26 C 4/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 pro neplatnost výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba, aby bylo určeno, že vypovězení nájmu bytové jednotky č. , Anonymizováno, v , obec, na adrese , adresa, , v budově č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , anonymizováno, , jak je tato jednotka zapsána na LV , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , anonymizováno, , ze dne 28. 9. 2022 dané žalovaným žalobci je neoprávněné, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 10. 11. 2022, ve znění pozdějšího vyjádření, domáhal určení, že výpověď z nájmu bytu v , adresa, ze dne 28. 9. 2022, daná žalovaným žalobci, je neoprávněná. Žalovaný je vlastníkem předmětného bytu a dne 6. 2. 2013 uzavřel jako pronajímatel se žalobcem jako nájemcem nájemní smlouvu. Dne 19. 9. 2022 byla žalobci doručena výpověď z nájmu datovaná 29. 8. 2022, kterou žalovaný žalobci sdělil, že vypovídá nájem bytu a tento končí ke dni 31. 1. 2023. Žalovaný ve výpovědi neuvedl žádný ze zákonných výpovědních důvodů, ve výpovědi absentuje poučení nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkum její oprávněnosti soudem. Pokud žalovaný tvrdí, že jeho úmyslem nebylo učinit výpověď z nájmu bytu, toto tvrzení je pouze účelové.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že mezi žalovaným a jeho manželkou, , tituly před jménem, , jméno FO, , jako pronajímateli a žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, jako nájemci byla uzavřena dne 6. 2. 2013 nájemní smlouva, na základě které byla žalobci a , příjmení, přenechána k užívání bytová jednotka č. , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, na , adresa, . Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 2. 2013 do 31. 1. 2014. Smluvní strany se dohodly, že tato smlouva se automaticky obnovuje za stejných podmínek, pokud pronajímatel nebo nájemce nesdělí druhé smluvní straně písemně ve lhůtě dvou měsíců před skončením nájemní smlouvy úmysl nájemní vztah neprodloužit. Žalovaný tak v souladu s tímto ujednáním oznámil žalobci úmysl nájemní vztah neprodloužit a nejednalo se tak o výpověď ve smyslu ust. § 2286 a násl. občanského zákoníku. Proto není na místě posuzovat, zda učiněné právní jednání žalovaného má zákonem požadované náležitosti výpovědi, přičemž v souladu s občanským zákoníkem je třeba právní jednání vykládat vždy v souladu s vůlí jednající osoby. Úmyslem žalovaného pak bylo jen a pouze oznámit žalobci v souladu s čl. I. odst. 5 nájemní smlouvy vůli nepokračovat v nájemním vztahu. Žalovaný dále uvedl, že , tituly před jménem, , jméno FO, předmětný byt již od března 2016 nevyužívá a že manželka žalovaného, , tituly před jménem, , jméno FO, , zemřela.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. J. 26 C 4/2022-42 ze dne 14. 4. 2023 byla žaloba zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, když žalobce se bez omluvy nedostavil k jednání, nařízenému na , datum, , a nemohl tak být v potřebném rozsahu soudem poučen.

4. Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci č. j. 69 Co 169/2023-74 ze dne 16. 11. 2023 byl shora uvedený rozsudek zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení, když na obálce, v níž bylo žalobci doručováno předvolání k jednání okresního soudu, konanému dne , datum, , nebylo doručujícím orgánem vyznačeno datum vložení písemnosti do domovní schránky, na obálce není vyznačeno ani jméno a příjmení doručovatelky a chybí její podpis. Za této situace pak doručení předvolání k jednání vhozením do žalobcem užívané schránky nelze považovat za účinné. Rozhodnutí okresního soudu tak bylo zrušeno s tím, že tento opětovně nařídí jednání, k němuž řádně předvolá účastníky a po provedení dokazování ve věci opětovně rozhodne.

