29 C 299/2017

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všechny zastoupeny advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Zrušuje se spoluvlastnictví žalobkyň a), b) a c) a žalovaného k nemovitostem označeným jako pozemek [parcelní číslo], o výměře [číslo] m² - [anonymizováno], dále pozemek [parcelní číslo], o výměře [anonymizováno] m² - [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] - [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [parcelní číslo], o výměře [anonymizováno] m² - [anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek].

II. Do podílového spoluvlastnictví žalobkyň a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], se přikazuje nově vzniklý pozemek p. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m², který bude zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro [katastrální uzemí], [územní celek], podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [celé jméno znalkyně], jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Ideální podíly spoluvlastníků na nemovitosti [parcelní číslo] činí u spoluvlastníka [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] (jedna čtvrtina), u spoluvlastníka [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] (jedna čtvrtina) a u spoluvlastníka [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] (jedna polovina).

III. Do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného] se přikazuje nově vzniklý pozemek p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - [anonymizováno], který bude zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro [katastrální uzemí], [územní celek], podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [celé jméno znalkyně], jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

IV. Do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného] se dále přikazuje pozemek [parcelní číslo], o výměře [anonymizováno] m² - [anonymizováno] a [anonymizováno] [parcelní číslo], o výměře [anonymizováno] m² - zastavěna plocha, jehož součástí je stavba [adresa] – [anonymizována dvě slova], včetně všech součástí a příslušenství této nemovitosti, tj. vedlejších staveb – [anonymizováno] a [anonymizováno] budovy, jak budou tyto nemovitosti upraveny v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucky kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro [katastrální uzemí], [územní celek], podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [celé jméno znalkyně], jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním vypořádací podíl ve výši celkem [částka], a to podle jejich spoluvlastnických podílů tak, že žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] zaplatí částku ve výši [částka], žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] zaplatí částku ve výši [částka] a žalobkyni c) [celé jméno žalobkyně] zaplatí částku ve výši [částka], a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním a), b) a c) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč, vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabyde právní moci, a to až do úplného zaplacení, k rukám jejich právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

