26 C 263/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 23 961,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 961,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 792,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 612,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 636,56 Kč ve výši 8,25 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 18 636,56 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 651 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou, ve znění pozdějšího doplnění, domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 23 961,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 1. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 4 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 690 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 25. 12. 2020. V případě, že by nebyl úvěr ze strany žalovaného řádně uhrazen, úročí se dle čl. 1.4 Smlouvy neuhrazená jistina 18 636,56 Kč ode dne 26. 12. 2020 do zaplacení úrokem ve výši 25,26 % ročně. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku 18 838,60 Kč. Zbývá tak uhradit částku 23 961,40 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 636,56 Kč a z poplatku ve výši 5 324,84 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, který vypočetla za období od 26. 12. 2020 do 1. 6. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně podáním ze dne 4. 3. 2024 dále sdělila soudu, že žalovaný dne 24. 1. 2024 uznal písemně svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy a zavázal se jej zaplatit. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný doposud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 1. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 4 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 32,15 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 690 Kč.- Ze zákaznické karty, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě nájemní smlouvy, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, zaměstnaný na hlavní pracovní poměr s čistým příjmem ve výši 20 187,- Kč měsíčně, splácí další úvěr u právního předchůdce žalobce, kdy měsíční splátky činí 1 350 Kč, výdaje na bydlení činí 5 500 Kč měsíčně, osobní výdaje 5 000 Kč měsíčně, použitelný příjem tak činí 9 687 Kč.- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023, z přílohy ke smlouvě, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2023, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 23. 6. 2023.- Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 9. 2023 a z podacího lístku, že žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 9. 2023 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.- Z uznání dluhu, že žalovaný dne 24. 1. 2024 uznal svůj dluh ze Smlouvy č. , hodnota, a zavázal se jej věřiteli zaplatit, přičemž uznal také nárok věřitele na zákonné úroky z prodlení.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 1. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 4 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 32,15 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 690 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě nájemní smlouvy, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, zaměstnaný na hlavní pracovní poměr s čistým příjmem ve výši 20 187,- Kč měsíčně, splácí další úvěr u právního předchůdce žalobce, kdy měsíční splátky činí 1 350 Kč, výdaje na bydlení činí 5 500 Kč měsíčně, osobní výdaje 5 000 Kč měsíčně, použitelný příjem tak činí 9 687 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 18 838,60 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2023, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 23. 6. 2023. Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 9. 2023 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaný dne 24. 1. 2024 uznal svůj dluh ze Smlouvy č. , hodnota, a zavázal se jej věřiteli zaplatit, přičemž uznal také nárok věřitele na zákonné úroky z prodlení.

5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

7. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

8. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

13. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

14. Podle § 2053 zákona 89/2012 Sb., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

15. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně se zavázal na požádání žalovanému poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Žalovaný pak ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku žalobní pohledávku žalobce co do důvodu a výše uznal, žalobce tedy vznik dluhu ani jeho výši v daném řízení prokazovat nemusel, a proto bylo pouze a jen na žalovaném, aby soudu v probíhajícím řízení prokázal, že dluh nevznikl, tento byl splněn či zanikl jinak. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro svou procesní pasivitu v průběhu řízení žalobní nárok žalobce ani částečně nerozporoval a ani netvrdil jeho (byť částečný) zánik a k jednání soudu se nedostavil, soud shledává žalobní nárok žalobce důvodným a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 199 Kč, odměna advokáta dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony po 300 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b odst. 5), a to za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím návrhu ve věci samé, za sepis žaloby. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku), neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 2 651 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.). Podmínky pro aplikaci ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko údaje o datu uzavření smlouvy, výši závazku, datu splatnosti, datu výzvy a kvantifikaci žalobního nároku) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.