29 C 112/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemku p. [číslo] – orná půda a podílu o velikosti ½ na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], v obci [obec], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc pro obec a [katastrální uzemí], in eventum, aby byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit žalobci jako obvyklou cenu daru podílu o velikosti ½ na pozemku p. [číslo] – orná půda a podílu o velikosti ½ na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], v obci [obec], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc pro obec a [katastrální uzemí], a to do tří měsíců od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 32 912 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhal určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – orná půda a podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], v obci [obec], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc pro obec a [katastrální uzemí], a nebude-li moci takto soud rozhodnout, tak se eventuálně domáhá toho, aby byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit žalobci jako obvyklou cenu daru podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – orná půda a podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], v obci [obec], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc pro obec a [katastrální uzemí]. Svou žalobu odůvodnil tak, že dne [datum] uzavřeli účastníci darovací smlouvu, jejímž předmětem byl dar ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – orná půda a podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], jak jsou tyto nemovitosti shora označeny. Vklad práva byl proveden dne [datum], právní účinky zápisu vkladu do KN nastaly ke dni [datum]. Ke dni podání žaloby je tak žalovaná výlučnou vlastnicí pozemku [parcelní číslo] – orná půda o výměře 678 m² a pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 81 m², jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše v k. ú. [obec]. Žalobce od darovací smlouvy ze dne [datum] odstoupil písemně dne [datum], když toto odstoupení doplnil písemným podáním ze dne [datum], a současně požádal žalovanou o vrácení daru do [datum], a to s odkazem na ust. § 2072 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když využil svého práva na odvolání daru pro nevděk. Žalobce má za to, že mu žalovaná jednak v [anonymizováno] roku [rok] úmyslně ublížila tím, že na něj podala u OO PČR [obec] trestní oznámení pro údajné spáchání trestného činu spočívajícího ve [anonymizováno] ze strany žalobce vůči žalované. Toto oznámení bylo vedeno u OO PČR [obec] pod. sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Toto zjistil žalobce v květnu [rok] na základě telefonického sdělení policie. Podle tvrzení žalované ji měl žalobce v období od [datum] do [datum] opakovaně obtěžovat zasíláním nevyžádaných SMS zpráv, opakovaně jí telefonovat a označovat ji za [anonymizováno] a dále měl žalobce žalovanou ve stejném období opakovaně během telefonického hovoru s [anonymizováno] účastníků [jméno], nar. [rok], označit hanlivým výrazem„ [anonymizováno]“. Toto trestní oznámení bylo posléze Policií ČR postoupeno k řešení Statutárnímu městu [obec], Komisi pro projednávání přestupků, kde bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] [rok] a rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka] [spisová značka] byl přestupek odložen. Dále pak žalovaná před nezl. [anonymizováno] [jméno], nar. [rok], podle žalobce tohoto nazývala v průběhu období od ledna [rok] do dubna [rok] hanlivými výrazy„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“, kterými pak nazývá žalobce i [anonymizováno] [jméno]. Vrácení daru žalovaná odmítla svým dopisem ze dne [datum]. U jednání dne [datum] pak žalobce doplnil svá tvrzení tak, že pokud jde o intenzitu ublížení žalobci, tak trestní oznámení bylo žalovanou podáno naprosto bezdůvodně, přestupkové řízení pak bylo zastaveno, a to bez zjištění, zda se tvrzený skutek stal či nikoliv. Žalovaná tedy žalobce bezdůvodně kriminalizovala a vzhledem k tomu, že žalobce již v minulosti, ve věku okolo [anonymizováno] let, měl potíže se zákonem, velmi se jej to dotklo, dokonce uvažoval o pomoci [anonymizováno]. Samotné použití hanlivých výrazů žalovanou vůči žalobci by nebylo takovým problémem, problém spatřuje žalobce v tom, že tyto hanlivé výrazy byly pronášeny před nezl. [jméno] a tato pak otce těmito výrazy nazývá.

2. Žalovaná podala u podepsaného soudu dne [datum] k podané žalobě vyjádření v tom směru, že nárok žalobce neuznává, darovací smlouva je platná a nejsou dány důvody pro odstoupení od darovací smlouvy, ani pro vrácení daru. Žalovaná potvrdila, že se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a nyní je výučným vlastníkem daných nemovitostí. Žalovaná dne [datum], a to osobně, podala vysvětlení na obvodním oddělení Policie ČR v [obec], kdy pouze uvedla skutečnosti ohledně poslední komunikace s žalobcem jako bývalým manželem, když měla za to, že se jedná o schválnosti z jeho strany. Žalovaná uvedla pouze pravdivé skutečnosti, které podložila u výpisem SMS zpráv. Následně žalovaná, vzhledem k tomu, že měla zájem na uklidnění situace, již nevyslovila souhlas s vedením přestupkového řízení vůči žalobci a věc byla usnesením Statutárního města Olomouce, Komise pro projednávání přestupků ze dne [datum] odložena. Nejednalo se tedy o trestní oznámení ohledně [anonymizováno], jak uvádí žalobce. Žalobce dle názoru žalované nebyl nijak poškozen, a žalovanou uvedené skutečnosti byly pravdivé. Žalovaná popřela, že by před [anonymizováno] [jméno] nazývala žalobce hanlivými výrazy, které v žalobě uvádí. Žalobcem tvrzená úmyslná ublížení nelze, ani pokud by byla prokázána, nelze hodnotit jako jednání rozporné s dobrými mravy. Nadto, v darovací smlouvě nebylo sjednáno, ani ze zákona nevyplývá, možnost odstoupení od smlouvy z důvodu porušení dobrých mravů. Výše uvedené skutečnosti rovněž nelze posoudit jako nevděk, pro který by bylo možno dar odvolat. U jednání dne [datum] pak žalovaná doplnila tvrzené skutečnosti tak, že předmětné nemovitosti byly darovací smlouvou ze dne [datum] darovány účastníkům do jejich podílového spoluvlastnictví rodiči žalované.

