29 C 14/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 2 500 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnila tím, že dne datum byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše, s povinností zaplatit jej do 8 dnů, tj. je do datum. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti žalobkyni neuhradil. Žalovanému byla s datem datum zaslána písemná výzva k úhradě dluhu. Ani přes tuto skutečnost však žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ust. § 115a o. s. ř., vycházel přitom z obsahu předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj výslovný souhlas a žalovaný se přes výzvu soudu a přes poučení dle ust. § 104 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil a soud tedy presumuje jeho souhlas s tímto postupem.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle osobního účtu pacienta a potvrzení o poskytnutí záchytu ze dne datum byl žalovaný ode dne datum v čase údaj o čase hod. do dne datum v údaj o čase hod. z důvodu akutní intoxikace způsobené alkoholem, umístěn v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Dne datum při přijetí byla u žalovaného dechovým analyzátorem zjištěna hladina alkoholu anonymizováno ‰. Žalobkyně vyúčtovala dne datum žalovanému za vyšetření, ošetření a poskytnutou službu částku ve výši 2 500 Kč, která byla splatná do 8 dnů ode dne vystavení vyúčtování, tedy do datum. Při platbě do 3 pracovních dnů by cena činila 1 600 Kč. Žalovaný byl dne datum vyzván, aby svým podpisem na předloženém vyúčtování za poskytnuté služby uznal svůj dluh co do důvodu a v plné výši, přičemž žalovaný tak učinil připojením anonymizována dvě slova („ anonymizováno“) namísto řádného podpisu. Svůj dluh žalovaný ve stanovené lhůtě neuhradil. Právní zástupce žalobkyně vyzval podáním ze dne datum žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 2 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, avšak bez úspěchu.

5. Podle ust. § 89a odst. 1 až 4 násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále také jen„ zákon č. 373/2011“) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Záchytnou službu zajišťuje na svém území kraj v samostatné působnosti.

6. Podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a je možno ji v celém rozsahu vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně dne datum, když u něj byla při přijetí v 01:36 hod. zjištěna hladina alkoholu ve výši anonymizováno ‰. Žalobkyně následně téhož dne vyúčtovala žalovanému za pobyt a lékařskou péči částku 2 500 Kč v případě hospitalizace, když dle ust. § 89e odst. 1 zákona číslo prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Žalovaný žalobní pohledávku žalobkyně co do důvodu a výše uznal, žalobkyně tedy vznik dluhu ani jeho výši v daném řízení prokazovat nemusela, a proto bylo pouze a jen na žalovaném, aby soudu v probíhajícím řízení prokázal, že dluh nevznikl, tento byl splněn či zanikl jinak. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro svou procesní pasivitu v průběhu řízení žalobní nárok žalobkyně ani částečně nerozporoval a ani netvrdil jeho (byť částečný) zánik, soud shledává žalobní nárok žalobkyně důvodným a rozhodl výrokem I. rozsudku tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč. To vše spolu se zákonným úrokem z prodlení, přičemž požadovanou výši tohoto úroku a počátek prodlení soud po přezkoumání považuje zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta tvoření třemi úkony právní služby po 200 Kč v celkové výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), dále pak 3 režijní paušály po 100 Kč v celkové výši 400 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH v celkové výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 089 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.