26 C 214/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 12 659,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 15. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 359,86 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 445,29 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 451,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 169,52 Kč od 23. 6. 2018 do 14. 8. 2018 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 869,52 Kč od 15. 8. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 12.659,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 13. 11. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok a odměnu za inkaso splátek v hotovosti v celkové výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 30 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 7. 1. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku 7 700 Kč. Žalobkyně se po žalovaném domáhá nesplacené jistiny ve výši 6 169,52 Kč; nesplaceného úroku ve výši 697,15 Kč za období do splatnosti poslední předepsané splátky, resp. konečné splatnosti závazku; nesplacené odměny za inkaso splátek 3 433,33 Kč; postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 5 314,81 Kč za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 8. 1. 2016 do 16. 4. 2018, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 6 169,52 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 32,24 % ročně; smluvní pokuty ve výši 6 490,34 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 451,31 Kč po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po zesplatnění závazku, tj. od 31. 5. 2015 do 17. 4. 2018, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 6 169,52 Kč. Pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2017 postoupena ze spol. , právnická osoba, na spol. , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, ., zapsaná v maďarském obchodním rejstříku reg. č. , hodnota, (dále jen „přechodný věřitel“). Následně byla pohledávka za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 5. 2018, uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobkyní, s účinností ke dni 22. 6. 2018 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 1. 8. 2018. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, z jednání, nařízeného na den 8. 11. 2024 se omluvil, odročení jednání nežádal. Soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti, stejně jako v nepřítomnosti žalobkyně, která se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání omluvila dne 24. 10. 2024.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:- Ze smlouvy o zápůjčce a Standardních informací o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 13. 11. 2024 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 32,242 % ročně a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč.- Ze žádosti o zápůjčku, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě jeho údajů v žádosti o zápůjčku, ve které žalovaný uvedl, že v domácnosti žije se třemi dalšími osobami, má dvě nezaopatřené děti, je zaměstnán u , právnická osoba, , adresa, jako dělník se mzdou ve výši 15 500 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje tvořilo nájemné ve výši 2 000 Kč, telefon ve výši 200 Kč, splátky půjček ve výši 840 Kč a výdaje na domácnost ve výši 9 000 Kč. použitelný příjem tak činí částka 3 460 Kč. Ohledně partnerky žalovaný uvedl, že nepobírá žádnou mzdu. Dále žalovaný uvedl, že nepobírá žádné přídavky a nemá žádný další příjem. Svá tvrzení měl žalovaný doložit občanským průkazem, pracovní smlouvou a dokladem SIPO.- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 7. 2017 včetně příloh, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 5. 2018 z přílohy ke smlouvě, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího archu, že pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2017 postoupena ze spol. , právnická osoba, . na spol. , právnická osoba, , se sídlem , adresa, ., zapsaná v maďarském obchodním rejstříku reg. č. , hodnota, (dále jen „přechodný věřitel“). Následně byla pohledávka za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 5. 2018, uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobkyní, s účinností ke dni 22. 6. 2018 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 1. 8. 2018., ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 3. 8. 2018.- Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 6. 2024 a z podacího archu, že žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 6. 2024 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla odeslána 28. 6. 2024.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 13. 11. 2024 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 32,242 % ročně a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě jeho údajů v žádosti o zápůjčku, ve které žalovaný uvedl, že v domácnosti žije se třemi dalšími osobami, má dvě nezaopatřené děti, je zaměstnán u , právnická osoba, , adresa, jako dělník se mzdou ve výši 15 500 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje tvořilo nájemné ve výši 2 000 Kč, telefon ve výši 200 Kč, splátky půjček ve výši 840 Kč a výdaje na domácnost ve výši 9 000 Kč. Použitelný příjem tak činí částka 3 460 Kč. Ohledně partnerky žalovaný uvedl, že nepobírá žádnou mzdu. Dále žalovaný uvedl, že nepobírá žádné přídavky a nemá žádný další příjem. Svá tvrzení měl žalovaný doložit občanským průkazem, pracovní smlouvou a dokladem SIPO. Pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2017 postoupena ze spol. , právnická osoba, . na spol. , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, ., zapsaná v maďarském obchodním rejstříku reg. č. , hodnota, (dále jen „přechodný věřitel“). Následně byla pohledávka za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 5. 2018, uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobkyní, s účinností ke dni 22. 6. 2018 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 1. 8. 2018., ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 3. 8. 2018. Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 6. 2024 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla odeslána 28. 6. 2024.

5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

7. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

8. Dle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016, věřitel je před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.

9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

16. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.

18. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdce provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

19. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

20. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného řádně, když ze žádosti o zápůjčku, kterou žalovaný vyplnil, se podává, že žalovaný je zaměstnán jako dělník s příjmem 15 500 Kč, kdy není ani zřejmé, zda se jedná o hrubý nebo čistý příjem, má dvě nezaopatřené děti a jeho měsíční výdaje činí částku 12 040 Kč. Výdaje žalovaného pak nebyly ověřeny na základě dostatečných podkladů. Věřitel poskytl žalovanému úvěr, přestože věděl, že se jedná o osobu pobírající velmi nízkou mzdu a mající vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, které s ním sdílely společnou domácnost. Ohledně partnerky žalovaný uvedl, že nepobírá žádnou mzdu. Dále žalovaný uvedl, že nepobírá žádné přídavky a nemá žádný další příjem. Věřitel tak musel mít z předložených sdělení a dokladů důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

21. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy aby mohl učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Jinými slovy, posouzení úvěruschopnosti ze strany věřitele je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu.

22. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 156/2010 Sb. a § 580 odst. 1 občanského zákoníku.

23. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Za dané situace tak má žalobkyně nárok pouze na vydání poskytnuté jistiny ponížené o platby žalovaného. Žalovanému byla na základě smlouvy o zápůjčce poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaný pak na svůj dluh uhradil částku 7 700 Kč, k úhradě tedy zbývá částka 2 300 Kč. Žalovaný byl poprvé žalobkyní prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 8. 2018 do deseti dnů po obdržení tohoto dopisu, které mu bylo odesláno doporučeně dne 3. 8. 2018, za obvyklého běhu událostí bylo oznámení žalovanému doručeno následující den, tj. 4. 8. 2018 a splatnost pohledávky tak nastala 14. 8. 2018. Ode dne následujícího, tj. od 15. 8. 2018 je tedy žalovaný s plněním svého dluhu v prodlení. Soud tedy uložil žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit včetně zákonného úroku z prodlení z této částky tak, jak byl určen shora. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

24. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba z důvodů, již výše uvedených zamítnuta.

25. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaný by jakožto převážně procesně úspěšný účastník řízení měl nárok na náhradu nákladů řízení, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.