7 500 Kč a po žalovaném žádala polovinu této částky, tj. 3 500 Kč. Za trvání manželství dále vznikl účastníkům dluh vůči , banka, . v celkové výši 360 000 Kč na základě úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 21. 7. 2010, přičemž žalobkyně uhradila částku 15 000 Kč a žádala po žalovaném zaplatit její polovinu, tj. 7 500 Kč. Za trvání manželství dále vznikl účastníkům dluh vůči , banka, . v celkové výši 90 000 Kč na základě hypoteční smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 17. 8. 2010, přičemž žalobkyně uhradila částku 15 000 Kč a žádala po žalovaném zaplatit její polovinu, tj. 7 500 Kč. Za trvání manželství dále vznikl účastníkům dluh vůči , právnická osoba, . v celkové výši 130 000 Kč na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 20. 10. 2010, přičemž žalobkyně uhradila částku 38 745 Kč a žádala po žalovaném zaplatit její polovinu, tj. 19 372 Kč. Rozsudkem , označení soudu, ze dne 3. 5. 2016 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 28. 6. 2016, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno., právnická osoba, důkazu navržený spis , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, , týkající se výživného pro syna účastníků, soud pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti řízení zamítl, když skutečnosti, potřebné pro posouzení věci, byly prokázány ostatními provedenými důkazy.

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

7. Účastníci řízení byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem , označení soudu, ze dne 12. 2. 2013 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 12. 2. 2013, přičemž oba účastníci shodně uvedli a učinili nesporným, že od března 2012 spolu nežijí a nevedou společnou domácnost ve smyslu společného hospodaření. Od prosince 2012 žili účastníci odděleně, kdy se žalobkyně odstěhovala. Žalobce, společnost , právnická osoba, ., podal dne 2. 9. 2015 u , označení soudu, proti , Jméno žalobkyně, a , Jméno žalovaného, jako žalovaným žalobu o zaplacení částky 261 506,28 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 21. 7. 2010. Rozsudkem ze dne 26. 5. 2016 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 27. 7. 2016, bylo řízení co do částky 8 000 Kč zastaveno a dále byla žalovaným (tedy žalobkyni a žalovanému v tomto řízení) uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 261 506,28 Kč s příslušenstvím, a to žalovanému , Jméno žalovaného, do tří dnů od právní moci rozsudku a žalované , Jméno žalobkyně, ve splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně. Ve vztahu k žalovanému , Jméno žalovaného, bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, když tento se k jednání nedostavil, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaná , Jméno žalobkyně, pak uplatněný nárok uznala a požádala o splátky. Žalobkyně pak splácela uvedený dluh splátkami po 5 000 Kč měsíčně, a to i v projednávané věci posuzovaném období od 17. 10. 2021 do 17. 3. 2023, kdy žalovaná zaplatila celkovou částku 90 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k zaplacení poloviny této částky ve výši 45 000 Kč, a to do 30. 4. 2023. Výzva byla žalovanému doručena dne 28. 4. 2023.

