Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

29 C 131/2025

č. j. 29 C 131/2025-86

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-27 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOL:2026:29.C.131.2025.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 55 194 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 5 394 Kč- se zákonným úrokem z prodlení z částky 55 294 Kč ve výši 12,75 % p. a. od , datum, do , datum, ,- se zákonným úrokem z prodlení z částky 55 194 Kč ve výši 12,75 % p. a. od , datum, do zaplacení,- s úrokem z částky 50 000 Kč ve výši 20 % p. a. od , datum, do , datum, ,- s úrokem z částky 50 000 Kč ve výši 12,75 % p. a. od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 196 934 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 992,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 80 336 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému dne , datum, vyplacen úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl být žalobkyni splacen formou 48 měsíčních splátek ve výši 3 896 Kč, když si strany ve smlouvě sjednaly nominální úrokovou sazbu ve výši 78,08 % ročně. Součástí splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a sjednaného úroku i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 477,00 Kč. Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla z její strany prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (jako jsou doklady o příjmech a prohlášení žalovaného). Z výše uvedeného bylo podle žalobkyně zjištěno, že volné zdroje žalovaného ke splácení jsou dostatečné. Žalovaný však podle žalobkyně nehradil úvěr řádně a včas, když žalobkyni uhradil pouze částku 100 Kč dne , datum, . Žalovaný se tedy ocitl v prodlení s úhradou dvou splátek o délce alespoň 30 dnů, za což žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou z těchto splátek, celkem částku 998 Kč, dále zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou z těchto splátek, celkem částku 400 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek v délce 65 dnů pak došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, , kdy nová jistina úvěru činila částku 59 626,13 Kč, sestávající z původní jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč a přirostlého úroku za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění ve výši 9 626,13 Kč. Smluvní strany si dále ujednaly smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru a hrazení zákonného úroku z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný žalobkyni pouze částku 100 Kč dne , datum, . Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhrazení částky 59 526,13 Kč (jako nové jistiny úvěru po odečtení plateb žalovaného po zesplatnění úvěru); smluvní pokuty ve výši 998 Kč; náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč; smluvní pokuty ve výši 2 087,05 Kč, jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 59 626,13 Kč od , datum, do , datum, , smluvní pokuty ve výši 17 981,56 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 59 526,13 Kč od , datum, do dne podání žaloby (tedy dne , datum, ); dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 385,56 Kč jako úroku ve výši 78,08 % ročně z částky 50 000 Kč (tj. částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru) za období od , datum, do , datum, ; smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celý tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 196 934 Kč; dále úhrady ve výši 1 431 Kč za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 763,70 Kč jako úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 62 455 Kč od , datum, do , datum, , a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 62 355 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaný podle žalobkyně svůj dluh neuhradil přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, když uvedla, že s ohledem na aktuální vývoj judikatury se rozhodla zpětně ponížit požadovanou výši smluvního úroku o 58,08 % ročně. Namísto 78,08 % ročně, tak nově požadovala smluvní úrok pouze ve výši 20 % ročně. Žalobkyně rovněž uvedla, že již nepožaduje uhradit smluvní pokutu ve výši 17 981,56 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 16. 10. 2025, č. j. 29 C 131/2025-72, rozhodl o částečném zastavení řízení, kdy předmětem řízení nadále zůstala částka ve výši 55 194 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 55 294 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 55 194 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, úrokem z částky 50 000 Kč ve výši 20 % ročně od , datum, do , datum, a úrokem z částky 50 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 196 934 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:Žalobkyně je od , datum, oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení (Úplný výpis ČNB z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ze dne , datum, ). Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne , datum, ke sjednání smlouvy o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal jí tento úvěr splatit spolu se zápůjčním úrokem ve výši 78,08 % ročně ve formě 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 896 Kč, splatných vždy do 19. dne každého kalendářního měsíce, RPSN z této smlouvy činí 114,12 % (Smlouva o úvěru č. , hodnota, vč. dodatku č. , hodnota, a přílohy, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , Dodejka ze dne , datum, podepsaná žalovaným). Před uzavřením smlouvy o úvěru a dodatku č. , hodnota, ověřovala žalobkyně totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu (Kopie občanského průkazu žalovaného) a úvěruschopnost žalovaného, když od žalovaného zjistila, že žalovaný je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s pravidelným měsíčním příjmem ve výši 32 200 Kč, jeho měsíční výdaje v částce 10 360 Kč sestávají z částky životního minima 4 860 Kč a nákladů na vlastní bydlení ve výši 5 500 Kč, přičemž jiné náklady na dopravu, kurzy či záliby žalovaný nemá a zbývá mu tak měsíční finanční rezerva ve výši 1 000 Kč (Hodnocení klienta ze dne , datum, ). Žalobkyně měla při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k dispozici výpis z jeho běžného účtu za období od , datum, do , datum, , ze kterého vyplývá, že žalovaný v uvedeném období prováděl velké množství plateb na portálu TIPSPORT.CZ, , právnická osoba, , BETANO CZ, a v BONVERCASINU, a zároveň přijímal četné platby od dalších osob – zejm. , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž tyto platby z velké části odpovídají následným útratám ve výše uvedených sázkových portálech. Z předloženého bankovního výpisu vyplývá celkový obrat na bankovním účtu přesahující 100 000 Kč za měsíc, avšak tento výpis nepotvrzuje žalovaným uvedený pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání přesahující 30 000 Kč (Výpis z běžného účtu žalovaného uvedeného ve Smlouvě, Informace o pojištění vkladů , právnická osoba, ). Žalovaný před podpisem smlouvy o úvěru mj. prohlásil, že si je vědom sjednané výše úroků a že veškeré informace, které žalobkyni v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy poskytl jsou pravdivé a úplné (Prohlášení klienta ze dne , datum, ). Žalovaný neměl ke dni uzavření úvěrové smlouvy žádný záznam v registru SOLUS (Výpis záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, ). Žalovaný byl rovněž lustrován v registru klientských informací (Výpis z nebankovního registru klientských informací /NRKI/). Žalobkyně má vypracovaná pravidla pro účely podpisu smluv na dálku (Podmínky žalobkyně pro podpis na dálku). Žalobkyně v den podpisu smlouvy zjistila základní informace o žalovaném, nechala jej provést potvrzující platbu ve výši 1 Kč z jeho bankovního účtu a ověřila jeho telefonní číslo , tel. číslo, zaslané SMS zprávy (Základní informace o klientovi, Důkaz o odeslání 1 Kč, SMS komunikace). Žalovaný se dne , datum, přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry u , právnická osoba, . (Přihláška do pojištění) za pojistných podmínek této pojišťovny (Pojistné podmínky). Dne , datum, vyplatila žalobkyně na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru částku 50 000 Kč (Doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 200 Kč (Karta klienta). Dne , datum, vyhotovila žalobkyně výzvu k zaplacení adresovanou žalovanému, kterou mu oznámila, že je v prodlení s úhradou splátek úvěru č. , hodnota, a 2, vyzvala jej k jejich úhradě a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky trvajícího 65 dnů (Výzva k zaplacení ze dne , datum, ). Dne , datum, vyhotovila žalobkyně výzvu k zaplacení adresovanou žalovanému, kterou mu oznámila, že je v prodlení s úhradou splátek úvěru č. , hodnota, , 2 a 3, vyzvala jej k jejich úhradě a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky trvajícího 65 dnů (Výzva k zaplacení ze dne , datum, ). Dne , datum, vyhotovila žalobkyně oznámení o zesplatnění úvěru adresované žalovanému, kterým jej vyrozuměla o tom, že uvedeného dne došlo k zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru a vyzvala jej k úhradě celé dlužné částky do deseti dnů od data odeslání oznámení (Oznámení ze dne , datum, ). Právní zástupkyně žalobkyně zaslala dne , datum, žalovanému předžalobní výzvu k úhradě zbývající dlužné částky (Předžalobní výzva ze dne , datum, a Podací arch , právnická osoba, ze stejného dne), na kterou žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho (žalovaný netvrdil opak).

