27 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Markétou Pokornou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 61 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 61 800 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16 556,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [titul]. [jméno] [jméno], advokáta. V řízení zahájeném žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla výměna střešní krytiny na rekreačním objektu v [obec] [číslo] okres [okres]. Následně žalovaný dne [datum] vystavil fakturu [číslo] k úhradě zálohy na materiál a práci ve výši 75 000 Kč, kterou žalobce uhradil převodem na účet ke dni [datum]. V původně dohodnutém termínu provedení díla ani v termínu náhradním žalovaný však dílo neprovedl. Do dnešního dne byl žalobci dodán pouze materiál v hodnotě 13 200 Kč. Z tohoto důvodu žalobce přípisem ze dne [datum] od smlouvy o dílo odstoupil a požadoval vrácení zaplacené zálohy do [datum]. Do dnešního dne však žalovaný i přes četné sliby na pohledávku žalobce ničeho neuhradil. Dne [datum] žalobce odeslal žalovanému výzvu k vrácení zaplacené zálohy. Následovně právní zástupce žalobce dne [datum] odeslal žalovanému advokátní výzvu, v níž po žalovaném požadoval vrácení zaplacené zálohy. Do dnešního dne i přes výzvu ze strany žalobce i právního zástupce nebylo ničeho uhrazeno. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nijak nerozporoval. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Ze zálohové faktury [číslo] výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] žalobce, že žalovaný vystavil dne [datum] zálohovou fakturu na materiál a práci na provedení prací na provedení výměny krytiny na chatě [obec a číslo] dle dohody, a to na částku 75 000 Kč, splatnou dne [datum]. Žalobce platbu dne [datum] uhradil. Z e-mailové korespondence stran, že e-mailem ze dne [datum] se žalobce dotazuje žalovaného, kdy bude dodána krytina a zahájena rekonstrukce střechy, na to dne [datum] žalovaný odpovídá, že bude obratem informovat o termínu dodání. E-mailem ze dne [datum] žalovaný sděluje, že dle dohody dodal žalobci rohož [anonymizována tři slova], přesný termín dodání krytiny neví, zasílá montážní výkres. E-mailem ze dne [datum] se žalobce opětovně dotazuje žalovaného na zahájení termínu prací, kdy původní termín dokončení byl žalovaným navržen na [datum], peníze byly poslány již [datum] a žádá o otevřené jednání, kdy potřebuje znát závazný termín. Z dopisu žalobce ze dne [datum] a připojeného podacího lístku a dodejky že žalobce odeslal dne [datum] žalovanému dopis ze dne [datum] označený jako„ předžalobní výzva“, ve kterém sděluje, že za zálohu, která byla poskytnuta ve výši 75 000 Kč, dodal žalovaný žalobci pouze rohož [anonymizována tři slova] v hodnotě 13 000 Kč a dílo doposud provádět nezačal ani v náhradním dohodnutém termínu v průběhu 37. týdne a nedoložil, jak byl použit zbytek zálohy 62 000 Kč. Z výše uvedených důvodů žalobce vypovídá dohodu a požaduje vrátit zbytek zaplacených finančních prostředků ve výši 62 000 Kč nejpozději do [datum] na účet žalobce. Zásilka odeslaná [datum] byla vrácena odesílateli jako nevyzvednutá v úložní době. Z e-mailové korespondence stran, že e-mailem ze dne [datum] žalobce žalovanému sděluje, že mu zaslal doporučeně předžalobní výzvu, jejíž obsah je do e-mailu zkopírován – viz předchozí bod. Na to žalovaný sděluje dne [datum], že se omlouvá, že nedodal celý materiál dle dohody a uvádí, že rozdíl převede co nejdříve, kdy cena drátěné folie byla 13 200 Kč, záloha za materiál 75 000 Kč a přeplatek činí 61 800 Kč, který bude žalobci převeden. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum] a podacího archu, že tento zaslal dne [datum] doporučenou poštou žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Na základě ústní smlouvy o dílo mělo být žalovaným provedeno dílo spočívající ve výměně střešní krytiny a rekreačním objektu v [obec] [číslo] okres [okres]. Na toto dílo žalobce žalovanému uhradil zálohu ve výši 75 000 Kč. Tato záloha byla žalovaným použita na úhradu materiálu, a to ve výši 13 200 Kč, který byl žalobci dodán. Další práce však žalovaný neprovedl, a to ani v řádném, ani v náhradním termínu, dílo provádět nezačal. Z tohoto důvodu žalobce od smlouvy o dílo dne [datum] doporučeně odeslaným dopisem odstoupil a požadoval vrácení poskytnuté zálohy ponížené o cenu dodaného materiálu. Žalovaný v e-mailu ze dne [datum] porušení smlouvy uznal a přislíbil žalobci vrácení zálohy 61 800 Kč (75 000 Kč po odečtení dodaného materiálu 13 200 Kč). Do dnešního dne však žalobci nebylo vráceno ničeho, ačkoli byl k úhradě žalovaný opakovaně vyzýván. Do prodlení s úhradou se žalovaný dostal dne [datum], kdy ve výzvě k vrácení částky mu byla poskytnuta lhůta k úhradě do [datum]. Výzva byla odeslána dne [datum] doporučenou poštou. Podle ust. § 2586 odst. 1, 2 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Podle ust. § 2002 odst. 1, 2 občanského zákoníku, (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. (2) [příjmení] může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Podle ust. § 2004 odst. 1občanského zákoníku, odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Dle ust. § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná. V řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo na provedení střešní krytiny, kdy žalobce složil na práce a nákup materiálu zálohu 75 000 Kč. K provedení díla však ze strany žalovaného nedošlo, kdy s prováděním ani po urgencích žalobce nezapočal, proto žalobce od smlouvy odstoupil a žalovaný toto akceptoval s tím, že žalobci byl dodán materiál v hodnotě 13 200 Kč, který si ponechal. Částku 61 800 Kč pak žalovaný drží bez právního důvodu, kdy za tuto žalobci ničeho neposkytl, neboť smlouva o dílo zanikla a na tuto nebylo vyjma dodání materiálu za 13 200 Kč ničeho plněno. V této částce se tedy žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a je povinen bezdůvodné obohacení vydat, což ostatně sám ve smyslu ust. § 2053 o. z. v e-mailu ze dne [datum] uznal. Má se tedy za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval, kdy v řízení nebyl tvrzen ani prokázán opak. Žalovaný v řízení zaplacení zbývající částky netvrdil ani neprokazoval, nárok žalobce nijak nerozporoval, proto jej soud zavázal k úhradě dlužné částky 61 800 Kč, a to i s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, jehož výši i počátek prodlení (den následující po dni splatnosti uvedené v žalovanému doporučeně odeslané výzvě) soud shledává plně v souladu se zákonem, prováděcím nařízením vlády i skutkovými zjištěními soudu. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalobce byl zcela procesně úspěšným účastníkem a má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 472 Kč, odměnou za zastupování advokátem dle ust. § 7, 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce 10 740 Kč za 3 úkony právní pomoci po 3 580 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k plnění se skutkovým a právním základem), náhradou hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní spomoci po 300 Kč, tj. 900 Kč, to vše vyjma soudního poplatku s připočtením 21% DPH 2 444,40 Kč, když advokát žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy na náhradě nákladů řízení náleží žalobci částka 16 556,40 Kč. Tuto náhradu soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Podmínka § 142a o.s.ř. pro přiznání nákladů řízení byla rovněž splněna. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.