Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

29 C 20/2021

č. j. 29 C 20/2021-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOL:2021:29.C.20.2021.2

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem titul . jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. od 17. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 12. 10. 2020 po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovaným dne 22. 3. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaným uvedený. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku právnímu předchůdci žalobkyně do dne 16. 4. 2018, svou povinnost však nesplnil, ničeho ani částečně neuhradil a dluží tak částku 2 000 Kč představující neuhrazenou jistinu poskytnuté zápůjčky. Původní věřitel, [právnická osoba], jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli dne 29. 5. 2018 smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem byla pohledávka, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá v tomto řízení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění datovanou dne 5. 6. 2019, avšak bez úspěchu.

2. Ve věci byl soudem dne 13. 11. 2020 vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který byl usnesením ze dne 8. 1. 2021 (s právní mocí dne 26. 1. 2021) zrušen z důvodu, že se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovanému bylo doručováno prostřednictvím datové schránky, když dle potvrzení ze dne 14. 12. 2020 mu výše uvedený platební rozkaz nebyl doručen, pouze dodán, a to dne 13. 11. 2020.

3. Žalovaný podáním doručeným soudu dne 15. 3. 2021 podal prostřednictvím svého zmocněnce odpor proti výše uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 13. 11. 2020, [číslo jednací]. Vzhledem k tomu, že odpor směřoval proti již neexistujícímu (zrušenému) platebnímu rozkazu, vyhodnotil soud podání žalovaného pro toto řízení jako bezpředmětné a tudíž k němu nepřihlížel.

4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili. Žalovaný, kterému byla tato výzva doručena do jeho datové schránky fikcí dne 15. 2. 2021, byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto za presumovaného souhlasu účastníků řízení, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 22. 3. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla [právnická osoba] žalovanému zápůjčku ve výši 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaným uvedený. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku do dne 16. 4. 2018, svou povinnost však nesplnil, ničeho ani částečně neuhradil a dluží tak částku 2 000 Kč představující neuhrazenou jistinu poskytnuté zápůjčky. Obchodní [právnická osoba], jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli dne 29. 5. 2018 smlouvu o postoupení pohledávky, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá v tomto řízení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění datovanou dne 6. 6. 2019, avšak bez úspěchu.

6. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

8. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávky přešla žalovaná pohledávka. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, které byl žalovaný povinen splatit do 16. 4. 2018. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky 2 000 Kč žalovanému převodem na jeho bankovní účet, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci uhradil, resp. že dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění této povinnosti, a to pro jeho procesní pasivitu, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně zákonného příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává zákonu neodporující.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za předžalobní výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech – např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.