8. Žalobkyně podala již v minulosti u , označení soudu, na žalovaného žaloby z téhož důvodu, kdy jako spoludlužník hradila jejich společné závazky a v rámci řízení sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, vymáhala po žalovaném polovinu plateb. V řízení sp. zn. , spisová značka, (které se týkalo téhož závazku jako v projednávané věci) bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, kdy žalovaný neodůvodnil podaný odpor, a v řízení sp. zn. , spisová značka, bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, když žalovaný se bez omluvy nedostavil k nařízenému jednání a žalobkyně jeho vydání navrhla. V řízení sp. zn. , spisová značka, bylo žalobě žalobkyně v plném rozsahu vyhověno. Naopak žalovaný podal proti žalobkyni žalobu o vypořádání společného jmění manželů, žalobkyně a žalovaného, řízení však bylo usnesením , označení soudu, č. j. , spisová značka, ze dne 9. 1. 2014, které nabylo právní moci dne 5. 2. 2014, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, Anonymizováno9. Český telekomunikační úřad uložil žalovanému rozhodnutím č. , Anonymizováno, ze dne 17. 3. 2016, které nabylo právní moci dne 7. 4. 2016 a vykonatelnosti dne 23. 4. 2016, zaplatit navrhovateli, společnosti , právnická osoba, . částku 4 715,42 Kč jako dlužnou částku za poskytnutou službu elektronických komunikací za období od 1. 1. 2013 do 16. 5. 2013. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, podal oprávněný, společnost , právnická osoba, ., proti žalovanému exekuční návrh ze dne 9. 3. 2017, na základě kterého byla , označení soudu, dne 18. 4. 201 pod č. j. , spisová značka, pověřena k vymožení dluhu soudní exekutorka, , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Exekuce byla skončena vymožením dne 28. 8. 2019 po čtyřech úhradách žalovaného po čtyřech úhradách žalovaného ve dnech 20. 5. 2019, 20. 6. 2019, 24. 7. 2019 a 25. 7. 2019. Rozsudkem , označení soudu, ze dne 2. 2. 2015 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 4. 3. 2015, ve věci žalobce , právnická osoba, . proti žalovanému, , Jméno žalovaného, , byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 800 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. , banka, . a žalovaný uzavřeli dne 24. 6. 2011 Smlouvu , Anonymizováno, , žalovaný nepovoleně konto přečerpal a ke dni 1. 8. 2013 se stal splatný celý nezaplacený zůstatek dluhu. K jednání soudu o této věci se žalovaný nedostavil, k podané žalobě se nevyjádřil, tvrzení žalobce nijak nerozporoval. Oprávněný, , banka, . podal proti žalovanému, který svůj dluh neuhradil, exekuční návrh ze dne 30. 4. 2015. , označení soudu, dne 15. 5. 2015 pod č. j. , spisová značka, pověřil k vymožení dluhu soudního exekutora, , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Rozsudkem , označení soudu, ze dne 30. 4. 2015 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 3. 6. 2015, ve věci žalobce , právnická osoba, . proti žalovanému, , Jméno žalovaného, , byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 987,18 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. , banka, . a žalovaný uzavřeli Smlouvu o úvěru čerpaného prostřednictvím kreditní karty, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr do výše dílčího úvěrového limitu 12 000 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek, proto žalobce ke dni 20. 8. 2013 prohlásil úvěr v celkové výši 14 987,18 Kč za splatný. K jednání soudu o této věci se žalovaný nedostavil, k podané žalobě se nevyjádřil, tvrzení žalobce nijak nerozporoval. Oprávněný, , banka, . podal proti žalovanému, který svůj dluh neuhradil, exekuční návrh ze dne 7. 9. 2015. , banka, dne 17. 9. 2015 pod č. j. , spisová značka, pověřil k vymožení dluhu soudního exekutora, , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Exekuce vykonávaná na základě usnesení , banka, ze dne 17. 9. 2015 č. j. , spisová značka, byla ze zákona spojena s exekucí sp. zn. , spisová značka, , označení soudu, . Pohledávky byly vymáhány srážkami ze mzdy žalovaného ve dnech 21. 6. 2017, 21. 7. 2017, 21. 8. 2017, 21. 9. 2017, 20. 10. 2017, 21. 11. 2017, 19. 12. 2017, 22. 1. 2018, 20. 2. 2018, 20. 3. 2018, 19. 4. 2018, 18. 5. 2018, 15. 6. 2018, 18. 7. 2018, 17. 8. 2018, 11. 9. 2018 a dne 19. 9. 2018, kdy bylo exekuční řízení ukončeno. Rozsudkem , označení soudu, ze dne 23. 10. 2014 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 5. 12. 2014, ve věci žalobce , právnická osoba, . proti žalovanému, , Jméno žalovaného, , byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 34 627,99 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, kdy žalobce a žalovaný uzavřeli dne 6. 2. 2006 smlouvu č. , hodnota, o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 35 000 Kč. Pro neplacení ze strany žalovaného došlo ke dni 27. 11. 2013 k ukončení smlouvy a ke dni 16. 11. 2013 k zesplatnění všech závazků žalovaného vůči žalobci. K jednání soudu o této věci se žalovaný nedostavil a soud k návrhu žalobce rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Oprávněný, , právnická osoba, ., podal proti žalovanému, který svůj dluh neuhradil, exekuční návrh ze dne 13. 1. 2015. , označení soudu, dne 26. 1. 2015 pod č. j. , spisová značka, pověřil k vymožení dluhu soudního exekutora, , tituly před jménem, , adresa, , Exekutorský úřad , adresa, . Pohledávka oprávněného a náklady exekuce byly uhrazeny srážkami ze mzdy povinného a dvěma úhradami povinného v celkové výši 4 000 Kč, kdy úhrada byla provedena devíti platbami ve dnech 19. 4. 2016, 19. 5. 2016, 17. 6. 2016, 29. 8. 2016, 21. 3. 2017, 21. 4. 2017, 23. 5. 2017 a 21. 6. 2017, kdy byla exekuce ukončena.

