29 C 131/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 614,91 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 614,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce ve výši 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně anonymizováno jméno příjmení.

1. Žalobou podanou dne datum původně u název soudu a následně postoupenou Okresnímu soudu v Olomouci anonymizováno, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 614,91 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. bankovní účet Touto smlouvou se žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby sjednané poplatky dle platného Ceníku. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, nezajistil na účtu dostatek finančních prostředků k placení poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 2614,91 Kč, tedy vznikl nepovolený debetní zůstatek, a proto původní věřitel dne datum odstoupil od smlouvy o vedení běžného účtu a vyzval žalovaného k doplacení dluhu. Žalovaný však ani poté dluh neuhradil, a jelikož nereagoval ani na předžalobní výzvu, žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, podala žalobu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena společností právnická osoba na současnou žalobkyni. O tomto byl žalovaný písemně informován.

2. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu ve smyslu ust. § 115a) o. s. ř., nevyjádřil, tedy neuvedl, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, jen na základě předložených důkazů, proto má soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s tímto postupem soudu žalovaný souhlasí. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v samotném návrhu na vydání EPR.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. bankovní účet Touto smlouvou se žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby sjednané poplatky dle platného Ceníku a rovněž zajistit na svém účtu dostatek finančních prostředků k uhrazení smluvených poplatků. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, nezajistil na účtu dostatek finančních prostředků k placení poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 2614,91 Kč, tedy vznikl nepovolený debetní zůstatek, a proto původní věřitel dne datum odstoupil od smlouvy o vedení běžného účtu a vyzval žalovaného k doplacení dluhu. Žalovaný však ani poté dluh neuhradil, a jelikož nereagoval ani na předžalobní výzvu, žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, podala žalobu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena společností právnická osoba na současnou žalobkyni. O tomto byl žalovaný písemně informován.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

14. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

15. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, pak tuto má soud z předložené smlouvy o postoupení pohledávky za osvědčenou. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimaci žalobkyně za osvědčenou také s ohledem na skutečnost, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupitelem oznámeno (srov. rozsudek Nejvyšší soud ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

16. Pokud se týká právního hodnocení, tak v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o běžném účtu. Dle účinné smlouvy ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když vedl a spravoval účet žalovaného, nicméně žalovaný své povinnosti spojené se zajištěním dostatků finančních prostředků na účtu za účelem úhrady poplatků spojených s vedením účtu neplnil. Za shora popsané situace soud žalobě žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako oprávněné v plném rozsahu vyhověl, a to i včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení dle prováděcího předpisu. O lhůtě plnění ve výroku I. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní.

17. O otázce náhrady nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 5 119 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí věci s přípravou, předžalobní výzva, podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá opět jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.