29 C 205/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 83 244,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 83 288,40 Kč z titulu náhrady škody spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum], ve znění následných oprav a doplnění, se původně žalobkyně a její manžel [celé jméno původního účastníka] domáhali po žalované zaplacení částky 83 244,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o náhradu škody vzniklé tím, že dne [datum] spadly stromy nacházející se na pozemku žalované [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] na nemovitosti ve vlastnictví žalobců, nacházející se na pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s [adresa] – rodinný dům, v k. ú. [část obce] (pod adresou [adresa původního účastníka, žalobkyně a žalované]), kdy pádem stromů byla poškozena střecha, oplechování v návaznosti na štítovou zeď, dále okap, atikové navýšení štítového zdiva, nástřešní stožár pro elektro a byla poškrábána fasáda. Nemovitosti žalobců přitom prošly v roce 2018 kompletní rekonstrukcí. Na opravu vzniklé škody vynaložili žalobci částku ve výši 107 374,40 Kč, z toho [jméno] [příjmení] na úhradu faktury [číslo] ve výši 105 680,40 Kč včetně DPH a Ing. [jméno] [příjmení] částku ve výši 1 694 Kč včetně DPH. Pojišťovnou, na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobci a [právnická osoba], byla k rukám žalobců uhrazena toliko částka 24 130 Kč. Žalobou uplatněná částka tak představuje rozdíl mezi vynaloženými náklady a opravu škody a vyplaceným pojistným plněním. Odpovědnost žalobkyně za vzniklou škodu dovozují žalobci dle ustanovení § 2900 občanského zákoníku, neboť pádu stromu či jeho větví je jeho vlastník povinen předcházet a v rámci prevence provést opatření alespoň snižující možnost vzniku škody. Dne [datum] zaslali žalobci žalované výzvu k náhradě škody ve výši 83 244,40 Kč a tato reagovala zasláním sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], kde pojišťovna uzavřela, že nevznikla povinnost pojistitele plnit, a proto byla škodní událost odložena bez náhrady. Žalobci se ke stanovisku [právnická osoba] vyjádřili dne [datum], kde namítli, že stromy rostly v těsné blízkosti elektrického vedení, do kterého zasahovaly, nebyly ořezány, dále oba stromy dosahovaly výšky 15 metrů a nacházely se v zastavěné části obce, nikoliv v lese. Stromy také měly mělký kořenový systém.

2. Ve věci bylo dne [datum] rozhodnuto podepsaným soudem ve formě platebního rozkazu, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala žalovaná dne [datum] odpor, který následně odůvodnila v podání ze dne [datum].

3. V průběhu řízení sdělila právní zástupkyně žalobců, že manželství žalobců bylo rozvedeno, nemovitosti v SJM pod adresou [adresa původního účastníka, žalobkyně a žalované], byly prodány třetí osobě a žalobci se dohodli, že nadále bude v řízení vystupovat toliko žalobkyně a případný úspěch ve sporu půjde ku prospěchu žalobkyně. Následně podáním ze dne [datum] vzal původní druhý žalobce zpět žalobu za svou osobu v celém rozsahu s tím, že ve vztahu ke své osobě žádá o zastavení řízení. Toto podání soud vyhodnotil dle jeho obsahu jako zpětvzetí žaloby žalobcem a podle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. řízení ve vztahu k žalobci b) zastavil usnesením ze dne 6. 9. 2022 pod č. j. 29 C 205/2021-131, které nabylo právní moci dne [datum].

