29 C 142/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 609,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 609,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 009,15 Kč ve výši 8,25 % p. a. od datum do zaplacení a s úrokem z částky 12 009,15 Kč ve výši 21,99 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 609,15 Kč s příslušenstvím jakožto postupník pohledávky společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ jméno“). příjmení jméno uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě se mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno, který umožnil žalovaném přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem, kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný překročil úvěrový limit a nesplácel úvěr řádně a včas. příjmení jméno využila svého práva a dne datum aktuální výši nepovoleného přečerpání převedla na nově zřízený úvěrový účet za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách. Žalovaný ani přesto svou povinnost nesplnil, právnická osoba proto prohlásila úvěr za ihned splatný ke dni datum. Za zaslanou upomínku ze dne datum náleží právnická osoba smluvní poplatek ve výši 600 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. Soud na základě žalobkyní předložených důkazů (smlouva o bankovních produktech a službách včetně dispozice ke smlouvě, všeobecné produktové podmínky, sazebník poplatků, základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, výpis z úvěrového účtu 03/ 2020 číslo, oznámení o zesplatnění, smlouva o postoupení pohledávek včetně oznámení postoupení a podacího archu, předžalobní výzva včetně podacího archu) učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právnická osoba a žalobcem byla uzavřena smlouva, kterou konkretizuje dispozice ze dne datum, v níž byly mimo jiné stanoveny parametry kontokorentního úvěru anonymizováno, tj. povolený limit do výše 10 000 Kč, úroková sazba 21,99 % (smlouva o bankovních produktech ve spojení s dispozicí ke smlouvě). Dle číslo listu písm. f) základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru byla žalobkyně oprávněna v případě překročení povoleného limitu převést debetní zůstatek z běžného účet na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu a oznámit žalovanému číslo nového účtu, celkovou dlužnou částku a výši jednotlivých splátek. Z číslo listu ve spojení s číslo listu dále vyplývá, že v případě porušení smluvního ujednání je právnická osoba oprávněna prohlásit kterékoliv závazky klienta za okamžitě splatné a požádat jej o předčasné splacení (základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru). Žalovaný se zavázal dodržet stanovený/povolený úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, který překročil, konkrétně čerpal částku 12 009,15 Kč. příjmení jméno převedla v březnu 2020 přečerpané prostředky na zvláštní úvěrový účet. Žalovaný nehradil žádné splátky, dne datum mu byla zaslána upomínka, s níž je spojen poplatek ve výši 600 Kč (výpisy z úvěrového účtu, sazebník poplatků). příjmení jméno žalovanému oznámila zesplatnění úvěru ke dni datum (oznámení zesplatnění). Mezi právnická osoba a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž obsahem je i předmětná pohledávka za žalovaným. Postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalovanému byla zaslána předžalobní výzva (oznámení postoupení a předžalobní výzva včetně podacích archů).

5. Dle ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

9. Podle ust. § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

13. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

14. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k právnímu závěru, že mezi právnická osoba a žalovaným došlo k platnému uzavření inominátní smlouvy (v části týkající se anonymizováno je dle obsahu nejbližším smluvním typem smlouva o úvěru), jejímž předmětem byla možnost žalovaného čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalovaný porušil smluvní podmínky, jelikož přečerpal úvěrový limit (konkrétně čerpal 12 009,15 Kč). příjmení jméno postupovala v souladu s dohodnutými podmínkami bankovního produktu, když zesplatnila celou dlužnou částku ke dni datum, což žalovanému řádně oznámila. Žalobkyně se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum věřitelem na místo právnická osoba. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o úvěru, že na základě těchto smluv byly žalovanému finanční prostředky poskytnuty a že dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 12 009,15 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku ze smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru zcela pasivní. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 12 609,15 Kč (složený z částky čerpaného úvěru a poplatku za zaslanou upomínku) včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Požadovaný úrok z prodlení (včetně kapitalizovaného úroku z prodlení) je v souladu se zákonem a se skutkovými zjištěními soudu, úrok ve výši 21,99 % z výše nesplaceného úvěru byl žalovaný zavázán hradit na základě podmínek poskytnutí úvěru. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem. Jelikož se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11, opakovanost vyplývá například z řízení vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 233/2022, 14 C 124/2022 nebo 17 C 181/2022), náleží odměna za zastupování ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu a dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu této daně výši 21 % z odměny za zastupování (tj. částka 252 Kč). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.