26 C 6/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: Název žalobce/žalobkyně , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč:– úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 20. 8. 2023 do zaplacení,– úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 20. 1. 2024 do zaplacení,– úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 3. 2. 2024 do zaplacení,– úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 19. 2. 2024 do zaplacení,– úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení,– úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 178 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci dne 6. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že žalovaný byl v šesti případech převezen do záchytné stanice , anonymizováno, , kde mu byla poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření s následnou nutnou hospitalizací po dobu 24 hodin. Za pobyt a ošetření v záchytné stanici , anonymizováno, vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 3 000 Kč za každý z pobytů dne 10. 8. 2023, 10. 1. 2024, 24. 1. 2024, 10. 2. 2024, 20. 2. 2024, 19. 4. 2024, které se staly splatnými dne 19. 8. 2023, 19. 1. 2024, 2. 2. 2024, 18. 2. 2024, 1. 3. 2024, 28. 4. 2024. Žalovaný předmětné faktury neuhradil a na předsoudní výzvy žalobkyně nereagoval. Za této situace se proto žalobkyně domáhá svého nároku soudní cestou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas v žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:- Z výzev ze dne 7. 2. 2024, 7. 5. 2024, 5. 6. 2024, 5. 8. 2024, obálek a podacích archů, že žalobkyně zaslala dne 7. 2. 20247. 5. 2024, 16. 6. 2024 a 7. 8. 2024 výzvy k úhradě celkové částky 18 000 Kč za pobyty v záchytné stanici žalobkyně. Výzvy byly zaslány na adresu trvalého bydliště žalovaného.- Z osobních účtů pacienta a z potvrzení o poskytnutí záchytu, že žalovaný byl ve dnech 10. - 11. 8. 2023, 10. 1. – 11. 1. 2024, 24. – 25. 1. 2024, 10. 2. 2024, 20. – 21. 2. 2024 a 19. – 20. 4. 2024 hospitalizován na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici žalobkyně. Za pobyt a ošetření v záchytné stanici , adresa, vyúčtovala žalobkyně žalovanému za každý z pobytů náklady ve výši 3 000 Kč, které se staly splatnými dne 19. 8. 2023, 19. 1. 2024, 2. 2. 2024, 18. 2. 2024, 1. 3. 2024, 28. 4. 2024.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný byl ve dnech 10. - 11. 8. 2023, 10. 1. – 11. 1. 2024, 24. – 25. 1. 2024, 10. 2. 2024, 20. – 21. 2. 2024 a 19. – 20. 4. 2024 hospitalizován na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici žalobkyně. Za každý z pobytů a ošetření v záchytné stanici , adresa, vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 3 000 Kč, celkem tedy 18 000 Kč, které se staly splatnými dne 19. 8. 2023, 19. 1. 2024, 2. 2. 2024, 18. 2. 2024, 1. 3. 2024, 28. 4. 2024. Žalovaný vyúčtování převzal a uvedené závazky co do důvodu a výše uznal. Úhrady byly splatné nejpozději do osmi dnů ode dne vystavení dokladu. Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení pohledávky výzvami ze dne 7. 2. 2024, 7. 5. 2024, 5. 6. 2024, 5. 8. 2024. Žalovaný dosud žalobkyni ničeho nezaplatil.

5. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

6. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „zákon 89/2012 Sb.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle § 2053 zákona 89/2012 Sb., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná a je nutno ji v celém rozsahu vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně dne 10. - 11. 8. 2023, 10. 1. – 11. 1. 2024, 24. – 25. 1. 2024, 10. 2. 2024, 20. – 21. 2. 2024 a 19. – 20. 4. 2024. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému za pobyt a lékařskou péči částku 3 000 Kč za každý z pobytů, když dle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. svědčí ošetřované osobě (žalovanému) povinnost hradit vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Žalovaný ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku žalobní pohledávku žalobkyně co do důvodu a výše uznal, žalobkyně tedy vznik dluhu ani jeho výši v daném řízení prokazovat nemusela, a proto bylo pouze a jen na žalovaném, aby soudu v probíhajícím řízení prokázal, že dluh nevznikl, tento byl splněn či zanikl jinak. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro svou procesní pasivitu v průběhu řízení žalobní nárok žalobkyně ani částečně nerozporoval a ani netvrdil jeho (byť částečný) zánik, soud shledává žalobní nárok žalobkyně důvodným a rozhodl výrokem I. rozsudku tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni za pobyty na záchytné stanici částku 18 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výši a stanovení splatnosti žalobcem soud po přezkoumání shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

11. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto jí svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu advokáta ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, 4 x za sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (při tarifní hodnotě od 10 000 Kč do 30 000 Kč a sazbě 300 Kč za 1 úkon právní služby), a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 6 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) ve výši 504 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Žalobkyně pak v žalobě požadovala náhradu nákladu řízení nižší, a to 200 Kč za jeden úkon právní služby, a z tohoto návrhu soud vycházel. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 3 178 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.