4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] navrhla, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Předně namítla nedostatek své pasivní legitimace v tomto řízení, když rozporuje, že by byla vlastníkem předmětné dřeviny, která rostla naproti domu [část obce a číslo], a která byla v důsledku působení vichřice v únoru 2020 vyvrácena. Podle žalované se dřevina nacházela na samé hranici jejího pozemku [parcelní číslo] a sousedního pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [část obce] u [obec], jehož vlastníkem je [celé jméno svědka]. Poukázala také na skutečnost, že dne [datum], kdy došlo k pádu dřeviny na dům pod adresou [část obce a číslo] a zasahovaly zde složky IZS, nebyla žalovaná na místo žalobci zavolána, nebyla z jejich strany seznámena se škodní událostí, tedy nesplnili bez zbytečného odkladu svoji oznamovací povinnost. Během zásahu IZS si žalovaná pořídila vlastní fotodokumentaci. Dále pak žalovaná rozporuje žalobci tvrzený rozsah poškození domu pod adresou [část obce a číslo], který je podle ní menší, což oproti tvrzení žalobců prokazuje i statik ve svém vyjádření. Tvrzená výše nákladů na opravu ve výši 107 374,40 Kč je podle žalované značně nepravděpodobná a žalobci neprokázaná. Žalovaná poukázala na skutečnost, že z fotodokumentace je zřejmé, že dřevina byla v době pádu v dobrém zdravotním stavu, nebyla seschlá či napadena škůdci, houbami či plísněmi, kořenový systém byl dostatečně bohatý a zdravý. Žalovaná jako osoba, která je v oboru údržby stromů naprostým laikem, provádí kontrolu stavu obecních stromů formou pravidelných prohlídek ze strany členů jednotek sborů dobrovolných hasičů zřízených žalovanou, ze strany Komise životního prostředí a rozvoje obce, přičemž průběžně reaguje také na podněty ze strany zastupitelů obce a samotných občanů obce. V roce 2016 si žalovaná nechala zpracovat odborné posouzení stavu dřevin v obci [obec] a přizvaná odborná firma stav obecních stromů odborně posoudila a u předmětné dřeviny nebyl doporučen nebo dokonce nařízen ani výchovný zásah ani prořez, natož kácení. Žalovaná dovozuje, že splnila svoji povinnost zajistit řádnou péči o předmětný strom (dřevinu), že zajistila náležitý dohled nad jeho zdravotním stavem a že by měla být povinnosti náhrady škody způsobené pádem stromu zproštěna. Poukázala dále na skutečnost, že za pád stromu nenese odpovědnost také z důvodu výskytu tzv. vyšší moci (vis maior), která spočívala v mimořádné, nepředvídatelné, neodvratitelné a nezaviněné události, která měla bezprostředně a výlučně za následek vznik předmětné škody. Konkrétně se jednalo o mimořádný poryv větru, šlo o celostátní klimatickou situaci, konkrétně vichřici„ [jméno]“, kdy i při vynaložení sebelepší péče a dohledu, nešlo při takto extrémní klimatické události pádu stromu zamezit.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: -) z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] ke dni [datum] a [list vlastnictví], vše v k. ú. [část obce] u [obec], a ke dni [datum], jakož i z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], p. [číslo] k. ú. [část obce] u [obec], že v době vzniku škodní události v únoru 2020 a v době podání žaloby byli spoluvlastníky (v SJM) nemovitostí p. [číslo] p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], vše v k. ú. [část obce] u [obec], [jméno] a [celé jméno původního účastníka]; vlastníkem pozemku [parcelní číslo] tamtéž je [územní celek] a parcely [číslo] rovněž tamtéž pak [celé jméno svědka]; -) z kopie vyjádření statika Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], předloženého včetně faktury [číslo] že statik provedl dne [datum] posouzení statiky rodinného domu pod adresou [adresa původního účastníka, žalobkyně a žalované], po pádu stromu na střechu. Statik konstatuje, že dne [datum] v dopoledních hodinách při mimořádném poryvu větru v důsledku celostátní klimatické situace – vichřice„ [jméno]“ – došlo k vyvrácení dvou stromů 15 m vysokých, nacházejících se na druhé straně ulice, s dopadem na okraj sedlové střechy a přesahující štítovou zeď sousedního domu, kdy došlo též k vyvrácení nástřešního stožáru elektrorozvodů. Dle statika nedošlo k nežádoucímu překročení dovolených namáhání dřeva krovu a statiku krovu považuje za vyhovující. Zjištěné škody specifikoval statik takto: rozbité tašky – dle investora 8 ks, tj. plošně do 2 m², poškozené oplechování v návaznosti na štítovou zeď, poškozený konec okapní rýny v délce do 2 m, prasklý konec atikového navýšení štítového zdiva a zničený nástřešní stožár pro elektro, což řeší elektrárna. Za písemné vyjádření statika a prohlídku na místě si tento vyúčtoval fa [číslo] dne [datum] částku 1 400 Kč plus 294 Kč DPH, celkem 1 694 Kč, splatnou dne [datum], a to odběratelům manželům [příjmení], [část obce] [číslo]; -) z kopie faktury [číslo] že byla vystavená [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] pro žalobkyni jako odběratelku v souvislosti s provedením oprav za odstranění škody, škodní událost [číslo] z [datum], práce dle soupisu škod, a to za částku 105 680,40 Kč, kdy cena činí 91 896 Kč a DPH pak 13 784, 40 Kč. Na faktuře je rukou připsáno„ [ulice] byly odstraněny. [celé jméno žalobkyně]“; -) z výzvy právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], že je adresovaná žalované s požadavkem na náhradu škody ve výši 83 244,40 Kč do 14 dnů ode dne doručení této výzvy a předložená byla včetně kopie dodejky s potvrzeným převzetím zásilky dne [datum] Obcí [obec]; -) z vyjádření právní zástupkyně žalobkyně ke stanovisku [právnická osoba] doručenému [datum], že toto vyjádření je adresované žalované a datované [datum], přičemž žalobkyně sdělila své podezření na porušení energetického zákona (z. č. 458/2000 Sb.), který stanoví ochranná pásma dřevin a maximální výši porostů, kdy žalovaná jako vlastník předmětných stromů nesplnila svoji povinnost ořezu a odstranění dřevin a stromy rostly v těsné blízkosti elektrického vedení. Nadto šlo om stromy vysoké 15 m a smrky, které jsou obecně popisovány jako stromy s velice mělkým a plochým kořenovým systémem a často dochází k jejich vyvrácení. Žalobkyně pak opětovně vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 83 244,40 Kč; -) z fotodokumentace poškození nemovitosti pod adresou [adresa původního účastníka, žalobkyně a žalované], včetně fotodokumentace umístění stromů dle [webová adresa], celkem v počtu 15-ti kusů černobílých fotografií, že jde o fotodokumentaci předloženou žalobkyní a jejím obsahem je jednak rozsah poškození střešní části domu a jednak