3. Soud po provedeném dokazování učinil ve věci následující skutková zjištění: -) z darovací smlouvy ze dne [datum], že jako dárci jsou zde uvedeni [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] a jako obdarováni [jméno] a [celé jméno žalobce], přičemž předmětem darování je pozemek [parcelní číslo] – orná půda o výměře 759 m² v k.ú. [obec]. Tento pozemek darovali dárci své [anonymizováno] a jejímu [role v řízení] a tito dar přijali. -) z darovací smlouvy ze dne [datum], že dárcem je žalobce a obdarovanou žalovaná, přičemž předmětem darování je ideální spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – orná půda a podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], v obci [obec], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc pro obec a [katastrální uzemí]. Dárce (žalobce) takto bezplatně převedl své spoluvlastnické právo k výše označenému podílu na obdarovanou a tato dar přijala do svého výlučného vlastnictví. Vklad práva byl proveden dne [datum], právní účinky zápisu vkladu do KN nastaly ke dni [datum]. -) z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] dle stavu ke dni [datum], že výlučnou vlastnicí nemovitostí, a to pozemku [parcelní číslo] – orná půda a pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa], vše v [katastrální uzemí], je žalovaná. -) z usnesení Statutárního města Olomouc, Komise pro projednávání přestupků ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka], že bylo vydáno ve věci odložení přestupku, pro který byl stíhán žalobce, a který mělo spočívat v jednání popsaném tak, že žalobce měl žalovanou v období od [datum] do [datum] opakovaně obtěžovat zasíláním nevyžádaných SMS zpráv, opakovaně jí telefonovat a označovat ji za [anonymizováno] a dále měl žalobce žalovanou ve stejném období opakovaně během telefonického hovoru s dcerou účastníků [jméno], nar. [rok], označit hanlivým výrazem„ [anonymizováno]“. -) z odstoupení od darovací smlouvy a žádosti o vrácení daru ze dne [datum], předloženého včetně podacího lístku ze dne [datum] a dodejky s potvrzeným převzetím žalovanou dne [datum], že žalobce odstoupil písemně dne [datum] od darovací smlouvy ze dne [datum], když toto odstoupení doplnil písemným podáním ze dne [datum], a současně požádal žalovanou o vrácení daru do [datum], a to s odkazem na ust. § 2072 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když využil svého práva na odvolání daru pro nevděk. Žalobce má za to, že mu žalovaná jednak v květnu roku [rok] úmyslně ublížila tím, že na něj podala u OO PČR [obec] trestní oznámení pro údajné spáchání trestného činu spočívajícího ve [anonymizováno] ze strany žalobce vůči žalované. Toto oznámení bylo vedeno u OO PČR [obec] pod. sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Toto zjistil žalobce v [anonymizováno] [rok] na základě telefonického sdělení policie. Podle tvrzení žalované ji měl žalobce v období od [datum] do [datum] opakovaně obtěžovat zasíláním nevyžádaných SMS zpráv, opakovaně jí telefonovat a označovat ji za zlodějku a dále měl žalobce žalovanou ve stejném období opakovaně během telefonického hovoru s [anonymizováno] účastníků [jméno], nar. [rok], označit hanlivým výrazem„ [anonymizováno]“. Toto trestní oznámení bylo posléze Policií ČR postoupeno k řešení Statutárnímu městu [obec], Komisi pro projednávání přestupků, kde bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] [rok] a rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [spisová značka] [spisová značka] byl přestupek odložen. Dále pak žalovaná před nezl. [anonymizováno] [jméno], nar. [rok], podle žalobce tohoto nazývala v průběhu období od ledna [rok] do dubna [rok] hanlivými výrazy„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“, kterými pak nazývá žalobce i [anonymizováno] [jméno]. Dle podání ze dne [datum] pak, nebude-li možné dar vydat, požádal žalobce o zaplacení obvyklé ceny daru. -) ze sdělení žalované ze dne [datum], že je reakcí na přípis, kterým žalobce odstupuje od darovací smlouvy ze dne [datum] a vyzývá ji k vrácení daru, přičemž sděluje, že toto odstoupení neakceptuje a výzvě nebude vyhověno. Odstoupení nebylo ve smlouvě sjednáno a žalobce neuplatňuje žádný zákonný důvod pro odstoupení. Současně ani další tvrzené důvody a skutečnosti nezakládají důvod pro odvolání daru. Žalovaná rovněž připomněla, že spoluvlastnické podíly na nemovitostech žalobce nabyl darem od rodičů žalované. -) z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum], že byl učiněn žalovanou před orgánem PČR, OO [obec], přičemž tato uvedla, že se dne [datum] rozvedla s žalobcem z důvodu jeho [anonymizováno]. Z jejich manželství se narodila dcera [jméno], [datum narození] a dcera [jméno], [datum narození] a obě dcery byly svěřeny do péče matky, otce mohou kdykoliv navštívit. Dále uvedlas, že jsou majetkově vypořádáni, když dům na adrese [adresa] je její a nadále splácí hypotéku, na čemž se žalobce nijak nepodílí. Žalobkyně umožňuje žalobci vstup do garáže, odkud si může odvážet své věci. Bylo mu stanoveno výživné ve výši [částka] pro obě děti k rukám žalované a žalobce přišel jednostranné s tím, že jí výživné platit nebude, když jí nechal dům, na kterém je hypotéka. Toto je jádrem současného problému, kdy žalobce žalovanou neustále kontaktuje zprávami, aby mu vystavila smlouvu v tom směru, že mu bude měsíčně posílat částku [částka] jako splátku za dům, o který jej dle jeho slov okradla. S tímto žalovaná nesouhlasí. Od rozvodu ji žalobce začal obtěžovat nevyžádanými SMS zprávami, původně každý týden jednu a v těchto ji neurážel ani nevyhrožoval. Od [datum] dosud se ale intenzita zpráv zvýšila a také začal často telefonovat, posílá i [anonymizováno] zpráv denně a 2x denně telefonuje, ona mu hovory nezvedá. V těchto SMS zprávách žalobce žalovanou uráží, že je [anonymizováno], že ho okradla, ať mu nachystá vybavení domácnosti a pořád dokola chce tu smlouvu. Když telefonuje se starší dcerou, tak jí říká, že je žalovaná„ [anonymizováno]“, což ji uráží na cti. Dcera po takových telefonátech vždy brečí, už musela navštívit školní psycholožku. Přestože žalovaná žalobce vyzvala, aby jednání zanechal, on pokračuje, opakovaně jí asi [anonymizováno] volal v jednom dni i do práce, ale hovor mu nezvedala. Uvedla, že fyzicky ji nenapadal, ani jí nevyhrožoval fyzickou újmou. Uvedla také, že bývalého manžela nepovažuje žalovaná za osobu blízkou. -) ze souboru listin předložených obcí [obec] ve věci projednání přestupku – oznámení přestupku z [datum], úředního záznamu o podání vysvětlení z [datum] žalovanou u PČR, OO [obec], úředního záznamu ze dne [datum] a souboru SMS zpráv mezi účastníky za období od [datum] – [datum], že PČR, OO [obec] byl dne [datum] učiněno oznámení přestupku Obci [obec], když tohoto se měl dopustit žalobce vůči žalované. Připojen byl úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum] (obsah viz. výše) a úřední záznam o komunikaci s žalobcem a žalovanou. Z připojeného souboru textových zpráv, zachycujícího komunikaci účastníků, pak bylo zjištěno, že dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. zaslal žalobce žalované [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to bylo [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to bylo [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to bylo [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to byly [anonymizováno] zprávy, [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to byly [anonymizováno] zprávy a dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. celkem [anonymizována dvě slova]. -) z podstatného obsahu přestupkového spisu vedeného [anonymizována tři slova] [spisová značka] [spisová značka], zejména z usnesení o odložení věci ze dne [datum], záznamu o podaném vysvětlení žalovanou ze dne [datum], včetně vyjádření žalované, že dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [spisová značka] [spisová značka], bylo vydáno [anonymizována dvě slova] usnesení ve věci odložení přestupku, pro který byl stíhán žalobce, a který mělo spočívat v jednání popsaném tak, že žalobce měl žalovanou v období od [datum] do [datum] opakovaně obtěžovat zasíláním nevyžádaných SMS zpráv, opakovaně jí telefonovat a označovat ji za zlodějku a dále měl žalobce žalovanou ve stejném období opakovaně během telefonického hovoru s dcerou účastníků [jméno], nar. [rok], označit hanlivým výrazem„ [anonymizováno]“. Žalovaná se dne [datum] před [anonymizováno] vyjádřila v tom směru, že nedává souhlas s projednáním přestupku, neboť žalobce je otcem společných dětí a pro účely přestupkového řízení jej považuje za osobu blízkou. -) z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka], konkrétně z podstatného obsahu sdělení o nezl. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], podaného ZŠ a MŠ [obec], že do loňského roku patřila k nejlepším žákům třídy, v uplynulém 2. Pololetí se její prospěch zhoršil a neměla už vyznamenání, nezdravě zhubla, bývá nesoustředěná, nervózní, neklidná. [jméno] je podle tohoto sdělení třídní učitelky Mgr. [příjmení] v pravidelné péči školního poradenského pracoviště. Bojí se o svou malou sestru, maminku a také o sebe. Otce navštěvuje v jeho nové rodině, protože má obavu o sestru, jinak by se návštěvě u něj vyhnula. Otec s rodinou manipuluje, opakovaně vyhrožuje, často bývá vulgární a agresivní, a to nejen slovně. Navenek vystupuje společensky přijatelně, a ž láskyplně. Píše jí krásné SMS. V situacích, kdy nejsou přítomní žádní svědkové, dívku uráží, shazuje, vyhrožuje jí, a to i telefonicky, v SMS zprávách se však vyjadřuje zdvořile. Podle školy, na třídní schůzky dochází maminka, která řádně omlouvá [anonymizováno] absence a vyšší absence ve 2. Pololetí byla nejspíše způsobena zhoršeným psychickým stavem dítěte. Všechny platby spojené se školní docházkou hradí matka včas, má velký zájem o klidný a pohodový život svých dcer, jejich vzájemný vztah působí harmonicky. -) ze zprávy z [anonymizováno] ze dne [datum] z [anonymizováno] od Mgr. [jméno] [příjmení], že [jméno] [příjmení], nar. [rok], navštívila poprvé psychologickou ambulanci dne [datum] v doprovodu matky pro potíže s chováním dívky, později ještě [datum] sama a [datum] a [datum] v doprovodu otce. Zpočátku řešila matka v psychoterapii dívčino chování. [jméno] začala chodit pozdě domů, matka ji přestala pouštět ven. Dívka žila u matky, začala však více jezdit k otci, aby mohla být v kontaktu s vrstevníky, doma velmi časté konflikty. Při posledním setkání dívka sděluje, že chce být raději u otce. Dívka v psychoterapii sděluje, že rodiče na sebe navzájem nadávali před ní, nezmiňuje konkrétní nadávky. O střetech mezi rodiči (fyzických) dívka nemluví, konkrétnější nebyla. Pro dívku bylo psychicky velmi náročné slyšet o druhém rodiči vulgární označování, ale konflikty mezi rodiči nebyly předmětem psychoterapie. -) ze sdělení ve věci nezl. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že bylo vypracované Mgr. [příjmení], výchovnou poradkyní ZŠ a MŠ [obec], která potvrzuje, že [jméno] byla v péči Školního poradenského pracoviště a v době před rozvodem a po rozvodu chodila na konzultace [jméno] i její matka, chodily zvlášť i dohromady. Dle vyjádření matka a dcery, otec vyhrožoval, manipuloval, choval se panovačně, když nebylo po jeho, byl agresivní, kontroloval každý jejich krok. V té době měla [jméno] obavy o svoji malou sestru, s donucením navštěvovala novou rodinu otce, kterého se v té době velmi bála, byla vyhublá, ve škole nesoustředěná, nervózní, neklidná. Škola poskytovala podporu konzultacemi, matka i dcera navštěvovaly souběžně psychologa a psychiatra. Cílem výchovné poradkyně bylo dodávat [jméno] sebevědomí, vyrovnat se s ponižováním, kterému musela čelit, což se týkalo i matky, která byla v té době úplně zničená. S otcem škola jednala na začátku školní docházky, na schůzce působil arogantně, bagatelizoval výroky vyučující. Matka se školou úzce spolupracovala a snažila se, aby dcerám nic nechybělo. Během distanční výuky nebyla poradkyně kontaktována a teprve od třídní učitelky se dozvěděla, že dcera bydlí u otce. -) z výpovědi žalobce jako účastníka řízení, že pozemek, který je předmětem tohoto řízení, resp. podíl v rozsahu ½, dostal darem od bývalého tchána pana [jméno] [celé jméno svědka]. Druhý podíl ve stejném rozsahu dostala také žalovaná a jednalo se o pozemek, který byl určen na výstavbu RD. Poté, kdy již byl RD postaven, nastal v manželství účastníků rozvrat a od [datum] jsou s žalovanou rozvedení. Žalobce potvrdil, že dne [datum] uzavřel s žalovanou darovací smlouvu, kdy jsem jí daroval podíl na předmětných nemovitostech v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Bylo to v situaci, kdy s partnerkou řešil nové bydlení a potřeboval být vyvázán z původní hypotéky. Předchozí návrhy žalované neakceptoval, nic jí nepodepsal. Několik dnů po rozvodu přijel do [obec] a podepsali tuto darovací smlouvu. Podle žalobce v této souvislosti naopak měla žalovaná uznat nějaký svůj dluh, což se nestalo. Takřka vzápětí jej žalovaná vyzvala, aby si odstěhoval své věci, jinak je vyhodí. Ohledně dětí to bylo také na hraně, děti za ním údajně nechtěly. Žalobce také uvedl, že jedna z výchovných poradkyň v ZŠ [obec] je bývalá třídní učitelka žalované a druhá je kamarádka nebo spolužačka matky žalované. K odstoupení od darovací smlouvy přistoupil žalobce poté, kdy se stalo, že chtěl po žalované, aby mu sdělila, zda jej vyvázala z hypotéky a tyto záležitosti vyřešila, na což odpovídala, že už to podala, apod. nekonkrétně. Vyměnili si v této souvislosti asi [anonymizováno] SMS. Žalobce vypověděl, že byl na víkendu na chatě na [anonymizována dvě slova], kde [anonymizováno] mobilní signál, poté se vrátil a zjistil, že má více zmeškaných hovorů z neznámého čísla. Následně zjistil, že se jedná o hovory od PČR a bylo mu sděleno, že na něj žalovaná podala trestní oznámení. Následně se doma zhoršila situace, protože rodiče od žalobce dali ruce pryč, řekli mu, ať se stará sám o sebe. To vše v souvislosti s tím, že má za sebou v mládí trestní řízení. Pokud jde o