27 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 957 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 357 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu datum do datum do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu datum do datum, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. V řízení zahájeném žalobou dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 957 Kč s úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném, které byl povinen žalovaný platit na základě pojistné smlouvy číslo kdy dlužné pojistné za období od datum do datum představuje částku 957 Kč včetně poplatků.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, soudního jednání se neúčastnil.

3. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání, obsahuje ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácené odůvodnění.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav věci: Dne datum byla mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem uzavřena pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Počátek pojištění byl sjednán dnem datum a trvání na dobu neurčitou. Pojistné období bylo sjednáno jako roční, roční pojistné bylo dohodnuto ve výši 901 Kč. Žalovaný neuhradil žalobkyni pojistné ve výši 357 Kč za období od datum do datum, kdy předmětné pojištění zaniklo pro neplacení pojistného. Na tuto částku nezaplatil ničeho, ačkoliv byl žalobkyní upomínán.

5. Soud v projednávaném případě postupoval v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož účinnost nastala ke dni datum, dle kterého, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle ustanovení § 12 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (dále také jen„ zákon o pojistné smlouvě“) vzniká právo pojistitele na pojistné uzavřením pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.

7. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

8. Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, pojistit lze věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě.

9. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou pojistnou smlouvu, kterou se žalovaný zavázal hradit na pojištění roční pojistné celkem 901 Kč. V daném případě má soud za prokázané, že pojistný vztah trval minimálně v období od datum do datum, neboť žalovaný netvrdil, a tedy ani neprokázal dřívější zánik předmětného pojištění. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby byť částečnou úhradu sjednaného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný se však k návrhu žalobkyně nevyjádřil, soudního jednání se neúčastnil a žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil sjednané pojistné za období od datum do datum, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 357 Kč, neboť tato částka nepřesahuje poměrnou část sjednaného pojistného za žalobkyní požadované období. Žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, kdy požadovanou výši úroku i počátek prodlení považuje soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v části dlužného pojistného nepřesahujícího sjednané pojistné za žalobkyní požadované období, vyhověl.

12. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

13. Pokud jde o žalobkyní požadovanou částku 600 Kč s příslušenstvím, tato byla ve výroku II. zamítnuta, neboť přesahuje poměrnou část sjednaného pojistného za žalobkyní požadované období od datum do datum, kdy toto nečiní 957 Kč, přičemž žalobkyně v žalobě pouze neurčitě tvrdila, že se jedná o pojistné včetně poplatků, kdy tyto nebyly nijak blíže specifikovány. O povinnosti tvrdit a prokázat danou skutečnost nemohla být žalobkyně s ohledem na svou neúčast u jednání poučena.

14. Ohledně náhrady nákladů řízení ve výroku III. soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, a měl by tak nárok na poměrnou část nákladů řízení, kdy tyto se však ze spisu nepodávají, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.