10. Dle § 1872 občanského zákoníku je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Zvláštní ujednání věřitele a spoludlužníka nepůsobí vůči ostatním spoludlužníkům.

11. Dle § 1875 občanského zákoníku se má za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.

12. Dle § 1876 odst. 2 občanského zákoníku vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.

13. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

15. Podle § 3028 odst. 1 občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle § 150 odst. 4 z. č. 40/1964 Sb. ve znění platném a účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“) nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

18. Podle § 511 odst. 2 obč. zák. není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

19. Podle § 609 občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

20. Podle § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

21. Podle § 611 občanského zákoníku se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

22. Podle § 619 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

23. Podle § 621 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

24. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Podle § 638 odst. 1 občanského zákoníku se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

26. Soud na shora zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že rozsudkem , označení soudu, ze dne 26. 5. 2016 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 27. 7. 2016 byla žalovaným (tedy žalobkyni a žalovanému v tomto řízení) uložena povinnost zaplatit žalobci, , právnická osoba, ., společně a nerozdílně částku 261 506,28 Kč s příslušenstvím, a to žalovanému , Jméno žalovaného, do tří dnů od právní moci rozsudku a žalované , Jméno žalobkyně, ve splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně (spis , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně pak prokázala, že uvedený dluh řádně splácela výlučně sama splátkami po 5 000 Kč měsíčně, a to i v projednávané věci posuzovaném období od 17. 10. 2021 do 17. 3. 2023, kdy žalovaná zaplatila celkovou částku 90 000 Kč (historie úvěru s anuitním splácením, výpis z účtu a potvrzení o vedení účtu). Proti této částce ani proti skutečnosti, že žalovaná splácí uvedený dluh sama, žalovaný ničeho nenamítal, pouze tvrdil, že i on sám platil za žalobkyni jiné dluhy. V souladu s ustanovením § 1876 odst. 2 občanského zákoníku je pak žalobkyně oprávněna požadovat účast žalovaného na takto provedených platbách, a to v rozsahu jedné poloviny vyplacených částek, tedy celkem 45 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky do 30. 4. 2023. Výzva byla žalovanému doručena dne 28. 4. 2023, žalovaný však doposud ničeho neuhradil. Žalovaný byl proto výrokem I. tohoto rozsudku zavázán k úhradě podílu jedné poloviny na platbách žalobkyně a dále k úhradě zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 6 odst. 2 občanského zákoníku platí, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. V rozporu s tímto ustanovením by byl výklad ust. § 1876, odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého by žalobkyně měla nejprve zaplatit více než činí absolutně určená hodnota ½ celkového dluhu na jednotlivých dílčích dluzích a pak by teprve mohla žádat plnění od žalovaného. Je věcí žalovaného, aby se na úhradě dluhů rovněž podílel a bez dalšího nebyly tyto dluhy plněny toliko ze strany žalobkyně. Soud proto žalobě žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