řešení tohoto oznámení, tak žalobci jednou zavolal nějaký policista, zeptal se, co mu k tomu může říct, na což mu odpověděl, že neví, jen nechce, aby jej v souvislosti s přejezdem hranic v rámci dovolené zachytila policie. K tomuto mu policista sdělil, že když budou chtít, tak si jej najdou. Žalobci podle jeho tvrzení nikdo nechtěl říct o této věci nic podrobnějšího, ani spisovou značku. Jel tedy na PČR, OO [obec], kde mu příslušníci alespoň na papír napsali spisovou značku. Osobně nebyl žalobce vyzván k podání vysvětlení, pouze takto telefonicky a bylo mu doporučeno, aby žalovanou nekontaktoval, což se i stalo a ona sama si jej zablokovala ve WhatsApp komunikaci. Poté přišlo vyrozumění o tom, že věc byla odložená z důvodu, že žalovaná neudělila souhlas s dalším pokračováním. Žalobce toto ze strany žalované považuje za účelové, neboť pokud by se řešily jejich záležitosti, tak by vyšly najevo věci, které by se jí nelíbily. K rozsahu komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp žalobce tvrdil, že běžně takto komunikovali, sám zpravidla píše více krátkých zpráv, někdo zase píše dlouhá souvětí. Žalovaná jeho SMS zprávy nečetla, telefon v práci nezvedala, takže s nějakým odstupem si vždy předchozí komunikaci přečetla a odpověděla. Z pohledu žalobce nešlo o nijak obtěžující komunikaci. K tomu, proč se cítí být žalobce ublížený v souvislosti s tím, že žalovaná podala podnět na PČR, žalobce uvedl, že se mezi nimi jednalo o běžnou komunikaci, kterou pak ona převedla v něco jiného. Fakt, že se věci zabývala PČR na žalobce vrhal špatné světlo, přestože se ničeho nedopustil. Narušilo to podle něj jeho vztah s rodiči, protože matka mu vytkla, že po nich chce pomoc, ale místo toho se zase ocitl na šikmé ploše. Žalobce připustil, že v minulosti udělal pár špatných věcí, byl trestně [anonymizováno] i [anonymizováno] k [anonymizována dvě slova], což jeho rodiče velmi těžce nesli. I poté, kdy se vše vysvětlilo, tak trvalo delší dobu, než se vztahy s rodiči urovnaly, matka mu například nevěřila, že věc byla vyřešená odložením, přes známé si to ověřovala. K dalšímu důvodu, pro který žalobce odstoupil od darovací smlouvy, tento uvedl, že žalovaná jej před mladší dcerou [jméno] i starší dcerou [jméno] nazývala hanlivými výrazy a [jméno] jej pak těmto výrazy označuje. Konkrétně žalobce popsal situaci, kdy v r. [rok] telefonicky hovořil se starší dcerou [jméno] v přítomnosti [anonymizováno], která si vzala telefon a doslova mu řekla„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. [jméno] je nyní [anonymizováno] roků, v r. [rok] jí tedy byly [anonymizováno] roky. Také při jiných příležitostech žalobce podle svého tvrzení zaznamenal, že o něm [anonymizováno] mluví takto hanlivě, dokonce i v rozhovoru s jeho matkou [příjmení] použila výraz, že babička je„ [anonymizováno]“. Skutečnost, že vulgárními výrazy jej označovala žalovaná, dovodil žalobce především z rozhovoru s kamarádem [celé jméno svědka]. Jde o rodinného přítele, který účastníkům pomáhal se stavbou domu. K jejich dětem má velice hezký vztah a jednou je přijel navštívit v době, kdy již žalobce s rodinou nebydlel, dětem přivezl nějaké bonbóny. Potom mu říkal, že už tam na návštěvu nikdy nepojede, protože žalovaná před ním měla o žalobci mluvit velmi hanlivě, měla používat výrazy jako„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“, o partnerce žalobce měla hovořit tak, že je„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“, také o [anonymizována dvě slova] měla hovořit obdobně při jiných příležitostech. Podle informací pana [celé jméno svědka] se takto hanlivě o žalobci měla vyjadřovat žalovaná v přítomnosti společných dětí, a to je to, co mu na tom velmi vadí. Žalobce připustil, že účastníci vždy měli vzájemnou komunikaci hlasitou a divočejší, žalovaná ani on, nemají daleko pro ostřejší slova. Po všech těchto událostech se žalobce rozhodl, že od darovací smlouvy odstoupí. K dotazu zástupce žalobce tento uvedl, že rodiče žalované se pokouší dceru [jméno] před její svědeckou výpovědí ovlivňovat. Trestní oznámení na něj podala žalovaná proto, aby jej pošpinila jako otce v očích dětí a zabránila mu ve styku s dětmi. K dotazu zástupkyně žalované žalobce uvedl, že u nich probíhala [anonymizována dvě slova], nějaké nadávky vzájemně určitě padaly a v té době se děti v domě nacházely. Zda reálně došlo k omezení styku s dětmi, žalobce nevěděl, protože, jak uvedl, jejich vztahy s dětmi byly tehdy poměrně narušené, byl to on, kdo odešel a bydlel jinde. S dcerami se pravidelně začal stýkat asi okolo [anonymizováno] [rok]. Jaká byla hodnota darovaných pozemků v době, kdy je darovali rodiče žalované, žalobce nevěděl, vše zajišťovala žalovaná. V době, kdy se žalovanou sepsali darovací smlouvu, tak na nemovitostech vázla zástava ve prospěch banky. Žalobce potvrdil, že jeho rodiče mu nakonec s koupí domu pomohli, vzali si hypotéku na sebe a on ji platí. V domě bydlí od listopadu [rok]. S [anonymizováno] [jméno] se doma bavili o tom, že má v tomto řízení svědčit, ona svědčit chce. Bavili se pouze v tom směru, že má mluvit pravdu a o tom, že by měla říct, jak to doma bylo. -) z výslechu žalované jako účastnice řízení, že předmětný pozemek nabyli s žalobcem způsobem, jak uváděl, tedy darováním od jejích rodičů, kdy až do rozvodu si myslela, že pozemek je v SJM, teprve pak se dozvěděla, že je v podílovém spoluvlastnictví. Darovací smlouvu ze dne [datum] uzavřeli účastníci, neboť žalovaná převzala celou hypotéku a také půjčku u fondu rozvoje bydlení. Darování podílu na pozemku bylo nutné, aby mohla celá nemovitost zůstat zastavená u banky a žalobce aby byl z hypotéky vyvázán. Podnět na PČR žalovaná podala, jak uvedla, z toho důvodu, že měla strach z žalobce, měla strach o svůj život. Žalobce jí neustále telefonoval, když mu to nebrala, takto zkoušel opakovaně, neustále jí psal zprávy a bylo to pro ni velmi obtěžující. Vzhledem k tomu, že se jednalo o velmi psychicky náročné období, tak žalovaná kontaktovala linku bezpečí a tam se informovala, jaké má možnosti, co dělat. Bylo jí doporučeno, aby podala podnět na PČR s tím, že by to mohlo pomoci. Učinila tak, a poté se nějakou dobu nic nedělo, komunikace ze strany žalobce ustala. Poté přišlo vyrozumění, že věcí se bude zabývat jako přestupkem SMOL. To bylo v červenci 2019, v době, kdy měly být dcery na prázdninách u otce, a žalovaná nechtěla, aby je do tohoto zatahoval, proto volala na SMOL a informovala se, jaké má možnosti. Bylo jí řečeno, že pokud se dostaví a prohlásí, že jde o otce mých dětí a tedy osobu blízkou a neudělí souhlas s dalším řízením, tak bude možno věc takto vyřešit. To také udělala a nakonec přišlo vyrozumění o odložení věci. K tvrzení žalobce, že před nezletilou dcerou [jméno] jej opakovaně nazývala hanlivými výrazy, žalovaná uvedla, že v jejich domácnosti se skutečně mluvilo sprostě, sám žalobce před svědkem prohlašoval, jak je to výchovné, když se takto mluví před dětmi, vysvětlí se jim, co tyto výrazy znamenají, a ony pak podle něj takto sprostě