VII. Žalovaný je povinen zaplatit státu - České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhaly vůči žalovanému zrušení spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to pozemku [parcelní číslo], o výměře [výměra], [anonymizováno], pozemku [parcelní číslo], o výměře [výměra], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití [anonymizována dvě slova], a pozemku [parcelní číslo], o výměře [výměra], [anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], a vypořádání rozdělením společných nemovitostí.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil v průběhu řízení tak, že se samotným zrušením spoluvlastnictví souhlasí, nicméně nesouhlasil se způsobem vypořádání. Následně se žalovaný v průběhu řízení, po provedeném dokazování, vyjádřil tak, že souhlasí i s navrhovaným způsobem vypořádání uvedeným v žalobě žalobkyněmi.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění a z nich závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo], o výměře [výměra], [anonymizováno], pozemku [parcelní číslo], o výměře [výměra], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití [anonymizována dvě slova], a pozemku [parcelní číslo], o výměře [výměra], [anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ nemovitosti“), a to na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vydaném v řízení o pozůstalosti po [příjmení] [příjmení]. Podíl žalovaného na uvedených nemovitostech činí [anonymizováno], podíl žalobkyně a) činí [anonymizováno], podíl žalobkyně b) činí [anonymizováno] a podíl žalobkyně c) činí [anonymizováno] (protokol ze dne [datum] sepsaný v [anonymizováno] kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve věci projednání pozůstalosti po [příjmení] [příjmení] č.j. [číslo jednací], usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]). Žalobkyně zaslaly žalovanému prostřednictvím Mgr. [jméno] [příjmení], původního zástupce žalobkyň v tomto řízení, dne [datum] návrh na vypořádání spoluvlastnických vztahů k nemovitostem, včetně dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, ve kterém žalobkyně žalovanému navrhly zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného připadne pozemek [parcelní číslo], o výměře [výměra], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití [anonymizována dvě slova], pozemek [parcelní číslo], o výměře [výměra], [anonymizováno] a část [anonymizováno] [parcelní číslo], o výměře přibližně [výměra], [anonymizováno], vyznačená v „ grafickém návrhu rozdělení pozemku [parcelní číslo]“, a do podílového spoluvlastnictví žalobkyň připadne část pozemku [parcelní číslo], o výměře přibližně [výměra], [anonymizováno], vyznačená v „ grafickém návrhu rozdělení pozemku [parcelní číslo]“, s tím, že podíl žalobkyně a) činí [anonymizováno], žalobkyně b) [anonymizováno] a žalobkyně c) [anonymizováno]. Žalovaný v podání ze dne [datum] navrhl, aby z pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] získal pro sebe [výměra] s tím, že v jeho držení dále zůstanou pozemky p. [číslo] (návrh na vypořádání spoluvlastnických vztahů k nemovitostem zaslaný žalovanému právním zástupcem žalobkyň, včetně návrhu dohody, informace k zásilce [anonymizována dvě slova], grafický návrh vypořádání spoluvlastnictví předložený žalovaným ze dne [datum]). Podle znaleckého posudku [číslo] znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], předloženého žalobkyněmi, byla odhadnuta obvyklá cena nemovitostí částkou [částka] (ZP [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Podle znaleckého posudku [číslo] znalkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno znalkyně], vypracovaného dle zadání soudu, činí obvyklá cena nemovitostí ke dni vypracování posudku ([datum]) částku [částka], z toho podíl [anonymizováno] činí [částka], podíl [anonymizováno] činí [částka] a podíl [anonymizováno] činí [částka]. Jednotková cena byla stanovena pro pozemek [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo] a část pozemku [parcelní číslo] ve výši [anonymizováno] Kč/m2 a pro pozemek [parcelní číslo] (zastavitelnou část) ve výši [anonymizováno] Kč/m2 (ZP [celé jméno znalkyně]). Podle geometrického plánu pro rozdělení pozemků vypracovaného znalkyní [celé jméno znalkyně] [číslo] potvrzeného katastrálním úřadem dne [datum] pod č. PGP [číslo], byl původní pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra] rozdělen na pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra] a pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra], výměra pozemku [parcelní číslo] nově činí [výměra] a výměra pozemku [parcelní číslo] nově činí [výměra] (geometrický plán [číslo]).

4. V průběhu řízení předložily žalobkyně soudu dne [datum] a [datum] návrh na uzavření smíru, dle kterého se spoluvlastnictví k nemovitostem zrušuje a vypořádává reálným rozdělením tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného se přisuzuje nově vzniklý pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití [anonymizována dvě slova], včetně veškerých součástí a příslušenství této nemovitosti, tj. vedlejších staveb – [anonymizováno] a [anonymizováno] budova, a dále pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], [anonymizováno], a pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha, a do podílového spoluvlastnictví žalobkyň se přisuzuje nově vzniklý pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], když ideální podíly spoluvlastníků na nemovitosti p. [číslo] činí u žalobkyně a) [anonymizováno], u žalobkyně b) [anonymizováno] a u žalobkyně c) [anonymizováno]. Žalovaný se současně zavazuje zaplatit žalobkyním vypořádací podíl ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (usnesení o schválení smíru), a dále je žalovaný povinen nahradit žalobkyním na náhradě nákladů řízení částku [částka] v měsíčních splátkách po [částka], a České republice částku [částka].

5. Žalovaný s navrhovaným smírem souhlasil, pokud jde o zrušení a způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, nesouhlasil však s výší požadovaných nákladů řízení žalobkyním ve výši [částka]. K uzavření soudního smíru tak nedošlo. Při jednání dne [datum] žalovaný k dotazu soudu ohledně svých majetkových poměrů uvedl, že je [anonymizováno] důchodce, jeho příjem činí něco přes [částka] měsíčně. Je ženatý, manželka rovněž pobírá [anonymizováno] důchod, přičemž je na její důchod uvalena exekuce. Po zaplacení všech nutných výdajů zbývá žalovanému a jeho manželce na živobytí [částka] měsíčně. Dále uvedl, že splácí úvěr u [právnická osoba], kde zbývá uhradit ještě [částka], a splátky jsou proměnlivé. Žalovaný vlastní pouze nemovitosti, jež jsou předmětem tohoto řízení a staré [anonymizováno]. Byl by schopen splácet maximálně 2 [anonymizováno] – [částka] měsíčně.