zásah IZS při odstraňování spadlých stromů, které se nachází naproti domu žalobkyně přes asfaltovou silnici v zeleném pásu, který navazuje na zídku protější nemovitosti; -) z ortofoto mapy předložené žalovanou, že tato zobrazuje část obce Rataje, kde se nachází na pozemku [parcelní číslo] nemovitost žalobců, dále je zřejmá přiléhající asfaltová komunikace a směrem k pozemku p. [číslo] pak zelený pás s ručně červeně zakreslenou pozicí stromu z období již po jeho pádu a odstranění; -) ze 3 kusů barevných fotografií z okamžiku odstraňování spadlého stromu a poškození domu žalobkyně [část obce a číslo], že tyto fotografie byly předložené žalovanou a zachycují práci složek IZS, zejména hasičů při odstraňování stromů (soustromí) těžkou technikou; -) z emailové komunikace předložené žalovanou, že se týká kontroly stromů na území [územní celek] a datovaná je [datum] a [datum], když starosta [územní celek] oslovil dne [datum] členy„ stavební komise“ s požadavkem, aby provedli kontrolu aktuálního stavu zeleně ve vlastnictví [územní celek], když odborně zpracovaná inventarizace zeleně proběhla v roce 2016 a podle starosty momentálně stačí pouze„ laické“ posouzení stavu stromů s návrhem dalšího postupu (základní – výchovný prořez u mladých stromů, větší – havarijní prořez u starých stromů a návrh kácení). Do konce února 2019 pak starosta požádal o sestavení seznamu stromů s uvedením čísla stromu dle inventarizace a variantou zásahu. Dne [datum] sdělil [jméno] [příjmení] starostovi, že po kontrole stromů nezjistili žádný v havarijním stavu, toliko u konkrétně čísly uvedených stromů (třešně a lípy) doporučil ořez větví zasahujících do el. vedení, resp. do střech stodol; -) z materiálu označeného jako Inventarizace zeleně v obcích [obec], [část obce] a [část obce] ze září 2016, že byla zpracovaná společností [právnická osoba], zabývá se posouzením současného stavu dřevin na uvedeném území a návrhem pěstebních opatření. Dle bodu 6.„ závěrečné shrnutí“, zejména posledních dvou odstavců, jsou stromy živými organismy, které se neustále vyvíjí a může tak v poměrně krátké době dojít ke změně jejich zdravotního stavu nebo projevů vitality. Je tedy nutné stav stromů neustále sledovat a nejpozději v pětiletých intervalech provádět aktualizaci dat získaných z inventarizace dřevin. Závěrem bylo zdůrazněno, že za extrémních projevů počasí může dojít ke statickému selhání – zlomu větví nebo vývratu stromu – a že žádná opatření nemohou zaručit absolutní provozní bezpečnost stromu; -) z internetových textových materiálů vztahujících se k vichřici – orkánu [jméno], že byly předložené žalovanou a dle obsahu tohoto textu, silný vítr zasáhl celé Česko a dle meteorologů platí aktualizovaná výstraha pro všechny kraje až do středeční 18. [příjmení]. Větrné počasí doprovází bouři nazývanou Sabine či Ciara, která se zformovala 4. 2. 2020 a rozptýlila se 14. 2. 2020, od 9. 2. 2020 zasáhla západní a střední Evropu a rozvinula se do ničivé bouře s větry dosahujícími v nárazech síly orkánu; -) z emailové komunikace právní zástupkyně žalobkyně a žalované z období [datum] – [datum], předložené včetně informace k pojistné události zaslané [právnická osoba] žalované dne [datum], že účastníci jednali o možnosti vyřízení pojistné události pojišťovnou žalované, která ale dne [datum] sdělila žalované, že po prošetření škodní události č, [číslo] má pojišťovna za to, že ze strany [územní celek] nebylo zjištěno porušení povinnosti ani zanedbání péče o dřeviny, jako příčina vzniku škody byla určena tzv. vyšší moc. Jako nepřiléhavý pak označila pojišťovna odkaz žalobkyně na energetický zákon, neboť ochranné pásmo se zřizuje u elektrického vedení vysokého napětí, avšak zde se jedná o přívod nízkého napětí. Pojistitel tak setrval na svém původním zamítavém stanovisku s tím, že žalobkyni nárok na náhradu škody nevznikl; -) z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] dne [datum], předložené včetně pojistky k číslu smlouvy [číslo], jakož i souboru komunikace žalobkyně a její právní zástupkyně s [právnická osoba] ve věci řešení pojistné události [číslo] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], že žalobkyně jako pojistník a [právnická osoba] jako pojistitel uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění domu na adrese [adresa původního účastníka, žalobkyně a žalované], které zahrnuje pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu. Žalobkyně u pojistitele vznik pojistné události (poškození nemovitosti RD [část obce a číslo]) nahlásila, kdy pojistná událost byla zaevidována pod [číslo]. Dne [datum] došlo za účasti technika pojišťovny [jméno] [jméno] k sepisu zápisu o škodě na majetku. Ze strany pojišťovny byla žalobkyně přípisem ze dne [datum] vyzvána k doložení: vyjádření odborného opravce k příčině vzniku a rozsahu škody vč. vyčíslení opravy, faktury za opravu poškozených věcí (vč. rozpisu práce a materiálu) – el. přípojka a střešní tašky a u oprav provedených svépomocí vyčíslení vynaložených nákladů. Dne [datum] byla žalobkyně opětovně písemně vyzvána k doložení výše uvedeného. Přípisem ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doložení: vyjádření odborného oprávce k příčině vzniku a rozsahu škody (dle vyjádření pojišťovny byla zaslána i faktura od statika, jeho vyjádření jim však nebylo ke škodě doloženo), vyjádření pana [příjmení] k rozsahu prováděných prací (pojišťovna žádala, aby oprávce u všech položek přesně uvedl, co a v jaké míře prováděl), u oprav provedených svépomocí vyčíslení vynaložených nákladů. Žalobkyně doložila vyjádření statika Ing. [jméno] [příjmení] z měsíce února 2020, fakturu vystavenou Ing. [jméno] [příjmení] (částka ve výši 1.694 Kč vč. DPH), fakturu [číslo] vystavenou [jméno] [příjmení] (částka ve výši 105.680,40 Kč vč. DPH), sepis provedených oprav (vypracováno [jméno] [příjmení]), včetně počtu hodin a rozloh oprav, popis oprav RD [část obce] (vypracováno [jméno] [příjmení]). Následně bylo žalobkyni doručeno sdělení o ukončení šetření pojistné události ze dne [datum], na základě kterého bylo k rukám žalobkyně vyplaceno pojistné plnění v částce 11 785 Kč. Žalobkyně se na pojišťovnu obrátila s žádostí o prošetření, kdy dne [datum] byl pak žalobkyni doručen přípis ohledně ukončení šetření pojistné události ze dne [datum], kdy nad rámec výše uvedené částky ve výši 11 785 Kč měla být žalobkyni vyplacena částka ve výši 12 345 Kč. [příjmení] v souhrnné výši 24 130 Kč pak byla žalobkyni vyplacena. Žalobkyně nesouhlasila se způsobem likvidace a s výší pojistného plnění