mluvit nebudou. Žalobce hovořil takto sprostě i před dcerou [anonymizováno], neboť o prázdninách [rok] přijela z návštěvy od otce a příteli žalované řekla:„ [jméno], tata říkal, že jsi hroznej [anonymizováno]“. Pokud jde o setkání s panem [celé jméno svědka], tak žalovaná potvrdila, že se přátelili, dost si psali, poté kdy už žalobce doma nebydlel. Když přijel na návštěvu, tak dovezl dětem nějakou hru a bavili se spíše s jeho přítelkyní, se kterou přijel. Podle žalované, když pan [celé jméno svědka] zjistil, že má přítele, že si s někým píšu, pak už jí tak nepsal. Uvedla, že si rozhodně neuvědomuje, že by při této návštěvě nebo před ní mluvila v přítomnosti dětí o žalobci jakkoliv hanlivě. Přestali se navštěvovat, když žalovaná zjistila, že se navštěvuje také s žalobcem a nabyla dojmu, že by pro něj mohl zjišťovat nějaké informace. Dcera [anonymizováno] tyto výrazy mohla pochytit, neboť doma byly používány poměrně běžně, později je mohla slyšet i ve školce. Žalobce výrazy jako„ [anonymizováno] a [anonymizováno]“ používal v komunikaci se svými kamarády a tyto výrazy používali v podstatě všichni. Nárok žalobce uplatněný v tomto řízení považuje žalovaná za nedůvodný. K dotazu zástupce žalobce žalovaná uvedla, že ze strany žalobce měla strach o život proto, že např. v době, kdy chtěla, aby jí podepsal papíry ohledně rozvodu, někdy v říjnu nebo listopadu [rok], tak měl v ruce [anonymizováno] a tím ji bodl do [anonymizováno]. Nešlo o krvácející zranění, měla tam podlitinu, ale lékařskou pomoc jsem nevyhledala a vyfocené to také nemá. Také např. s přítelem opékali u něj špekáčky na jaře [rok] a žalobce se jí nemohl dovolat, tak vyvolával i jejímu příteli s tím, proč není s dětmi a jezdil kolem jeho domu. Žalovaná uvedla, že opravdu měla o sebe strach. V rámci přestupkového řízení nedala souhlas se stíháním žalobce, protože to v podstatě byla jediná možnost, jak toto přestupkové řízení ukončit. Uvedla, že je otcem jejích dětí a v této souvislosti blízkou osobu. K dotazu zástupkyně žalované tato uvedla, že hodnota pozemků v době, kdy jim je rodiče darovali, byla [částka]. Při podpisu darovací smlouvy [datum] vázly na nemovitostech právní vady, konkrétně zástava hypoteční banky ve výši [anonymizováno] milióny Kč, která zahrnuje jak pozemek, tak dům. Poté, kdy se žalovaná obrátila na PČR, tak nijak neomezovala děti ve styku s jejich otcem. [jméno] nejprve k otci nechtěla, [anonymizováno] se bála pouštět, protože byla malá. Později se vše uspořádalo a dcery začaly k otci pravidelně jezdit. V r. [rok] jí žalobce posílal mi zprávy a volal. -) z výpovědi svědkyně nezletilé [jméno] [příjmení], že je dcerou účastníků a v současné době od února [rok] bydlí u otce. Svědkyně vypověděla, že co si pamatuje, tak v manželství rodičů byly problémy vždycky, vždycky se hádali, přitom si sprostě nadávali. Táta pak odešel kvůli jiné partnerce, proto si také nadávali. Táta začal o mámě mluvit jako o paní [příjmení], před nimi o ni vždy mluvil a mluví jako o jejich mámě, nijak hanlivě se o ni nevyjadřuje. Když ještě svědkyně bydlela u mámy, tak na otce nadávala a používala sprosté výrazy, nedokázala překousnout, že byl její manžel, a že odešel, mluvila o něm jako o tom pánovi, se kterým je se sestrou má. Sestra svědkyně [jméno] měla v době, kdy se rodiče rozcházeli, dva roky. Rodičce se hádali, jak před svědkyní, tak i před mladší sestrou, sama si jejich hádky pamatuje tak od [anonymizováno] let. Navzájem se se sestrou chránily, ale hádkám bývaly přítomné. V době, kdy se rodiče rozcházeli, tak sestra svědkyně [jméno], se kromě základních slov naučila i ta sprostá slova a běžně je používala, podle svědkyně si neuvědomovala, že je to něco nesprávného, považovala to za normální. Vím, že ve školce se s nadáváním projevil problém a mluvilo se o tom, že s tím začala právě sestra. Svědkyně uvedla, že si myslí, že to slýchala doma, ale jestli napodobovala konkrétně někoho z rodičů, to nevěděla. Svědkyně uvedla, že když telefonovala s tátou tak mu řekla, že je„ [anonymizováno]“, také třeba přišla za svědkyní a řekla jí, že je strašná„ [anonymizováno]“ a hrozně se tomu smála, ona už ne. I dnes podle svědkyně sestra ze srandy občas sprostě mluví, ale už ví, že se to nemá. Svědkyně vypověděla, že [celé jméno svědka] zná, protože u nich býval hodně často. Jednak u nich pracoval jako zedník a taky se s ním oba rodiče kamarádili. Když se pak otec svědkyně odstěhoval, tak zaznamenala, že s mámou tátu pomlouval, i když pro něj pracoval. Máma tehdy použila i nějaké sprosté výrazy. Jestli to slyšela i [jméno], to nevěděla, ale doma určitě obě byly. Svědkyně rovněž uvedla, že když táta odešel, tak byly s mámou jako kamarádky, všechno si říkaly. Svědkyně věděla jaký táta je a v té době na něj také nadávala a mluvila o něm škaredě. Vždycky, když se o tátovi mluvilo, máma o něm mluvila škaredě, používala sprostá slova, svědkyně to měla také tak. Dnes je situace podle svědkyně jiná, její vztah s mámou momentálně není dobrý. Máma se v lednu [rok] dala dohromady se svým současným manželem, někdy v dubnu jim ho představila i s jeho dcerou, která je jen o něco mladší než svědkyně, ale mentálně je nevyspělá. S ní si moc nesedly, pak u nich začali přespávat a někdy v červenci se s mámou rozešli. Potom ale podle svědkyně máma zjistila, že je těhotná, takto spolu zase řešily. Nakonec se dali znovu dohromady a v srpnu [rok] se vzali. Situace se u nich pak dost změnila, protože je mámin manžel začal vychovávat, a podle svědkyně upřednostňoval svoji dceru a o nich říkal, že jsou nevychované. Na podzim se začaly svědkyně a její matka hádat, protože nechtěla svého manžela ztratit, tak se přikláněla na jeho stranu. Svědkyně v té době začala jezdit zase za svým otcem, předtím tam byla naposledy v červenci. Začátkem roku [rok] došlo v rámci epidemiologické situace k uzávěrám okresů, svědkyně bydlela s mámou v okrese [obec], otec bydlí v okrese [obec], v [anonymizováno]. Máma svědkyni odmítla pouštět za kamarády, měla za to, že nemůže ani nikam z vesnice. Ona se svými kamarády se chtěla vídat, takže když jí máma řekla, ať si vybere, kde bude, tak si vybrala otce a ten ji pak za kamarády dokázal dostat. U otce byla svědkyně asi tři týdny, a v březnu [rok] se zase vrátila k mámě. Hned první den jí máma vyčítala, že u otce chytila moresy, že má návyky„ [anonymizována dvě slova]“. Už v předchozím období od mámy slyšela, že si má vybrat, buď [anonymizováno], nebo půjde k [anonymizováno]. Svědkyně vypověděla, že doufala, že se to zlepší, ale hned druhý den ráno slyšela, jak máma křičí na sestru, která si malovala v kuchyni a nějak se u toho rozčilovala. Máma jí nadávala, že je celý [anonymizováno] apod. Tehdy svědkyně zakročila a mámě podle svých slov řekla, že to není tátou, křičely po sobě, znovu jí matka řekla, že se má sbalit a jít k [anonymizováno], tak si sbalila skoro všechny svoje věci a táta ji pak odpoledne vyzvedl, od té doby bydlí svědkyně u něj. Od března, max. dubna, u mámy nebyla, nemluví spolu, max. si napíší krátké zprávy, teď se spolu vůbec nevídají. Se sestrou se svědkyně vídá, když ji má u sebe otec. Po předestření obsahu sdělení ZŠ a MŠ [obec] ze dne [datum] svědkyně uvedla, že v jejich rodině to bylo od malička konfliktní, od dětství dostávala jak od mámy, tak od otce. Také mezi rodiči docházelo k fyzickému násilí, konkrétně máma po něm házela věci, táta jí zas dal facku, uvedla, že v podstatě neví, proč spolu byli. Když táta zakřičí, tak z něj jde strach, dnes už to vnímá jinak. Tehdy, v roce [rok], spolu doma všichni bojovali, křičeli na sebe vzájemně. Máma svědkyni řekla, že by mohla navštívit poradkyni ve škole, takto udělala, popovídaly si spolu. Svědkyně se tehdy zhoršila ve škole, což bylo podle ní tím, že na ni všichni přenášeli stres z rozchodu rodičů. Máma začala znovu kouřit, byla ve stresu, ona tehdy kouření také zkoušela, protože si myslela, že jí to také pomůže. Všichni jí říkali, jak je to hrozné, když se rodiče rozvádí, ale ona sama to vnímala jinak, říkala si, že je to dobře, protože bude doma klid. Máma její zhoršený prospěch připisovala kamarádům z [obec], ale ona to tak nevnímá. Hubnout začala, jak uvedla, vědomě, protože jí tehdy začala puberta, sama sobě se přestala líbit, nechtěla jsem být už cvalík. Po předestření obsahu sdělení ZŠ a MŠ [obec] ze dne [datum] svědkyně uvedla, že s Mgr. [příjmení], která je její učitelkou výtvarné výchovy a ekonomie, se o rodinných záležitostech bavila naposledy v roce [rok], byla tam celkem 2x a ani jednou mámou. -) z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že je otcem žalované a bývalým tchánem žalobce. Uvedl, že původně byli vlastníky pozemku [parcelní číslo] on s manželkou. Rozhodli se, že jej dceři darují na výstavbu RD. Podle banky to, ale nešlo, dcera byla v té době už vdaná, tak museli pozemek darovat dceři a jejímu manželovi. V době darování byla hodnota pozemku [částka] za m², pozemek má rozlohu asi [anonymizováno] m². Dnes na něm stojí RD a bydlí tam dcera se svojí současnou rodinou. K manželství dcery svědek uvedl, že to byla„ [země] [anonymizována dvě slova]“. Dcera s tehdejším manželem postavili dům na bývalé louce a hned za ní bydlí svědek s manželkou. Podle svědka tam byl pěkný rachot, na to si museli zvyknout, teď je tam asi [anonymizováno] roky klid, na to si museli taky zvyknout. Byla to mezi nimi podle svědka divočina, oni do toho nijak nezasahovali. Tehdy měli starší dceru [jméno], [anonymizováno] má teprve [anonymizováno] roků. Mnohokrát si svědek podle své výpovědi říkal, jak to tam ta holka může vydržet. Během křiku a hádek tam padala sprostá slova, děti tomu byly přítomny, musely, protože tam bydlely. Svědek dále uvedl, že si nepamatuje, že by [jméno] nebo [anonymizováno] mluvily před ním nějak sprostě, od cizích dětí slýchává horší výrazy. Svědek vypověděl, že byl proti rozvodu, ale teď po dvou letech je rád, že k tomu došlo a že je [jméno] pryč. Celých [anonymizováno] let čekal, že se změní, toleroval jeho chování, ale k tomu bohužel nedošlo. [příjmení] si ani asi neuvědomuje, jaké s tím měli trápení. Lidi jim říkali, že se nezmění, a také nezměnil. K dotazu zástupce žalobce svědek uvedl, že pozemek darovali dceři a jejímu manželovi jako manželům, museli to tak udělat, protože by jim pak banka nedala úvěr. Tehdy jim říkali, že mají podmínku, byla to taková ústní dohoda, že se nerozvedou. Svědek také uvedl, že nic neměl zadarmo a docela se nadřel. Na žádné polovině pro každého se nedomlouvali. Pokud jsem uváděl, že cena pozemku byla [částka] za m², takto byla cena, kterou platili, když pozemek kupovali asi v roce [rok] Cena se podle svědka nijak nezvyšovala a v roce [rok] měl pozemek cenu stejnou, jde o pozemek, který je z kopce. K dotazu přítomného žalobce svědek uvedl, že není pravdou, že žalobci sprostě nadával, vulgárními výrazy, když si odvážel z pozemku své věci. Svědek tam tehdy přišel, protože slyšel křik a protože nechtěl, aby pan [celé jméno žalobce] dceři ublížil. Bylo to asi podruhé, co si věci odvážel a svědek mu dle svého tvrzení řekl jenom to, že hledí na to, jak se barák zadlužuje a on si při každém navýšení hypotéky kupoval další speciální auto. Svědek si podle svého vyjádření pořádně dával majzla, abyh mu nezavdal příčinu, aby něco obrátil proti němu. Všechno od pana [celé jméno žalobce] je lež. K dotazu PZ žalované svědek uvedl, že přišel na místo, kde si žalobce odvážel věci, protože měl strach o [anonymizováno], a to v souvislosti s tím, že žalobce je velký chlap a dcera je malá ženská, a on když spustí kravál, tak z něho jde opravdu strach. Svědek uvedl, že měl vždy o dceru strach při jejich konfliktech. Svědek připustil, že asi v jednom případě, když si žalobce stěhoval věci, tak mu dcera zavolala, aby tam přišel, jinak tam chodil sám, z opatrnosti, aby nedošlo k nějakému konfliktu. Svědek také uvedl, že mu dcera říkala, že jí pan [celé jméno žalobce] píše nějaké zprávy, že jí obtěžuje telefonem, na to si stěžovala. -) z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že s žalobcem má kamarádský vztah a pokud jde o žalovanou, tak když tam jezdíval, byli kamarádi, bohužel se to pak mezi nimi pokazilo, s žalovanou se nestýkají. Po rozchodu účastníků a odchodu pana [celé jméno žalobce] od žalované, svědek žalovanou a její děti navštívil asi 2x, a to ještě s jeho tehdejší přítelkyní. Svědek uvedl, že tam kromě nich byly přítomné i děti účastníků, resp. tam byla mladší [anonymizováno]. Bavili se tak normálně, ale žalované občas na adresu žalobce ulítlo nějaké silnější slovo. Konkrétní o něm podle svědka řekla, že je„ [anonymizováno] a [anonymizováno]“. Obdobně to probíhalo při obou návštěvách. Svědek se vždy zeptal, jak to mezi nimi je a žalovaná mu takto odpověděla, tedy že je žalobce„ [anonymizováno] a [anonymizováno]“, a to v přítomnosti [anonymizováno]. Později již se nestýkali. Rodinu účastníků navštěvoval svědek ještě v době, kdy spolu žili, zažil situaci, kdy se hádali a pak se tam mluvilo sprostě. Sám nemá rád, když se dva hádají. Podle svědka tam vzájemné vulgární výrazy byly na denním pořádku, alespoň to tak bylo po tu dobu, kdy tam byl on přítomen. K dotazu zástupce žalobce svědek uvedl, že si nepamatuje, zda se žalovaná během posledních návštěv vyjadřovala hanlivě i o partnerce žalobce a jeho [anonymizována dvě slova], je to už [anonymizováno] roky. K dotazu zástupkyně žalované svědek uvedl, že sprosté výrazy mezi účastníky zaznamenal v rámci jejich hádek, těm byly děti někdy přítomné, někdy ne. Někdy hádky probíhaly v domě, někdy venku. Svědek do domu moc nechodil, pracoval venku. Poslední dvě návštěvy se odehrály někdy před [anonymizováno], protože dětem kupovali dárky, na rok si svědek nevzpomněl. Při návštěvě byli v obýváku, [anonymizováno] byla s nimi. Kolik jí tehdy bylo roků, svědek nevěděl, bylo to po jejich rozchodu.

4. Soud zamítl pro nadbytečnost žalobcem navržený důkaz na vypracování znaleckého posudku za účelem určení ceny obvyklé podílu žalobce na předmětných nemovitostech, a to s ohledem na právní závěr soudu v tomto řízení.

