27 C 54/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Pokornou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: podílové spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce ve výši id. ½ ve vztahu k celku a žalovaného ve výši id. ½ ve vztahu k celku k nemovitým věcem pozemku - parcela [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], bydlení, stavba stojí na pozemku p. [číslo] dále k pozemku - parcela [parcelní číslo], zahrada, jak je vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], část [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], okres [okres], v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, se zrušuje.

II. Soud nařizuje prodej nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky v poměru ½ z výtěžku pro žalobce a ½ z výtěžku pro žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 62 840 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení státu částku 16 126 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce zastoupený svou opatrovnicí [jméno] [příjmení] se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 1. 3. 2020 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k ve výroku označeným nemovitostem s tím, že žalobci náleží podíl ve výši id. ½ ve vztahu k celku a žalovanému ve výši id ½ ve vztahu k celku. Žalobce nemá zájem a nadále nechce setrvávat v podílovém spoluvlastnictví. Jedná se o starý neudržovaný rodinný dům, který je v havarijním stavu a který žalobce a žalovaný zdědili po svých rodičích. Žalobce v nemovitostech nebydlí, má vlastní dům na adrese [obec a číslo]. V domě původně bydlel žalovaný, který zde ale rovněž nebydlí. Proti žalovanému jsou vedena exekuční řízení, a to u Exekutorského úřadu Přerov JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], u Exekutorského úřadu Olomouc Mgr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. 185 Ex [číslo], u Exekutorského úřadu Prostějov Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] a u Exekutorského úřadu Ostrava Mgr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka]. Nemovitosti byly delší dobu s ohledem na hospitalizaci žalovaného v PL [obec] prázdné. Do nemovitostí se ale nastěhovala paní [jméno] [příjmení] s rodinou a nechala žalobce podepsat nájemní smlouvu, ačkoliv žalobce je omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Podle předmětné nájemní smlouvy (která je neplatná) žalobce nemá z pronájmu nemovitostí žádný užitek, nájemné od [jméno] [příjmení] nepobírá. Žalobce nemá zájem v nemovitostech bydlet, nemá ani finanční prostředky na jejich údržbu a jakékoli opravy či investice. S žalovaným se původně chtěla opatrovnice žalobce dohodnout, že by si od žalobce žalovaný koupil jeho podíl na nemovitostech. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu žalovaného, který je navíc v exekučním řízení, toto však není možné. [adresa] nelze reálně rozdělit na dva samostatné domy (reálné dělení nemovitosti) nebo na bytový dům. Tomuto by odporovalo ustanovení § 1142 NOZ, které stanoví, že jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. [adresa] sloužil od počátku pouze rodinnému bydlení jedné rodiny, nejedná se o bytový dům, ale o starší zemědělskou usedlost. V domě je pouze jeden elektroměr, plynoměr, jeden rozvod vody a společné vytápění. Dům má jeden společný vchod, společný dvůr a zahradu za domem. Pokud nebude mít žalovaný o koupi nemovitostí zájem, pak je jediné řešení nařízení prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě. Případný výtěžek z prodeje nemovitostí by žalobce potřeboval využít na opravu domu, kde bydlí. Žalobce pobírá v současné době pouze starobní důchod a nemá jiné finance na své potřeby.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že na výplatu vypořádacího podílu pro žalobce nemá finanční prostředky, pokud by nemovitosti měly být přikázány do jeho výlučného vlastnictví, rovněž nemá finance na investice, které by bylo nutno investovat v případě rozdělení nemovitostí. O nemovitosti ale nechce přijít. Žalobce nabyl svůj podíl na předmětných nemovitostech podvodem, kdy mu žalovaný v roce 2012 převáděl rodinný hrob v Újezdě a žalobce k tomu podvodně přidal i smlouvu o převodu poloviny projednávaných nemovitostí.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že žalobce byl soudem omezen ve svéprávnosti na dobu 3 let tak, že není schopen samostatně činit právní jednání v oblasti rodinně-právní, pracovně-právní a občansko-právní, není schopen samostatně činit právní jednání v oblasti nakládání s majetkem a příjmy v žádné výši, není schopen samostatně uzavírat smlouvy, zejména smlouvy pracovní, kupní, nájemní, smlouvy s dodavateli energií, smlouvy s finančními a pojišťovacími institucemi, smlouvy o půjčkách, smlouvy darovací, smlouvy úvěrové, není schopen samostatně rozhodovat o své hospitalizaci, o poskytování zdravotní a sociální péče, není schopen udělit souhlas k provádění léčebných výkonů, není schopen uzavřít manželství, určit rodičovství, osvojit dítě, udělit souhlas k osvojení, není schopen učinit pořízení pro případ smrti včetně vydědění. Opatrovníkem mu byla jmenována [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa].

5. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že byl soudem udělen souhlas za žalobce stálé opatrovnici [jméno] [příjmení] k podání této žaloby.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí a informace o pozemku, že žalobce a žalovaný jsou zapsáni jako spoluvlastníci nemovitých věcí - pozemku parc. [číslo] zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, v obci [obec], části obce Haukovice, a pozemku parc. [číslo] zahrada, jak je zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec], obec Újezd, a to každý k id. ½ nemovitostí. Žalovaný nabyl svůj podíl na nemovitých věcech na základě rozhodnutí o dědictví sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a na základě darovací smlouvy ze dne 9. 11. 2006. Žalobce nabyl podíl na nemovitostech na základě darovací smlouvy ze dne 25. 9. 2012. Na podílu žalovaného k id. ½ nemovitostí vázne několik exekučních příkazů k prodeji nemovitosti, a to od Exekutorského úřadu Přerov JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], od Exekutorského úřadu Olomouc Mgr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. 185 Ex [číslo], od Exekutorského úřadu Prostějov Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] a Exekutorského úřadu Ostrava Mgr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka].

7. Z darovací smlouvy, jež je součástí znaleckého posudku na č. l. 109-110, že dne 25. 9. 2012 uzavřeli žalovaný jako dárce a žalobce jako obdarovaný darovací smlouvu, kdy touto žalovaný daroval žalobci id. ½ nemovitostí - pozemku parc. [číslo] zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, v obci [obec], části obce Haukovice, a pozemku parc. [číslo] zahrada, jak je zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec], obec Újezd, a žalobce tento dar do svého vlastnictví přijal. Smlouva je oběma účastníky podepsána, byla sepsána advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], kdy smluvní strany ve smlouvě prohlásily, že si tuto před jejím podpisem přečetly, jejímu obsahu porozuměly a že smlouva vyjadřuje jejich pravou a skutečnou vůli, což stvrdili svými podpisy.

8. Z nájemní smlouvy ze dne 29. 10. 2019 uzavřené mezi [celé jméno žalobce] – žalobcem jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemcem, že došlo uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem je bytová jednotka 3+1 v budově č. p. [část obce a číslo], na dobu od 1. 11. 2019 do 30. 10. 2020 s možností automatické prolongace. Nájemné ujednáno nebylo.

9. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 31. 10. 2020, že obvyklá cena nemovitostí parc. [číslo] zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, v obci [obec], části obce Haukovice a pozemku parc. [číslo] zahrada, jak je zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec], obec Újezd, byla znalcem stanovena na částku 2 670 000 Kč. Nemovitosti jsou reálně dělitelné, a to na dva celky o velikosti cca ½: ½, kdy nemovitost již dnes funguje uživatelsky a částečně stavebně jako dva samostatné celky. Nutné náklady na reálné rozdělení činí celkem částku cca 200 000 Kč, k reálnému dělení je nutný souhlas stavebního úřadu a vyhotovit geometrický plán. Způsob reálného dělení znalec v posudku podrobně rozvádí. Rozdělení objektu na bytové jednotky je nevhodné a znalec jej nedoporučuje.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl soudem udělen souhlas za žalobce omezeného ve svéprávnosti stálé opatrovnici [jméno] [příjmení] k podání této žaloby. Žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí pozemku parc. [číslo] zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, v obci [obec], části obce Haukovice a pozemku parc. [číslo] zahrada, jak je zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec], obec Újezd, a to každý k id. ½ nemovitostí. Žalovaný nabyl svůj podíl na nemovitých věcech na základě rozhodnutí o dědictví sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a na základě darovací smlouvy ze dne 9. 11. 2006. Žalobce nabyl podíl na nemovitostech na základě darovací smlouvy ze dne 25. 9. 2012, kterou uzavřeli žalovaný jako dárce a žalobce jako obdarovaný, kdy touto žalovaný daroval žalobci id. ½ nemovitostí - pozemku parc. [číslo] zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, v obci [obec], části obce Haukovice, a pozemku parc. [číslo] zahrada, jak je zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec], obec Újezd, a žalobce tento dar do svého vlastnictví přijal. Smlouva je oběma účastníky podepsána, byla sepsána advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], kdy smluvní strany ve smlouvě prohlásily, že si tuto před jejím podpisem přečetly, jejímu obsahu porozuměly a že smlouva vyjadřuje jejich pravou a skutečnou vůli, což stvrdili svými podpisy. Na podílu žalovaného k id. ½ nemovitostí vázne několik exekučních příkazů k prodeji nemovitosti, a to od Exekutorského úřadu Přerov JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], od Exekutorského úřadu Olomouc Mgr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. 185 Ex [číslo], od Exekutorského úřadu Prostějov Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] a od Exekutorského úřadu Ostrava Mgr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka]. Obvyklá cena nemovitostí parc. [číslo] zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, v obci [obec], části obce Haukovice a pozemku parc. [číslo] zahrada, jak je zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec], obec Újezd byla znalcem stanovena na částku 2 670 000 Kč. Nemovitosti jsou reálně dělitelné, a to na dva celky o velikosti cca ½: ½, kdy nemovitost již dnes funguje uživatelsky a částečně stavebně jako dva samostatné celky. Nutné náklady na reálné rozdělení však činí celkem částku cca 200 000 Kč, k reálnému dělení je nutný souhlas stavebního úřadu a vyhotovení geometrického plánu. Rozdělení objektu na bytové jednotky je nevhodné a znalec jej nedoporučuje. Žalobce ani žalovaný nedisponují finančními prostředky na vyplacení spoluvlastnického podílu druhé strany v případě přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některému z nich. Rovněž tak nedisponují částkou 200 000 Kč nutnou k vynaložení na investice v souvislosti s případným reálným dělením nemovitostí, kdy žalobce je omezen ve svéprávnosti, pobírá pouze invalidní důchod a žalovaného tíží několik exekucí, kdy na jeho id. ½ nemovitostí vázne několik exekučních příkazů na prodej nemovitosti. Oba jsou nemajetní.

11. Podle ustanovení § 1140 občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle ustanovení § 1144 odst. 1, 2 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

14. Podle ustanovení § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky ve výroku uvedených nemovitostí, a to každý s podílem k id. 1/2. Jestliže některý ze spoluvlastníků nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu a nebylo dosaženo dohody, má právo obrátit se na soud a žádat, aby bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno. Tato podmínka byla žalobcem splněna, neboť existence dohody mezi spoluvlastníky nebyla tvrzena, naopak dohoda účastníků s ohledem na absenci finančních prostředků na obou stranách možná není. Způsoby vypořádání jsou občanským zákoníkem taxativně vypočteny, přičemž význam této úpravy je dvojí, a to jednak ten, že soud nemůže provést vypořádání spoluvlastnictví jiným než v zákoně uvedeným způsobem, a dále že v zákonem uvedené posloupnosti způsobů vypořádání je soud povinen postupovat a nemůže jednotlivé způsoby libovolně upřednostňovat (viz. rozhodnutí [spisová značka], [spisová značka]).

