29 C 181/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 710 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 710 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 410 Kč ve výši 8,25 % p. a. od 6. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 24. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 710 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 5. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění ke dni 5. 8. 2019. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši 5 966 Kč splatné pololetně. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 5. 8. 2020, a to ani přes upomínky žalobkyně. Žalovaný dluží žalobkyni za období od 5. 8. 2020 do 17. 12. 2020 včetně, kdy pojištění zaniklo z důvodu neplacení pojistného, částku 2 410 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení částky 300 Kč za odeslání upomínky. Na předžalobní výzvu ze dne 27. 1. 2021 žalovaný rovněž nereagoval.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve státní příslušnosti žalovaného, který je státním občanem Polské republiky, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i Polská republika jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/ 2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/ 2012 ze dne 12. 12 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), (dále také jen„ Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle ustanovení článku 7 odst. 1 Nařízení osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o něž se jedná, byl nebo měl být splněn. Vzhledem k tomu, že žalovaný má trvalý pobyt v obvodu působnosti níže podepsaného soudu a předmět plnění byl taktéž poskytnut v tomto obvodu, níže podepsaný soudu dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný soudní spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť je nezbytné aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní vztahy, a to článek 4 odst. 4, dle kterého není-li možné určit rozhodné právo podle odstavce 1 nebo 2, řídí se smlouva právem země, s níž je nejúžeji spojena. Rozhodným právem, bude tak české právo hmotné, poněvadž žalobcem tvrzené nároky vznikly na základě pojistné smlouvy uzavřené dle českého práva, na území ČR.

6. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla dne 5. 8. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] SP Autopojištění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární zn. [příjmení], [registrační značka], s počátkem pojištění ke dni 5. 8. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly pojistné podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši 5 966 Kč splatné vždy pololetně. Žalovaný neuhradil předepsané pojistné splatné dne 5. 8. 2020, proto byl žalobkyní dopisem ze dne 23. 10. 2020 vyzván k úhradě dlužného pojistného nejpozději do jednoho měsíce ode dne doručení upomínky s tím, že pokud pojistné neuhradí, uplynutím této lhůty pojištění zanikne. Dopisem ze dne 5. 1. 2021 oznámila žalobkyně žalovanému, že pojištění z výše uvedené pojistné smlouvy zaniklo uplynutím dne 17. 12. 2020 a vyzvala jej k úhradě dlužného pojistného ve výši 2 410 Kč a administrativního poplatku. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 1. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

7. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen OZ) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

8. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy.

9. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

10. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

11. Podle ust. § 2804 OZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

12. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení ročního pojistného ve výši 5 966 Kč, splatného vždy pololetně. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 5. 8. 2020 do 17. 12. 2020, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vznikl nárok na neuhrazené částky pojistného ve výši 2 410 Kč. Jelikož žalovaný svoji povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil, dostal se do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i zaplacení poplatku za odeslání upomínky dle sazebníku žalobkyně 300 Kč, jakož i úroku z prodlení ve výši určené podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci procesní úspěch, náleží jí tedy plná náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tak představují částku 1 489 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.