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:- Z Nájemní smlouvy , adresa, včetně stavu měřičů, že byla sepsána dne 6. 2. 2013 mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaným jako pronajímateli a žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, jako nájemci. Pronajímatelé přenechali nájemcům k užívání bytovou jednotku č. , Anonymizováno, – byt v domě č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , anonymizováno, , obec , adresa, , tvořenou souborem místností, nacházejících se ve 2. nadzemním podlaží domu, sestávající z 1 pokoje, z kuchyně, předsíně, koupelny a WC. V souladu s čl. I. odst. 5 byl nájem bytu sjednán na dobu určitou od 1. 2. 2013 do 31. 1. 2014. Smluvní strany se dohodly, že tato smlouva se automaticky obnovuje za stejných podmínek, pokud pronajímatel nebo nájemce nesdělí druhé smluvní straně písemně ve lhůtě dvou měsíců před skončením nájemního vztahu podle této smlouvy úmysl nájemní vztah neprodloužit. Dle čl. II. odst. 1 nájemní smlouvy je za užívání bytu nájemce povinen platit pronajímateli nájemné ve výši 7 200 Kč měsíčně; v této částce jsou obsaženy úhrady za poskytované služby a spotřebu energií spojené s užíváním bytu. Dle čl. V. odst. 4 nájemní smlouvy veškeré spory o této smlouvě a stejně tak i veškeré spory ze závazkových vztahů budou vždy rozhodovány osobou rozhodce, kterého určí sám pronajímatel, s tím, že nájemce s takovým způsobem řešení jakýchkoliv sporů výhradně souhlasí.- Z vypovězení nájmu bytu, že přípisem ze dne 29. 8. 2022 sdělil žalovaný žalobci, že jako pronajímatel tímto vypovídá nájem bytu nacházejícího se v , adresa, , který žalobce doposud užívá na základě vzájemně uzavřené nájemní smlouvy ze dne 6. 2. 2013. Nájem předmětného bytu končí dne 31. 1. 2023.- Z úmrtního listu, že paní , jméno FO, zemřela dne , datum, .- Ze žádosti o změnu nájemní smlouvy ze dne 8. 8. 2016, že , tituly před jménem, , jméno FO, požádala o změnu nájemní smlouvy na byt na , adresa, , kdy od března 2016 využívá předmětný byt pouze , Jméno zainteresované osoby 0/0, .- Z úředního potvrzení , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v , Anonymizováno, , ve věci , spisová značka, , že jediným v řízení o pozůstalosti zjištěným dědicem zůstavitelky, , jméno FO, , zemřelé , datum, , je žalovaný, který dědictví neodmítl.- Z přípisu žalobce ze dne 23. 3. 2023 žalovanému, že žalobce požádal žalovaného o vyúčtování nákladů a záloh na služby spojené s užíváním bytu od roku 2019 doposud, když v nájemní smlouvě není uvedena částka nájemného a záloh na služby.- Z přípisu žalovaného žalobci ze dne , datum, , že v reakci na žádost o vyúčtování služeb žalobci sděluje, že dle nájemní smlouvy byly ve sjednané částce nájemného sjednány i úhrady za poskytované služby a spotřebu energií a jedná se tak o paušální částku. Proto nebyly stanoveny žalobci zálohy ani poskytováno vyúčtování.- Z informace o jednotce, že jednotka č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , anonymizováno, , zapsaná na LV , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Kastrálního pracoviště , anonymizováno, , je ve výlučném vlastnictví žalovaného.- Z obálky, označené poštou podacím číslem , Anonymizováno, a nesporných tvrzení účastníků, že listina ze dne 22. 8. 2022, nazvaná „Vypovězení z nájmu bytu“, byla žalobci doručena dne 19. 9. 2022.- Z výpovědi žalovaného, že není právník, nerozumí této problematice do detailu, a proto oznámení o ukončení nájmu nazval vypovězení. Myslel ale tímto úkonem ukončení nájemní smlouvy a předpokládal, že to žalobce pochopí, když z obsahu je to jasné. Žalovaný měl tedy v úmyslu sdělit žalobci, že už nemá zájem na tom, aby byla dále prodloužena nájemní smlouva ve smyslu článku I., bod 5 nájemní smlouvy ze dne 6. 2. 2013.- Z nesporných tvrzení účastníků, že nájemní vztah trval až do oznámení žalovaného ze dne 29. 8. 2022 ve shodě s nájemní smlouvou ze dne 6. 2. 2013, když žalobce byt užíval a platil měsíční úhradu 7 200 Kč.

6. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu:Dne 6. 2. 2013 byla mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaným jako pronajímateli a žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, jako nájemci sepsána Nájemní smlouvy , adresa, . Pronajímatelé přenechali nájemcům k užívání bytovou jednotku č. , Anonymizováno, – byt v domě č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , jméno FO, , obec , anonymizováno, , tvořenou souborem místností, nacházejících se ve 2. nadzemním podlaží domu, sestávající z 1 pokoje, z kuchyně, předsíně, koupelny a WC. V souladu s čl. I. odst. 5 byl nájem bytu sjednán na dobu určitou od 1. 2. 2013 do 31. 1. 2014. Smluvní strany se dohodly, že tato smlouva se automaticky obnovuje za stejných podmínek, pokud pronajímatel nebo nájemce nesdělí druhé smluvní straně písemně ve lhůtě dvou měsíců před skončením nájemního vztahu podle této smlouvy úmysl nájemní vztah neprodloužit. Dle č. II. odst. 1 nájemní smlouvy je za užívání bytu nájemce povinen platit pronajímateli nájemné ve výši 7 200 Kč měsíčně; v této částce jsou obsaženy úhrady za poskytované služby a spotřebu energií spojené s užíváním bytu. Dle čl. V. odst. 4 nájemní smlouvy veškeré spory o této smlouvě a stejně tak i veškeré spory ze závazkových vztahů budou vždy rozhodovány osobou rozhodce, kterého určí sám pronajímatel, s tím, že nájemce s takovým způsobem řešení jakýchkoliv sporů výhradně souhlasí. Nájemní vztah mezi účastníky trval v souladu s nájemní smlouvou do 31. 1. 2023, když přípisem ze dne 29. 8. 2022 sdělil žalovaný žalobci, že jako pronajímatel tímto vypovídá nájem bytu nacházejícího se v , adresa, , který žalobce doposud užívá na základě vzájemně uzavřené nájemní smlouvy ze dne , datum, . Nájem předmětného bytu končí dne 31. 1. 2023. Přípis byl žalovanému doručen dne 19. 9. 2022. , jméno FO, zemřela dne , datum, , jediným dědicem a výlučným vlastníkem předmětné jednotky se stal žalovaný. Od března 2016 využívá předmětný byt pouze , Jméno zainteresované osoby 0/0, .

