29 C 392/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 27 808 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 908 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. od 11. 8. 2018 do zaplacení, a dále částku ve výši 7 900 Kč na smluvní pokutě, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 931,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 4. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 27 808 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 11. 7. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 15 800 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 108 Kč do 10. 8. 2018. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku prostřednictví webových stránek [anonymizováno], smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána elektronicky, PINem, který žalobkyně zaslala na telefonní číslo uvedené klientem v žádosti o zápůjčku. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 15 800 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 108 Kč, nákladů za vymožení pohledávky ve výši 2 500 Kč (za 5 písemných výzev), smluvní pokuty ve výši 7 900 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas s takovým postupem soudu.

4. Soud učinil z provedeného dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní v řízení následující závěr o skutkovém stavu: Dne 11. 7. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 15 800 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 4 108 Kč nejpozději do dne 30 dnů (tj. 10. 8. 2018). Žalobkyně zápůjčku žalovanému poskytla dne 11. 7. 2018 převodem na účet žalovaného. V čl. II bod 2.3 smlouvy o zápůjčce si strany smlouvy ujednaly, že v případě prodlení s vrácením zápůjčky řádně a včas je věřitel oprávněn požadovat mimo zaplacení jistiny zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného podle Sazebníku uvedeného ve smlouvě a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný zápůjčku řádně a včas do data splatnosti žalobkyni nevrátil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 20. 4. 2020 podaným na poštu téhož dne, ve lhůtě nejpozději do tří dnů.

5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

7. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 800 Kč, které byl žalovaný povinen vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 108 Kč do 10. 8. 2018. Žalovaný však nevrátil žalobkyni zápůjčku řádně a včas. S ohledem na prodlení žalovaného vznikl žalobkyni v souladu s čl. II bod 2.3 smlouvy také nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky 15 800 Kč žalovanému, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni uhradil, resp. že dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti, a to pro jeho procesní pasivitu, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně příslušenství (zákonného úroku z prodlení), jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou.

13. Pokud pak jde o náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 2 500 Kč, jejichž úhrady se žalobkyně v žalobě rovněž domáhala, dospěl soud k závěru, že žaloba v této části není důvodná. Žalobkyně požadovala úhradu nákladů za písemné výzvy k úhradě odeslané dne 17. 8. 2018, 24. 8. 2018, 31. 8. 2018, 9. 9. 2018 a 24. 9. 2018 podle čl. II odst. 2.3 smlouvy o zápůjčce, a to v částce 500 Kč za každou výzvu. Žalobkyně v řízení nicméně neprokázala odeslání uvedených výzev (upomínek) žalovanému, když soudu předložila pouze pět listin označených jako„ Upomínka – pokus o smír“ datované výše uvedenými daty, ale odeslání a následné doručení výzev žalovanému žádným způsobem již nedoložila (např. podacím lístkem). Soud proto žalobu ohledně nároku žalobkyně na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky ze shora uvedených důvodů zamítl.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch, a to tak, že náhradu nákladů poměrně rozdělil podle úspěchu účastníků řízení ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná celkem v částce 27 808 Kč (91,75 %) a neúspěšná v částce 2 500 Kč (8,25 %). Soud proto žalobkyni přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 83,5 % z celkových nákladů řízení žalobkyně, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 113 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkové náklady řízení žalobce činí částku 2 313 Kč, z toho 83,5 % odpovídá částce 1 931,36 Kč Lhůtu k plnění určil soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecnou třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.