29 C 146/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 32 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 050 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 8,25 % p. a. od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 700,42 Kč, -) s úrokem z částky 20 000 Kč ve výši 20,74 % p. a. od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 274,74 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 460 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 32 050 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Pohledávky vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.

3. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění.

5. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovanou, došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Před uzavřením předmětné Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných Smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Žalovaná při posouzení úvěruschopnosti uvedla v zákaznické kartě ze dne datum, že nemá nezaopatřené dítě, žije od dubna 2016 v nájemním bytě, má pravidelný měsíční příjem ve výši 20 520 Kč z hlavního pracovního poměru v právnická osoba a odhadované měsíční výdaje ve výši 13 748 Kč, které představují nájem či náklady na bydlení 6 500 Kč, osobní výdaje 4 500 Kč a splátku úvěru právnická osoba anonymizováno ve výši 2748 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalované úvěr splácet na základě předložené pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele o příjmu a nájemní smlouvy. (Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum, Smluvní podmínky Smlouvy - otištěné na zadní straně Smlouvy, Karta zákazníka ze dne datum). Na základě uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,74 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost (administrativní poplatek) ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby ve výši 38800 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po 485 Kč počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum (Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum, Smluvní podmínky Smlouvy - otištěné na zadní straně Smlouvy). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 000 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,74 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek (Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum, Smluvní podmínky Smlouvy - otištěné na zadní straně Smlouvy). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum (Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum s informací o zpracování osobních údajů, včetně podacího lístku ze dne datum). Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 7 500 Kč, z toho: na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 3 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 355 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 995 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 35 800 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 645 Kč za administrativní činnost a 9 405 Kč za hotovostní inkaso splátek, kapitalizovaných úroků ve výši 4 274,74 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 700,42 Kč, úroků ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,2 5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky plynoucí z uzavřených Smluv předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena (Předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, včetně podacího lístku ze dne datum).

6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

9. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

10. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

12. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

13. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Žalobkyně v řízení prokázala, že před uzavřením úvěrových smluv provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů. V tomto ohledu je na místě dále odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č. j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud ve věci posouzení úvěruschopnosti uzavřel, že:„ …Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 16. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

17. Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o úvěru, že na základě těchto smluv byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalované částku 20 000 Kč, které žalovaná řádně nesplácela. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni na pohledávku ze smlouvy o úvěru, byť částečně, plnila, resp. že tento její dluh zanikl jinak. Žalovaná však zůstala v tomto směru zcela pasivní. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 32 050 Kč včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 3 460 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 282 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.), a dále náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.