27. Naopak, po aplikaci citovaných právních norem na vzájemný návrh žalovaného soud dospěl k závěru, že vzájemný návrh žalovaného důvodný není. Žalovaný v rámci vzájemného návrhu, doručenému Okresnímu soudu v Olomouci dne 7. 6. 2024, tvrdil, že rovněž on hradil některé společné závazky, které vznikly účastníkům za trvání manželství, výlučně sám, a to konkrétně závazek vůči , právnická osoba, . ve výši 4 715,42 Kč s příslušenstvím, který se navýšil díky nákladům vymáhání na částku 14 217 Kč; závazek vůči , banka, . ve výši 21 800 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 5 460 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 716 Kč a náklady řízení ve výši 11 907 Kč, celkem 40 883 Kč; závazek vůči společnosti , právnická osoba, . ve výši 34 627,99 Kč spolu s náklady řízení ve výši 14 938 Kč, celkem 49 565,99 Kč a závazek vůči , banka, . ve výši 14 987,18 Kč. Žalovaný vzájemným návrhem požadoval po žalobkyni úhradu jedné poloviny plateb, které provedl, tedy částku ve výši 59 826 Kč. Tento svůj nárok vůči žalobkyni žalovaný uplatnil poprvé právě až vzájemným návrhem v rámci tohoto řízení, kdy vzájemný návrh byl žalobkyni doručen prostřednictvím její právní zástupkyně dne 10. 6. 2024 a až v návaznosti na doručení vzájemného návrhu nastala splatnost tvrzeného nároku žalovaného. Žalobkyně následně namítla, že se nejedná o společné závazky žalobkyně a žalovaného, ale o výlučné závazky žalovaného, a dále namítla promlčení nároku žalovaného. Této námitce soud po provedeném dokazování přisvědčil, když ze sdělení příslušných exekutorských úřadů ohledně plnění, respektive vymáhání jednotlivých závazků vůči žalovanému je jednoznačně prokázáno, že žalovaný provedl jednotlivé úhrady (ať již osobně či prostřednictvím srážek ze mzdy) na závazek vůči společnosti , právnická osoba, . ve dnech 20. 5. 2019, 20. 6. 2019, 24. 7. 2019 a 25. 7. 2019, kdy byla exekuce ukončena; na oba závazky vůči , právnická osoba, . ve dnech 21. 6. 2017, 21. 7. 2017, 21. 8. 2017, 21. 9. 2017, 20. 10. 2017, 21. 11. 2017, 19. 12. 2017, 22. 1. 2018, 20. 2. 2018, 20. 3. 2018, 19. 4. 2018, 18. 5. 2018, 15. 6. 2018, 18. 7. 2018, 17. 8. 2018, 11. 9. 2018, 19. 9. 2018, kdy byly exekuce ukončeny; na závazek vůči společnosti , právnická osoba, . ve dnech 19. 4. 2016, 19. 5. 2016, 17. 6. 2016, 29. 8. 2016, 21. 3. 2017, 21. 4. 2017, 23. 5. 2017 a 21. 6. 2017, kdy byla exekuce ukončena. V návaznosti na jednotlivé provedené platby pak mohl žalovaný v tříleté subjektivní promlčecí lhůtě ve smyslu ust. § 621 občanského zákoníku požadovat úhradu jedné poloviny výlučně jím hrazených závazků po žalobkyni, pokud měl za to, že se jedná o závazky společné se žalobkyní, když si dle svých tvrzení musel být vědom skutečnosti, že se jednáno společné závazky, vzniklé již za trvání manželství se žalobkyní, a že náhradu toho, co platil nad rámec své povinnosti, musí požadovat právě po žalobkyni. S ohledem na skutečnost, že v projednávaném případě závisela splatnost tvrzených závazů žalobkyně vůči žalovanému na žalovaném a na době, kdy žalobkyni vyzve k jejich úhradě, pro počátek promlčecí doby je tedy rozhodný den bezprostředně následující po dni, kdy došlo ke vzniku dluhu, nikoliv až den, kdy došlo ke splatnosti dluhu, která nastala v tomto případě až den následující po doručení vzájemného návrhu žalobkyni, tedy dne 11. 6. 2024 (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2017 sp. zn. 33 Cdo 4353/2016, dle kterého při posouzení, zda je právo promlčeno či nikoli, nelze vystačit pouze se stanovením délky promlčecí doby; zákon proto zároveň stanoví jednak obecně, jednak zvlášť pro některá jednotlivá práva, počátek jejího běhu. Pro obecnou promlčecí dobu platí, že začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být – objektivně posuzováno – vykonáno (uplatněno) poprvé. Tímto dnem je zásadně den, kdy právo bylo možno odůvodněně vykonat podáním žaloby u soudu, neboli kdy se právo stalo nárokem (actio nata). Není rozhodné, z jakého důvodu – subjektivného či objektivního – tak věřitel neučinil. Právo se stává nárokem ve většině případů splatností dluhu, tj. dnem, kdy měl dlužník poprvé splnit dluh, resp. započít s jeho plněním; tato splatnost může být určena dohodou či stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu (§ 563 obč. zák.). Nebyla-li splatnost dluhu určena dohodou či stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu (jako je tomu v dané věci), lze o splnění dluhu dlužníka požádat kdykoliv. Dlužník je v takovém případě povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o jeho splnění věřitelem požádán (splatnost je určena výzvou věřitele). Může-li však věřitel vyvolat splatnost dluhu sám, pak – objektivně posuzováno – může své právo jako protiklad dluhu i vykonat. Z toho důvodu soudní praxe ustáleně judikuje, že v takových případech je první objektivní možnost vykonání práva dána již okamžikem, kdy věřitel mohl nejdříve o splnění dluhu požádat, tj. dnem, který následuje po vzniku právního vztahu u dluhu, jehož splatnost si smluvní strany nesjednaly a není ani jinak určena. Jinak řečeno, pro počátek promlčecí doby je tedy rozhodný den bezprostředně následující po dni, kdy došlo ke vzniku dluhu, nikoliv tedy až den, kdy došlo ke splatnosti dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 30. 11. 1981, sp. zn. 3 Cz 99/81, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 28/1984, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 665/2002, ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 33 Odo 345/2002, ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 28 Cdo 566/2004, ze dne 24. 7. 2008, sp. zn. 33 Odo 846/2006, ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1475/2008, a ze dne 28. 1. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2634/2008, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 104/2011). Okolnost, kdy žalobce – při absenci jiného určení doby plnění – vyzval žalovaného k zaplacení dluhu a učinil ho tak splatným (§ 563 obč. zák.), je významná pro posouzení nároků plynoucích z prodlení dlužníka (§ 517 odst. 2 obč. zák.); z hlediska promlčení práva však určující není (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4319/2011). Pokud věřitel uplatnil v promlčecí době právo na peněžité plnění u soudu (§ 112 obč. zák.), nepřekáží přiznání nároku rozsudečným výrokem skutečnost, že splatnost dluhu nastala doručením výzvy k plnění žalovanému dlužníku až v průběhu řízení; pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o.s.ř.). Promlčecí doba k požadování jednotlivých plateb tak uběhla tři roky poté, co mohl žalovaný poprvé vyzvat žalobkyni k úhradě jejich jedné poloviny, tedy 21. 5. 2022, 21. 6. 2022, 25. 7. 2022, 26. 7. 2022 (závazek vůči společnosti , právnická osoba, .); 22. 6. 2020, 22. 7. 2020, 22. 8. 2020, 22. 9. 2020, 21. 10. 2020, 22. 11. 2020, 20. 12. 2020, 23. 1. 2021, 21. 2. 2021, 21. 3. 2021, 20. 4. 2021, 19. 5. 2021, 16. 6. 2021, 19. 7. 2021, 18. 8. 2021, 12. 9. 2021, 20. 9. 2021 (závazky vůči , právnická osoba, .); 20. 4. 2019, 20. 5. 2019, 18. 6. 2019, 30. 8. 2019, 22. 3. 2020, 22. 4. 2020, 24. 5. 2020 a 22. 6. 2020 (závazek vůči společnosti , právnická osoba, .). Jak již pak bylo uvedeno shora, žalovaný uplatnil tyto své nároky vůči žalobkyni u soudu až dne 7. 6. 2024 a žalobkyně byla fakticky vyzvána k jejich úhradě až dne 10. 6. 2024, a tyto jsou tak v celém rozsahu promlčené. S ohledem na tuto skutečnost se soud již nezabýval tím, zda se skutečně jednalo o dluhy vzniklé za manželství účastníků a zda by byla žalovaná povinna zaplatit žalovanému polovinu jím provedeného plnění, když i kdyby soud dospěl v tomto směru k závěru, že tomu tak je, nároky žalovaného by nebylo možné pro důvodně vznesenou námitku promlčení přiznat.

