29 C 131/2021
č. j. 29 C 131/2021-46
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 157 § 160 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879 § 1880 § 1881 § 1970 § 2395 § 2396 § 2397 § 2398 § 2399
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 614,91 Kč
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 614,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce ve výši 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Žalobou podanou dne [datum] původně u [název soudu] a následně postoupenou Okresnímu soudu v Olomouci [anonymizováno], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 614,91 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] Touto smlouvou se žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby sjednané poplatky dle platného Ceníku. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, nezajistil na účtu dostatek finančních prostředků k placení poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 2614,91 Kč, tedy vznikl nepovolený debetní zůstatek, a proto původní věřitel dne [datum] odstoupil od smlouvy o vedení běžného účtu a vyzval žalovaného k doplacení dluhu. Žalovaný však ani poté dluh neuhradil, a jelikož nereagoval ani na předžalobní výzvu, žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, podala žalobu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena společností [právnická osoba] na současnou žalobkyni. O tomto byl žalovaný písemně informován.
2. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu ve smyslu ust. § 115a) o. s. ř., nevyjádřil, tedy neuvedl, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, jen na základě předložených důkazů, proto má soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s tímto postupem soudu žalovaný souhlasí. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v samotném návrhu na vydání EPR.
3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] Touto smlouvou se žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby sjednané poplatky dle platného Ceníku a rovněž zajistit na svém účtu dostatek finančních prostředků k uhrazení smluvených poplatků. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, nezajistil na účtu dostatek finančních prostředků k placení poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 2614,91 Kč, tedy vznikl nepovolený debetní zůstatek, a proto původní věřitel dne [datum] odstoupil od smlouvy o vedení běžného účtu a vyzval žalovaného k doplacení dluhu. Žalovaný však ani poté dluh neuhradil, a jelikož nereagoval ani na předžalobní výzvu, žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, podala žalobu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena společností [právnická osoba] na současnou žalobkyni. O tomto byl žalovaný písemně informován.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
14. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.
15. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, pak tuto má soud z předložené smlouvy o postoupení pohledávky za osvědčenou. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimaci žalobkyně za osvědčenou také s ohledem na skutečnost, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupitelem oznámeno (srov. rozsudek Nejvyšší soud ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).
16. Pokud se týká právního hodnocení, tak v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o běžném účtu. Dle účinné smlouvy ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když vedl a spravoval účet žalovaného, nicméně žalovaný své povinnosti spojené se zajištěním dostatků finančních prostředků na účtu za účelem úhrady poplatků spojených s vedením účtu neplnil. Za shora popsané situace soud žalobě žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako oprávněné v plném rozsahu vyhověl, a to i včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení dle prováděcího předpisu. O lhůtě plnění ve výroku I. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní.
17. O otázce náhrady nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 5 119 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí věci s přípravou, předžalobní výzva, podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá opět jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.