6. Podle ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle ustanovení § 1144 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

9. Podle ustanovení § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. <b>10. Právní hodnocení:</b> Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyň je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí specifikovaných v žalobě, když žalobkyně a) vlastní ideální podíl o velikosti [anonymizováno], žalobkyně b) ideální podíl o velikosti [anonymizováno], žalobkyně c) ideální podíl o velikosti [anonymizováno] a žalovaný ideální podíl o velikosti [anonymizováno]. Aktivní a pasivní legitimace účastníků je tedy dána. Vzhledem k tomu, že účastníci jako spoluvlastníci se nedohodli na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, podaly žalobkyně návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, a soudu tak nezbylo než podílové spoluvlastnictví ve smyslu § 1143 občanského zákoníku zrušit a provést jeho vypořádání. Z provedeného dokazování přitom nevyplývá, že by o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo žádáno v nevhodnou dobu. Soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem (výrok I.) a dále se zabýval otázkou, jakým způsobem bude provedeno vypořádání, když v žalobě navrhovaným způsobem vypořádání není soud vázán.

11. Způsob vypořádání mezi účastníky ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. stanoví §§ 1144 a 1147 občanského zákoníku. Soud tedy v první řadě zkoumal, zda jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné, když dle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku se jedná o primární způsob vypořádání společné věci. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti reálně dělitelné dle podílu účastníků jsou. Způsob vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením společných věcí navrhovaly v žalobě žalobkyně, a rovněž žalovaný s tímto souhlasil, byť mezi účastníky původně byla neshoda ohledně velikosti podílů, které měly účastníkům připadnout po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Soud proto nechal zpracovat znalecký posudek na určení obvyklé ceny (všech) nemovitostí (ZP [anonymizováno] [celé jméno znalkyně]), když soudem ustanovená znalkyně dospěla k závěru, že tato cena činí [částka].

12. Soud v projednávané věci rozhodl v souladu s § 1144 občanského zákoníku o reálném rozdělení společných věcí, když tento způsob vypořádání je jednak proveditelný, aniž by se tím snížila hodnota společných (rozdělovaných) věcí, jednak tento způsob vypořádání shodně navrhli všichni účastníci řízení, resp. žalovaný s uvedeným způsobem navrženým v žalobě souhlasil. Za účelem řádného a spravedlivého rozdělení nemovitostí dle spoluvlastnických podílů účastníků zadal soud vyhotovit geometrický plán pro rozdělení pozemků vypracovaný znalkyní [celé jméno znalkyně] pod [číslo]. Dle tohoto geometrického plánu, schváleného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrálním pracovištěm Olomouc, došlo ke vzniku nových pozemků [parcelní číslo] o výměře [výměra] - [anonymizováno] a [parcelní číslo] o výměře [výměra] - [anonymizováno], namísto původního pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] - [anonymizováno], a ke změně výměry pozemků p. [číslo]. Vycházeje ze znaleckého posudku o určení obvyklé ceny, geometrického plánu o rozdělení pozemků a velikosti spoluvlastnických podílů účastníků soud rozhodl o rozdělení společných nemovitostí tak, že do podílového spoluvlastnictví žalobkyň se přikazuje nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra], přičemž ideální podíly spoluvlastnic na tomto pozemku činí u žalobkyně a) [anonymizováno], u žalobkyně b) [anonymizováno] a u žalobkyně c) [anonymizováno] (výrok II.), a do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra], pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra] a pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] – [anonymizována dvě slova], včetně všech součástí a příslušenství této nemovitosti, tj. vedlejších staveb (výrok III. a IV.). Uvedené vypořádání spoluvlastnictví účastníků považuje soud za spravedlivé a účelné, když bylo v řízení zjištěno, že žalovaný užívá stavbu (rodinný dům) [adresa] na pozemku [parcelní číslo] k bydlení se svou manželkou, a to včetně vedlejších budov, a žalobkyně měly zájem pouze o část pozemku p. [číslo] zahrady.

13. S ohledem na určení obvyklé ceny pozemků ve znaleckém posudku [číslo] dle kterého cena pozemku [parcelní číslo] činí [anonymizováno] Kč/m2, pozemku p. [číslo] činí [anonymizováno] Kč/m2 a cena stavby [adresa] činí [částka], bylo nutné pro řádné a spravedlivé rozdělení nemovitostí vypočíst vypořádací podíl, jež je žalovaný povinen žalobkyním uhradit, neboť hodnota nemovitostí, jež nabyl po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví do výlučného vlastnictví přesahuje hodnotu nemovitostí nabytých žalobkyněmi do podílového spoluvlastnictví, a to o částku [částka]. Celková výměra pozemků ve výlučném vlastnictví žalovaného činí [výměra] x [částka] + [částka] za stavbu, tj. celkem [částka], výměra pozemku žalobkyň činí [výměra] x [částka], tj. [částka]. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyním vypořádací podíl ve výši [anonymizováno] z rozdílu hodnot rozdělených nemovitostí, tedy z částky [částka], což odpovídá částce [částka], a to každé ze žalobkyň dle velikosti jejího podílu (výrok V.).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a to za současného použití § 150 o. s. ř., dle kterého, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů zcela nebo zčásti přiznat.

15. Soud v projednávané věci přihlédl předně k samotné povaze řízení o zrušení vypořádání spoluvlastnictví. K této otázce se vyjádřil i Ústavní soud ve svých nálezech, např. ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 572/19, nebo ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20, dle kterých jde o řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ. Soud proto při rozhodování o nákladech řízení přihlédl k tomuto„ specifiku“ daného řízení, tj. aby v této části bylo rozhodnuto spravedlivě, a to i s přihlédnutím k ochraně vlastnických práv všech účastníků. Otázku úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. je tedy nutné posoudit s ohledem na skutečnosti výše uvedené. Soud vzal přitom v potaz zejména procesní stanoviska účastníků a jejich postoje v průběhu celého řízení. Žalobkyně podaly žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků, neboť žalovaný na jejich dřívější mimosoudní návrhy (dohodu) nijak nereagoval, žaloba byla tedy podána důvodně. Jako způsob vypořádání (kterým soud není vázán) navrhovaly žalobkyně reálné rozdělení nemovitostí dle velikosti podílů spoluvlastníků. Žalovaný s navrhovaným zrušením spoluvlastnictví a způsobem jeho vypořádání rozdělením od počátku souhlasil, když měl námitky pouze k velikosti podílů po rozdělení nemovitostí, které však vzal po vypracování znaleckého posudku na určení obvyklé ceny nemovitostí zpět, přičemž jeho námitky lze posoudit pouze jako důsledek toho, že žalovaný neměl reálnou představu o hodnotě nemovitostí a„ laicky“ vycházel pouze z výměry pozemků bez přihlédnutí k tomu, že na jednom z nich stojí stavba – rodinný dům, který užívá. Nadále však žalovaný souhlasil s návrhem žalobkyň, včetně výše požadovaného vypořádacího podílu. Účastníci se tak ohledně předmětu řízení shodli zcela. Nelze také odhlédnout od toho, že k uzavření později navrhovaného smíru mezi účastníky nedošlo pouze z důvodu požadovaných nákladů řízení, které měl žalovaný zaplatit žalobkyním k rukám jejich zástupce. Soud proto v souladu s ust. § 150 o. s. ř. s přihlédnutím k povaze řízení, stanoviskům a postojům účastníků rozhodl tak, že žalobkyním, které důvodně podaly žalobu a s jejichž návrhem se nakonec žalovaný zcela ztotožnil, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejich práva v rozsahu [anonymizováno]. Takový poměr soud považuje za spravedlivý i vzhledem k podílu žalovaného a žalobkyň na nemovitostech, jež byly předmětem tohoto řízení.

