29 C 117/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 546 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 546 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 546 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na vodném, když žalovaný je spoluvlastníkem nemovitosti připojené na veřejný vodovod ve správě žalobkyně, do které žalobkyně dodávala v souladu se smlouvou pitnou vodu, a to nemovitosti adresa na pozemku parcelní číslo v obci obec. Vystavenou fakturu za dodávky pitné vody období datum až datum, splatnou dne datum, žalovaný neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili, přičemž byli rovněž poučeni o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o dodávce vody číslo na základě které se žalobkyně zavázala dodávat pitnou vodu do nemovitosti adresa na pozemku s parcelním číslo v obci obec, katastrální uzemí, resp. nemovitosti ve spoluvlastnictví žalovaného. Žalovaný se zavázal platit za dodávky vody žalobkyni vodné. Žalobkyně v období od datum do datum dodávala do nemovitosti žalovaného pitnou vodu. Výše ceny vodného byla dle uzavřené smlouvy určena ceníkem žalobkyně. Množství dodané pitné vody bylo zjištěno dle vodoměru číslo. Žalobkyně vystavila dne datum žalovanému fakturu číslo na částku 1 546 Kč splatnou dne datum. Žalovaný fakturu neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky, žalovaný však ani přes tuto skutečnost žalobkyni neuhradil ničeho.

6. Podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.

7. Podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, pokud je k tomu vlastník zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

8. Podle ustanovení § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen„ vodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

9. Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.

10. Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastník zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na základě právního hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k tomu, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o dodávce vody, na základě které žalobkyně v období od datum do datum dodávala do nemovitosti žalovaného pitnou vodu. Za tyto služby vystavila žalobkyně žalovanému fakturu s datem splatnosti dne datum. Žalovaný nedostál své povinnosti, když žalobkyni vyfakturovanou částku neuhradil, a to ani po výzvách ze strany žalobkyně. Vzhledem k právní úpravě bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni uhradil nebo že dluh zanikl jinak. Žalovaný však byl v řízení zcela procesně pasivní. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy a neuhradil žalobkyni sjednané vodné za shora uvedené období, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou dlužnou částku ve výši 1 546 Kč. Soud žalobkyni rovněž přiznal právo na zákonný úrok z prodlení, když i tento nárok odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění stanovil soud jako obecnou třídenní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání žaloby) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.