a dne [datum] byl žalobkyní prostřednictvím její právní zástupkyně pojišťovně zaslán písemný Nesouhlas se způsobem likvidace a s výši pojistného plnění včetně příloh, které byly k pojistné události již doloženy. Nad rámec již doloženého pak byla pojišťovně zaslána faktura [číslo] 2018 a [číslo] 2018 (zateplení předmětných nemovitých věcí před vznikem pojistné události a nová fasáda před vznikem pojistné události), a to na částky ve výši 109 090 Kč a 123 180 Kč (částky toliko za provedené práce, není zahrnut materiál). A dále žalobkyně předložila pojišťovně vyjádření pana [jméno] [příjmení], a to ve věci jím použitého druhu nátěru. S datem [datum] pak byl právní zástupkyni žalobkyně doručen přípis pojišťovny, jehož obsahem je rekapitulace již proběhlého a sdělení, že žalobkyni byla poskytnuta maximální výše pojistného plnění při zohlednění spoluúčasti ve výši 1 000 Kč, když rozsah opravy fakturovaný [právnická osoba] neodpovídá zaměření při prohlídce na místě vzniku škody, kdy u konstrukce střechy – kleštiny – nebylo prokázáno poškození a rozsah nátěru venkovní omítky byl zjištěn 40,86 m² za 8 814 Kč. Žalobkyni bylo proplaceno použití montážní plošiny a opravu uchycení elektrického stožáru částkou ve výši 6 900 Kč, dále částka 5 813 Kč za poškození okapu v délce 3 m a částka 1 909 Kč za poškozenou krytinu, jakož i 1 694 Kč za posouzení statika; -) z kopie soupisu provedených prací [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], bez data, předloženým žalobkyní, že byla provedena oprava úžlabí za 3 250 Kč, dále demontáž krytiny a úžlabí 11 ks po 35 Kč za 1 650 Kč, oprava fasády za 2 350 Kč, celoplošný nátěr 66 m² po 543 Kč za 35 838 Kč, pomocná plošina 16 hod po 550 Kč za 8 800 Kč, doprava plošiny za 1 200 Kč, oprava střešních kleštin – výměna za 32 568 Kč, kilometry 280 km po 18 Kč za 5 040 Kč a oprava podhledu – palubka 4 hod. po 300 Kč za 1 200 Kč, celkem za opravu bez DPH 91 896 Kč, včetně 15% DPH 13 784,40 Kč pak 105 680,40 Kč; -) z vyjádření [jméno] [příjmení] ke škodní události žalobkyně, že je datováno dne [datum] a tento se písemně vyjadřuje k likvidaci škodní události paní [celé jméno žalobkyně] tak, že veškeré práce, které byly provedeny a odstraněny dle rozpočtu, byly pravdivé. Na fasádě bylo provedeno očištění, podkladní penetrace pro nátěr, jinak by finální nátěr nebyl soudržný a mohlo by dojít k nepřilnavosti. Do celkové výměry 66 m² byly zahrnuty přípravné práce pro finální nátěr. Při opravě byla použita plošina po dobu 3 dnů, což bylo méně nákladné než lešení; -) ze specifikace materiálu použitého pro opravu fasády [jméno] [příjmení], že pro opravu fasády byl použit materiál označený„ Penetrační spojovací ůstek Den bráven, [právnická osoba] 16“; -) z kopie faktur [číslo] 2018 a 4/ 2018, že byly vystavené [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] žalobkyni [celé jméno žalobkyně] za práce na RD žalobkyně v [část obce] ve výši 109 090 Kč a za zednické práce ve výši 123 180 Kč, když p. [příjmení] nebyl plátcem DPH a faktury stvrdila žalobkyně svým podpisem; -) potvrzení o provedené transakci z účtu vedeného u [právnická osoba], že jde o potvrzení o úhradách částky ve výši celkem 105 680,40 Kč ve třech splátkách dne [datum], [datum], [datum] vždy z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] na účet, označený č. [bankovní účet]; -) z čestného prohlášení [celé jméno svědka] ze dne [datum], že jako vlastník pozemku p. [číslo] (zahrada) nebyl nikdy vlastníkem dřeviny – stromu, jež rostl na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] a v únoru 2020 byl vyvrácen v důsledku působení silného větru, dále, že [územní celek] se na něj po celou dobu jeho vlastnictví pozemku p. [číslo] nikdy neobrátila s žádostí či výzvou k úhradě nákladů spojených s péčí o dřevinu rostoucí na pozemku [parcelní číslo] v těsném sousedství jeho pozemku ohraničeného plotem, dále, že [územní celek] jej nikdy nežádala o zaplacení nákladů spojených s odstraněním spadlé dřeviny, která rostla na p. [číslo] to v únoru 2020, ani v následujících měsících a v neposlední řadě, že jej [územní celek] nevyzvala k převzetí dřeva získaného při odstranění spadlé dřeviny, jež rostla na pozemku p. [číslo] to v únoru 2020, ani v následujících měsících; -) z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že je vlastníkem nemovitostí nacházejících se v obci [část obce], konkrétně přes silnici naproti rodinnému domu, který dříve vlastnili manželé [příjmení]. V domě bydlí, tento užívá a užíval jej i v době, kdy došlo k pádu stromu v důsledku silného větru. Podle svědka se dřeviny, které v důsledku větru spadly, nacházely na obecním pozemku. Svědek popsal, že na úrovni jeho pozemku navazuje na asfaltovou silnici zelený pás a v tomto pásu byla umístěna dřevina, která v únoru 2020 spadla. Po nahlédnutí do katastrální mapy a fotografií z místa pádu dřeviny svědek potvrdil, že hranice jeho pozemku se nachází, jak je zobrazena na této katastrální mapě a dřevina, která v důsledku větru spadla, se nacházela v zeleném pásu. Vpravo se jedná o skříně s elektronikou k tlakové kanalizaci a tyto se nachází rovněž v zeleném pásu na obecním pozemku, teprve za nimi se nachází oplocení pozemku svědka, které přesně kopíruje hranici jeho pozemku. Svědek také uvedl, že podle něj byly dřeviny zdravé, žádného poškození či onemocnění si na nich nevšiml a spadly v důsledku poryvu větru. Vzhledem k tomu, že dřevina rostla na obecním pozemku, tak se nijak nepodílel na jejím odstranění po pádu, ani nebyl osloven v této souvislosti či souvislosti s využitím dřeva. Sám byl přivolán na místo místními hasiči, a když přijel, tak strom už byl rozřezaný, takže jej vlastně ani neviděl spadlý. K dotazu zástupkyně žalobkyně svědek uvedl, že během vlastnictví nemovitostí v [část obce] se nijak nepodílel na péči o později spadlou dřevinu. Podniká v oboru elektro, ve stavebnictví není odborníkem. V nemovitosti [anonymizováno] po této události byl možná na dvoře, ale ne uvnitř. K dotazu statutárního zástupce žalované svědek uvedl, že čestné prohlášení bylo formulováno ve spolupráci s právní zástupkyní žalobkyně. Uvedl, že si nevšiml v zeleném pásu u jeho pozemku žádných hraničních kamenů či jiných geodetických značek. Pokud jde o rozsah škody na majetku žalobkyně, tak svědek si všiml, že bylo shozeno pár tašek, byla odřená fasáda v rozsahu asi 1 m2 a vyvrácený stožár s el. vedením. Co je předmětem tohoto řízení zjistil z předvolání, pokud jde o výši požadované částky, zdá se mu přemrštěná. Tašky spravovali pracovníci z ČEZ.