5. Po provedeném dokazování pak učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný byli manželé a jejich manželství bylo rozvedeno pravomocně ke dni [datum]. Z tohoto manželství se narodily [anonymizováno] společné nezletilé [anonymizováno], a to [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození]. Za trvání manželství, na základě darovací smlouvy ze dne [datum], darovali rodiče žalované [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] účastníkům pozemek [parcelní číslo] – orná půda o výměře 759 m², nacházející se v obci [obec]. Aktuálně je výlučnou vlastnicí nemovitostí, a to pozemku [parcelní číslo] – orná půda a pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa], vše v [katastrální uzemí], žalovaná. V průběhu trvání manželství byl vztah účastníků značně konfliktní, docházelo k častým hádkám, konfliktům nejen verbálním. Účastníci vždy měli vzájemnou komunikaci hlasitou a divočejší, ani jeden nemají daleko pro ostřejší slova a vulgární výrazy, k čemuž docházelo i v přítomnosti dětí. Situace se ještě zhoršila v době před rozvodem. V rámci vypořádání společného majetku po rozvodu dne [datum] uzavřeli účastníci darovací smlouvu, jejímž předmětem byl dar ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – orná půda a podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], jak jsou tyto nemovitosti shora označeny. Vklad práva byl proveden dne [datum], právní účinky zápisu vkladu do KN nastaly ke dni [datum]. V následujícím období žalobce opakovaně kontaktoval žalobkyni textovými zprávami, kdy dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. zaslal žalobce žalované [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to bylo [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to bylo [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to bylo [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to byly [anonymizováno] zprávy, [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to byly [anonymizováno] zprávy a dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. celkem [anonymizováno] zpráv. Dne [datum] podala žalovaná na [stát. instituce], oznámení o jednání žalobce, které ji obtěžuje, o čemž byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení a věc byla vedena pod [číslo jednací] [rok] [číslo]. Dne [datum] pak byla věc podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití předána OÚ [obec], následně byla věc řešena Statutárním městem Olomouc, Komisí pro projednávání přestupků a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka], bylo rozhodnuto o odložení přestupku, pro který byl stíhán žalobce, a který měl spočívat v jednání popsaném tak, že žalobce měl žalovanou v období od [datum] do [datum] opakovaně obtěžovat zasíláním nevyžádaných SMS zpráv, opakovaně jí telefonovat a označovat ji za zlodějku a dále měl žalobce žalovanou ve stejném období opakovaně během telefonického hovoru s dcerou účastníků [jméno], nar. [rok], označit hanlivým výrazem„ [anonymizováno]“. Důvodem byla skutečnost, že žalovaná se dne [datum] před [anonymizováno] vyjádřila v tom směru, že nedává souhlas s projednáním přestupku, neboť žalobce je otcem společných dětí a pro účely přestupkového řízení jej považuje za osobu blízkou. Následně žalobce odstoupil písemně dne [datum] od darovací smlouvy ze dne [datum], když toto odstoupení doplnil písemným podáním ze dne [datum], a současně požádal žalovanou o vrácení daru do [datum], a to s odkazem na ust. § 2072 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když využil svého práva na odvolání daru pro nevděk. Žalobce zde uvedl, že mu žalovaná jednak v květnu roku [rok] úmyslně ublížila tím, že na něj podala u OO PČR [obec] trestní oznámení pro údajné spáchání trestného činu spočívajícího ve [anonymizováno] ze strany žalobce vůči žalované, což zjistil žalobce v květnu [rok] na základě telefonického sdělení policie. Podle tvrzení žalované ji měl žalobce v období od [datum] do [datum] opakovaně obtěžovat zasíláním nevyžádaných SMS zpráv, opakovaně jí telefonovat a označovat ji za zlodějku a dále měl žalobce žalovanou ve stejném období opakovaně během telefonického hovoru s [anonymizováno] účastníků [jméno], nar. [rok], označit hanlivým výrazem„ [anonymizováno]“. Toto trestní oznámení bylo posléze Policií ČR postoupeno k řešení Statutárnímu městu [obec], Komisi pro projednávání přestupků a rozhodnutím ze dne [datum] byl přestupek odložen. Dále pak žalovaná před nezl. [anonymizováno] [jméno], nar. [rok], podle žalobce tohoto nazývala v průběhu období od ledna [rok] do dubna [rok] hanlivými výrazy„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“, kterými pak nazývá žalobce i [anonymizováno] [jméno]. Dle podání ze dne [datum] pak, nebude-li možné dar vydat, požádal žalobce o zaplacení obvyklé ceny daru. Žalovaná na toto podání reagovala dne [datum] tak, že toto odstoupení od smlouvy darovací ze dne [datum] neakceptuje a výzvě k vrácení daru nebude vyhověno. Odstoupení nebylo ve smlouvě sjednáno a žalobce neuplatňuje žádný zákonný důvod pro odstoupení. Současně ani další tvrzené důvody a skutečnosti nezakládají důvod pro odvolání daru. Žalovaná rovněž připomněla, že spoluvlastnické podíly na nemovitostech žalobce nabyl darem od rodičů žalované.

6. Dle ustanovení § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), (1) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

7. Dle ust. § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle právní teorie je určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým, což znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující nebo o takovou jeho procesní, případně hmotně-právní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, popřípadě pro nejisté postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě.

9. Pokud jde o naléhavý právní zájem na určení, že je žalobce podílovým spoluvlastníkem shora označených nemovitostí, pak ten je dle přesvědčení soudu na straně žalobce dán, když naléhavý právní zájem je dán vždy, pokud jde o vrácení daru v podobě nemovitostí a tedy navazující změnu zápisu v katastru nemovitostí. K tomuto lze odkázat např. na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1794/2018.

10. Soud po zjištění, že účastníci jsou ve věci legitimováni a že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, aplikoval na shora uvedený zjištěný skutkový stav citované právní normy a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět a jako takovou ji v celém rozsahu zamítl.

11. S ohledem na skutková tvrzení žalobce, že řádně odstoupil od darovací smlouvy ze dne [datum] podle ust. § 2072 odst. 1 občanského zákoníku, neboť žalovaná žalobci jako dárci úmyslně ublížila, zabýval se soud v prvé řadě právě důvodností a platností odstoupení od darovací smlouvy výše označené. V této souvislosti vyvstala v řízení potřeba zjistit, zda se žalovaná dopustila žalobcem popisovaného úmyslného jednání a zda intenzita takového jednání mohla mít za následek platné odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk.

12. Podle ustálené judikatury k ust. § 2072 odst. 1 občanského zákoníku (např. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1794/2018) platí, že nevděkem již není jen chování v rozporu s dobrými mravy, tak jak to vyžadovala předchozí úprava, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Do posuzování, zda došlo k naplnění podmínek pro odvolání daru tak vstupuje i subjektivní kritérium ublížení dárci (srov. Hulmák a spol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 -3014), 1. vydání, C. H. Beck, 2014, str. 21 – 24). Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je proto třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem„ hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat (srov. též komentář k § 2072 o. z. v ASPI). Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybně je třeba vyhodnotit, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.