16. Primárně se soud proto zabýval možností reálného rozdělení předmětných nemovitostí. Pokud jde o podmínky možnosti věc reálně rozdělit, tyto jsou ze zákona následující: V ust. § 1142 občanského zákoníku se zakotvuje překážka dělení společné věci pro případ: a) jedná-li o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, b) dělení zemědělského pozemku; ten může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit. Z ust. § 1147 občanského zákoníku a contrario se podává, že podmínkou pro tento způsob vypořádání je, že se jedná o rozdělení„ dobře možné“. Tato podmínka není naplněna pouhou faktickou možností a technickou proveditelností, ale také funkčním opodstatněním rozdělení, přičemž judikatura se zabývala především funkční stránkou rozdělení společné věci. Podle soudní praxe v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se jím rozumí reálné rozdělení jedné určité, zpravidla nemovité, věci v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu. Reálné rozdělení ve smyslu § 1144 odst. 1 o. z. by nebylo "dobře možné" zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není "optimální", ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Proto sama skutečnost, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat "s určitým omezením oproti předchozímu stavu" nebo že budou zřízena věcná břemena, není významná. Ani nesouhlas některého spoluvlastníka s konkrétním způsobem rozdělení ještě nebrání tomu, aby soud takové rozdělení provedl, zejména když žádný z účastníků nenavrhne řešení lépe respektující zájmy obou stran. Prvotním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je právě rozdělení věci, ke kterému občanský zákoník žádné bližší podrobnosti neuvádí, vyjma podmínky, že rozdělení musí být dobře možné. Zjištění, zda lze konkrétní věc rozdělit, je výsledkem individuálního posouzení, jež nemá obecnější význam a vychází z poměrů individuálního případu. (rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka]). Vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci nebrání ani samotná existence špatných vztahů podílových spoluvlastníků (usnesení [spisová značka]).

17. Dalším hlediskem k posouzení, zda věc může být reálně rozdělena, je, že se tím nesmí podstatně snížit její hodnota. Přestože základ tohoto posouzení je skutkový, nemusí vždy jít výhradně o otázku skutkové povahy. Je-li znehodnocení posuzováno např. i z estetického, funkčního či právního hlediska, zcela nepochybně má taková úvaha i svůj právní hodnotící aspekt. Soudní praxe v této souvislosti vycházela z toho, že reálné dělení nemovitosti lze připustit pouze tehdy,„ bude-li v jednotlivých dílech zachována podstata a cena věci“ (rozhodnutí NS Rv [spisová značka], Vážný [číslo]), čímž navázala na judikaturu předcházející (rozhodnutí NS Rv [spisová značka], Vážný [číslo]). Později toto východisko potvrdila se zdůrazněním, že značné zmenšení hodnoty lze mít za existující tehdy, jestliže„ by provedení takového rozdělení vyžadovalo velkých nákladů nebo by mělo vzápětí přílišné rozkouskování společných pozemků, jež by vylučovalo rozumné, účelné a úspěšné hospodaření na nich“ (rozhodnutí NS Rv [spisová značka], Vážný 16 947).

18. Hledisko finanční nákladnosti rozdělení věci je jedním ze standardních korektivů při úvaze, zda je společná věc dělitelná či nikoli. Jeho opodstatněnost je dána jednak skutečností, že v řadě případů je věc fakticky dělitelná pouze při vynaložení dalších, často vysokých, finančních nákladů, a jednak obecnou úvahou, nakolik lze při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví požadovat na spoluvlastnících finanční participaci na rozdělení společné věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být stavba považována z tohoto hlediska za nedělitelnou (rozsudek [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Táž judikatura pak naznačila i směr řešení situací, kdy by byl ochoten participovat na stavebních úpravách pouze jeden ze spoluvlastníků, tím, že pokud by byl ochoten práce s rozdělením dosud společné věci spojené provést jen jeden ze spoluvlastníků, mohl by mu proti druhému (ostatním) vzniknout pouze nárok z neoprávněného majetkového prospěchu (bezdůvodného obohacení), ovšem pouze za situace, že by se příslušnými úpravami zvýšila cena nově vzniklé věci neinvestujícího spoluvlastníka oproti ceně spoluvlastnického podílu před rozdělením.