28. Pokud žalovaný namítal, že námitka promlčení vznesená žalobkyní je v rozporu s dobrými mravy, když on byl také nucen hradit společné dluhy za žalovanou, měl zájem na tom, aby bylo vše vypořádáno, v souvislosti s vymáháním dluhů mu vznikaly další velké náklady, tížilo ho výživné pro syna, k jehož úhradě mu byla uložena povinnost, soud této jeho námitce nepřisvědčil. , adresa, mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popřípadě pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá. Odpovídajícím právním následkem porušení dobrých mravů je proto absolutní neplatnost právního jednání. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (k tomu rov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018 sp. zn. , spisová značka, ; podobně též nález Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2021 sp. zn. III. ÚS 3358/20). V projednávané věci soud žádné výjimečné okolnosti, svědčící o zneužití práva na úkor žalovaného, neshledal. Pokud žalovaný argumentoval natolik tíživou finanční situací, že nebyl schopen tuto řešit, v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že k jednáním, která byla nařizována ohledně jeho závazků, se nedostavoval a byly vydávány rozsudky pro zmeškání či rozsudky v jeho nepřítomnosti, aniž by se alespoň nějakým způsobem vyjádřil, popřípadě rozsudky pro uznání. Ze žádného z připojených spisů či rozhodnutí, provedených k důkazu, nebylo zjištěno, že by se žalovaný jakkoliv bránil, natož aby namítal, že se jedná o závazky vzniklé za manželství společně jemu a žalobkyni. Tato argumentace byla vznesena až v tomto řízení. Naopak by bylo vzhledem k takto tíživé finanční situaci logické, aby žalovaný uplatnil tuto obranu již v předchozích řízeních, popřípadě aby neprodleně poté, co výlučně sám závazky uhradil, požadoval polovinu této úhrady po žalobkyni a získal tak finanční prostředky pro zlepšení své situace. Nelze pominout ani fakt, že žalovaný se aktivně nebránil ani v řízeních, kde po něm žalobkyně požadovala polovinu svých úhrad, a to jak odlišných od závazku, uplatněného v žalobě, tak dokonce i dřívějších plateb na projednávaný závazek. V řízeních, vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, , byl vydán rozsudek pro uznání, když žalovaný neodůvodnil odpor proti platebnímu rozkazu (sp. zn. , spisová značka, ), rozsudek pro zmeškání, když žalovaný se bez omluvy k soudu nedostavil (sp. zn. , spisová značka, ) a dále bylo žalobě žalobkyně v plném rozsahu vyhověno (sp. zn. , spisová značka, ). Navíc měl žalovaný možnost této situaci do jisté míry předejít tím, že podal žalobu na vypořádání společného jmění manželů, žalobkyně a žalovaného, a postavit tak na jisto, jaké závazky byly součástí zaniklého společného jmění účastníků. Žalovaný sice žalobu na vypořádání podal, nicméně toto bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku (spis Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, ). Ze všech těchto prokázaných skutečností je evidentní, že žalovaný po celou dobu přistupoval k řešení dluhů liknavě a nelze klást k tíži žalobkyně, že naopak své závazky po žalovaném aktivně vymáhala.