6. Z k důkazu provedeného internetového článku ze dne [datum] týkajícího se orkánu [jméno] ze dne [datum] a článku z Meteorologických Zpráv, 71, 2018 týkajícího se bouře Herwart v Česku, z posledního říjnového víkendu roku 2017, soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci významná zjištění.

7. Další důkazní návrhy žalované listinami označenými jako dopis Statutárního města Olomouc, KPPP ze dne [datum] a internetovým inzerátem na prodej RD žalobkyně, jakož i důkazní návrhy žalobkyně na vyžádání zprávy od ČHMÚ ohledně výskytu orkánu Herwart v měsíci 10/ 2017 a orkánu [jméno] v měsíci 3/ 2019 na území části [územní celek] [část obce] a dále důkazní návrh výslechem svědka [jméno] [příjmení] a zpracování znaleckého posudku ke zjištění rozsahu škody vzniklé žalobkyni pádem stromu, byly s ohledem na soudem učiněný právní závěr (níže prezentovaný) zamítnuty pro nadbytečnost. Tyto navrhované důkazy by na posouzení nároku uplatněného žalobkyní v tomto řízení nemohly mít žádný vliv.

8. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu: Dne [datum] se přes [územní celek], místní část [část obce], přehnal nárazový vítr související s klimatickým jevem označovaným jako orkán [jméno], v důsledku čehož spadly dva cca 15 m vysoké stromy (soustromí dvou stromů), jinak též dřevina, nacházející se na pozemku žalované [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]. Při pádu na nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně (dříve v SJM s [celé jméno původního účastníka]), nacházející se na pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s [adresa] – rodinný dům, v k. ú. [část obce], pod adresou [adresa původního účastníka, žalobkyně a žalované], byla pádem stromů poškozena střecha, oplechování v návaznosti na štítovou zeď, dále okap, atikové navýšení štítového zdiva, nástřešní stožár pro elektro a byla poškrábána fasáda. Nemovitosti žalobců prošly v roce 2018 kompletní rekonstrukcí (zateplení předmětných nemovitých věcí a nová fasáda) provedenou panem [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], za kterou tomuto byla zaplacena za práce na RD částka 109 090 Kč a za zednické práce tamtéž 123 180 Kč. Statik Ing. [příjmení] [příjmení], povolaný žalobkyní a jejím tehdejším manželem na místo vzniku škody, ve své zprávě ze dne [datum] dospěl k závěru, že dne [datum] v dopoledních hodinách při mimořádném poryvu větru v důsledku celostátní klimatické situace – vichřice„ [jméno]“ – došlo k vyvrácení dvou stromů 15 m vysokých, nacházejících se na druhé straně ulice, s dopadem na okraj sedlové střechy a přesahující štítovou zeď sousedního domu, kdy došlo též k vyvrácení nástřešního stožáru elektrorozvodů. Dle statika nedošlo k nežádoucímu překročení dovolených namáhání dřeva krovu a statiku krovu považuje za vyhovující. Zjištěné škody specifikoval statik takto: rozbité tašky – dle investora 8 ks, tj. plošně do 2 m², poškozené oplechování v návaznosti na štítovou zeď, poškozený konec okapní rýny v délce do 2 m, prasklý konec atikového navýšení štítového zdiva a zničený nástřešní stožár pro elektro, což řeší elektrárna. Na opravu vzniklé škody vynaložila žalobkyně prostřednictvím pana [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] částku ve výši 107 374,40 Kč, z toho [jméno] [příjmení] připadlo na úhradu faktury [číslo] celkem 105 680,40 Kč včetně DPH a statikovi Ing. [jméno] [příjmení] za jeho statický posudek částka ve výši 1 694 Kč včetně DPH. Žalobkyně jako pojistník a [právnická osoba] jako pojistitel uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění domu na adrese [adresa původního účastníka, žalobkyně a žalované], které zahrnovalo pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu. Žalobkyně u pojistitele vznik pojistné události (poškození nemovitosti RD [část obce a číslo]) nahlásila, kdy pojistná událost byla zaevidována pod [číslo]. Dne [datum] došlo za účasti technika pojišťovny [jméno] [jméno] k sepisu zápisu o škodě na majetku. Ze strany pojišťovny byla žalobkyně přípisem ze dne [datum] vyzvána k doložení: vyjádření odborného opravce k příčině vzniku a rozsahu škody vč. vyčíslení opravy, faktury za opravu poškozených věcí (vč. rozpisu práce a materiálu) – el. přípojka a střešní tašky a u oprav provedených svépomocí vyčíslení vynaložených nákladů. Tomuto žalobkyně nevyhověla. Dne [datum] byla žalobkyně opětovně písemně vyzvána k doložení výše uvedeného. Přípisem ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doložení: vyjádření odborného oprávce k příčině vzniku a rozsahu škody (dle vyjádření pojišťovny byla zaslána i faktura od statika, jeho vyjádření jim však nebylo ke škodě doloženo), vyjádření pana [příjmení] k rozsahu prováděných prací (pojišťovna žádala, aby oprávce u všech položek přesně uvedl, co a v jaké míře prováděl), u oprav provedených svépomocí vyčíslení vynaložených nákladů. Žalobkyně doložila vyjádření statika Ing. [jméno] [příjmení] z