19. V daném případě je sice reálné rozdělení věci možné, avšak žádný ze spoluvlastníků není ochoten hradit náklady na rozdělení společné věci- vynaložit náklady na provedení stavebních úprav, které činí 200 000 Kč, kdy oba spoluvlastníci jsou nemajetní a výslovně uvedli, že financemi na úpravy nedisponují. Dle konstantní judikatury ([spisová značka]) je tedy věc považována za reálně nedělitelnou, a to minimálně v případě pozemku parc. [číslo] zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům. Výlučné dělení pozemku parc. [číslo] zahrada, pak nepovažuje soud za vhodné, neboť pokud bude nařízen prodej pozemku parc. [číslo] zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, k němuž zahrada bezprostředně přiléhá, považuje soud dělení pouze tohoto pozemku za neúčelné s tím, že by se tím i snížila jeho hodnota, neboť reálně bude mít vyšší hodnotu jako celek přiléhající k nemovitosti než jako dva pozemky patřící odděleným vlastníkům, kdy pro vlastníka, který by nebyl vlastníkem přilehlého rodinného domu, pozbývá vlastnictví poloviny přilehlé zahrady bez dalšího smysl.

20. Dalším zákonným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je přikázání věci do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků. Tento způsob vypořádání pak podmiňuje naplnění objektivních a subjektivních podmínek. Těmi objektivními jsou účelné využití věci a velikost spoluvlastnických podílů, subjektivními pak tzv. kredibilita, tj. schopnost účastníka, jemuž je věc přikázána, poskytnout druhému účastníku včas přiměřenou náhradu. Přikázání ani jednomu ze spoluvlastníků není v tomto případě objektivně možné, neboť ani jeden nedisponuje financemi na výplatu hodnoty podílu druhého z nich, jak sami prohlásili.

21. Soud byl proto nucen přikročit k poslednímu způsobu vypořádání, a sice k nařízení prodeje předmětných nemovitostí a rozdělení výtěžku prodeje mezi spoluvlastníky dle jejich podílů. Tento postup zajišťuje, že se každému ze spoluvlastníků dostane majetkové hodnoty odpovídající výši jeho podílu z výtěžku, získaného prodejem věci, a naopak zamezí tomu, že spoluvlastník, jemuž by byla přisouzena náhrada, by při nesolventnosti spoluvlastníka, který se stal výlučným vlastníkem, musel náhradu vymáhat exekučně, a to ještě ne vždy úspěšně. Podle výslovného zákonného ustanovení nastupuje tento způsob vypořádání tam, kde věc nechce žádný ze spoluvlastníků. I přes poměrně jednoznačnou dikci zákona je nutno vycházet při splnění této podmínky z širšího pojetí, než jaké by se podávalo z doslovného výkladu. Podmínka, že věc spoluvlastník nechce, je splněna jednak tam, kde skutečně vyjádří subjektivní stanovisko, aby mu věc nebyla přikázána do vlastnictví, ale také tam, kde sice vyjádří souhlas s tím, aby mu věc byla přikázána, ale podmínky pro tento postup z objektivního hlediska dány nejsou např. pro absenci kredibility takového spoluvlastníka (shodně např. rozsudek [spisová značka]) nebo pro jeho následný zájem okamžitě věc prodat, a nevyužívat tak její ekonomickou užitnou hodnotu. Lze proto mít zákonnou podmínku, že věc žádný ze spoluvlastníků nechce, za splněnou tam, kde nebudou založeny podmínky (podle okolností konkrétního případu) pro přikázání věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků. Tento závěr pak jednoznačně potvrdila i judikatura (rozsudek [spisová značka]). Použití tohoto způsobu vypořádání tak v zásadě není vázáno na žádné speciální předpoklady vyjma toho, že nelze použít žádný z předchozích způsobů vypořádání. I samotné soudní řízení se pak fakticky omezuje pouze na posouzení skutečností, z nichž lze učinit závěr, že spoluvlastnictví nemůže být vypořádáno ani reálným rozdělením, ani přikázáním věci některému ze spoluvlastníků. Zákonná podmínka, že žádný ze spoluvlastníků věc nechce, je tak splněna tím, že nejsou založeny podmínky pro přikázání věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka] i shora citovaná judikatura), resp. že tento neprokázal solventnost, neboť předpoklad, že žádný ze spoluvlastníků věc nechce je naplněn i tehdy, jestliže sice jeden ze spoluvlastníků přikázání věci do svého výlučného vlastnictví navrhuje, avšak není schopen ostatním spoluvlastníkům vyplatit za jejich podíl přiměřenou finanční náhradu (shodně rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka]).

22. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl v tom směru, že podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil, současně s ohledem na výsledek dokazování rozhodl i o způsobu jeho vypořádání, (soud v tomto řízení není vázán návrhem účastníků – ust. § 153 odst. 2 o. s. ř.), a nařídil prodej předmětných nemovitostí, jak navrhoval žalobce v žalobě, s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen ve výši jejich spoluvlastnických podílů, tj. ½ výtěžku prodeje žalobci a ½ výtěžku prodeje žalovanému.

23. Závěrem soud uvádí k námitce žalovaného, že žalobce nabyl svou polovinu nemovitostí podvodem, že tuto nepovažuje za relevantní, neboť dne 25. 9. 2012 uzavřeli žalovaný jako dárce a žalobce jako obdarovaný řádnou darovací smlouvu, kdy touto žalovaný daroval žalobci id. ½ sporných nemovitostí a žalobce tento dar do svého vlastnictví přijal. Smlouva byla sepsána advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], kdy smluvní strany ve smlouvě prohlásily, že si tuto před jejím podpisem přečetly, jejímu obsahu porozuměly a že smlouva vyjadřuje jejich pravou a skutečnou vůli, což stvrdili svými podpisy na smlouvě. Z evidenčních pomůcek soudu nevyplývá, že by byla ze strany žalovaného podána od roku 2012 dosud určovací žaloba, ve které by namítal neplatnost darovací smlouvy ani netvrdil, že by učinil jakékoli jiné kroky podporující jeho tvrzení. Tuto obranu tedy soud považuje za ryze účelovou.

24. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný. Soud v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není vázán návrhem účastníků, neboť z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodný procesní úspěch v řízení. Jestliže soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem, který žalobce navrhoval, je namístě postup podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V případě, že soud rozhodl o vypořádání jinak, než žalobce navrhoval, je namístě úvaha o postupu podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž je nutno vždy přihlédnout k individuálním okolnostem konkrétního případu. Jestliže soud k návrhu žalobce zruší podílové spoluvlastnictví a vypořádá je způsobem, který žalobce navrhoval, je při rozhodování o náhradě nákladů řízení třeba vyjít z toho, že žalobce měl procesní úspěch v plném rozsahu bez ohledu na jednání účastníků před zahájením řízení nebo na to, že by druhý spoluvlastník mohl žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podat také. (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). V dané věci byl žalobce plně procesně úspěšný, proto má právo na plnou úhradu nákladů řízení.

25. Náklady řízení žalobce byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 000 Kč, odměnou za zastupování advokátem z tarifní hodnoty 1 335 000 Kč (polovina hodnoty nemovitostí dle znaleckého posudku) dle ust. § 7, § 8 odst. 5 (ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě návrhu na reálné rozdělení věci se vychází z ceny celé věci.), vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce 54 640 Kč za 4 účtované úkony právní pomoci po 13 660 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne 29. 6. 2020 a dne 9. 3. 2021 § 11 odst. 1, 2 cit. vyhl.), náhradou hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní spomoci po 300 Kč, tj. 1 200 Kč. Právní zástupkyně žalobce není plátcem DPH. Celkem tedy na náhradě nákladů řízení náleží žalobci částka 62 840 Kč.

26. Lhůtu k plnění soud určil žalovanému jako obecnou třídenní pariční v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř, přičemž místem plnění je sídlo advokáta dle § 149 o. s. ř.

27. Soud dále uložil žalovanému v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. dle zásady úspěchu ve věci zaplatit státu náklady řízení ve výši 16 126 Kč, které stát platil v souvislosti s ve věci vypracovaným znaleckým posudkem, když žalovaný byl v řízení neúspěšný a nebyly u něj shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

28. Žalovaný bude povinen náklady státu zaplatit v třídenní pariční lhůtě od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.