26 C 184/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částku ve výši 8 980 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1.1.2016 do 30. 6. 2016, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z této částky od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z této částky od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z této částky od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z této částky od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z této částky od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z této částky od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z této částky od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z této částky od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z této částky od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z této částky od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z této částky od 1. 7. 2023 do 10. 10. 2023 a od 11. 10. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 020 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1.1.2016 do 30. 6. 2016, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z této částky od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z této částky od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z této částky od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z této částky od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z této částky od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z této částky od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z této částky od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z této částky od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z této částky od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z této částky od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z této částky od 1. 7. 2023 do 10. 10. 2023 a od 11. 10. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a kapitalizovaný úrok ve výši 4 420 Kč od 27. 9. 2008 do 3. 10. 2009 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nárok ze smlouvy o půjčce ze dne 27. 9. 2008, na základě které byly žalovanému poskytnuty právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba], [IČO], finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný měl za poskytnutí půjčky uhradit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč a celá částka byla splatná do 3. 10. 2009. Žalovaný své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, celkem zaplatil toliko 6 020 Kč a tato částka byla žalobkyní započtena dle dohody stran, nejprve na souhrnný poplatek. Žalobkyně, která nabyla pohledávku za žalovaným na základě jejího postoupení, požaduje zaplatit částku 15 000 Kč, z titulu nedoplatku jistiny, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a částku 4 420 Kč jako nedoplatek souhrnného poplatku. Na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 26. 4. 2023 žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

3. K jednání nařízenému na den 10. 10. 2023 se nedostavila žalobkyně, ani její právní zástupce, který svou nepřítomnost omluvil, a nedostavil se ani řádně a včas předvolaný žalovaný. Soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. jednal ve věci v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a učinil z nich jednotlivá skutková zjištění, a z těch pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne 27. 9. 2008 uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu původní věřitel poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Předmět půjčky žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 25 440 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původním věřitelem, přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky celková splatnost závazku připadla na den 3. 10. 2009 (Smlouva o půjčce [číslo] Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce). Žalovaný půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 3. 10. 2009 svůj závazek nesplnil. Žalovaný původními věřiteli uhradil toliko částku ve výši 6 020 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky (čl. 5 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce). Žalovaný se tak ode dne 4. 10. 2009 dostal do prodlení s úhradou částky 19 420 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 15 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 4 420 Kč (Smlouva o půjčce [číslo] Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi Původním věřitelem a přechodným věřitelem, [právnická osoba], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele a změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 19 420 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 15 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 4 420 Kč (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, Přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky z 25. 6. 2015, Poštovní podací arch, Potvrzení o zaplacení kupní ceny, Výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] ). Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba]. a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018, postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 11. 9. 2018 (Smlouva o postoupení pohledávek – založena ve správním deníku soudu pod [spisová značka], Přílohy ke Smlouvě o postoupení pohledávek – založeno ve správním deníku soudu pod [spisová značka], Výpis z OR žalobkyně, Oznámení o postoupení pohledávky a Poštovní podací arch). Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalovanému odeslána s dne 27. 4. 2023 (Předžalobní upomínka z 26. 4. 2023, Doklad o odeslání upomínky ze dne 27. 4. 2023).

5. Podstatu sporu soud posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni 27. 9. 2008, přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

6. Podle ustanovení § 657 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ustanovení § 451 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

8. Podle ustanovení § 517 odst. 1 věta prvá z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

9. Podle ustanovení § 39 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. V první řadě se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně, která je dána na základě platných smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi právními předchůdci žalobkyně dne 19. 6. 2015 a dne 24. 8. 2018, kdy došlo u nyní projednávané pohledávky ke změně v osobě věřitele a v této pozici nyní figuruje žalobkyně.

11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy o půjčce a dospěl k závěru, že smlouva je neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy. Podle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru, v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015, všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). Je samozřejmě nutné zohlednit, že právní předchůdce žalobkyně byl nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost, úrokové sazby vyšší, proto menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V posuzované věci se žalovaný ve smlouvě o půjčce zavázal ke splacení půjčky spolu s poplatkem ve výši 10 440 Kč. Z ujednání smlouvy je zjevné (a tvrdila to i samotná žalobkyně v žalobě), že uvedený poplatek je, co se týče ekonomické funkce, totožný s funkcí úroků, tedy je formou„ odměny“ za poskytnutí půjčky. Žalovaný měl půjčku spolu s poplatkem uhradit v 53 týdenních splátkách, tedy cca během jednoho roku. Výše sjednaného poplatku přitom představuje 69,6 % poskytnuté jistiny. Soud za uvedených okolností dospěl k závěru, že sjednanou výši„ odměny“ za poskytnutí půjčky, která přesahuje 2/3 výše samotné jistiny půjčky, je třeba posoudit za rozpornou s dobrými mravy, přičemž tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

12. Podle § 41 obč. zák. platí, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku, který byl v daném případě jedinou úplatou právního předchůdce žalobkyně za poskytnutou půjčku, nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o půjčce bez (neplatného) ujednání o výši poplatku uzavřít. Smlouvu o půjčce je tedy potřeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku (poplatku).

13. Plnění poskytnuté žalované je pak třeba vypořádat podle § 451 obč. zák. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen to, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný původnímu věřiteli, tedy společnosti [právnická osoba] uhradil částku ve výši 6 020 Kč. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě částky 8 980 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 517 občanského zákoníku, účinného ke dni prodlení žalované, ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., a to od data účinnosti prvního postoupení pohledávky z původního věřitele na přechodného věřitele, [právnická osoba].

14. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o půjčce pak soud uzavřel, že žalobkyně nemá nárok na poplatek za poskytnutí půjčky, ani zákonný úrok nad rámec jí přiznaného a ve zbývající části žalobu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit. Žalovaný měl ve věci větší procesní úspěch, než žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovanému – dle obsahu spisu - žádné náklady soudního řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.