29 C 221/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 493,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 493,49 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p. a. od 18. 12. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 16,86 Kč, -) s úrokem 26 % p. a. z částky 12 089,74 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 302,5 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 914,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 17. 6. 2021 a jejím doplněním doručeným soudu dne 1. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 13 493,49 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 18. 2. 2019, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], žalované úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 18. 9. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. K jednání dne 7. 10. 2021 se nedostavila žalobkyně ani žalovaná, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, resp. zástupce žalobkyně a žalované.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou dne 18. 2. 2019 smlouvu označenou jako Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 13 000 Kč Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalované, který právní předchůdce žalobkyně bez výhrad akceptoval. Nedílnou součástí Smlouvy jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaná byla dle Smlouvy povinna splácet poskytnutou půjčku ve 45 pravidelných měsíčních splátkách po 456 Kč. První splátka byla splatná dne 18. 3. 2019 a každá další splátka pak byla splatná vždy k 18. dni v měsíci. Splátky měly být dle Smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalované č. [bankovní účet], přičemž žalovaná byla povinna zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 26,00% p. a. Žalovaná se též zavázala hradit další případné platby (zejména poplatky) dle Smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků (Smlouva o půjčce - návrh a akceptace, Rámcová smlouva, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Produktové podmínky [právnická osoba], Sazebník). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované, a to jak údaji získanými od žalované, tak nahlédnutím do veřejných registrů, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval aktuální dluhy žalované, neplatné doklady, exekuce, negativní záznamy na black listech, dále lustroval osobu žalované v externích úvěrových registrech (BRKI, NRKI, [příjmení]). Dále byly zohledňovány příjmy žalované, její pravidelné výdaje (splátky úvěrů, náklady na domácnost), způsob bydlení a místo bydliště, osobní poměry žalované. Z těchto údajů byl posuzován celkový skóring žalované (výpisy z běžného účtu, transakční historie, Smlouva o půjčce, Rámcová smlouva). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč dne 18. 2. 2019 převodem na účet žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně ji písemně upozornil, aby tento stav napravila, výzvou ze dne 28. 11. 2019. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností žalované ze Smlouvy, zejména z důvodu nesplácení úvěru v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši, právní předchůdce žalobkyně pohledávku žalované s účinností ke dni 17. 12. 2019 zesplatnil dle ustanovení 7.1 a 2 Produktových podmínek. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy. Zároveň právní předchůdce žalobkyně uplatnil své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 18. 12. 2019, ve kterém byla rovněž vyzvána k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněna na možnost vymáhání dané pohledávky. (Výpisy z účtu žalované, Poslední výzva žalované před zesplatněním ze dne 28. 11. 2019 + podací arch, Výzva – okamžité jednorázové zesplatnění ze dne 17. 12. 2019 + podací arch ze dne 18. 12. 2019). Dne 18. 9. 2020 byla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 16. 9. 2020 postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tedy k 18. 9. 2020, celkem 14 812,85 Kč (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2020, Seznam postupovaných pohledávek, Potvrzení o zaplacení úplaty, Oznámení o postoupení pohledávky + doklad o odeslání ze dne 30. 9. 2020, Potvrzení o zaplacení úplaty, Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Ode dne postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby, tedy od 18. 9. 2020 do 17. 6. 2021, nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 12 089,74 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do 17. 12. 2019 ve výši 16,86 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru z jistiny úvěru do 17. 12. 2019 ve výši 1 302,50 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 403,75 Kč, smluvního úroku 26,00% p. a. z jistiny úvěru ve výši 12 089,74 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 10,00% p. a. z částky ve výši 13 493,49 Kč, sestávají z: jistiny úvěru ve výši 12 089,74 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 403,75 Kč, od 18. 12. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění odeslanou doporučeně dne 24. 11. 2020. Žalovaná však ani přes tuto skutečnost neuhradila ničeho (Předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 24. 11. 2020 + doklad o odeslání ze dne 24. 11. 2020).

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů. V tomto ohledu je na místě dále odkázat i na rozsudek [název soudu] ze dne 31. 7. 2020 pod č. j. [číslo jednací], kde odvolací soud ve věci posouzení úvěruschopnosti uzavřel, že:„ …Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 14. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 9. 2020 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, byť byla označena jako Smlouva o půjčce, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši, což poté splnil, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalované částku 13 000 Kč, kterou žalovaná řádně nesplácela. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnila, resp. že tento její dluh zanikl jinak. Žalovaná však zůstala v tomto směru nečinná. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 13 493,49 Kč včetně úroku a zákonného úroku z prodlení tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 493,49 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 660 Kč za předžalobní výzvu předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 660 Kč za sepis a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. [obec] plnění nákladů řízení je právní zástupce žalobkyně dle § 149 o. s. ř.