měsíce února 2020, fakturu vystavenou Ing. [jméno] [příjmení] (částka ve výši 1 694 Kč vč. DPH), fakturu [číslo] vystavenou [jméno] [příjmení] (částka ve výši 105 680,40 Kč vč. DPH), sepis provedených oprav (vypracováno [jméno] [příjmení]), včetně počtu hodin a rozloh oprav, popis oprav RD [část obce] (vypracováno [jméno] [příjmení]). Následně bylo žalobkyni doručeno sdělení o ukončení šetření pojistné události ze dne [datum], na základě kterého bylo k rukám žalobkyně vyplaceno pojistné plnění v částce 11 785 Kč. Žalobkyně se na pojišťovnu obrátila s žádostí o prošetření, kdy dne [datum] byl pak žalobkyni doručen přípis ohledně ukončení šetření pojistné události ze dne [datum], kdy nad rámec výše uvedené částky ve výši 11 785 Kč měla být žalobkyni vyplacena částka ve výši 12 345 Kč. [příjmení] v souhrnné výši 24 130 Kč pak byla žalobkyni vyplacena. Žalobkyně nesouhlasila se způsobem likvidace a s výší pojistného plnění a dne [datum] byl žalobkyní prostřednictvím její právní zástupkyně pojišťovně zaslán písemný Nesouhlas se způsobem likvidace a s výši pojistného plnění včetně příloh, které byly k pojistné události již doloženy. Nad rámec již doloženého pak byla pojišťovně zaslána faktura [číslo] 2018 a [číslo] 2018 (zateplení předmětných nemovitých věcí před vznikem pojistné události a nová fasáda před vznikem pojistné události), a to na částky ve výši 109 090 Kč a 123 180 Kč (částky toliko za provedené práce, není zahrnut materiál). A dále žalobkyně předložila pojišťovně vyjádření pana [jméno] [příjmení], a to ve věci jím použitého druhu nátěru. S datem [datum] pak byl právní zástupkyni žalobkyně doručen přípis pojišťovny, jehož obsahem je rekapitulace již proběhlého a sdělení, že žalobkyni byla poskytnuta maximální výše pojistného plnění při zohlednění spoluúčasti ve výši 1 000 Kč, když rozsah opravy fakturovaný [právnická osoba] neodpovídá zaměření při prohlídce na místě vzniku škody, kdy u konstrukce střechy – kleštiny – nebylo prokázáno poškození a rozsah nátěru venkovní omítky byl zjištěn 40,86 m² za 8 814 Kč. Žalobkyni bylo proplaceno použití montážní plošiny a oprava uchycení elektrického stožáru částkou ve výši 6 900 Kč, dále částka 5 813 Kč za poškození okapu v délce 3 m a částka 1 909 Kč za poškozenou krytinu, jakož i 1 694 Kč za posouzení statika. Dne [datum] zaslali žalobci žalované výzvu k náhradě škody ve výši 83 244,40 Kč a tato reagovala zasláním sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], kde pojišťovna žalované uzavřela, že nevznikla povinnost pojistitele plnit, a proto byla škodní událost odložena bez náhrady. Žalobci se ke stanovisku [právnická osoba] vyjádřili dne [datum], kde namítli, že stromy rostly v těsné blízkosti elektrického vedení, do kterého zasahovaly, nebyly ořezány, dále oba stromy dosahovaly výšky 15 metrů a nacházely se v zastavěné části obce, nikoliv v lese, stromy také měly mít mělký kořenový systém. Stanovisko pojišťovny žalované zůstalo beze změny. V září roku 2016 proběhla tzv. Inventarizace zeleně v obcích [obec], [část obce] a [část obce], zpracovaná společností [právnická osoba], která se zabývá posouzením současného stavu dřevin na uvedeném území a návrhem pěstebních opatření. Dle bodu 6.„ závěrečné shrnutí“, zejména posledních dvou odstavců, jsou stromy živými organismy, které se neustále vyvíjí a může tak v poměrně krátké době dojít ke změně jejich zdravotního stavu nebo projevů vitality. Je tedy nutné stav stromů neustále sledovat a nejpozději v pětiletých intervalech provádět aktualizaci dat získaných z inventarizace dřevin. Závěrem bylo zdůrazněno, že za extrémních projevů počasí může dojít ke statickému selhání – zlomu větví nebo vývratu stromu – a že žádná opatření nemohou zaručit absolutní provozní bezpečnost stromu. Následně starosta [územní celek] oslovil dne [datum] členy„ stavební komise“ s požadavkem, aby provedli kontrolu aktuálního stavu zeleně ve vlastnictví [územní celek], když odborně zpracovaná inventarizace zeleně proběhla v roce 2016 a podle starosty momentálně stačí pouze„ laické“ posouzení stavu stromů s návrhem dalšího postupu (základní – výchovný prořez u mladých stromů, větší – havarijní prořez u starých stromů a návrh kácení). Do konce února 2019 pak starosta požádal o sestavení seznamu stromů s uvedením čísla stromu dle inventarizace a variantou zásahu. Dne [datum] sdělil [jméno] [příjmení] starostovi, že po kontrole stromů nezjistili žádný v havarijním stavu, toliko u konkrétně čísly uvedených stromů (třešně a lípy) doporučil ořez větví zasahujících do el. vedení, resp. do střech stodol. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil jednak, že dřevina (soustromí) vyrůstala z pozemku žalované [parcelní číslo] v těsném sousedství jeho vlastního pozemku p. [číslo] jednak, že tato dřevina před jejím vývratem byla zdravá, žádného poškození či onemocnění si na stromech nevšiml a spadly v důsledku silného poryvu větru.

