Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

29 C 276/2021

č. j. 29 C 276/2021-67

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-23 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOL:2021:29.C.276.2021.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Olomouci vyhověl žalobkyni ve věci o zaplacení částky 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem ve výši 219,70 Kč, přičemž smluvní pokutu a kapitalizovaný úrok ve výši 1 002 Kč byly zpět vzaty. Soud uznal, že úvěrová smlouva byla platně uzavřena elektronicky a že žalovaný nesplnil povinnost vrátit úvěr, což oprávněnilo žalobkyni požadovat plnění. Rozhodnutí bylo vydáno bez jednání, protože žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl poučen o následcích. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 617,50 Kč, která vycházela z advokátského tarifu a daňové sazby.

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 002 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 150 Kč na kapitalizovaném úroku a 852 Kč na smluvní pokutě.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 219,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 617,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobou podanou dne datum u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 002 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru číslo, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 6 000 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem číslo Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, provedla verifikační platbu, právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 6 000 Kč na účet, ze kterého odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Dne datum byla mezi spol. anonymizováno a žalobkyní uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 7 002 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 6 000 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 852 Kč a z neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne datum.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 002 Kč zpět, tj. co do smluvní pokuty ve výši 852 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, nadále požadovala zaplatit pouze jistinu 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 219,70 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění.

5. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru číslo, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 6 000 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem číslo Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, provedla verifikační platbu, právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 6 000 Kč na účet, ze kterého odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Dne datum byla mezi spol. anonymizováno a žalobkyní uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 7 002 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 6 000 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 852 Kč a z neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne datum.

6. Podle ust. § 96 o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

10. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

11. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle ustanovení § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

17. Podle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

18. Podle ust. § číslo odst. 1, 2 o. z, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Žalobkyně dříve, než soud začal jednat ve věci samé, vzala podanou žalobu co částky ve výši 1 002 Kč zpět, soud proto rozhodl v rozsahu tohoto zpětvzetí a řízení dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. tohoto usnesení částečně zastavil, když nebylo zapotřebí zjišťovat stanovisko žalované dle ust. § 96 odst. 3 o. s. ř., neboť ve věci dosud nebylo jednáno.

20. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši, způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě, a požaduje plnění sjednané stranami pro případ prodlení a upomínání. Žalobkyně taktéž prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když žalovanému bylo postoupení pohledávky řádně oznámeno. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 617,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně v rozsahu 85,69%, když byla částečně neúspěšná v rozsahu zpětvzetí žaloby co do částky 1 002 Kč, náleží žalobkyni na náhradě nákladů částka ve výši 2 617,50 Kč.

22. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.