13. Pokud jde o žalobcem popisované jednání žalované spočívající v tom, že žalovaná na žalobce podala dne [datum] u OO PČR [obec] [anonymizováno] oznámení pro údajné spáchání trestného činu spočívajícího ve stalkingu ze strany žalobce vůči žalované, kdy toto oznámení bylo vedeno u OO PČR [obec] pod. sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2019 [číslo] a podle tvrzení žalované ji měl žalobce v období od [datum] do [datum] opakovaně obtěžovat zasíláním nevyžádaných SMS zpráv, opakovaně jí telefonovat a označovat ji za zlodějku a dále měl žalobce žalovanou ve stejném období opakovaně během telefonického hovoru s dcerou účastníků [jméno], nar. [rok], označit hanlivým výrazem„ [anonymizováno]“, pak v tomto jednání soud nespatřuje prvky úmyslného ublížení žalobci a rozporu s dobrými mravy. Předně je třeba uvést na pravou míru opakované tvrzení žalobce, že se v daném případě jednalo o podání trestního oznámení, neboť ve skutečnosti se jednalo toliko o podání oznámení žalované, že se cítí být obtěžována nevyžádanými textovými zprávami a telefonáty od žalobce a jeho chováním vůči ní. To vše v situaci, kdy soud po provedeném dokazování konstatuje, že frekvence textových zpráv od žalobce v období od [datum] do [datum] je přinejmenším nestandardní, rozhodně ne běžná v situaci účastníků tohoto řízení jako bývalých manželů. Konkrétně žalobce dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. zaslal žalované [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to bylo [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to bylo [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to bylo [anonymizováno] zpráv, dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to byly [anonymizováno] zprávy, [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. to byly [anonymizováno] zprávy a dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. celkem [anonymizováno] zpráv. Nejedná se přitom o vzájemnou komunikaci, ale převážně o komunikaci jednostrannou od žalobce. Jestliže žalovaná toto jednání žalobce vyhodnotila jako obtěžující (což potvrdil shodně s žalovanou svědek [celé jméno svědka]) a rozhodla se situaci řešit podáním oznámení na policii, pak se jedná o zcela legitimní postup a soud na tomto postupu neshledává ničeho, čím by ve vztahu k žalobci žalovaná úmyslně porušila dobré mravy. Na tom nemění nic ani skutečnost, že oznámení bylo pro podezření ze spáchání přestupku postoupeno PČR k projednání [anonymizována dvě slova] a v této fázi bylo řízení zastaveno, neboť žalovaná nedala souhlas s projednáním přestupku, když žalobce je otcem společných dětí a pro účely přestupkového řízení jej považuje za osobu blízkou. Žalovaná k tomu uvedla, že v době projednávání přestupku se jejich vztahy s žalobcem uklidnily a ona nechtěla s ohledem na děti situaci dál eskalovat, proto nedala souhlas s projednáním přestupku. Žalované pak již nelze v žádném případě klást k tíži skutečnost, že žalobce má za sebou trestní minulost a oznámení žalované na PČR mělo, podle tvrzení žalobce, za následek zhoršení jeho vztahu s rodiči, kdy trvalo delší dobu, než se vztahy s rodiči urovnaly a matka mu nevěřila, že věc byla vyřešená odložením, přes známé si to ověřovala. Sám žalobce ve své účastnické výpovědi připustil, že rodiče mu vzápětí vypomohli s koupí domu, vzali si hypotéku na sebe, kterou platí on, což rovněž nesvědčí o vážném narušení jejich vztahů. K těmto svým tvrzením také žalobce nenavrhl žádné důkazy.

14. K dalšímu žalobcem tvrzenému úmyslnému jednání žalované, spočívajícím v tom, že žalovaná před nezl. [anonymizováno] [jméno], nar. [rok], podle žalobce tohoto nazývala v průběhu období od ledna [rok] do dubna [rok] hanlivými výrazy„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“, kterými pak nazývá žalobce i [anonymizováno] [jméno], soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ani v tomto jednání žalované soud neshledal tak výrazný zásah do práv dárce, aby to odůvodnilo odvolání daru. Skutečnost, že žalovaná takto žalobce před nezl. [anonymizováno] [jméno] ve dvou případech označila, byla prokázána výpovědí svědka [celé jméno svědka], který žalobkyni navštívil po odchodu žalobce od žalované k jiné ženě, tedy v období značně vypjatých vztahů účastníků. Vyjadřování se tímto způsobem před nezletilým dítětem je zcela jistě nevhodné. Na druhou stranu ale není možné dílčí události vytrhávat z kontextu, který je takový, že v domácnosti účastníků byly vulgární výrazy používány zcela běžně, v mnoha případech přímo před dětmi či děti byly v té chvíli doma, a tyto výrazy tak mohly slyšet. [jméno] účastníci potvrdili ve svých výpovědích, že vždy měli vzájemnou komunikaci hlasitou a divočejší, oba nemají daleko pro ostřejší slova, často u nich probíhala„ [anonymizována dvě slova]“, nějaké nadávky vzájemně padaly a v té době se děti v domě nacházely. Žalobce výrazy jako„ [anonymizováno] a [anonymizováno]“ používal v komunikaci se svými kamarády a žalovaná připustila, že tyto výrazy používali v podstatě všichni. Také svědkyně nezl. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] účastníků, výslovně uvedla, že v manželství rodičů byly problémy vždycky, vždycky se hádali, přitom si sprostě nadávali. Sestra svědkyně [jméno] měla v době, kdy se rodiče rozcházeli, dva roky. Rodičce se hádali, jak před svědkyní, tak i před mladší [anonymizováno], sama [jméno] si jejich hádky pamatuje tak od [anonymizováno] let. Navzájem se se [anonymizováno] chránily, ale hádkám bývaly přítomné. V době, kdy se rodiče rozcházeli, tak sestra svědkyně [jméno], se kromě základních slov naučila i ta sprostá slova a běžně je používala, podle svědkyně si neuvědomovala, že je to něco nesprávného, považovala to za normální. V řízení slyšený svědek [celé jméno svědka], který je otcem žalované, rovněž vypověděl, že manželství účastníků byla„ [země] [anonymizována dvě slova]“, býval tam pěkný rachot. Byla to mezi nimi podle svědka divočina a během křiku a hádek tam padala sprostá slova, děti tomu byly přítomny, musely, protože tam bydlely. Ze shora uvedených skutečností je zřejmé, že standardy vzájemné i rodinné komunikace v rodině účastníků, byly nastaveny poněkud odlišně od té běžné, kdy v této rodině byly v rámci komunikace běžně používány vulgární výrazy. Pokud v takovém prostředí vyrůstá malé dítě, zde konkrétně dcera účastníků [jméno], nar. [rok], pak není překvapivé, že tyto vulgární výrazy začne používat, a to i ve vztahu ke svým blízkým, zde konkrétně ve vztahu k žalobci.

15. Pro právní posouzení naplnění podmínek pro odvolání daru je z pohledu ustanovení § 2072 odst. 1 o. z. podstatné, zda a do jaké míry bylo chování žalované způsobilé žalobci zjevně ublížit. Jestliže z celého provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná podala oznámení na PČR na žalovaného ohledně obtěžování nevyžádanými textovými zprávami a telefonáty v situaci, kdy jí žalobce byl schopen např. dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod., tedy za [anonymizováno] minut, zaslat celkem [anonymizováno] zpráv, pak toto jejím konání bylo zjevně důsledkem nestandardního chování samotného žalobce. A dále, pokud společná nezl. [anonymizováno] účastníků [jméno] žalobce nazvala vulgárními výrazy„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“, které bezpochyby mohla pochytit ze vzájemné komunikace účastníků, kteří tyto a nejen tyto vulgární výrazy běžně používali, pak z takto učiněných skutkových zjištění nelze dovodit opodstatněný závěr, že by chování žalované bylo za daných okolností objektivně způsobilé žalobci zjevně ublížit. Podmínky pro odvolání daru pro nevděk tudíž splněny nebyly.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované, která měla ve věci procesní úspěch na náhradě nákladů řízení částku ve výši 32 912 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalované tvoří sazba mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 24 800 Kč za 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (AT), a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání vyjádření ve věci ze dne [datum] a účasti u jednání soudu dne [datum], [datum] (přesáhlo 2 hod.), [datum] (přesáhlo 2 hod.) a [datum], a dále náhradu hotových výdajů (režijní paušály) ve výši 2 400 Kč za 8 úkonů právní služby po 300 Kč dle téže vyhlášky Právní zástupkyně žalované je plátcem DPH, proto jí byla přiznána náhrada za DPH ve výši 5 712 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.