29. Ze všech shora uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že vzájemný návrh žalovaného není důvodný a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů ve vztahu k žalobě podané žalobkyní bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 250 Kč, odměna advokáta dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 45 000 Kč ve výši 11 600 Kč za 4 úkony po 2 900 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření k odporu ze dne 2. 2. 2024, účast u jednání dne 30. 7. 2024), náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení dále představuje náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za účast u jednání dne 20. 3. 2024, které bylo odročeno bez projednání věci, ve výši ½ odměny za úkon právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy ve výši 1 450 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad ve výši 3 465 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 19 965 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.), jak vyplývá z výroku II. rozsudku.

31. O náhradě nákladů ve vztahu ke vzájemnému nároku podanému žalovaným bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšná i v řízení o vzájemném návrhu žalovaného a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně o vzájemném návrhu tvoří odměna advokáta dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 59 826 Kč ve výši 10 500 Kč za 3 úkony po 3 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ke vzájemnému návrhu ze dne 24. 6. 2024, účast u jednání dne 30. 7. 2024), náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když náhradu hotových výdajů za účast u jednání dne 30. 7. 2024 soud právní zástupkyni žalobkyně přiznal pouze jednou). Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad ve výši 2 331 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu celkovou částku 13 431 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.), jak vyplývá z výroku IV. rozsudku.