29 C 226/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 183 771,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 178 448,53 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení, -) s úrokem z částky 168 018,27 Kč ve výši 15,49 % p. a. od [datum] do [datum], -) s úrokem z částky 168 018,27 Kč ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení, a dále částku 5 323,46 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 65 893,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a povinností žalovaného bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku ve 45 splátkách po 5 997 Kč (vyjma poslední splátky). Ve Smlouvě o hotovostním úvěru si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 15,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně řádně posoudila úvěru schopnost žalovaného. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. V části V. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a naúčtovat žalovanému jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny a úroků. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost ze Smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce 12/ 2020 a 01/ 2021) neuhradil splátku, respektive byl v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne [datum] zesplatněn. V části V. Smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. V návaznosti na porušení povinností žalovaného a zesplatnění úvěru bylo žalovanému dne [datum] zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 178 448,53 Kč (částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 168 018,27 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 9 430,26 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč). Žalobkyně spolu s dlužnou částkou požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení ze zesplatněné dlužné částky ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do zaplacení. Celková hodnota pohledávky činí 183 771,99 Kč a sestává zdlužné jistiny ve výši 168 018,27 Kč, z dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 9 430,26 Kč. Žalobkyně dále požaduje také uhradit smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny a úroků tedy z částky 177 448,53 Kč ve výši 5 323,46 Kč, smluvní pokutu v celkové výši 1 000 Kč za opožděné platby, které sestávají z částek 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za prosinec 2020 a 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za leden 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud prováděl dokazování jednotlivými listinami předloženými žalobkynía učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce se žalovaným uzavřeli dne [datum] Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a povinností žalovaného bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku ve 45 splátkách po 5 997 Kč (vyjma poslední splátky). Ve Smlouvě o hotovostním úvěru si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 15,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč (smlouva o hotovostním úvěru ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o čerpání úvěru, úvěrové podmínky). Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobce nespoléhal pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřil za použití nezávisle ověřitelných údajů (výpis z účtu žalovaného, přehled tvrzených příjmů a výdajů, UW dashboard, MW dashboard). V části V. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a naúčtovat žalovanému jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny a úroků. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost ze Smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce 12/ 2020 a 01/ 2021) neuhradil splátku, respektive byl v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne [datum] zesplatněn. V části V. Smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaný se zavázal, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobce oprávněn naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V návaznosti na porušení povinností žalovaného a zesplatnění úvěru bylo žalovanému dne [datum] zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 178 448,53 Kč (přehled plateb žalovaného na smlouvu, výzva před zesplatněním vč. potvrzení o doručení, ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne [datum] vč. potvrzení o doručení). V části V. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a naúčtovat žalovanému jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny a úroků. Jelikož byl žalovaný v prodlení s úhradou 2 měsíčních splátek po sobě nebo 1 splátky déle než 3 měsíce, došlo dne [datum] k zesplatnění úvěru a žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny a úroků. Celková hodnota pohledávky činí 183 771,99 Kč a sestává zdlužné jistiny ve výši 168 018,27 Kč, z dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 9 430,26 Kč. Žalobkyně dále požaduje také uhradit smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny a úroků tedy z částky 177 448,53 Kč ve výši 5 323,46 Kč, smluvní pokutu v celkové výši 1 000 Kč za opožděné platby, které sestávají z částek 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za prosinec 2020 a 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za leden 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání).

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1,2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

14. Soud uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, a že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 65 893,52 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 9 189 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 42 300 Kč za 5 úkonů právní služby po 8 460 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby, účast u jednání soudu dne [datum] a [datum]) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 5x režijní paušál po 300 Kč dle téže vyhlášky. Dále přísluší zástupci žalobkyně také náhrada cestovného za dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět, osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], při ujeté vzdálenosti 157 km, ceně paliva a amortizace dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. A při průměrné spotřebě [anonymizováno] i [číslo] km, jakož i náhrada za ztrátu času v rozsahu 2 x 4 půlhodiny po 100 Kč, celkem 2 x 1 531,62 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty ve výši 9 841,28 Kč. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad.