29 C 189/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 300 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 10 % p. a. od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 990,88 Kč za dobu od datum do datum, -) s úrokem z částky 8 000 Kč ve výši 21,2 % p. a. od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 433,41 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobou podanou dne datum u Okresního soudu v Olomouci, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru s názvem Expres půjčka číslo. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v 12 měsíčních splátkách po 745,68 Kč, a to počínaje dnem datum. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč dne datum. Žalovaný však sjednaný úvěr nesplácel řádně a včas. Z tohoto důvodů právní předchůdce žalobkyně následně prohlásil poskytnutý úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena společností právnická osoba, na současnou žalobkyni. O tomto byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky, ani přes tuto skutečnost žalovaný svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu ve smyslu ust. § 115a) o. s. ř., nevyjádřil, tedy neuvedl, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, jen na základě předložených důkazů, proto má soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s tímto postupem soudu žalovaný souhlasí. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v samotném návrhu na vydání EPR a dále ve svém vyjádření ze dne datum.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k zavření smlouvy o úvěru číslo. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobkyně vrátit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 745,68 Kč, první splátka měla být uhrazena dne datum. Strany si ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 21,20 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy pak je Sazebník poplatků žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z uzavřené smlouvy splnil, když dne datum poskytl žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný svého závazku ze smlouvy však nedostál, když poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s více než dvěma splátkami, právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a v souladu se svými Produktovými podmínkami, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, prohlásil poskytnutý úvěr za splatný v celém jeho rozsahu, a to dopisem ze dne datum. Za zesplatnění žalobkyně naúčtovala žalovanému poplatek ve výši 300 Kč. Žalovaný však ani poté svůj dluh neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena společností právnická osoba, na současnou žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne datum. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky, ani přes tuto skutečnost žalovaný svůj dluh neuhradil.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

14. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

15. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, pak tuto má soud z předložené smlouvy o postoupení pohledávky za osvědčenou. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimaci žalobkyně za osvědčenou také s ohledem na skutečnost, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupitelem oznámeno (srov. rozsudek Nejvyšší soud ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

16. Pokud se týká právního hodnocení, tak v řízení bylo prokázáno, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru zcela nečinný. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 8 300 Kč včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. O lhůtě plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní.

17. O otázce náhrady nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 6 934 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí věci s přípravou, předžalobní výzva, podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá opět jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.