5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit spolu se zápůjčním úrokem ve výši 78,08 % ročně ve formě 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 896 Kč, splatných vždy do 19. dne každého kalendářního měsíce, RPSN z této smlouvy činí 114,12 %. Spolu se smlouvou bylo rovněž sjednáno pojištění schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž při tomto posuzování měla k dispozici výpis z jeho bankovního účtu, ze kterého jsou patrné četné rizikové platby u sázkových kanceláří, případně v kasinu. Tento výpis však nepotvrzuje pravidelný měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání přesahující 30 000 Kč. Žalovaný žalobkyni na úvěr uhradil pouze 200 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil přes zaslanou předžalobní výzvu.

6. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ust. § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru.

10. Podle ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

17. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným měli v úmyslu uzavřít smlouvu, která by byla podle jejího obsahu smlouvou o zápůjčce. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o zápůjčce vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru měla žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

20. Žalobkyně v řízení soudu prokázala, že prověřovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně soudu předložila formulář hodnocení klienta, v němž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalovaného, potvrzení o přijatých platbách na bankovní účet žalovaného, výpis z registru SOLUS, a výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI). Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru však poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z dokladů předložených žalobkyní však podle soudu nelze učinit závěr o tom, že v době podpisu smlouvy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

21. Žalobkyně podle soudu při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela zejména z údajů uvedených žalovaným, aniž by tyto údaje jakýmkoliv způsobem ověřovala či zjišťovala jejich pravdivost. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného uvažovala žalobkyně s pravidelným měsíčním příjmem žalovaného ve výši 32 200 Kč, a jeho pravidelnými měsíčními výdaji ve výši 10 360 Kč, které sestávají pouze z částky životního minima a nákladů na vlastní bydlení, přičemž žalovaný uvedl, že jiné náklady na dopravu, kurzy či záliby nemá. Žalobkyně přitom žádným způsobem neověřovala skutečnou výši příjmů žalovaného, když z výpisu z jeho bankovního účtu, který měla žalobkyně k dispozici, taková výše příjmů nevyplývá. Naopak z tohoto výpisu vyplývá, že běžné měsíční výdaje žalovaného mnohonásobně překračovaly částku uvedenou v dokumentu hodnocení klienta, přičemž tyto náklady jsou z velké části tvořeny četnými rizikovými platbami u sázkových kanceláří, případně v kasinu. Výsledné hodnocení takto nepodložených údajů o příjmech a zjevně zkreslených údajů o výdajích žalovaného pak nemůže vést k přesvědčivému závěru o tom, že v době uzavírání úvěru nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tak v tomto případě poskytla žalovanému úvěr, přestože výsledky posouzení úvěruschopnosti žalovaného objektivně nevylučovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr.

22. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu absence řádného prověřování úvěruschopnosti žalovaného; pro nadbytečnost se tedy nezabýval možnou absolutní neplatností smlouvy podle § 588 občanského zákoníku, ačkoli úrok ve výši 78,08 % ročně se již na první pohled jeví jako rozporný s dobrými mravy. V této souvislosti soud podotýká, že zákonný požadavek stanovený v § 588 občanského zákoníku, který soudu ukládá přihlížet z úřední povinnosti k neplatnosti právního jednání pro jeho zjevný rozpor s dobrými mravy, zavazuje soud posuzovat platnost právního jednání v době jeho uzavření na základě jeho konkrétních ustanovení, která si smluvní strany ujednaly. Samotná skutečnost, že věřitel (žalobkyně) následně v soudním řízení uplatní pouze část nároku, který ze smlouvy vyplývá, nemá žádný vliv na posuzování (ne)platnosti takové smlouvy.

23. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, částku ve výši 50 000 Kč na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě o zápůjčce. Ke dni vyhlášení rozsudku již žalovaný žalobkyni zaplatil částku ve výši 200 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného k vrácení dosud nevrácené částky ve výši 49 800 Kč.

25. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaný byl během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou třídenní lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

26. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu smluvního úroku, smluvních pokut a pojistného. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ustanovení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Z celkového původního předmětu řízení (80 336,56 Kč) byla žalobkyně úspěšná co do 61,99 % (49 800 Kč) a neúspěšná co do 38,01 % (30 536,56 Kč – tedy v rozsahu ve kterém byla žaloba zamítnuta či ohledně nějž muselo být řízení zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní, a to nikoli pro chování žalovaného). Žalobkyni tak náleží náhrada 23,98 % (61,99 - 38,01) nákladů řízení jí vzniklých, které sestávají z odměny zmocněnkyně žalobkyně ve výši 18 530 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby) ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) po 4 340 Kč podle § 7 AT, jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) AT v částce 2 170 Kč a jeden úkon právní služby (účast na jednání soudu dne , datum, ) ve smyslu § 11 odst. 1 AT v částce 3 340 Kč podle § 7 AT po snížení předmětu řízení; dále z náhrady hotových výdajů ve výši 2 250 Kč za 5 úkonů právní pomoci po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT; dále náhrady 21% DPH ze součtu těchto částek ve výši 4 363,80 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. neboť zmocněnkyně žalobkyně je plátcem DPH; a ze zaplaceného soudního poplatku 3 011 Kč.

28. Náhradu nákladů řízení žalobkyně ve výši 6 992,76 Kč (podle poměru jejího [ne]úspěchu ve věci) je žalovaný povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.