29 C 341/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro doručování: adresa žalovaného o zaplacení 5 280,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 280,34 Kč -) se zákonným úrokem z této částky ve výši 9 % p. a. od datum do zaplacení, -) s úrokem z této částky ve výši 9,9 % p. a. od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 203,80 Kč za dobu od datum do datum a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 227,04 Kč za dobu od datum do datum, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou původně k název soudu dne datum s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru anonymizováno plus" č. anonymizováno dne datum (dále jen " Smlouva). Žalovaný byl zároveň seznámen s Podmínkami poskytování hotovostních úvěrů v anonymizováno (dále jen "Podmínky"), Všeobecnými obchodními podmínkami pro zakládání a vedení účtů fyzických osob (dále jen "VOP") a Sazebníkem bankovních poplatků v anonymizováno (dále jen " Sazebník), které upravují práva a povinnosti Smlouvou výslovně neupravené dle odst. 8.1 Smlouvy, přičemž se je zavázal dodržet dle odst. 8.2 Smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Dle Smlouvy výše jistiny úvěru činila 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou 60 měsíčních splátek ve výši 211,98 Kč měsíčně, splatných vždy k 2. dni v měsíci. Dle odst. 5.1 Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 9,9 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Dle Smlouvy a Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů v anonymizováno se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni též poplatky účtované dle Smlouvy a stanovené v aktuálně platném Sazebníku. Dle odst. číslo. Podmínek poskytování hotovostních úvěrů v anonymizováno je žalobkyně oprávněna odstoupit od Smlouvy, pokud je žalovaný v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce. Podmínky smlouvy žalovaný nesplnil a došlo k porušení smlouvy, neboť žalovaný neuhradil splátky za měsíce září, říjen a listopad 2018. Vzhledem k situaci využila žalobkyně svého práva ve smyslu číslo. Podmínek poskytování hotovostních úvěrů v anonymizováno a odstoupila od Smlouvy, a to dopisem ze dne datum, čímž se stal celý dluh splatným ke dni datum. Žalovaný tak nadále dluží na jistině částku 5 280,34 Kč, dále neuhrazený úrok dle Smlouvy z jednotlivých anuitních splátek dle Harmonogramu splátek do dne jejich splatnosti zkapitalizovaný ke dni splatnosti pohledávky ve výši 203,80 Kč a neuhrazený úrok z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti zkapitalizovaný ke dni datum ve výši 1 227,04 Kč, spolu s úrokem ve výši 9,90% p. a. z částky 5 280,34 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 5 280,34 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy dle § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut téhož dne úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na jeho bankovní účet u žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po 211,98 Kč, přičemž každá splátka zahrnovala splátku jistiny a úroků. Roční úroková zápůjční sazba byla stanovena ve výši 9,9 %. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, dostal se do prodlení s úhradou splátek za měsíce září, říjen a listopad 2018. V souladu s ustanovením odst. 7. 1.

1. Podmínek žalobkyně proto dopisem ze dne datum od smlouvy odstoupila, čímž se stal celý dluh splatným ke dni datum. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka. Ani přes tuto skutečnost však žalovaný neuhradil ničeho.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

9. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4.6.2010, č.j. 75Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 5 280,34 Kč spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jejichž výši soud rovněž shledal oprávněnou a zákonu neodporující. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto žalobkyni svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle ustanovení § 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení – 200 Kč, sepis žaloby – 200 Kč, předžalobní výzva - 200 Kč, a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč za uvedené úkony dle ustanovení 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Podmínka § 142a o.s.ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.