29 C 43/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 747,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 747,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 18 747,15 Kč jako náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie s tím, že ke dni [datum] byla ze strany obchodníka, společnosti [právnická osoba], [IČO], ukončena smlouva na dodávku elektřiny do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalované], a byl vystaven pracovní příkaz na demontáž elektroměru, avšak nedošlo ke zpřístupnění odběrného místa a demontáž elektroměru nemohla být provedena. Pracovníky společnosti [právnická osoba], [IČO] zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na výše uvedeném odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, a to neoprávněným odběrem elektrické energie bez smluvního vztahu. Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobci nárok na náhradu škody v celkové výši 18 747,14 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 7 473,57 Kč a z nákladů za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 11 273,57 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně podrobně informoval žalovaného o neoprávněném odběru spolu s poučením o vzniklé situaci s odkazem na zákonná ustanovení a výpočtem náhrady škody v celkové výši 18 747,14 Kč, žalovaná dopis osobně vyzvedla. Dlužnou částku vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], znějící na částku ve výši 18 747,15 Kč. Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak tato dlužnou částku neuhradila a žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo] tj. od [datum] a je počítán z dlužné částky 18 747,15 Kč do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. žalovaná na výzvu soudu nevyjádřila s takovým postupem nesouhlas.

3. Po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. a je držitelem licence na distribuci elektřiny. Ke dni [datum] byla ze strany obchodníka, společnosti [právnická osoba], [IČO], ukončena smlouva na dodávku elektřiny do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalované]. Z tohoto důvodu byl vystaven pracovní příkaz na demontáž elektroměru, avšak nedošlo ke zpřístupnění odběrného místa a demontáž elektroměru nemohla být provedena. Pracovníky společnosti [právnická osoba], [IČO] zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na výše uvedeném odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, a to neoprávněným odběrem elektrické energie bez smluvního vztahu. Následkem tohoto jednání žalované vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů /zjištěno z Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum], Protokolu společnosti [právnická osoba], [IČO] o kontrole odběrného místa pod adresou [adresa žalované], a. s , zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl [anonymizována tři slova] kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 89 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, tj. 1 [anonymizováno] kWh. Elektroměr byl z odběrného místa dne [datum] demontován a odběrné místo bylo zajištěno proti neoprávněné manipulaci. Náhrada škody byla stanovena dle ustanovení 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., v platném znění. Množství neoprávněně odebrané a měřené elektřiny [anonymizována dvě slova] kWh je rozdílem stavů při ukončení smlouvy [datum] a demontáže elektroměru provedené dne [datum] za 89 dní měřeného neoprávněného odběru ( ([anonymizována dvě slova] kWh – [anonymizována dvě slova] kWh) x [anonymizováno], [číslo] Kč/kWh) + [anonymizováno] = [částka] /zjištěno z listiny Výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne [datum] Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 11 273,57 Kč (9 317 Kč bez DPH) představuje suma následujících položek: práci kontrolních techniků a doby strávené kontrolou v souvislosti s přerušením, zamezením neoprávněného odběru a tuto částku žalobkyně uhradila /zjištěno z čestného prohlášení zaměstnankyně žalobkyně [jméno] [příjmení] ze dne [datum] Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 18 747,14 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 7 473,57 Kč a z nákladů za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 11 273,57 Kč /zjištěno z listiny Výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne [datum] Dopisem ze dne [datum] žalobkyně podrobně informovala žalovanou o neoprávněném odběru spolu s poučením o vzniklé situaci s odkazem na zákonná ustanovení a výpočtem náhrady škody v celkové výši 18 747,14 Kč, žalovaná dopis osobně vyzvedla /zjištěno z Oznámení – neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] – [obec a číslo] ze dne [datum] a doručenky do vlastních rukou s osobním převzetím žalovanou dne [datum] Dlužnou částku vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], znějící na částku ve výši 18 747,15 Kč /zjištěno z faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu /upomínka adresovaná žalované a datovaná [datum] Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak tato dlužnou částku neuhradila a žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo] tj. od [datum] a je počítán z dlužné částky 18 747,15 Kč do zaplacení /předžalobní upomínky ze dne [datum] adresované žalované vč. zásilky s dodejkou vrácené bez vyzvednutí/.

4. Podle § 51 odst. 1 písm. a), odst. 2, 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, (1) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je (a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

5. Podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. (2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. (4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). (5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. (8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. (10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. (11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny se použije ustanovení odstavců 1 až 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu použije pevná cena za dodávku záporné regulační energie. (12) Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

7. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu v odběrném místě pod adresou [obec a číslo] (č. [anonymizováno] [číslo]) v době od [datum], kdy byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, do [datum], kdy byla v odběrném místě přerušena dodávka elektřiny, v předchozím období nedošlo ke zpřístupnění odběrného místa, proto nebyl v tomto odběrném místě demontován elektroměr před datem [datum]. Žalovaná odebírala elektřinu z elektrizační soustavy neoprávněně, neboť po ukončení smlouvy zanikl právní důvod, který by ji k odběru opravňoval, tedy se jednalo o odběr žalovanou bez právního důvodu ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Dle ust. § 51 odst. 3 energetického zákona tak vznikla žalované povinnost nahradit v penězích vzniklou škodu žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy, kdy této svým jednáním způsobil škodu ve výši 18 747,15 Kč. Tato škoda je tvořena částkou za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 7 473,57 Kč a náklady za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 11 273,57 Kč, jejichž vynaložení žalobkyně doložila. Způsobenou škodu a nárok na tyto náklady žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s ust. § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. dne [datum] fakturou [číslo] splatnou dne [datum], a následně ji o zaplacení opakované upomínala, žalovaná však na dlužnou částku neuhradila ničeho, přičemž žádné okolnosti na svou obranu v řízení netvrdila a neprokazovala.

8. Soud tak s ohledem na shora uvedené má za prokázané, že dluh žalované trvá a zavázal ji zaplatit žalobkyni částku 18 747,15 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení, když požadavek na zaplacení zákonného úroku ode dne následujícího po splatnosti faktury, je zcela legitimní.

9. Lhůtu k plnění stanovil soud jako třídenní s tím, že počíná dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a v paušální náhradě 2 x po 300 Kč za úkony účastníka, který v řízení nebyl zastoupen advokátem (výzva k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor, sepis žaloby) v souladu s ust. § 1 odst. 1, 2, 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.