29 C 134/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 2 500 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnila tím, že dne datum byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše, s povinností zaplatit jej do 8 dnů, tj. je do datum. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti žalobkyni neuhradil. Žalovanému byla s datem datum zaslána písemná výzva k úhradě dluhu. Ani přes tuto skutečnost však žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ust. § 115a o. s. ř., vycházel přitom z obsahu předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj výslovný souhlas a žalovaný se přes výzvu soudu a přes poučení dle ust. § 104 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil a soud tedy presumuje jeho souhlas s tímto postupem.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle osobního účtu pacienta a potvrzení o poskytnutí záchytu ze dne datum byl žalovaný ode dne datum v čase údaj o čase hod. do dne datum v údaj o čase hod. z důvodu akutní intoxikace způsobené alkoholem, umístěn v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Dne datum při přijetí u něj byla dechovým analyzátorem zjištěna hladina alkoholu anonymizováno ‰. Žalobkyně vyúčtovala dne datum žalovanému za vyšetření, ošetření a poskytnutou službu částku ve výši 2 500 Kč, která byla splatná do 8 dnů ode dne vystavení vyúčtování, tedy do datum. Při platbě do 3 pracovních dnů by cena činila 1 600 Kč. Žalovaný svým podpisem na předloženém vyúčtování za poskytnuté služby zároveň uznal svůj dluh co do důvodu a v plné výši dne datum. Právní zástupce žalobkyně vyzval podáním ze dne datum žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 2 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, avšak bez úspěchu.

5. Podle ust. § 89a odst. 1 až 4 násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále také jen„ zákon č. 373/2011“) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Záchytnou službu zajišťuje na svém území kraj v samostatné působnosti.

6. Podle ust. § 89e odst. 1 zákona číslo prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a je možno ji v celém rozsahu vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně ode dne datum v čase údaj o čase hod. do dne datum v údaj o čase hod. z důvodu akutní intoxikace, když u něj byla při přijetí zjištěna hladina alkoholu ve výši anonymizováno ‰. Žalobkyně následně dne datum vyúčtovala žalovanému za pobyt a lékařskou péči částku 2 500 Kč v případě hospitalizace, když dle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Žalovaný žalobní pohledávku žalobkyně co do důvodu a výše uznal, žalobkyně tedy vznik dluhu ani jeho výši v daném řízení prokazovat nemusela, a proto bylo pouze a jen na žalovaném, aby soudu v probíhajícím řízení prokázal, že dluh nevznikl, tento byl splněn či zanikl jinak. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro svou procesní pasivitu v průběhu řízení žalobní nárok žalobkyně ani částečně nerozporoval a ani netvrdil jeho (byť částečný) zánik, soud shledává žalobní nárok žalobkyně důvodným a rozhodl výrokem I. rozsudku tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč. To vše spolu se zákonným úrokem z prodlení, přičemž požadovanou výši tohoto úroku a počátek prodlení soud po přezkoumání považuje zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta tvoření třemi úkony právní služby po 200 Kč v celkové výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), dále pak 3 režijní paušály po 100 Kč v celkové výši 400 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH v celkové výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 089 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.