16. Dále soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení, resp. odměně zástupce žalobkyň, vzal v potaz, že zástupce zastupoval v řízení celkem tři účastníky (žalobkyně), přičemž za takové situace by bylo na místě použití § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), což při vyčíslení svých nákladů zástupce žalobkyň také učinil. Dle ust. § 12 odst. 4 a. t. jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Soud v projednávané věci nicméně dospěl k závěru, že ust. § 12 odst. 4 a. t. neaplikuje, přičemž si je vědom názoru Ústavního soudu vyjádřeného např. v nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 529/16, dle kterého je obecný soud povinen aplikovat právní předpis jako celek a není oprávněn selektivně odepřít aplikaci určitého ustanovení (v této věci § 12 odst. 4 a. t.), aniž by takové své rozhodnutí řádně odůvodnil. Soud proto ke svému postupu (závěru) uvádí, že zástupce žalobkyň v tomto řízení sice činil právní úkony za více osob, nicméně veškeré úkony právní služby, které zástupce za žalobkyně učinil, tj. žaloba, vyjádření ke stanoviskům žalovaného a znaleckým posudkům, či návrh smírného řešení sporu, obsahovaly jednotnou argumentaci, která byla totožná ve vztahu ke všem žalobkyním. Zástupce žalobkyň tak činil veškeré úkony jako by zastupoval osobu jednu, neboť všechny žalobkyně se domáhaly vůči žalovanému stejné věci a na základě stejných (skutkových) okolností, zástupce tak nemusel ve vztahu k žádné ze žalobkyň činit„ individuální“ úkony, které by odůvodňovaly použití ust. § 12 odst. 4 a. t., reflektující ztíženou práci zástupce více osob. Jelikož veškeré úkony zástupce žalobkyň v řízení obsahovaly jednotnou argumentaci, považuje soud uvedený postup, tj. nevyužití ust. § 12 odst. 4 a. t. a přiznání odměny zástupci žalobkyň jakoby zastupoval pouze jednu osobu, za logický a akceptovatelný (k tomu lze rovněž odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2015, č. j. 7 As 35/2015-35).

17. Náklady řízení žalobkyň sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 000 Kč, a dále z odměny advokáta za zastupování žalobkyň (dle výše uvedeného bodu 16. odůvodnění rozsudku za zastupování jedné osoby) v tomto řízení, vypočtené z tarifní hodnoty [částka] dle § 8 odst. 5 a. t., za 11 úkonů právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva ze dne [datum], podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], návrh smírného řešení ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) dle § 11 odst. 1 a. t. po [částka], tj. celkem [částka], a za 1 úkon právní služby (námitky ze dne [datum]) dle § 11 odst. 2 a.t. po [částka]. Dále náklady žalobkyň tvoří paušální náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyň dle § 13 odst. 3 a. t. za 12 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 3 600 Kč. Zástupce žalobkyň důvodně požaduje též náhradu cestovného za tři cesty ze sídla AK v [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s jednáními u soudu, a to osobním vozidlem [anonymizováno] [číslo] při průměrné spotřebě [anonymizováno] l [číslo] km, [anonymizováno] x [anonymizováno] km = [anonymizováno] km, když náklady cestovného činí za všechny cesty [částka]. Dále je požadována náhrada za promeškaný čas dle § 14 a. t. za čas strávený cestou ke třem jednáním, v rozsahu [anonymizováno] x [anonymizována dvě slova] = [anonymizována dvě slova] min = [anonymizováno] půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a. t. Konečně pak náklady řízení sestávají také ze zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka]. Celkové náklady řízení tak činí částku [částka]. Jak soud odůvodnil výše (viz. bod 15. odůvodnění rozsudku), přiznal žalobkyním nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu [anonymizováno] z celkových nákladů. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyním náklady řízení v částce [částka], a to dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyň (výrok IV.). Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaného zavázal k úhradě nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení, když soud po zjištění majetkových poměrů žalovaného dospěl k závěru, že uvedená výše měsíční splátky je ve finančních možnostech žalovaného. Současně bude náhrada nákladů řízení splacena ve lhůtě do tří let, kterou lze posoudit jako přiměřenou, a to i s ohledem na to, že ve svém podání zástupce žalobkyň požadoval úhradu nákladů řízení ve výši přes [částka] s tím, že by žalovaný částku splácel ve splátkách po [částka], tedy také ve lhůtě přibližně tří let.

18. Soud dále uložil žalovanému v souladu s § 148 o. s. ř. zaplatit státu – České republice náhradu nákladů řízení vynaložených na znalecké posudky zpracované pro účely tohoto řízení, a to v částce [částka], kterou stát – Česká republika zaplatil nad rámec složené zálohy na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Lhůtu soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako tříměsíční s ohledem na zjištěné majetkové poměry žalovaného (výrok VII.).