7. Soud v projednávaném případě postupoval v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dle kterého se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

8. Dle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon č. 40/1964 Sb.“) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.

9. Dle § 686 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

10. Podle § 2286 občanského zákoníku výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

11. Dle § 2288 odst. 1, 3 občanského zákoníku pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. Vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

12. Dle § 2290 občanského zákoníku nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

13. Dle § 2238 občanského zákoníku užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

14. Dle § 555 občanského zákoníku právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

15. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žalobě žalobce nelze vyhovět.

16. Soud se v první řadě zabýval rozhodčí doložkou, ujednanou v čl. V. odst. 4 nájemní smlouvy, dle které veškeré spory o této smlouvě a stejně tak i veškeré spory ze závazkových vztahů budou vždy rozhodovány osobou rozhodce, kterého určí sám pronajímatel, s tím, že nájemce s takovým způsobem řešení jakýchkoliv sporů výhradně souhlasí. Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném ke dni 6. 2. 2013 (sjednání rozhodčí doložky), rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou nebo způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení podle § 19 odst.

4. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. Nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle odstavce 1, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. Například dle usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu ČR z dne 11. 5. 2011 sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 se účastníci musí v rozhodčí doložce (smlouvě) dohodnout buďto na ad hoc rozhodci (rozhodcích) nebo na stálém rozhodčím soudu. Jedná-li se o rozhodce ad hoc, musí jím být vždy fyzická osoba, která musí být uvedena v rozhodčí smlouvě či doložce, je-li jich více, musí být ve smlouvě uveden počet a konkrétní způsob jeho určení. Jinými slovy neplatná je taková rozhodčí doložka, kde není transparentní mechanismus výběru rozhodce, který bude případný spor rozhodovat. Posuzované ujednání pak nesplňuje zákonem stanovené podmínky, když zde není určena konkrétní osoba rozhodce ani způsob jejího určení, výběr rozhodce je nadto umožněn pouze pronajímateli – žalovanému, a je proto pro rozpor se zákonem v souladu s ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb. (platného a účinného v době ujednání rozhodčí doložky) neplatná. V souladu s ust. § 106 odst. 1 věta druhá o. s. ř. je pak s ohledem na odůvodnění shora okresní soud příslušný podanou žalobu projednat.

17. Nájemní smlouva , adresa, ze dne , datum, byla uzavřena mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaným na straně pronajímatelů a žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, jako nájemci. Provedenými důkazy bylo prokázáno (úmrtní list, úřední potvrzení , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v , Anonymizováno, , ve věci , spisová značka, ), že , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, zemřela a jediným dědicem se stal žalovaný. Ačkoliv , tituly před jménem, , jméno FO, požádala o změnu nájemní smlouvy, kdy od března 2016 využívá předmětný byt pouze , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žádost o změnu nájemní smlouvy ze dne 8. 8. 2016), taková změna nebyla v řízení prokázána. K tomu soud uzavírá, že společní nájemci bytu ve smyslu § 2270 odst. 1 občanského zákoníku mají v řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu postavení samostatných společníků. Každý ze společných nájemců, jež nejsou manžely, je tak oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu bez ohledu na procesní aktivitu dalších společných nájemců. Oznámení o výpovědi nadto bylo směřováno pouze k žalobci. V řízení je proto dána aktivní i pasivní legitimace účastníků.

18. Ve vztahu k posouzení oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu se vzhledem k ust. § 2290 občanského zákoníku soud nejprve zabýval tím, zda žaloba žalobce byla podána v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě 2 měsíců. Žaloba byla u soudu podána dne 10. 11. 2022. Soud proto posuzoval, zda a kdy byla výpověď z nájmu ze dne 28. 9. 2022 doručena žalobci a zda žaloba není žalobou opožděnou. V řízení bylo obálkou podací číslo , Anonymizováno, a nespornými tvrzeními účastníků prokázáno, že posuzované „Vypovězení nájmu bytu“ bylo žalobci doručeno dne 19. 9. 2022 a žaloba tak byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě.

19. Soud se dále zabýval existencí nájemního vztahu mezi účastníky v době podání „vypovězení nájmu bytu“ ze dne 29. 8. 2022, když nájemní smlouvu ze dne 6. 2. 2013 vyhodnotil jako neplatnou ve smyslu ust. § 686 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. V článku II. odst. 1 nájemní smlouvy je sjednáno nájemné ve výši 7 200 Kč měsíčně, kdy v této částce jsou obsaženy úhrady za poskytované služby a spotřebu energií spojené s užíváním bytu. Z dikce ustanovení § 686 odst. 1 zákona č. 40/1964Sb. vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o nájmu bytu jsou – mimo jiné – též ujednání o způsobu výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo o jejich výši. Vzhledem k tomu, že podstatnými náležitostmi nájemní smlouvy k bytu jsou obě výše uvedené skutečnosti i s přihlédnutím k tomu, že každá z nich má sama o sobě význam pro práva a povinnosti pronajímatele a nájemce v existujícím nájemním vztahu, musí nájemní smlouva týkající se bytu obsahovat zvlášť stanovení nájemného (resp. způsob jeho výpočtu) a zvlášť stanovení úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (resp. způsob jejího výpočtu), jinak je smlouva o nájmu neplatná. Z hlediska výše požadovaných náležitostí nájemní smlouvy pak občanský zákoník nečiní rozdíl mezi nájmem bytu sjednaným na dobu určitou anebo na dobu neurčitou (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2007 sp. zn. 26 Cdo 2121/2006). Předmětná nájemní smlouva tak neobsahuje podstatné náležitosti a je neplatná. Soud nicméně postupoval v souladu s ust. § 2238 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle kterého užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za , datum, (doručení „Vypovězení nájmu bytu“ žalobci).

20. Konečně se pak soud zabýval právním jednáním žalovaného ze dne 29. 8. 2022, nazvaného „Vypovězení nájmu bytu“ s textem: „Jako pronajímatel tímto vypovídám nájem bytu nacházejícího se v Olomouci, , adresa, , který doposud užíváte na základě vzájemně uzavřené nájemní smlouvy ze dne 6. 2. 2013. Nájem předmětného bytu končí dne 31. 1. 2023.“ Žalovaný po celou dobu řízení a rovněž i při své účastnické výpovědi tvrdil, že měl v úmyslu vůči žalobci učinit oznámení ve smyslu ust. čl. I. bod 5 nájemní smlouvy ze dne 6. 2. 2013, dle kterého byl nájem bytu sjednán na dobu určitou od 1. 2. 2013 do 31. 1. 2014 a smluvní strany se dohodly, že tato smlouva se automaticky obnovuje za stejných podmínek, pokud pronajímatel nebo nájemce nesdělí druhé smluvní straně písemně ve lhůtě dvou měsíců před skončením nájemního vztahu podle této smlouvy úmysl nájemní vztah neprodloužit. Jelikož žalovaný není právník a problematice do detailu nerozumí, nesprávně nazval oznámení úmyslu nájemní vztah již dále neprodlužovat „vypovězením“. Soud aplikoval na právní jednání žalovaného ustanovení § 555 občanského zákoníku a uzavírá, že je nutno jej posoudit jako sdělení o úmyslu nájemní vztah dále neprodloužit ve smyslu čl. I. bod 5 nájemní smlouvy. Z právního jednání žalovaného je jednoznačné, že žalovaný sděluje žalobci, že nájemní vztah skončí ke dni 31. 1. 2023, což odpovídá výročí data 31. 1. 2014, do kterého byla smlouva sjednána původně. Rovněž načasování právního jednání žalovaného odpovídá ustanovení čl. I. bodu 5. nájemní smlouvy, když bylo odesláno tak, aby byla dodržena lhůta dvou měsíců před skončením nájemního vztahu. Sdělení žalovaného pak neobsahuje naprosto žádné zákonem stanovené náležitosti výpovědi, ze kterých by bylo možné dovodit, že žalovaný měl skutečně v úmyslu podat výpověď. Obsahem jednání je pouze prosté sdělení, že nájem předmětného bytu končí dne 31. 1. 2023. Ze strany žalovaného jako pronajímatele tak nebylo učiněno jednání spočívající ve výpovědi z nájmu a žalobci tak nemohl vzniknout nárok na přezkum tohoto jednání ve smyslu ust. § 2290 občanského zákoníku.

21. Z výše uvedených důvodů nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval ve výroku II. rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci úspěšný a měl by tak vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.