29 C 117/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 546 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 546 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 546 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na vodném, když žalovaný je spoluvlastníkem nemovitosti připojené na veřejný vodovod ve správě žalobkyně, do které žalobkyně dodávala v souladu se smlouvou pitnou vodu, a to nemovitosti [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v obci [obec]. Vystavenou fakturu za dodávky pitné vody období [datum] až [datum], splatnou dne [datum], žalovaný neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili, přičemž byli rovněž poučeni o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce vody [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala dodávat pitnou vodu do nemovitosti [adresa] na pozemku s parcelním [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], resp. nemovitosti ve spoluvlastnictví žalovaného. Žalovaný se zavázal platit za dodávky vody žalobkyni vodné. Žalobkyně v období od [datum] do [datum] dodávala do nemovitosti žalovaného pitnou vodu. Výše ceny vodného byla dle uzavřené smlouvy určena ceníkem žalobkyně. Množství dodané pitné vody bylo zjištěno dle vodoměru [číslo]. Žalobkyně vystavila dne [datum] žalovanému fakturu [číslo] na částku 1 546 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný fakturu neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky, žalovaný však ani přes tuto skutečnost žalobkyni neuhradil ničeho.

6. Podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.

7. Podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, pokud je k tomu vlastník zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

8. Podle ustanovení § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen„ vodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

9. Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.

10. Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastník zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na základě právního hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k tomu, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o dodávce vody, na základě které žalobkyně v období od [datum] do [datum] dodávala do nemovitosti žalovaného pitnou vodu. Za tyto služby vystavila žalobkyně žalovanému fakturu s datem splatnosti dne [datum]. Žalovaný nedostál své povinnosti, když žalobkyni vyfakturovanou částku neuhradil, a to ani po výzvách ze strany žalobkyně. Vzhledem k právní úpravě bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni uhradil nebo že dluh zanikl jinak. Žalovaný však byl v řízení zcela procesně pasivní. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy a neuhradil žalobkyni sjednané vodné za shora uvedené období, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou dlužnou částku ve výši 1 546 Kč. Soud žalobkyni rovněž přiznal právo na zákonný úrok z prodlení, když i tento nárok odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění stanovil soud jako obecnou třídenní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání žaloby) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.