29 C 143/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 962 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 962 Kč - se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 352,15 Kč ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 685,70 Kč, - s úrokem ve výši 23,72 % p. a. z částky 11 352,15 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 965,99 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne [datum], postoupenou Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 962 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO], v důsledku fúze sloučením dne [datum] společnost [právnická osoba], [IČO], následně přejmenovaná na [právnická osoba]) a žalovaným a na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Nashromážděné údaje byly odeslány do informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model, který schopnost žalované splácet požadovanou částku vyhodnotil. Žalovaný se současně zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 522 Kč. Celkovou částku se zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný zaplatil naposledy dne [datum], přičemž celkově zaplatil pouze částku 20 360 Kč, z toho na jistinu 8 647,85 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 800 Kč, na poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 611,26 Kč a na poplatek za životní pojištění 300,89 Kč, své závazky tedy nehradil řádně a včas. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. Soud na základě žalobkyní předložených důkazů (výpis z OR, smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání, smlouva o půjčce včetně smluvních podmínek, karta zákazníka, přehled plateb, předžalobní výzva s dokladem o odeslání) učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaným, došlo dne [datum] k uzavření smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo zejména poskytnutí finančních prostředků ve výši 20 000 Kč žalovanému. Před uzavřením předmětné smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Žalovaný uvedl v zákaznické kartě ze dne [datum] zejména, že žije s rodiči (nájem 4 000 Kč) a má jedno nezaopatřené dítě (alimenty 2 600 Kč), od roku 2008 pracuje jako OSVČ (výdělek 24 000 Kč), další náklady na domácnost, splátky a telefon činí dohromady 10 699 Kč. Použitelný příjem činil 6 701 Kč. K prověření úvěruschopnosti předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. (smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum], smluvní podmínky smlouvy - otištěné na zadní straně smlouvy, karta zákazníka ze dne [datum]). Na základě uzavřené smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 522 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby ve výši 35 322 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč od data uzavření smlouvy (smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum], smluvní podmínky smlouvy - otištěné na zadní straně smlouvy). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni poslední stanovené splátky (dne [datum]) řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11 352,15 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 smluvních podmínek (smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum], smluvní podmínky smlouvy - otištěné na zadní straně smlouvy). Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s informací o zpracování osobních údajů, včetně podacího lístku). Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 20 360 Kč, z toho na jistinu 8 647,85 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 800 Kč, na poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 611,26 Kč a na poplatek za životní pojištění 300,89 Kč (přehled plateb). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva obsahující základní skutkový a právní rozbor věci (předžalobní výzva k plnění, včetně podacího lístku). Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

8. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Žalobkyně v řízení prokázala, že před uzavřením úvěrových smluv provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů. V tomto ohledu je na místě dále odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud ve věci posouzení úvěruschopnosti uzavřel, že:„ …Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 15. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

16. Soud dospěl k právnímu závěru, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Pohledávka za žalovaným plynoucí z úvěrové smlouvy byla řádně postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o úvěru, že na základě těchto smluv byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku ze smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru zcela pasivní. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 14 962 Kč včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem. Jelikož se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), náleží odměna za zastupování ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu a dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu této daně výši 21 % z odměny za zastupování (tj. částka 252 Kč).