9. Soud provedené důkazy hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo.

10. Podle ustanovení § 507 občanského zákoníku, součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé.

11. Podle ustanovení § 1067 věty prvé občanského zákoníku, strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen.

12. Podle ustanovení § 2900 občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

13. Podle ustanovení § 2901 občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

14. Podle ustanovení § 2902 občanského zákoníku, kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

15. Podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Soud se v tomto řízení předně zabýval legitimací účastníků, a to vzhledem ke změně vlastníka předmětných nemovitostí pod adresou [adresa původního účastníka, žalobkyně a žalované]. V této souvislosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovanou účastnicí, když byla v době vzniku škody vlastnicí (v SJM) předmětných nemovitostí, uhradila náklady na opravu vzniklých škod a po rozvodu a prodeji nemovitostí se s bývalým manželem a spoluvlastníkem dohodli, že se bude sama na svůj účet domáhat náhrady škody v tomto řízení. Dále pak dospěl k závěru, že žalovaná je zcela jednoznačně v tomto řízení pasivně legitimovanou účastnicí. V této souvislosti se soud zabýval důkazy týkajícími se umístění předmětné dřeviny, jejímž pádem byla způsobena škoda na majetku žalobkyně, tedy tím, na jakém pozemku a ve vlastnictví koho se tato dřevina nacházela. Soud má za to, že bylo nade vším pochybnost prokázáno, že předmětná dřevina (soustromí) vyrůstala z pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalované.

17. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala po žalované náhrady škody ve smyslu ustanovení § 2900 a násl. občanského zákoníku, tedy z titulu odpovědnosti za porušení prevenční povinnosti. Občanský zákoník sice upravuje v ustanovení § [číslo] speciální odpovědnost za škodu způsobenou věcí samovolně, kdy věc působí sama od sebe, tj. z vnitřních důvodů, okolností či vlastností, které nejsou vyvolány způsobem jejího užívání. Jde o objektivně postavenou povinnost k náhradě škody (tzv. za výsledek), neboť se nepočítá s porušením zákonné povinnosti či se zaviněním; škůdce však může tvrdit a prokazovat naplnění liberačního důvodu. Takto se budou podle § 2937 občanského zákoníku řešit např. případy pádu stromů, spadl-li strom sám bez vnějších vlivů. [příjmení] pozemku se může povinnosti k náhradě ubránit, prokáže-li, že nezanedbal náležitý dohled, tj. že vykonával vlastnická práva řádně, avšak že s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem nemohl pád stromu předvídat a ani mu zabránit. Požadavky na vlastníka se tak přesouvají ze sféry generální či speciální prevence do oblasti náležitého dohledu nad stavem jeho majetku. Spadne-li však strom vlivem povětrnostních podmínek, nepůjde o škodu způsobenou věcí samou od sebe a případná odpovědnost vlastníka se posoudí podle ustanovení o prevenci (§ [číslo] až [číslo]) /srov. komentáře k ust. § 2937 o. z., Wolters Kluwer, C. H. Beck 2019, 2. vydání/.

18. Ustanovení § 2900 občanského zákoníku chápe prevenční povinnost jako povinnost k takovému jednání, které nepůsobí škodu, a pokud již taková škoda hrozí nebo existuje, pak k jednání, které škodu nezvětšuje. Jde o obecnou prevenční povinnost, kterou má povinnost zachovávat každý, bez ohledu na to, zda tato povinnost vyplývá pro něj ze smluvního vztahu nebo z obecné právní povinnosti. Co se týče okolností jednotlivých případů, je tak zejména nutné zohledňovat místní a časové souvislosti, možnost odvrácení újmy, zájmy zúčastněných osob či existenci, rozpoznatelnost a rozsah rizika pro osobu, která bude podléhat prevenční povinnosti. Samotné způsobení škody povinnost k náhradě nevyvolává ([příjmení] in [příjmení], [příjmení] a kol., 2018, § [číslo], Rn. 64).

