27 C 59/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Pokornou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného pro 22 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 22 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši - 8,25 % ročně z částky 5 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - 8,25 % ročně z částky 5 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - 8,25 % ročně z částky 5 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - 8,25 % ročně z částky 5 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 1 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění jejích oprav se žalobce domáhal úhrady dlužného nájemného. V žalobě uvedl, že je vlastníkem domu [adresa] v obci [obec] zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], KP [obec] pro obec a k. ú. [obec]. V předmětném domě se nachází v druhém nadzemním podlaží byt vpravo, vchod od domu [anonymizováno] od [anonymizována dvě slova] v obci. Byt měli oba žalovaní pronajatý nájemní smlouvou ze dne [datum] a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaní se zavázali hradit nájemné ve výši 5 500 Kč měsíčně a to do vždy posledního dne předešlého měsíce. Dále se v [číslo listu] dohodli, že pokud nájemci neuhradí služby související s užíváním bytu, jsou tyto neuhrazené služby nedílnou součástí nájemného. Žalovaní neuhradili nájemné za měsíce [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [rok] á 5 500 Kč měsíčně, dále neuhradili zálohu za topení v bytě za tyto měsíce, tato platba, záloha na topení, se dle dohody v nájemní smlouvě stala nedílnou součástí nájemného. Záloha na topení činí 1 150 Kč měsíčně. Úhradu záloh na topení žalobce nepožaduje. Žalovaní byt vyklidili a opustili dne [datum]. Žalovaní tak dluží na nájmu za užívání předmětného bytu za měsíce [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [rok] 4 x 5 500 Kč, tedy 22 000 Kč, kdy dluh ani přes upomínky žalobce neuhradili.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Z provedeného dokazování (listin – informace o pozemku, nájemní smlouva ze dne [datum], předžalobní upomínka – 2 x, listina označená jako ukončení nájemní smlouvy) soud zjistil následující skutečnosti a má za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce je vlastníkem domu [adresa] v obci [obec], stojícího na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], KP [obec] pro obec a k. ú. [obec]. V předmětném domě žalobce jako pronajímatel žalovaným jako nájemcům pronajal nájemní smlouvou ze dne [datum] byt [číslo] sestávající z kuchyně a dvou pokojů, nacházející se ve [anonymizováno] NP [anonymizováno], vchod do domu [anonymizováno] od [anonymizována dvě slova], a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Součástí nájmu byla i [číslo] kotelny a [číslo] společných prostor domu. Žalovaní se zavázali hradit nájemné ve výši 5 500 Kč měsíčně a to do vždy posledního dne předešlého měsíce. Žalovaní neuhradili nájemné za měsíce [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [rok] á 5 500 Kč měsíčně, kdy žalovaní byt vyklidili a opustili dne [datum]. Žalovaní tak dluží na nájmu za užívání předmětného bytu za měsíce [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [rok] 4 x 5 500 Kč, tedy 22 000 Kč, kterou ani přes upomínky žalobce neuhradili.

4. Dle ust. § 2201 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

5. Dle ust. § 2237 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

6. Dle ust. § 2246 odst. 1, 2 zč. 89/2012 Sb., občanský zákoník, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

7. Dle ust. § 2247 odst. 1, 2, 3, 4 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

8. Dle ust. § 2251 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

9. Dle ust. § 2295 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

10. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

12. Po provedeném dokazování a aplikaci citovaných zákonných ustanovení má soud za to, že nárok žalobce je zcela po právu, kdy žalovaní s žalobcem uzavřeli platnou nájemní smlouvu, na základě které se zavázali hradit za užívání žalobcem poskytnutého bytu nájemné, což za měsíce [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [rok] 4 x po částce 5 500 Kč neučinili. Proto byli soudem zavázáni k úhradě této částky jako společní nájemci společně a nerozdílně a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, kdy výše úroku je v souladu se zákonem a počátek prodlení u každé jednotlivé platby nájemného odpovídá skutkovým zjištěním soudu a ujednané splatnosti nájemného.

13. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

14. Ohledně náhrady nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalobce byl zcela procesně úspěšným účastníkem a má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 100 Kč, kdy jiné náklady řízení žalobce neúčtoval.

15. Povinnost k náhradě nákladů řízení soud uložil žalovaným splnit v obecné třídenní pariční lhůtě (§160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). Podmínka pro přiznání nákladů řízení dle ust. § 142a o. s. ř. v podobě předžalobní výzvy k plnění byla rovněž splněna.