19. Soud v rámci právního hodnocení na základě zjištěného skutkového stavu uzavřel, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně není důvodný a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Na základě provedeného dokazování lze uzavřít, že žalobkyni vznikla v únoru 2020 škoda na nemovitém majetku, kterou tato vyčíslila částkou celkem 107 374,40 Kč, avšak za tuto škodu nemůže nést odpovědnost žalovaná, a to ani částečně. Škoda byla žalobkyni kompenzována částkou ve výši 24 130 Kč, která této byla vyplacena její pojišťovnou ([právnická osoba]) jako pojistné plnění odpovídající skutečnému rozsahu škody a vynaloženým nákladům na její odstranění. V řízení bylo prokázáno, že dřevina (soustromí dvou stromů), jejímž pádem došlo dne [datum] ke vzniku škody na nemovitosti žalobkyně (a tehdy i jejího manžela), vyrůstala ve smyslu ust. § 507 a 1067 občanského zákoníku na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] ve vlastnictví žalované, a byla tak i ona v jejím vlastnictví. Tato skutečnost je prokázána údaji z katastru nemovitostí, fotodokumentací, jakož i čestným prohlášením a výslechem svědka [celé jméno svědka], který je vlastníkem bezprostředně navazujícího pozemku p. [číslo] tamtéž. Žalovaná, jak bylo v řízení rovněž prokázáno, zajistila dřevinám nacházejícím se v obci, včetně té, která se v důsledku extrémního počasí [datum] vyvrátila, náležitou péči, když v září roku 2016 proběhla Inventarizace zeleně v obcích [obec], [část obce] a [část obce], zpracovaná společností [právnická osoba], která se zabývala posouzením současného stavu dřevin na uvedeném území a návrhem pěstebních opatření. Doporučení odborníků bylo takové, že je nutné stav stromů neustále sledovat a nejpozději v pětiletých intervalech provádět aktualizaci dat získaných z inventarizace dřevin, tedy v tomto konkrétním případě nejpozději do září 2021. Závěrem bylo odborníky také zdůrazněno, že za extrémních projevů počasí může dojít ke statickému selhání – zlomu větví nebo vývratu stromu – a že žádná opatření nemohou zaručit absolutní provozní bezpečnost stromu. V mezidobí také starosta [územní celek] oslovil dne [datum] členy stavební komise s požadavkem, aby provedli kontrolu aktuálního stavu zeleně ve vlastnictví [územní celek] s návrhem dalšího postupu (základní – výchovný prořez u mladých stromů, větší – havarijní prořez u starých stromů a návrh kácení). Do konce února 2019 pak starosta požádal o sestavení seznamu stromů s uvedením čísla stromu dle inventarizace a variantou zásahu. Dne [datum] bylo starostovi sděleno, že po kontrole stromů nezjistila stavební komise žádný strom v havarijním stavu, toliko u konkrétně čísly uvedených stromů (třešně a lípy) doporučili ořez větví zasahujících do el elektrického vedení, resp. do střech stodol. Z tohoto pak soud dovozuje, že předmětná dřevina, nacházející se na pozemku [parcelní číslo], nevykazovala žádné známky poškození či nemoci, ostatně svědek [celé jméno svědka], vlastník bezprostředně sousedícího pozemku, potvrdil ve své výpovědi, že předmětná dřevina před jejím vývratem byla zdravá, žádného poškození či onemocnění si na ní nevšiml a spadla v důsledku silného poryvu větru. Žalovaná v rámci své obrany prokázala, že z její strany nedošlo k porušení prevenční povinnosti ve smyslu ust. § 2900 občanského zákoníku, neboť stavu dřevin v obci věnovala náležitou pozornost, a to i v rámci doporučeného pětiletého období kontrol, kdy sama iniciovala a provedla kontrolu dřevin počátkem roku 2019, bez zjištění zásadního problému či havarijního stavu u některé z dřevin na území obce. Jak je zřejmé z provedeného dokazování meteorologickými zprávami, jakož i z vyjádření statika Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], došlo dne [datum] v dopoledních hodinách při mimořádném poryvu větru, v důsledku celostátní klimatické situace označované jako vichřice (orkán)„ [jméno]“, k vyvrácení dvou stromů cca 15 m vysokých, nacházejících se na druhé straně ulice naproti nemovitosti žalobkyně. K vyvrácení dřeviny (soustromí dvou stromů) tedy došlo jednoznačně nikoliv z důvodu zanedbání péče o tuto dřevinu žalovanou jako její vlastnicí, ale v důsledku projevu extrémního počasí, kdy za takové situace může dojít i u zcela zdravého stromu ke statickému selhání (zlomu větví nebo vývratu stromu) a žádná opatření nemohou zaručit absolutní provozní bezpečnost stromu (viz. závěry společností [právnická osoba], která se zabývala posouzením současného stavu dřevin na území žalované a návrhem pěstebních opatření).

21. S ohledem na výše učiněný závěr, se pak soud již nezabýval v tomto řízení otázkou skutečného rozsahu škody na majetku žalobkyně způsobené dne [datum] pádem dřeviny na nemovitost žalobkyně a odpovídajícími skutečnými náklady na odstranění takto vzniklé škody, přestože obě tyto skutečnosti tvrzené žalobkyní, byly žalovanou rozporovány.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná, náleží jí proti žalobkyni nárok na náhradu všech nákladů řízení. Žalovaná však žádné náklady řízení nepožadovala uhradit a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by této nějaké náklady řízení vznikly.